9
Te ni nastútú yá ndɨhúxí uū tēe cáscuáha jíín yá, te ni sáha ya jeē cóndiso jníñu de te coo poder de jeē quénehen de tachī ini ñayuu, jiín jéē nasávāha de ñayuu cácuhū. Te ni tají yá de quingoo de jeē nácani de jnūhun ndese ndácu Yaā Dios jniñu, jiín jéē nasávāha de ñayuu cácuhū. Te ni cahān yā jiín de:
Ma cóndiso ró jéē cuajníñu ró ichi, ni vara, ni ñunu, ni staā, ni xūhún. Te quihīn rō jiín ɨɨn‑ni camisa, te ma cóndiso ró ɨnga. Te na‑ni vehe núu ni quɨ̄vɨcoo ró, te yūcuán coyūcu ró nde quenda tucu ró quíhīn rō ɨnga ñuu. Te núu ɨɨn ñuu tu cájetáhú i róhó, na quéndacoo ró yúcuan, te scóyo ró tɨ́cachā jehē rō, te súcuan stéén rō jeē iyó cuéchi i jeē tu ní cájetáhú i. Achí yá.
Te ni quendacoo de cuahān de, ni cajica nuu de tācá ñuu, ni canacani de jnūhun jnáma Yaā Dios ñayuu. Te tāca lado ni canasávāha de ñayuu cácuhū.
Jeē ni jíhī Juan tēe scuándute
(Mt. 14.1‑12; Mr. 6.14‑29)
Te Herodes, tēe cúu gobernador, ni jini jnūhun de tācá jniñu sáha Jesús. Te ni cunéé ni de, chi cájeni ni sava ñayuu cácahān i jeē Juan ni natecu de. Te sava ga i cácahān jeē ní nane Elías, tēe ni nacani jnūhun Yaā Dios nde jenahán. Te sava ga i cácahān jeē ɨnga tēe ni nacani jnūhun ya nde jenahán, ní natecu de. Te ni cahān Herodes:
Juan chi ni ndacu ri jniñu ni tahndē xinī. Núu súcuan ¿te ndé tée cúu tēe yáha jeē jíni jnūhun ri jeē sáha de jniñu jéhnu? Achí de.
Te ni nducú Herodes modo coto de nuū Jesús.
Jeē ni scáji yā uhūn mil tēe
(Mt. 14.13‑21; Mr. 6.30‑44; Jn. 6.1‑14)
10 Te ni ndecoo tēe cácuu apóstol jeē ní tají yá ni canacani jnūhun. Te ni cacachi de nuū yā tācá jniñu ni casáha de. Te ni jeca ya de cuahān sɨ́ɨn ya jiín de ɨɨn lugar nuū tú ñayuu, yajni ñuu Betsaida. 11 Te ni cajini ñayuu, te suni cuangoo i. Te ni jetáhú yá i, te ni nacani ya jnūhun ndese ndácu Yaā Dios jniñu, te ni nasávāha ya ñayuu cácuhū.
12 Te nuū cuáhini, te ni quecoo ndɨhúxí uū tēe cáscuáha jíín yá, te ni cacahān de jíín yá:
Tají ní ñayuu cuehē yāhá na quíngoo i tācá ñuu jiín táca rancho yajni yāhá, te nducú i nuū ndóo i te cuaan i jeē cáji i, chi tú na vé iyó yáha, áchí de.
13 Te ni cahān yā jiín de:
Cuāha máá ró jeē cáji i, áchí yá.
Te ni cacahān de:
Tú na vé cánevāha ná, chi uhūn‑ni staā jiín úū‑ni chācá. Te vēsú núu quicuaan ná stáā caji ndɨhɨ ñayuu cuehē yáha, te ni ma cúu, áchí de.
14 Chi íyó nájnūhun uhūn mil tēe. Te ni cahān yā jiín tée cáscuáha ún:
Cahān jiín ñáyuu na cúcōo sɨ́ɨn cincuenta cincuenta i, áchí yá.
15 Te súcuan ni casáha de, te ni cacucōo ndɨhɨ ñayuu. 16 Te ni quihin ya ndɨhúhún staā jiín úū chācá un, te ni ndacoto ya ichi ándɨvɨ́, te ni nacuatáhú yá. Te ni tahú cuéchí yá staā ún, te ni jēhe ya nuū tée cáscuáha jíín yá, te ni casaja de nuū ñáyuu cuehē. 17 Te ndɨvii i ni cayeji, te ni candutú chíji i. Te ni canastútú de pedazo staā jeē ní quendōo, te ni chitú úxī uū jīca.
Jeē ní cahān Pedro jeē Jesús cúu Cristo
(Mt. 16.13‑19; Mr. 8.27‑29)
18 Te ɨɨn quɨvɨ̄ ni cusɨ́ɨn Jesús, jícán tahú yā, te máá‑ni tēe cáscuáha un cáhīin de jíín yá. Te ni cajnūhun yá de:
Ruhū, ¿ndé ɨɨn cúu ri cácahān ñayuu? achí yá.
19 Te ni cacahān de:
Sava i cácahān jeē cúu ní Juan tēe ni scuándute. Te sava ga i cácahān jeē cúu ní Elías, tēe ni nacani jnūhun Yaā Dios nde jenahán. Te sava ga i cácahān jeē ɨnga tēe ni nacani jnūhun ya ni natecu de.
20 Yūcuán na te ni cajnūhun yá de:
Te máá ró, ¿ndé ɨɨn cúu ri cácahān rō?
Te ni cahān Pedro:
Máá ní cúu Cristo, Yaā ní tají Yaā Dios, achí de.
Jeē ní castūhún Jesús jeē cúū yā
(Mt. 16.20‑28; Mr. 8.30‑9.1)
21 Yūcuán na te ni ndacu nīhin ya jniñu nuū de jeē ma cáchi de jnūhun yáha núū ní ɨɨn ñayuu. 22 Te ni cahān yā:
Máá rí, Yaā ní nduu tēe, cánuú ndoho xeēn rī. Te tāca tée jéhnu jíín sútū cácujéhnu jíín tée cástéén tutu ley, squéhichī de ruhū. Te cahni de ruhū, te nuū uní quɨvɨ̄ te natecu rī, achí yá.
23 Yūcuán na te ni cahān yā jiín ndɨhɨ de:
Na‑ni ñayuu núu cúní i condiquīn i ruhū, na cásɨ i jeē cuní maá i, te na cóndiquīn i ruhū tāca quɨ́vɨ̄, te cuāha i jnūhun ndoho i jnūndóho jeē sɨquɨ́ rī, vēsú na cúū i. 24 Chi núu ndé ñáyuu cuní i cācu i nuū jnúndóho quiji nuū i jeē sɨquɨ́ ruhū, núu súcuan te jnahnū ndetū i nɨ́ɨ́ cáni. Te núu ndé ñáyuu, vēsú na cúū i jeē sɨquɨ́ ruhū, te cotecu i nɨ́ɨ́ cáni. 25 ¿Chi ndé cuajníñu vēsú na cúndeyɨ́ ñayuu nihīn i nɨ́ɨ́ ñáyɨ̄vɨ́, te núu squɨ́vɨ i máá i nuū jnahnú ndetū i nɨ́ɨ́ cáni? 26 Chi núu na‑ni ñayuu cúcanu i jeē sɨquɨ́ ruhū, Yaā ní nduu tēe, jíín sɨ́quɨ̄ jnúhun cáhán rī, suni súcuan cucanu rī jeē sɨquɨ́ máá i, quɨvɨ̄ ndíji ri. Te quɨvɨ̄ ún chi yōhyo luu cujéhnu ri, nájnūhun cújéhnu Tátá rī, te suni cácujéhnu ndajéhé ndoo ya sáha ya. 27 Te jendaá cahán rī jiín ró jeē sava tēe cáhīin yāhá, ma cúū de chi nde cuni de jeē ndácu Yaā Dios jniñu jíín poder yā. Achí yá.
Jeē tucu ni nduu ya
(Mt. 17.1‑8; Mr. 9.2‑8)
28 Yūcuán na te nájnūhun nuū uná quɨvɨ̄ jeē ni cáhān yā jnūhun yáha, te ni caa ya ɨɨn yucu, cuacacān tahú yā. Te Pedro jiín Jacobo jiín Juan cuangoo de jíín yá. 29 Te níní jícán tahú yā, te tucu ni nduu nuū yā, te sahma ya ni nducuíjín quɨyɨ, te ndíndēé. 30 Yūcuán na te ni canecoo uū tēe, cándajnūhún de jíín yá. Te cúu de Moisés jiín Elías, tēe ni cahīyo jenahán. 31 Te luu ndíndēé de cáhīin de, te ni cacahān de jíín yá sɨquɨ̄ jeē ní cuyajni cuu yā ñuu Jerusalén. 32 Te Pedro jiín tée cáyūcu jíín de, yōhyo cájiī de māhná, te vēsú súcuan te tu ní cáquixī de. Te ni cajito de jeē lúu ndíndēe yá jiín ndɨndúú tée cáhīin jíín yá. 33 Te nuū ní cacujiyo tēe un núū yā, te ni cahān Pedro jiín yá:
Maestro, nacā jeē váha jeē cáhīin ná yáha. Te na sáha ná únī vehe ramada, ɨɨn cuu máá ní, ɨnga cuu Moisés, te ɨnga cuu Elías, achí de.
Te tu sáha de cuenta na vé cúu jeē cahán de. 34 Te níní cáhán de súcuan, te ni quee vicō nūhun ní jesɨ nuū de jíjnáhan de. Te ni cayūhú de jeē cáhīin de chīji vicō ún. 35 Te nuū vicó un ní cahān ɨɨn jnūhun:
Yāha cúu Sēhe ri jeē maní ndasɨ́ rí jiín. Te na cúni nahín ró jnūhun cáhán yā, achí.
36 Te nuū ni jínu ni cahān jnūhun ún, te máá ɨɨn na Jesús íin ya nuū de. Te máá de tu ní cácahān cuɨtɨ de, te tāca quɨ́vɨ̄ ún tu ní cácachi de nuū ni ɨɨn jeē súcuan ni cajito de.
Jeē ní nasávāha ya ɨɨn sūchi ñúhun tachī ini
(Mt. 17.14‑21; Mr. 9.14‑29)
37 Te ɨnga quɨvɨ̄ un ní nanuu ya yucu jíín de. Te cuehē ñayuu ni jejnahan i ya. 38 Te mēhñu ñáyuu cuehē un ní cana jee ɨɨn tēe:
Maestro, jícán tahú na núū ni jéē condēhe ní sēhe yɨɨ́ ná, chi máñúhún i nuū ná. 39 Te máni jeē sáha xeēn tachī jiín i, te cána cóhó i sáha, te jéhni yɨ̄hɨ́ i, te jée tiñū yuhu i. Te yōhyo stóho i, te yōhyo uhū siaá i. 40 Te ni cahān ndahú ná jiín tée cáscuáha jíín ní jeē na quénehen te tachī ún, te tu ní cúu sáha de, áchí de.
41 Te ni cahān yā jiín de jíjnáhan de:
Ñayuu yōhyo nīhni ni cácuu ró, chi tu cácandíje ró jéē cuu nduvāha i. ¿Nasaa ga quɨvɨ̄ condee rī jiín ró jeē cuándeyɨ́ ni rī jiín ró? Cuáquihin sēhe ró na quíji i, áchí yá.
42 Te níní véji i nuū yā, te ni cotúú i ni sáha tachī, te ni jehni yɨ̄hɨ́ i. Te Jesús ni cahān xeēn yā nuū tachí un, te ni nasávāha ya sūchí un, te ni nacuāha ya i nuū tatá i. 43 Te ndɨvii ñayuu nahán ní canaa ni i cájito i jeē yóhyo jéhnu jniñu sáha Yaā Dios.
Jeē ni cáhān tucu ya jeē cúū yā
(Mt. 17.22‑23; Mr. 9.30‑32)
Te níní cánaa ni i cájito i tācá jniñu ni sáha Jesús, te ni cahān yā jiín tée cáscuáha jíín yá:
44 Chuhun vāha ni rō jnūhun cáhán rī yāhá, te ma náā ni rō, chi ruhū, Yaā ní nduu tēe, nastúu i ruhū quɨ̄vɨ ri ndaha tāca tée xeēn, achí yá.
45 Te tu ní cájecūhun ni de jnūhun cáhán yā, chi tu ní cúu cuɨtɨ jecūhun ni de. Te ni cayūhú de cajnūhún de ya sɨquɨ̄ jnúhun ni cahān yā.
Ndé ñáyuu cúu jeē cujéhnu ga
(Mt. 18.1‑5; Mr. 9.33‑37)
46 Yūcuán na te tēe cáscuáha jíín yá ni caquejéé de cácahān de sɨquɨ̄ núu ndé ɨɨn de cújéhnu ga. 47 Te Jesús ni jini yā jeē súcuan cájeni ni de. Te ni jnɨɨ ya ndaha ɨɨn sūchi lúlí, te ni jeni ya i xiin ya. 48 Te ni cahān yā jiín de:
Na‑ni ñayuu núu jeē sɨquɨ́ ruhū jetáhú i sūchi lúlí yáha, te ruhū jetáhú i. Te ñayuu jetáhú rúhū, suni jétáhú i Yaā ní tají rúhū vēji ri. Te ñayuu núu ga mēhñu ró, máá i cújéhnu ga, achí yá.
Ñayuu tu cáhán sɨquɨ̄ yā, íin i jíín yá
(Mr. 9.38‑40)
49 Yūcuán na te ni cahān Juan:
Maestro, ni cajito ná ɨɨn tēe jeē jiín sɨ́hvɨ́ ní quénehen de tachī ini ñayuu. Te ni cajesɨ na jéē sáha de, chi tu jíca de jíín yó, achí de.
50 Te ni cahān Jesús jiín de:
Ma cásɨ rō jeē sáha de, chi tēe tu cáhán sɨquɨ̄ yō, íin de jíín yó, achí yá.
Jeē ni cáhān yā nuū Jacobo jiín Juan
51 Te ni cuyajni quɨvɨ̄ jeē quínuhun yā andɨvɨ́, te ni tee téyɨ́ ni yā jeē quihín yā ñuu Jerusalén. 52 Te ni tají yá sava tēe yósnúu de jíín jnúhun jeē jinú yā. Te cuangoo de ɨɨn ñuu Samaria návāha nducú de nuū ndóo ya. 53 Te ñayuu Samaria un tu ní cájēhe i vehe ndōo ya, chi ni cajini i jeē ndé Jerusalén quihīn yā. 54 Te Jacobo jiín Juan, tēe cáscuáha jíín yá, ni cajini de jeē súcuan cúu, te ni cacahān de jíín yá:
¿A cúní ni jéē ndácu yó jniñu quiji ñuhūn nde andɨvɨ́, nájnūhun ni sáha Elías, návāha naa ñayuu yáha? Achí de.
55 Yūcuán na te ni ndió cóto Jesús nuū de, te ni cahān yā nuū de:
Tu cájini rō na nuū vēji jnūhun cácahān rō. 56 Chi ruhū, Yaā ní nduu tēe, tú vēji ri jeē snáā rī ñayuu, chi sa suhva jeē jnáma ri ñayuu, achí yá.
Yūcuán na te cuahān yā jiín de ɨnga ñuu.
Sɨquɨ̄ ñáyuu jeē cácuni i condiquīn i ya
(Mt. 8.19‑22)
57 Te níní jíca ya ichi jíín de, te ni cahān ɨɨn tēe jíín yá:
Condiquīn na níhín quíhīn yō ndé‑ni cúu‑ni nuū quihín ni, áchí de.
58 Te ni cahān Jesús jiín de:
Tāca ñúcuii, íyó yáū cava cáñuhun tɨ. Te suni saa, iyó tácā tɨ̄. Te ruhū, Yaā ní nduu tēe, tú nuū cusú rī, achí yá.
59 Te ni cahān yā jiín ɨnga de:
Condiquīn ruhū na quíhín yō.
Te máá tée un ní cahān de:
Condetu ní ndé na quíchindūji ná tátá na xíhna gā. Yūcuán na te condiquīn na níhín, áchí de.
60 Te ni cahān Jesús jiín de:
Stóo tāca ndɨ́yɨ na chíndūji jnáhan ndɨ̄yɨ, chi ndɨ̄yɨ cácuu ñayuu tu cácandíje. Te róhó, cuáhán te nacani ró jnúhun ndese ndácu Yaā Dios jniñu, áchí yá.
61 Yūcuán na te suni ni cahān ɨnga de:
Cúní na condiquīn na níhín, te cuāha ní jnúhun jeē xíhna gā quicahān na jíín ñáyuu cáyūcú vehe ná, áchí de.
62 Te ni cahān Jesús jiín de:
Núu na‑ni tēe quéjéé de condiquīn de ruhū, te núu máni jeē nácani cuíhyá ni de sɨquɨ̄ tāca jéē ni stóo de, núu súcuan te cúu de nájnūhun ɨɨn tēe jítu jíín yátá, te jícó cóto de ichi vehe de. Te ma cuajníñu de condiquīn de ruhū sɨquɨ̄ jníñu ndácu Yaā Dios, achí yá.
Jeē ní tají yá unī xico uxī de