8
Ũndũwã la ꞌbá kí umve
Mí are drĩ ũndũwã la umveŋá umve!
Mí are drĩ nị̃táŋá inga vâ ru ụ́ꞌdụ́kọ́!
Ũndũwã tu pá ãngũ ụrụgá gẹ̃rị̃ tị gá rĩ gá,
gẹ̃rị̃ ꞌbã kí ru icí agá tu dó sĩ pá ꞌdãá.
Tu pá kẹ̃jị́tị ꞌbá pírí ꞌbã kí sĩ fijó táwụ̃nị̃ agá rĩ gá,
ri uzálé ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụ gá sĩ:
ꞌBá ꞌdĩ, “Ma bãsĩ ĩmi umve fô;
Má inga áma ụ́ꞌdụ́kọ́ sĩ ꞌbá pírí kí umvejó.
Ĩmi ꞌbá ũrãtáŋá were ꞌdĩ, ĩmi ụ̃nị̃ ị́jọ́ lịlẹ́ pịrị rĩ ꞌi.
Ĩmi ꞌbá azalépi aza-azâ ꞌdĩ lẽ ĩmi adru ásị́sị́ŋá sĩ ị́jọ́ vãjó rĩ trũ.
Ĩmi are! Ma ĩminí ị́jọ́ ũkpó la kí jọ;
Ma áma tị nzị̃ sĩ ị́jọ́ pịrị rĩ jọjó.
Ma ị́jọ́ mgbã rĩ jọ,
ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ángụ̃ ị́jọ́ ũnzí jọŋá áma tị sĩ rĩ ũnzí.
Ị́jọ́ pírí mání jọlé rĩ kí pịrị,
ị́jọ́ ãzí ãlu ĩnzõ rú jõku úlétáŋá ru la ala gá yụ.
Ị́jọ́ mádrị̂ kí tọndọlọ ꞌbá ị́jọ́ mádrị̂ kí vãlépi rá rĩ nî,
ꞌBá nị̃táŋá trũ rĩ ní, kí pịrị.
10 Ípẽ ímbátáŋá mádrị̂ ꞌi sílĩvã kẹ̃jị́ gá,
ípẽ nị̃táŋá gólũdĩ ãlá ãjẹ̃ rú rĩ kẹ̃jị́ gá,
11 ãꞌdusĩku ũndũwã ndẽ ãjẹ̃ sĩ ŋálí ãjẹ̃ rú rĩ rá,
ãzíla ãko ãzí ụ̃ꞌbị̃lé ĩꞌdi be la yụ.
 
12 “Ma, ũndũwã ꞌi, ma uꞌá ãngũ ãlu gá ị́jọ́ lịŋá múké rĩ be.
Ánị̃ ma nị̃táŋá kí ịsụ́ ị́jọ́ vãŋá be íngõlé yã rĩ gá rá.
13  Úpí ụ̃rị̃jó rĩ ĩꞌdi ị́jọ́ ũnzí ngụ̃jó rĩ ꞌi.
Ángụ̃ ãfó kí ị́pị́pị́ŋá be ũnzí,
ãzíla ádrízã ũnzí kí ị́jọ́ jọlé ĩnzõ rú rĩ be ũnzí.
14 Ị́jọ́ amáŋá pịrị rĩ ãzíla ị́jọ́ lịŋá múké rĩ kí má ãni;
Ị́jọ́ vãŋá ãzíla ũkpõ kí má ãni.
15 ꞌBá kí ũpĩ na mâ sĩ,
ãzíla ꞌbá drị̃lẹ́ ru rĩ kí ãzị́táŋá pịrị rĩ kí ꞌbã mâ sĩ.
16 ꞌBá ũpi anzị ru rĩ kí ꞌbá kí drị̃ ce múké la ãzãkoma mádrị̂ sĩ,
ãzíla ꞌbá ãmbogo rú rĩ kí ị́jọ́ lị múké la mâ sĩ.
17 Álẽ ꞌbá pírí áma lẽlépi rĩ kí rá,
ãzíla ꞌbá áma ndrụ̃lépi rĩ kí áma ịsụ́ rá.
18 Ma málĩ trũ ãzíla ãrútáŋá trũ,
ma ími ꞌbã ũkpó ru ãzíla drị̃lẹ́ba rú.
19 Fẽtáŋá mádrị̂ ndẽ kí ũnĩ sĩ gólũdĩ ãlá ãjẹ̃ rú rĩ rá,
ũyá mádrị̂ ndẽ sílĩvã ãlá rĩ rá.
20 Ma acị́ gẹ̃rị̃ ị́jọ́ pịrị ãlá rĩ drị̂ agâ sĩ,
gẹ̃rị̃ ị́jọ́ lịjó pịrị rĩ drị̂ agâ sĩ.
21 Ma málĩ fẽ ꞌbá áma lẽlépi rĩ ꞌbanî
ãzíla jó ĩꞌbadrị́ málĩ tãmbajó rĩ kí ga tré.
 
22 Úpí ꞌbã ándrá ma ídu iꞌdóŋá gá,
ꞌdĩ sĩ ꞌbã drĩ ãko ãzí kí ku.
23 Úꞌbã ándrá ma ídu ụrụgá, angájó iꞌdóŋá gá ꞌdã sĩ,
angájó iꞌdóŋá gá ꞌdĩ sĩ ụ̃nọ́kụ́ iꞌdó drĩ ku.
24 Útị ándrá má, ꞌdĩ sĩ mĩrĩ kí drĩ ꞌdá yụ,
ꞌdĩ sĩ kídí kí drị̃ yụ;
25 útị ma ꞌdĩ sĩ ꞌbé ãmbogo rĩ tu kí drĩ pá ãngũ ĩꞌbadrị̂ kí gá,
ꞌbé wereŋá rĩ kí abe ku,
26 útị ma ꞌdĩ sĩ Ãdróŋá ꞌbã drĩ ụ̃nọ́kụ́ jõku ámvụ́ ala gá rĩ kí ku rú,
ãzíla ꞌdĩ sĩ pụ́trụ́ drĩ ãngũ drị̃ gá ꞌdáyụ.
27 Ma ándrá ꞌdãá cí ĩꞌdiní ꞌbụ̃ ꞌbãjó rĩ sĩ,
ĩꞌdiní lõkókõrí kí ꞌbã agá ị̃yị́ kị́rị́ rĩ kí drị̃ gá.
28 Ma ándrá ꞌdãá cí ĩꞌdiní ụ̃rụ́ꞌbụ̃ kí ꞌbãjó ụrụgá,
ãzíla ĩꞌdiní ị̃yị́ kị́rị́ rĩ kí ị̃ndụ́ ụ̃tị̃ agá ũkpó ru.
29 Ĩꞌdiní lõkókõrí ꞌbã agá mĩrĩ ní,
ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ị̃yị́ alị dó sĩ lõkókõrí ꞌbãlé ĩꞌdiní rĩ ku,
ãzíla ĩꞌdiní ụ̃nọ́kụ́ ị̃ndụ́ ꞌbãjó rĩ si.
30 Ma ándrá ꞌbá ĩꞌdi bụ́lụ́ gá ãlị́gọ́ ru rĩ ꞌi.
Má ándrá ꞌbá ãyĩkõ fẽlépi ĩꞌdiní ụ́ꞌdụ́ pírí rĩ ꞌi,
ma ụ́ꞌdụ́ pírí sĩ ãyĩkõ sĩ ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá,
31 Ma ándrá ãyĩkõ sĩ ụ̃nọ́kụ́ ĩꞌdiní ꞌbãlé rĩ sĩ,
ãzíla ma vâ ãyĩkõ sĩ ꞌbá ꞌbã ũri sĩ.
 
32 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mâ anzị̂, ĩmi are drĩ ma,
ꞌbá gẹ̃rị̃ mádrị̂ kí tãmbalépi rĩ kí adru drị̃lẹ́ba ru.
33 Ĩmi are ímbátáŋá mádrị̂ ꞌi ãzíla ĩmi adru sĩ ũndũwã rú,
lẽ ĩgã jõ ĩꞌdi ku fô.
34 ꞌBá áma tị arelépi rĩ,
ꞌbá áma mịfị́ agálépi mádrị́ kẹ̃jị́tị gá ụ́ꞌdụ́ pírí rĩ,
áma tẽlépi mádrị́ kẹ̃jị́tị gá rĩ ĩꞌdi drị̃lẹ́ba rú.
35 ꞌBá áma ịsụ́lépi rĩ ĩꞌdi ídri ịsụ́,
ãzíla Úpí la uꞌá ĩꞌdiní ãyĩkõ sĩ.
36 Wó ꞌbá áma ịsụ́lépi ku rĩ adrá ru cénĩ;
ꞌBá pírí áma ngụ̃lépi ũnzí rĩ lẽ kí drã.”