15
Cuento yóꞌo ndáto̱ꞌon ña xa̱ꞌa̱ ñii tíndikachi nda̱ñóꞌó
(Mt. 18:10-14)
1 Ñii ki̱vi̱ sava ta̱a ta̱ káya si̱ꞌún ko̱ꞌo̱n ndaꞌa̱ nagobierno, ta inka̱ ni̱vi na kánóo o̱n váꞌa to̱ꞌon xa̱ꞌa̱, ki̱xaa̱ ndiꞌi na koni̱ so̱ꞌo na ña káꞌa̱n ta̱Jesús.
2 Ta saá nafariseo xíꞌin sava na sánáꞌa nda̱yí Ndios, ki̱xáꞌá káꞌa̱n kue̱ꞌe̱ na xa̱ꞌa̱ ta̱Jesús, ta ni̱ka̱ꞌa̱n na saá:
―O̱n váꞌa ta̱a kúu ta̱yóꞌo, chi nákiꞌin va̱ꞌa ra ni̱vi na o̱n váꞌa, ta̱nda̱ xíxi ra xíꞌin na ―káchí na.
3 Ta saá ta̱Jesús nda̱to̱ꞌon ra ñii cuento ña sanáꞌa ra na, káchí ra saá:
4 ―Tá ñii ndóꞌó kómí ndó ñii ciento ndikachi sa̱na̱ ndó, ta ñii rí nda̱ñóꞌó, ta saá, ¿án o̱n sandakoo ndó tí ko̱mi̱ si̱ko̱ xa̱ꞌo̱n ko̱mi̱ kundo̱o mi̱i rí yuku̱, ta ko̱ꞌo̱n ndó nandukú ndó tí nda̱ñóꞌó nda̱ mí naníꞌi ndó rí?
5 Tá naníꞌi ndó rí, ta kusii̱ ini ndó, ta tiin ndó rí chinóo ndó rí so̱ko̱ ndó, ta kua̱n ndixi ndó xíꞌin rí.
6 Tá naxaa̱ ndó veꞌe ndó, ta nakana ndó ndiꞌi naveꞌe ndó xíꞌin natáꞌan ndó, ta ka̱ꞌa̱n ndó xíꞌin na: “Ná kusii̱ ní ini ndó xíꞌin i̱ chi na̱níꞌi i̱ tíndikachi sa̱na̱ i̱ tí nda̱ñóꞌó”, kachí ndó xíꞌin na.
7 Ta ndixa káꞌa̱n i̱ xíꞌin ndó, nda̱tán kusii̱ ní ini ndó xa̱ꞌa̱ tíndikachi yóꞌo, saá kusii̱ ní ini Ndios koni ra ñii ta̱a án ñii ñaꞌa̱ na na̱ndikó ndinoꞌo ini, ta na̱kiꞌin na kua̱ꞌa̱n na yichi̱ ra. Kúsii̱ ka̱ ini Ndios xíni ra ñii nayóꞌo no̱o̱ ña kúsii̱ ini ra xíni ra kua̱ꞌa̱ ní inka̱ ni̱vi na va̱ꞌa, na o̱n vása xíni̱ ñóꞌó nandikó ka̱ ini ―káchí ta̱Jesús.
Cuento yóꞌo ndáto̱ꞌon xa̱ꞌa̱ ñii si̱ꞌún ña nda̱ñóꞌó
8 Ta ta̱Jesús nda̱to̱ꞌon ra inka̱ cuento ña sanáꞌa ra na, káchí ra saá:
―Tá yóo ñii ñaꞌa̱ kómí ñá u̱xu̱ si̱ꞌún ñaplata, ta nda̱ñóꞌó ñii si̱ꞌún yóꞌo, ta saá, ¿án o̱n ndixa natoo̱n ñá ñoꞌo̱, ta kixáꞌá ñá tiꞌví ñá veꞌe ñá, ta nandukú va̱ꞌa ñá a̱nda̱ naníꞌi ñá si̱ꞌún ña nda̱ñóꞌó?
9 Tá naníꞌi ñá si̱ꞌún, ta kana ñá natáꞌan ñá xíꞌin na ndóo yatin veꞌe ñá, ta ndato̱ꞌon ñá xíꞌin na: “Ná kusii̱ ini ndó xíꞌin i̱ chi na̱níꞌi i̱ si̱ꞌún i̱ ña nda̱ñóꞌó”, kachí ñá xíꞌin na.
10 Ndixa káꞌa̱n i̱ xíꞌin ndó, nda̱tán kúsii̱ ini ñáyóꞌo, saá kúsii̱ ini naángel na yóo xíꞌin Ndios xíni na ni̱vi na na̱ndikó ndinoꞌo ini, ta na̱kiꞌin na kua̱ꞌa̱n na yichi̱ Ndios ―káchí ta̱Jesús xíꞌin na.
Cuento yóꞌo ndáto̱ꞌon xa̱ꞌa̱ ndasaá ke̱ꞌé ñii ta̱a xíꞌin o̱vi̱ sa̱ꞌya ra
11 Ta ta̱Jesús sa̱náꞌa ra ni̱vi xíꞌin inka̱ cuento xa̱ꞌa̱ Ndios, káchí ra saá:
―Saá ndo̱ꞌo ñii ta̱a, kómí ra o̱vi̱ sa̱ꞌya ra.
12 Sa̱ꞌya ra ta̱ kúu ta̱loꞌo ni̱ka̱ꞌa̱n ra xíꞌin yivá ra: “Tata, ñakuíká ña nakiꞌin i̱ tá ni̱xiꞌi̱ ún, vitin taxi ún ña ndaꞌa̱ i̱”, káchí ra xíꞌin yivá ra. Ta saá yivá ra ta̱ꞌví ra ndiꞌi ñakuíká, ta na̱taxi ra ña ndaꞌa̱ ndio̱vi̱ sa̱ꞌya ra.
13 Ta ni̱yaꞌa loꞌo kuiti ki̱vi̱, ta sa̱ꞌya ra ta̱ kúu loꞌo ni̱si̱kó ra ndiꞌi ña na̱kiꞌin ra, ta na̱kuiso ra ndiꞌi si̱ꞌún, ta ke̱e ra kua̱ꞌa̱n ra inka̱ ñoo xíká. Ta ñoo kán sa̱ndiꞌi ndiꞌi ra si̱ꞌún ra, chi nda̱ loꞌo ni̱‑nasita xíꞌin mi̱i ra, ta ke̱ꞌé ra ndiꞌi no̱o̱ ña o̱n váꞌa ña káchí níma̱ mi̱i ra.
14 Ta ni̱to̱nda̱a ki̱vi̱ sa̱ndiꞌi nda̱a̱ ra si̱ꞌún ra, ta saá ki̱xaa̱ ki̱vi̱ káni so̱ko ndiꞌi ñoo kán. Ta ta̱loꞌo yóꞌo, o̱n vása níꞌi ka̱ ra ña kuxu ra.
15 Ta saá ke̱e ra kua̱ꞌa̱n ra, ta na̱níꞌi ra chiño no̱o̱ ñii ta̱a ñoo kán. Ta ta̱yóꞌo xa̱ꞌnda chiño ra no̱o̱ ta̱loꞌo yóꞌo kundaa ra tíkini̱.
16 Ta xíꞌi̱ ní ta̱loꞌo yóꞌo so̱ko, nda̱ kóni ra kuxu ra ña xáxi tíkini̱, ta o̱n vása táxi na ña ndaꞌa̱ ra kuxu ra.
17 Ta saá ki̱xaa̱ ñii ki̱vi̱ na̱kiꞌin si̱ni̱ ra ñava̱ꞌa, ta xáni ini ra saá: “Ndiꞌi namozo veꞌe yivá i̱ xíxi va̱ꞌa na, ta yi̱ꞌi̱, o̱n ko̱ó ña kuxu i̱, xa yatin yóo ña kivi̱ i̱ xíꞌin so̱ko.
18 Ta vitin ndikó i̱ noꞌo̱ i̱ no̱o̱ yivá i̱, ta ka̱ꞌa̱n i̱ xíꞌin ra siꞌa: Tata, ni̱ki̱ꞌvi i̱ kua̱chi no̱o̱ Ndios ta ni̱ki̱ꞌvi i̱ kua̱chi no̱o̱ mi̱i ún.
19 Ña̱kán o̱n vása kómí ka̱ i̱ nda̱yí kuu i̱ sa̱ꞌya ún, ta va̱ꞌa ñii ki̱ꞌva tá kéꞌé ún xíꞌin namozo ún, saá keꞌé ún xíꞌin i̱ vitin”, xáni ini ta̱loꞌo yóꞌo.
20 Ta na̱kiꞌin ra kua̱noꞌo̱ ra ñoo ra no̱o̱ yóo yivá ra.
’Ta nda̱ no̱o̱ xíká tívi va̱xi ta̱loꞌo, ta na̱koto yivá ra, ta ku̱ndáꞌví ní ini yivá ra xi̱ni ñaꞌá ra, ta ke̱e yivá ra xíno ra kua̱ꞌa̱n ra nakutáꞌan ra. Tá ni̱xaa̱ ra, ta no̱mi ra sa̱ꞌya ra, ta ni̱chi̱to ra no̱o̱ ta̱yóꞌo.
21 Ta saá ki̱xáꞌá sa̱ꞌya ra káꞌa̱n ra xíꞌin yivá ra: “Tata, ni̱ki̱ꞌvi i̱ kua̱chi no̱o̱ Ndios, ta ni̱ki̱ꞌvi i̱ kua̱chi no̱o̱ mi̱i ún. Ña̱kán o̱n vása kómí ka̱ i̱ nda̱yí kuu i̱ sa̱ꞌya ún”, káchí ra xíꞌin yivá ra.
22 Ta yivá ra ni̱ka̱ꞌa̱n ra xíꞌin namozo ra: “Kama ko̱ꞌo̱n ndó kiꞌin ndó tiko̱to̱ ña va̱ꞌa ní ka̱ ña kundixin sa̱ꞌya i̱ yóꞌo, ta taxi ndó ndu̱xa̱n ña koꞌon xa̱ꞌa̱ ra, ta taxi ndó seꞌe̱ ña kunakaa̱ ndaꞌa̱ ra.
23 Ta ko̱ꞌo̱n ndó tiin ndó ñii si̱ndi̱ki̱ loꞌo tí kúu tí nduꞌu̱ sa̱na̱ i̱, ta kaꞌni ndó rí ña koo viko̱ xa̱ꞌa̱ sa̱ꞌya i̱ ta̱ ndi̱kó.
24 Chi ndeé ní kúchuchú ini i̱ xa̱ꞌa̱ sa̱ꞌya i̱, nda̱tán ni̱xi̱yo ta̱ ni̱xiꞌi̱ saá ni̱xi̱yo ra no̱o̱ i̱, ta vitin kúsii̱ ní ini i̱, chi táku̱ ra ndi̱kó ra ndi̱xaa̱ ra. Ta̱a ta̱ nda̱ñóꞌó xi̱kuu ra no̱o̱ i̱, ta vitin na̱níꞌi i̱ ra”, káchí yivá ta̱loꞌo xíꞌin namozo ra. Ta saá ki̱xáꞌá na káꞌa̱n na viko̱ veꞌe ra, ta kúsii̱ ní ini ndiꞌi na.
25 ’Ta inka̱ sa̱ꞌya ra ta̱no̱ó kísa chiño ra yuku̱, ta kua̱n ndixi ra veꞌe ra, ta ki̱xaa̱ yatin ra sa̱ta̱ veꞌe, ta xi̱ni̱ so̱ꞌo ra música ña tívi na xíꞌin ña sákáꞌa na, ta xi̱ni̱ so̱ꞌo ra ña káta xáꞌá na.
26 Ta saá ka̱na ra ñii ta̱mozo, ta ni̱nda̱ka̱ to̱ꞌon ñaꞌá ra: “¿Yukía̱ kúu ni?”, káchí ra.
27 Ta nda̱kuii̱n ta̱mozo, ni̱ka̱ꞌa̱n ra: “Ta ñani ún ndi̱kó ndi̱xaa̱, ta yivá ún xa̱ꞌni ñii si̱ndi̱ki̱ loꞌo tí nduꞌu̱ ña ka̱ꞌa̱n ra viko̱, chi kúsii̱ ní ini ra ña ndi̱xaa̱ va̱ꞌa ñani ún”, káchí ra.
28 Ta saá ni̱saa̱ ní ñani ra ta̱no̱ó yóꞌo, ta ni̱‑xiin ra ndi̱ꞌvi ra veꞌe no̱o̱ yóo viko̱. Ta ke̱ta yivá ra xa̱ku ndáꞌví ra no̱o̱ ra ndi̱ꞌvi ra veꞌe.
29 Ta nda̱kuii̱n ra, káchí ra saá: “Xa kua̱ꞌa̱ ní kui̱ya̱ ki̱sa chiño i̱ no̱o̱ ún, ta ndiꞌi saá ki̱vi̱ ki̱sa ndivi i̱ ña káꞌa̱n ún. Ta saá ni, nda̱ ñii ti̱súꞌu̱ loꞌo o̱n vása ní‑taxi ún ndaꞌa̱ i̱ ña kasa ndivi i̱ viko̱ xíꞌin na nátaꞌan xíꞌin i̱.
30 Ta sa̱ꞌya ún ta̱ ndi̱kó ndi̱xaa̱ vitin, sa̱ndiꞌi ra ndiꞌi si̱ꞌún mi̱i ún xíꞌin náñaꞌa̱ ta̱ni̱ ra, ta xa̱ꞌa̱ ta̱yóꞌo xa̱ꞌni ún si̱ndi̱ki̱ loꞌo tí nduꞌu̱ ña yóo viko̱”, káchí ra xíꞌin yivá ra.
31 Ta nda̱kuii̱n yivá ra, ni̱ka̱ꞌa̱n ra: “Sa̱ꞌya i̱, ndiꞌi saá ki̱vi̱ yóo ún xíꞌin i̱, ta ndiꞌi ña kómí i̱, ña̱ꞌa mi̱i ún kúu ndiꞌi ña.
32 Ta xíni̱ ñóꞌó koo viko̱ ña kúsii̱ ní ini yó, chi nda̱tán ni̱xi̱yo ta̱ ni̱xiꞌi̱ saá ni̱xi̱yo ñani ún no̱o̱ i̱, ta vitin nda̱tán yóo ta̱ na̱taku̱ saá yóo ra. Ta̱ nda̱ñóꞌó no̱o̱ i̱ xi̱kuu ra, ta vitin na̱níꞌi i̱ ra”, káchí yivá ra. Saá ndi̱ꞌi cuento loꞌo yóꞌo ―káchí ta̱Jesús xíꞌin na.