1 Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a učitelé Písma a řekli: 2 “Proč tvoji učedníci přestupují tradici starších? Vždyť si neomývají své ruce, když jedí chléb.” 3 On jim odpověděl: “A proč vy přestupujete Boží příkaz kvůli své tradici? 4 Vždyť Bůh řekl: ‘Cti otce a matku’ a ‘kdo zlořečí otci nebo matce, ať zemře.’ 5 Vy však říkáte: Kdo by řekl otci nebo matce: ‘To z mého majetku, co by ti pomohlo, je dar určený Bohu’, 6 ten již není povinen uctít svého otce [nebo svou matku]. Zrušili jste Boží slovo pro svou tradici. 7 Pokrytci! Dobře o vás prorokoval Izaiáš, když říkal: 8 ‘Tento lid mne ctí rty, ale jejich srdce je ode mne velmi daleko. 9 Marně mne však uctívají, když jejich učení je vyučováním lidských příkazů.’ ” 10 Svolal zástup a řekl jim: “Poslouchejte a rozumějte. 11 Ne to, co vchází do úst, znečišťuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znečišťuje.” 12 Tu k němu přistoupili učedníci a řekli mu: “Víš, že se farizeové pohoršili, když uslyšeli to slovo?” 13 On odpověděl: “Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna. 14 Nechte je! Slepí jsou vůdci slepých. Jestliže slepý vede slepého, oba spadnou do jámy.” 15 Petr mu na to řekl: “Vylož nám toto podobenství!” 16 On řekl: “I vy jste ještě nechápaví? 17 Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do stoky? 18 Co však z úst vychází, vystupuje ze srdce, a to znečišťuje člověka. 19 Neboť ze srdce vystupují špatné myšlenky, vraždy, cizoložstva, smilstva, loupeže, lživá svědectví, urážky. 20 To jsou věci, které znečišťují člověka; ale jíst neomytýma rukama člověka neznečišťuje.” 21 Ježíš odtamtud vyšel a odebral se do krajin Týru a Sidónu. 22 A hle, z oněch končin vyšla nějaká kananejská žena a křičela: “Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Má dcera je zle trápena démonem.” 23 Ale on jí neodpověděl ani slovo. I přistoupili k němu jeho učedníci a prosili ho: “Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí!” 24 On řekl: “Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z domu Izraele.” 25 Ona však přišla, klaněla se mu a říkala: “Pane, pomoz mi!” 26 On odpověděl: “Není správné vzít chléb dětí a hodit jej psíkům.” 27 Ona řekla: “Ano, Pane, ale vždyť i psíci jedí z drobtů, které padají se stolu jejich pánů.” 28 Tehdy jí Ježíš odpověděl: “Ó ženo, tvá víra je veliká. Staň se ti, jak chceš.” A od té hodiny byla její dcera uzdravena. 29 Odtamtud se pak Ježíš vzdálil, prošel podél Galilejského moře, vystoupil na horu a posadil se tam. 30 Tu k němu přišly veliké zástupy, které měly s sebou chromé, slepé, zmrzačené, němé a mnohé jiné. Položili mu je k nohám a on je uzdravil, 31 takže zástup užasl, když viděl, že němí mluví, zmrzačení jsou zdrávi, chromí chodí a slepí vidí; i vzdali chválu Bohu Izraele. 32 Ježíš si pak zavolal své učedníky a řekl: “Cítím s tím zástupem, protože již tři dny zůstávají se mnou a nemají co jíst. A nechci je propustit hladové, aby nezemdleli na cestě.” 33 A učedníci mu řekli: “Kde vezmeme v pustině tolik chlebů, abychom nasytili takový zástup?” 34 Ježíš jim řekl: “Kolik máte chlebů?” Oni řekli: “Sedm a několik rybiček.” 35 Nařídil zástupu posadit se na zem; 36 vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, rozlámal a dával učedníkům a učedníci zástupům. 37 Všichni pojedli a nasytili se; a sebrali sedm plných košů zbylých úlomků. 38 Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. 39 Potom propustil zástupy, vstoupil na loď a připlul na území Magadan.