1 Přibližovali se k němu všichni celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. 2 Farizeové a učitelé Písma reptali: “Tento člověk přijímá hříšníky a jí s nimi.” 3 Řekl jim toto podobenství: 4 “Kdo z vás, má-li sto ovcí a jednu z nich by ztratil, nezanechá těch devadesát devět v pustině a nejde za tou ztracenou, dokud ji nenalezne? 5 A když ji nalezne, vloží si ji s radostí na svá ramena, 6 přijde domů, svolá přátele a sousedy a řekne jim: ‘Zaradujte se se mnou, protože jsem nalezl svou ovci, která se ztratila.’ 7 Pravím vám, že tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.” 8 “Nebo nějaká žena, která má deset drachem a jednu by ztratila, což nezapálí lampu, nevymetá dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenalezne? 9 A když ji najde, svolá přítelkyně a sousedky a řekne: ‘Zaradujte se se mnou, protože jsem nalezla drachmu, kterou jsem ztratila.’ 10 Tak, pravím vám, je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání.” 11 Řekl: “Jeden člověk měl dva syny. 12 Mladší z nich řekl otci: ‘Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.’ On jim rozdělil majetek. 13 Po nemnoha dnech mladší syn všechno sebral, odešel do daleké krajiny a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel. 14 A když všechno utratil, nastal v té krajině veliký hlad a on začal mít nouzi. 15 Šel a přichytil se jednoho občana té krajiny, a ten ho poslal na svá pole pást vepře. 16 A toužil nasytit se lusky, které žrali vepři, ale nikdo mu je nedával. 17 Tu přišel k sobě a řekl: ‘Jak mnoho nádeníků mého otce má nadbytek chleba, a já zde hynu hladem! 18 Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i před tebou. 19 Nejsem již hoden nazývat se tvým synem. Učiň mne jedním ze svých nádeníků.’ 20 I vstal a přišel ke svému otci. Když byl ještě daleko, jeho otec ho uviděl a byl hluboce pohnut; i běžel, padl mu kolem krku a zlíbal ho. 21 Syn mu řekl: ‘Otče, zhřešil jsem proti nebi i před tebou. Nejsem již hoden nazývat se tvým synem. [Učiň mne jedním ze svých nádeníků.]’ 22 Otec však řekl svým otrokům: ‘Přineste rychle to nejlepší roucho a oblečte ho, a dejte mu na ruku prsten a na nohy sandály. 23 Přiveďte tučné tele, zabijte je, jezme a radujme se, 24 protože tento můj syn byl mrtvý, a zase ožil, ztratil se, a byl nalezen.’ A začali se radovat. 25 Jeho starší syn byl na poli. Když přicházel a přiblížil se k domu, uslyšel hudbu a tanec. 26 Zavolal si jednoho ze služebníků a vyptával se, co to má znamenat. 27 On mu řekl: ‘Přišel tvůj bratr a tvůj otec zabil tučné tele, že jej dostal nazpět zdravého.’ 28 Rozhněval se a nechtěl vejít. Jeho otec vyšel a začal mu domlouvat. 29 On však svému otci odpověděl: ‘Hle, tolik let ti sloužím a nikdy jsem nepřestoupil tvé přikázání, ale nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. 30 Když však přišel tenhle tvůj syn, který prožral tvůj majetek s děvkami, zabil jsi mu tučné tele.’ 31 On mu řekl: ‘Synu, ty jsi vždycky se mnou, a všechno, co je mé, je tvé. 32 Avšak bylo proč se veselit a radovat, protože tento tvůj bratr byl mrtev, a ožil, ztratil se, a byl nalezen.’ ”