1 V ten čas uslyšel tetrarcha Herodes zprávu o Ježíšovi 2 a řekl svým sluhům: “To je Jan Křtitel. Vstal z mrtvých, a proto v něm působí tyto moci.” 3 Herodes se totiž zmocnil Jana, spoutal ho a uvrhl do vězení kvůli Herodiadě, ženě svého bratra Filipa, 4 neboť Jan mu říkal: “Není ti dovoleno, abys ji měl za ženu!” 5 Herodes ho chtěl zabít, ale bál se lidu, protože ho pokládali za proroka. 6 Když nastal den Herodových narozenin, zatančila dcera té Herodiady uprostřed hostů, a zalíbila se Herodovi, 7 takže jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá. 8 Ona pak, navedena svou matkou, řekla: “Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele.” 9 Král se zarmoutil, ale pro ty přísahy a kvůli spolustolovníkům poručil, aby jí byla dána; 10 dal tedy Jana ve vězení stít. 11 Jeho hlavu přinesli na míse a dali dívce a ta ji donesla své matce. 12 I přišli jeho učedníci, vzali tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi. 13 Jakmile to Ježíš uslyšel, odplul odtamtud v lodi na opuštěné místo, aby byl sám; ale zástupy o tom uslyšely a vydaly se z měst pěšky za ním. 14 Když vystoupil, uviděl veliký zástup; slitoval se nad nimi a uzdravil jejich nemocné. 15 A když nastal večer, přistoupili k němu učedníci a řekli: “Toto místo je opuštěné a hodina již pokročila; propusť zástupy, ať odejdou do vesnic a nakoupí si jídlo.” 16 Ježíš jim řekl: “Nemusejí odejít; dejte jim najíst vy!” 17 Oni mu řekli: “Nemáme zde víc než pět chlebů a dvě ryby.” 18 On však řekl: “Přineste mi je sem!” 19 A poručil zástupům, aby se rozložily po trávě, vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, rozlámal a dal chleby učedníkům a učedníci zástupům. 20 Všichni pojedli a nasytili se; a sebrali dvanáct plných nůší zbylých úlomků. 21 Těch, kdo jedli, bylo asi pět tisíc mužů, kromě žen a dětí. 22 A Ježíš hned přiměl učedníky, aby nastoupili do lodi a plavili se před ním na druhou stranu, než on propustí zástupy. 23 A když zástupy propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě pomodlil. Když nastal večer, byl tam sám. 24 Loď již byla velmi vzdálena od země, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní. 25 O čtvrté noční hlídce přišel Ježíš k nim, kráčeje po moři. 26 Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se a řekli: “To je přízrak!” A strachem vykřikli. 27 Ježíš na ně hned promluvil: “Vzchopte se, já to jsem, nebojte se!” 28 Petr mu odpověděl: “Pane, jsi-li to ty, poruč mi, abych přišel k tobě po vodách!” 29 On řekl: “Pojď!” Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodách a přišel k Ježíšovi. 30 Ale když viděl silný vítr, dostal strach. Začal tonout a vykřikl: “Pane, zachraň mě!” 31 Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: “Ty malověrný, proč jsi zapochyboval?” 32 A když vstoupili na loď, vítr přestal. 33 Ti, kdo byli v lodi, se mu poklonili a řekli: “Opravdu jsi Boží Syn.” 34 Přeplavili se a dorazili k zemi u Genezaretu. 35 Jakmile ho muži z toho místa poznali, poslali zprávu do celého okolí. Přinesli k němu všechny nemocné 36 a prosili ho, aby se směli jen dotknout třásní jeho šatu; a všichni, kdo se dotkli, byli uzdraveni.