1 Zavolal si svých dvanáct učedníků a dal jim pravomoc nad nečistými duchy, aby je vyháněli a uzdravovali každou nemoc i každou slabost. 2 Jména těch dvanácti apoštolů jsou tato: první Šimon zvaný Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub Zebedeův a jeho bratr Jan, 3 Filip, Bartoloměj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeův, Tadeáš, 4 Šimon Kananejský a Juda Iškariotský, který ho pak zradil. 5 Těchto dvanáct Ježíš poslal, když jim předtím nařídil: “Nechoďte na cestu pohanů a do města Samaritánů nevstupujte; 6 ale jděte raději k zahynulým ovcím z domu Izraele. 7 Cestou hlásejte: ‘Přiblížilo se království Nebes.’ 8 Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte, malomocné očišťujte, démony vyhánějte; zadarmo jste vzali, zadarmo dejte. 9 Neopatřujte si do svých opasků zlato ani stříbro ani měď; 10 neberte si ani mošnu na cestu ani dvojí spodní oděv ani sandály ani hůl, neboť dělník si zaslouží svou obživu. 11 Do kteréhokoli města nebo vesnice vejdete, vyptejte se, kdo v něm je toho hoden; a tam zůstaňte, dokud nevyjdete. 12 Když budete vcházet do domu, pozdravte jej. 13 Bude-li toho vskutku ten dům hoden, ať na něj přijde váš pokoj. Nebude-li však toho hoden, ať se váš pokoj navrátí k vám. 14 A když vás někdo nepřijme a nevyslechne vaše slova, vytřeste prach se svých nohou, až budete vycházet ven z toho domu nebo onoho města. 15 Amen, pravím vám, snesitelněji bude sodomské a gomorské zemi v den soudu než onomu městu.” 16 “Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a prostí jako holubice. 17 Mějte se na pozoru před lidmi, neboť vás budou vydávat soudům, budou vás bičovat ve svých synagógách, 18 dokonce před vládce a krále vás budou vodit kvůli mně, jim i pohanům na svědectví. 19 A když vás vydají, nepropadněte úzkostem, jak nebo co promluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte promluvit. 20 Vždyť to nejste vy, kdo mluví, ale Duch vašeho Otce, jenž mluví ve vás. 21 Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a usmrtí je. 22 A budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; kdo však vytrvá do konce, bude zachráněn. 23 Když vás budou pronásledovat v tomto městě, utíkejte do jiného; neboť amen, pravím vám, jistě nebudete hotovi s izraelskými městy, než přijde Syn člověka.” 24 “Učedník není nad učitele ani otrok nad svého pána. 25 Stačí, aby učedník byl jako jeho učitel a otrok jako jeho pán. Jestliže hospodáře nazvali Belzebulem, tím spíše jeho čeleď!” 26 “Nebojte se jich tedy; neboť není nic zahaleného, co nebude odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno. 27 Co vám pravím ve tmě, řekněte na světle; a co slyšíte šeptat do ucha, vyhlašte na střechách. 28 A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte toho, kdo může i duši i tělo zahubit v Gehenně. 29 Neprodávají se dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vůle vašeho Otce. 30 I všechny vlasy na vaší hlavě jsou spočteny. 31 Nebojte se tedy; vy jste cennější než mnoho vrabců.” 32 “Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, se i já přiznám před svým Otcem, který je v nebesích. 33 Kdo by mě však zapřel před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem, který je v nebesích.” 34 “Nemyslete si, že jsem přišel uvést na zem pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. 35 Neboť jsem přišel postavit člověka ‘proti jeho otci, dceru proti její matce a nevěstu proti její tchyni 36 a nepřáteli člověka budou členové jeho domácnosti’. 37 Kdo má rád otce nebo matku víc než mne, není mne hoden; a kdo má rád syna nebo dceru víc než mne, není mne hoden. 38 A kdo jde za mnou a nebere svůj kříž, není mne hoden. 39 Kdo nalezne svou duši, ztratí ji; a kdo ztratí svou duši kvůli mně, nalezne ji.” 40 “Kdo přijímá vás, přijímá mne; a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal. 41 Kdo přijímá proroka proto, že je to prorok, obdrží odměnu proroka; a kdo přijímá spravedlivého proto, že je to spravedlivý, obdrží odměnu spravedlivého. 42 A kdo by jednomu z těchto maličkých dal napít proto, že je učedník, i kdyby mu dal jen pohár studené [vody], amen, pravím vám, jistě nepřijde o svou odměnu.”