1 V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci dostali hlad, a začali trhat klasy a jíst. 2 Když to uviděli farizeové, řekli mu: “Hle, tvoji učedníci dělají, co se nesmí dělat v sobotu.” 3 On jim však řekl: “Nečetli jste, co učinil David, když dostal hlad, on i ti, kdo byli s ním? 4 Jak vešel do Božího domu a snědli chleby předložení, které nesměl jíst ani on ani ti, kdo byli s ním, ale jen kněží? 5 Nebo nečetli jste v Zákoně, že o sobotách kněží v chrámě porušují sobotu, a přece jsou bez viny? 6 Pravím vám, že zde je někdo větší než chrám. 7 Kdybyste věděli, co znamená: ‘Milosrdenství chci, a ne oběť’, neodsoudili byste nevinné. 8 Vždyť Syn člověka je pánem nad sobotou.” 9 A když odtamtud odešel, přišel do jejich synagógy. 10 A hle, byl tam člověk, který měl odumřelou ruku. I otázali se ho: “Je dovoleno v sobotu uzdravit?” To proto, aby ho mohli obžalovat. 11 On jim řekl: “Kdyby měl někdo z vás jednu ovci a ta by mu v sobotu spadla do jámy, což by ji neuchopil a nevytáhl? 12 Oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře.” 13 Potom řekl tomu člověku: “Natáhni svou ruku.” I natáhl ji, a byla zase v pořádku a zdravá jako ta druhá. 14 Farizeové však vyšli a radili se proti němu, jak by ho zahubili. 15 Ježíš to věděl a odešel odtamtud. A následovaly jej velké zástupy a on je všechny uzdravil; 16 a přísně jim domluvil, aby nerozšiřovali pověst o něm. 17 To proto, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: 18 ‘Hle, můj služebník, kterého jsem si vyvolil, můj milovaný, kterého si oblíbila má duše. Vložím na něho svého Ducha a ohlásí soud národům. 19 Nebude se přít ani křičet, na širokých ulicích nikdo neuslyší jeho hlas. 20 Nalomený rákos nedolomí a doutnající knot neuhasí, dokud nepřivede soud k vítězství. 21 A v jeho jméno budou národy skládat naději.’ 22 Tehdy byl k němu přiveden démonizovaný, který byl slepý a němý. Uzdravil ho, takže ten němý mluvil a viděl. 23 A všechny zástupy byly u vytržení a říkaly: “Snad to není ten Syn Davidův?” 24 Když to uslyšeli farizeové, řekli: “Ten člověk vyhání démony jen s pomocí Belzebula, vládce démonů.” 25 [Ježíš] znal jejich myšlenky, a proto jim řekl: “Každé království samo proti sobě rozdělené pustne a žádné město nebo dům sám proti sobě rozdělený neobstojí. 26 A vyhání-li Satan Satana, sám v sobě se rozdělil. Jak tedy obstojí jeho království? 27 A vyháním-li já démony s pomocí Belzebula, s čí pomocí je vyhánějí vaši synové? Kvůli tomu oni budou vašimi soudci. 28 Jestliže však já vyháním démony s pomocí Ducha Božího, pak už k vám přišlo království Boží. 29 Nebo jak může někdo vejít do domu siláka a uloupit jeho majetek, jestliže nejprve toho siláka nespoutá? A teprve pak vyloupí jeho dům. 30 Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje. 31 Proto vám pravím: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu nebude odpuštěno. 32 A kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno; ale kdo by promluvil proti Duchu Svatému, nebude mu odpuštěno v tomto věku ani v budoucím.” 33 “Vypěstujte krásný strom, a jeho ovoce bude krásné, nebo vypěstujte špatný strom, a jeho ovoce bude špatné. Strom se totiž poznává po ovoci. 34 Plemeno zmijí, jak můžete mluvit dobré věci, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví. 35 Dobrý člověk z dobrého pokladu vynáší dobré věci, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé věci. 36 Pravím vám, že z každého neužitečného výroku, který lidé promluví, vydají počet v den soudu. 37 Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen.” 38 Tehdy mu na to řekli někteří z učitelů Písma a farizeů: “Učiteli, chceme od tebe uvidět znamení.” 39 On jim však odpověděl: “Pokolení zlé a cizoložné vyhledává znamení, ale znamení mu nebude dáno, leč znamení proroka Jonáše. 40 Vždyť jako ‘byl Jonáš v břiše velké ryby tři dny a tři noci’, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země. 41 Muži z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť oni učinili pokání na Jonášovo kázání; a hle, zde je někdo víc než Jonáš. 42 Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, protože přišla z nejzazších končin země, aby uslyšela Šalomounovu moudrost; a hle, zde je někdo víc než Šalomoun.” 43 “Když pak nečistý duch vyjde od člověka, prochází bezvodými místy, hledaje odpočinutí, ale nenalézá. 44 Tu si říká: ‘Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.’ A když přijde, nalezne dům prázdný, zametený a vyzdobený. 45 Potom jde a bere s sebou sedm jiných duchů, horších než je sám; a když vejdou, bydlí tam. A poslední věci onoho člověka bývají horší než první. Tak bude i s tímto zlým pokolením.” 46 Ještě když mluvil k zástupům, hle, jeho matka a bratři stáli venku a chtěli s ním promluvit. 47 Kdosi mu řekl: “Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou promluvit.” 48 On však odpověděl tomu, kdo mu to říkal: “Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?” 49 Ukázal rukou na své učedníky a řekl: “Hle, má matka a moji bratři. 50 Neboť každý, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka.”