1 A stalo se, když Ježíš dokončil příkazy svým dvanácti učedníkům, že odtamtud odešel, aby učil a kázal v jejich městech. 2 Jan uslyšel ve vězení o Kristových činech, poslal vzkaz po svých učednících 3 a otázal se ho: “Ty jsi Ten, který přichází, nebo máme očekávat jiného?” 4 Ježíš jim odpověděl: “Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: 5 Slepí opět vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví jsou probouzeni a chudým se hlásá evangelium. 6 Blahoslavený je ten, kdo by se nade mnou nepohoršil.” 7 Zatímco odcházeli, začal Ježíš říkat zástupům o Janovi: “Co jste vyšli do pustiny spatřit? Třtinu zmítanou větrem? 8 Nebo co jste vyšli uvidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Hle, ti, kdo nosí jemné šaty, jsou v královských palácích. 9 Proč jste tedy vyšli? Abyste uviděli proroka? Ano, pravím vám, a více než proroka. 10 To je ten, o němž je napsáno: ‘Hle, já posílám svého posla před tvou tváří, který upraví tvou cestu před tebou.’ 11 Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království Nebes je větší než on. 12 Ode dnů Jana Křtitele až dosud je království Nebes vystaveno tlaku a ti, kdo se do něho tlačí, je uchvacují. 13 Neboť všichni Proroci i Zákon prorokovali až do Jana. 14 A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít. 15 Kdo má uši [k slyšení], slyš.” 16 “Ke komu přirovnám toto pokolení? Je jako děti, které sedí na tržištích a volají na ostatní: 17 ‘Pískali jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste se nebili v prsa.’ 18 Přišel Jan, nejedl a nepil, a říkají: ‘Má démona!’ 19 Přišel Syn člověka, jí a pije, i říkají: ‘Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!’ Ale moudrost byla ospravedlněna svými dětmi.” 20 Tehdy začal kárat ta města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných činů, že nečinila pokání. 21 “Běda tobě, Chorazin! Běda tobě, Betsaido! Protože kdyby se byly v Týru a Sidónu staly ty mocné činy, které se staly u vás, dávno by v žíni a popelu učinili pokání. 22 Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude v den soudu snesitelněji nežli vám. 23 A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do podsvětí budeš strženo! Neboť kdyby se byly v Sodomě staly ty mocné činy, které se staly v tobě, zůstala by až do dnešního dne. 24 Ale pravím vám, že sodomské zemi bude v den soudu snesitelněji nežli tobě.” 25 V ten čas pak Ježíš řekl: “Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a chytrými a zjevil jsi je nemluvňatům. 26 Ano, Otče, protože tak se ti zalíbilo. 27 Všechno mi bylo předáno od mého Otce; a nikdo plně nepoznává Syna, jen Otec, ani Otce nikdo plně nepoznává, jen Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit. 28 Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek. 29 Vezměte mé jho na sebe a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný v srdci; a naleznete odpočinutí svým duším. 30 Vždyť mé jho je příjemné a mé břemeno je lehké.”