5
Yeésu waana zamɔ́ɔ nɛ́, ngɛ waagba bʊ́ʊ‑daá ɩkɔ́jɔ́ɔ. Ngɛ woogódúu ɩjɔ́. Ńna gɛ waabáázɩ wɛ wɩlɩ́ɩ sɩsɩ:
«Wenbi‑niíni‑dɩnáa gɛ wenbá banyɩ bewenbé‑daá sɩsɩ bɛgɛ́ɛ kadanbʊrʊ́sɩ nɛ́,
káma badɩɩná Ɩsɔ́ɔ‑dɛ́ɛ .
Wenbi‑niíni‑dɩnáa gɛ wenbá bɔjɔɔ́ ɖúkúru nɛ́,
káma Ɩsɔ́ɔ wɛ́nbɛɛlɩ́ wɛ.
Wenbi‑niíni‑dɩnáa gɛ wenbá bɔjɔɔ́ ɖɔyɔɔyɔɔ nɛ́,
káma Ɩsɔ́ɔ wánlám wɛ laadɔ́ɔ kʊjɔɔwʊ.
Wenbi‑niíni‑dɩnáa gɛ wenbá bɔcɔ́ɔ wenbí Ɩsɔ́ɔ sɔɔlɛ́ɛ ɩrʊ́ ɩcɔɔná nɛ́, cɔɔ́ɔ na wɛ nyɔɔ́sɩ na ɖolɔɔ́ nɛ́,
káma babʊkááta wánzɩ́m. Wenbi‑niíni‑dɩnáa gɛ wenbá bánnɩɩ́ baranáa kʊnyɔḿ nɛ́,
káma Ɩsɔ́ɔ wánnɩɩ́ bagʊnyɔḿ. Wenbi‑niíni‑dɩnáa gɛ wenbá bewenbé‑daá cɔɔ́ nɛ́,
káma bánnáa Ɩsɔ́ɔ. Wenbi‑niíni‑dɩnáa gɛ wenbá bánjaanáa bána wɛ nɛ́ fɛɛzɩrɛ nɛ́,
káma sɩ bayáa wɛ gɛ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ‑dɛ́ɛ bíya. 10 Wenbi‑niíni‑dɩnáa gɛ wenbá bánnáa wahála káma bovóo Ɩsɔ́ɔ‑dɛ́ɛ nɩ́bááwʊ na toovonúm nɛ́,
káma badɩɩná Ɩsɔ́ɔ‑dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ.
11 A bɩgɛ́ɛ bándʊ́ʊ́dɩ mɩ́ɩ́, bánnaazɩ́ mɩ́ɩ bɩka bónbuunáa mɩ́ɩ́ tɔ́mwá ndɩ‑ndɩ mɔ́rɔ́ɔ́zɩ́, mɩ́nyɔ́ɔ́ gɛ wenbi‑niíni‑dɩnáa. 12 Mɩ́nyɔ́ɔ́ ɩváárɩ bɩka ɩcɔ́ɔ wenbi‑niíni‑daá káma mɩ́dɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ wɔ́nɖɔɔ́ . Bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ baanáázɩ baavʊ́ńdɛ́ɛ mɩ́ɩ́ nɩ́bááwʊ nɛ́.
13 Mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́gɛ́ɛ́na ɖúúlínya‑dɛ́ɛ ɖɔ́m. A ɖɔ́m waazɩ́ niíni, nŋɩ́nɩ́ gɛ bánlám bɩ na bɩtáláḿ niíni? Asée bɔkpɔ́ɔ bɩ gɛ bɛbɛ́ɖɩ asʊ bɩka ɩráa ɩnʊ́m bɩ.
14 Mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́gɛ́ɛ́na ɖúúlínya‑dɛ́ɛ ɖɛnyɛm. Tɛ́ɛ́dɩ baama tɩ bʊ́ʊ kʊjʊʊ́‑daá nɛ́, tɩdánmʊ́sɩ. 15 Ngʊ́ bɔdɔ́nzɔḿ fɩtɩ́la na bɔkpɔ́ɔ gbégidi bofu kɩrɔ. Amá bɔ́ngbɔwʊ́ kɩ gɛ batɩ́nɩ ɩsɔ́ɔ́dáá na bɩka bilósi báa weení ɖaána‑daá. 16 Bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ mɩ́dɛ́ɛ ɖɛnyɛm mɔɔ́na kilósi báa weení ɩna mɩ́lakásɩ kazɔ́ɔ ńzɩ na basá mɩ́jáa ɩwɛ nɛ́.
17 Ɩ́kamáázɩ sɩsɩ mɔ́ɔ́gɔ́nɩ sɩ manɖɩ́ Múúsá‑dɛ́ɛ na baaganáa‑dɛ́ɛ ŋmáádɩ. Mɔ́dɔ́kɔ́nɩ sɩ manɖɩ́ tɩ, amá mɔ́ɔ́gɔ́nɩ gɛ na tɩbɩ́ɩ́zɩ tikóódi. 18 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ: hálɩ ɖúúlinya ɩkʊrʊ́ gɛ Mará‑daá báa ŋmáádɩ‑bú yáá toḿka tándʊʊ́. 19 Bɩlɛ́ nɛ́, weení idofu Mará amʊ́ adaá kʊ́ɖʊḿɖɛ báa ɖɩgɛ́ɛ kúmuuɖé, ngɛ weeyéle baaganáa ikízi ɖɛ nɛ́, sɩ bayáa yɩ kúmúu gɛ Ɩsɔ́ɔ‑dɛ́ɛ ‑daá. Amá weení woovu tɩ ngɛ waawɩ́lɩ tɩ ɩranáa nɛ́, sɩ bayáa yɩ kʊ́bɔnɩ́ gɛ Ɩsɔ́ɔ‑dɛ́ɛ Kowúrɔ́ɔ‑daá. 20 Ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ a mɩ́dɛ́ɛ toovonúm fáa tɔɖɔ́ɔ bɩkɩ́lɩ na , mɩ́dánzʊʊ ɩsɔ́ɔ‑dɛ́ɛ Kowúrɔ́ɔ‑daá.
21 Mɩ́ɩ́nɩ́ɩ sɩsɩ baaŋmátɩ ɖájáajaanáa sɩsɩ: «Ndángʊ́ʊ nyɔ́rɔwʊ́, weení waagʊ irɔwʊ́ nɛ́, bánvʊʊnáa yɩ.» 22 Amá mɔ́ɔ́ ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ: weení wɛɛyɛɛná ɩrɔwʊ́ baaná nɛ́, bánvʊʊnáa yɩ; weení wɔɔdɔ́ ɩrɔwʊ́ sɩsɩ ɩvɛ́yɩ́na lomaazɛ́ nɛ́, bánvʊʊnáa yɩ; weení waadʊ́ʊ ɩrɔwʊ́ sɩsɩ ɖijinɖe nɛ́ mɔɔ́na baɖʊ yɩ . 23 A bɩgɛ́ɛ sɩsɩ nyáádála Ɩsɔ́ɔ sɩ nlá sarɔ́ɔ, ngɛ nyɔ́ɔ́dɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ nyɔ́rɔwʊ́ yɛ́ɛ́na nya káma nɔwɔ́ya wɛ mɩ́lɔ́wʊ́táá, 24 yele sarɔ́ɔ ńna nbó nnyɔ́ɔ́zɩ nyána nyɔ́rɔwʊ́ mɩ́lɔ́wʊ́táá naanɩ́ ngábɩ́sɩ nlá nyázarɔ́ɔ.
25 A nyána naárʊ tɔ́m, caarɩ nyádɩ ɩnyɔ́ɔ́zɩ tɩ mɩ́lɛ́ɛ́nɩ́ mɩ́wɛ nɩ́bááwʊ‑daá nɛ́, na ɩ́kɔ́kɔ́nɩ iboná nya tɔm‑vʊʊráa‑jɔ́, bɛlɛ́ bɔkpɔ́ɔ nya becéle sɔ́ɔ́jawá bɔtɔ nya sáráka. 26 Toovonúm gɛ ménveerím nya, a ńdɛfɛrɛtá hálɩ bɩkpɛdɩ́na fárám kegbiirinɔ́ɔ ńgɩ, bɛlɛ́ bɛdɛ́njɛḿ nya.
27 Mɩ́ɩ́nɩ́ɩ sɩsɩ bɔɔdɔ́ sɩsɩ: «nkacáa naárʊ ɖɛɛlʊ́ nyána yɩ ɩfɩ́nɩ». 28 Amá mɔ́ɔ́ ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ: ɩrʊ́ weení waana naárʊ ɖɛɛlʊ́ ɩcɩ́ɩ́lɩ yɩ sɩsɩ iyuú yɩ ɩ́na yɩ bafɩ́nɩ nɛ́, ɩ́tɩ́lɩ́ sɩsɩ waayɩsɩná Ɩsɔ́ɔ iwenbiré‑daá. 29 A bɩgɛ́ɛ nyaazɩ́rɛ kíɖíiwú wénÿelíi kʊ gɛ nyánlám alaháácɩ́, lɩzɩ́‑dɛ́ nlɔ bolíni, káma bɩjɔɔ́ sóńcí nbɛ́ɖɩ nyɛ́dɛ́ɛ ɖeelí na nyárɩ́ŋa nzʊ́ʊ nimíni‑daá. 30 A ngʊ́ nyanʊ́ɩ́nɩ kíɖííwú wénÿelíi kʊ nyálám alaháácɩ́, cɛ yɩ nbɛ́ɖɩ bolíni, káma nbɛ́ɖɩ nyanʊ́ʊ́nɩ kʊ́ɖʊḿ cɔɔ́ sóńcí na nyárɩ́ŋa nzʊ́ʊ nimíni‑daá.
31 Bɔɔdɔ́tɔ́ḿ ɖʊɖɔ sɩsɩ a naárʊ weegízi ɩɖɛɛlʊ́, ícéle yɩ wasɩ́ɩ́ka kɩ́nwɩlɩ́ɩ sɩsɩ weegízi yɩ nɛ́. 32 Mɔ́ɔ́ ménveerím mɩ́ɩ́ sɩsɩ weení ɩrɩ́ŋa weegízi ɩɖɛɛlʊ́ bɩdɛkɛ́ɛ́na sɩsɩ waalɩ́ɩ ɩwɔ́rɔ́ naárʊ ɩcáa yɩ nɛ́, waaɖʊná alʊ́ ɩmʊ́ wásangarɩ́tɩ a woobó ɩsáa naárʊ; ngʊ́ bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ weení wɔɔgbɔ́ɔ alʊ́ weení naárʊ weegízi yɩ nɛ́, waalá wásángarɩ́tɩ.
33 Mɩ́ɩ́dánɩ́ɩ ɖʊɖɔ sɩsɩ bɔɔdɔ́ ɖájáa‑jáanáa sɩsɩ: a ɩrʊ́ nyóóɖúúná Ɩsɔ́ɔ ɩzá‑daá sɩsɩ nyánlám wenbí nɛ́, asée nlá bɩ gɛ. 34 Amá mɔ́ɔ́ ménveerím mɩ́ɩ́ sɩsɩ íkóɖuuná nabʊ́rʊ. Íkóɖuuná káma Ɩsɔ́ɔ‑dɛ́ɛ kowuro‑gbelé gɛ bɩgɛ́ɛ, 35 cáńfáná adɛ laadɔ́ɔ káma kɛgɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ‑dɛ́ɛ nʊvɔ́ yaazɩɩɖɛ́ gɛ, cáńfáná nɖuuná Yerusalɛ́m tɛ́ɛ́dɩ, káma tɩgɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ wúro kʊ́bɔnɩ́‑dɛ́ɛ tɛ́ɛ́dɩ gɛ. 36 Ngʊ́ nkoɖuuná nyágʊjʊʊ́, káma ndánbɩ́ɩ́zɩ nlá nyagʊ́jʊʊ́‑daá nyɔká kʊ́ɖʊ́mɔ́ɔ ɩbɩ́sɩ kʊ́fʊ́lʊmɔ́ɔ yáá kɩ́kpɛdɔɔ́. 37 Wenbí sɩ ɩlá nɛ́ gɛ sɩsɩ a bɔɔbɔ́ɔ́zɩ mɩ́ɩ́ tɔ́m, a mɩ́nyɩ tɩ, idísi sɩsɩ: Ɩɩ́n; a mɩ́ɩ́sɩ tɩ sɩsɩ: Aayɩ́. Wentí bónzuurí nɛ́ wánlɩɩnáa Sitáánɩ‑jɔ́ gɛ. 38 Mɩ́ɩ́nɩ́ɩ sɩsɩ bɔɔdɔ́ sɩsɩ: "A ɩrʊ́ wɔɔyɔ́ nyáázɩ́rɛ, waazɩ́rɛ gɛ bɔ́nÿɔ́m bɛfɛ́rɛ; a wɛɛbɛlɩ́ nyégéle, bɛ́nbɛlɩ́ ɩdɛ́ɛ‑ńɖɛ." 39 Amá mɔ́ɔ́ ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ: a ɩrʊ́ waalá mɩ́ɩ bidaavé, ɩ́kɛ́fɛrɛ yɩ. A ɩrʊ́ wɛɛjɛ́ nya kadaŋa nÿédéegbeluú kiɖíiwú‑rɔ, kɛɛzɩ kɩɩganáa njéle yɩ. 40 A naárʊ sɩ iboná nya tɔ́m‑vʊʊrʊ́‑jɔ́ ibuuná nya tɔ́m na ɩkpɔ́ɔ nyɛ́dɛ́ɛ ɖaazíki, yele ɩkpɔ́ɔ bɩkpɛdɩ́na kpáyɩ. 41 A naárʊ waagba nya ɖóóle sɩsɩ nzʊ́ʊ yɩ sʊʊ́tɩ nboná kadarásɩ nasɩ́lɛ, sʊʊ nboná nasɩ́náázá. 42 Fa weení wánzʊlʊ́ʊ nya nɛ́, bɩka ngɩ́ weení ɩzɔɔlɛ́ɛ ngɩ́ yɩ nɛ́.
43 Mɩ́ɩ́nɩ́ɩ sɩsɩ bɔɔdɔ́ sɩsɩ: sɔɔlɩ nyɔ́rɔwʊ́ bɩka nlɩzɩ́ weení ɩdánjaa nya nɛ́ báɖáárɛ. 44 Amá mɔ́ɔ́ ménveerím mɩ́ɩ́ sɩsɩ: ɩzɔ́ɔ́lɩ menbá badánjaa mɩ́ɩ́ nɛ́, bɩka ɩsʊ́lʊ wenbá bánváa mɩ́ɩ́ fúkúḿsi nɛ́ bɔrɔ, 45 na ɩbɩ́sɩ toovonúm mɩ́jáa weení ɩwɛ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́ ɩdɛ́ɛ bíya. Káma Ɩsɔ́ɔ waalá wɩ́sɩ gɛ sínlosí ɩráa‑vénáa na badaavé nɛ́ barɩ́ŋa, wénÿelíi tɛ́ɛ́wʊ wánnɩɩ́ ɩráa‑vénáa na badaavé nɛ́ bɛdɛ́ɛ fásɩ‑daá. 46 A wenbá bɔzɔɔlɛ́ɛ mɩ́ɩ́ nɛ́ beriké gɛ mɩ́zɔɔlɛ́ɛ, kɩvɛrɛwʊ wenkí gɛ mɩ́ɖamáa Ɩsɔ́ɔ‑jɔ́? Bɩlɛ́ gɛ tikée mʊʊráa ɖʊɖɔ wánlám. 47 A bɩgɛ́ɛ mígóobíya riké gɛ mɩ́nzɛɛ́, we gɛ maamááci mɩ́ɩ́lá? Bɩlɛ́ gɛ wenbá baasɩ Ɩsɔ́ɔ nɛ́ ɖʊɖɔ wánlám. 48 Wenbí ńŋɩnáa mɩ́jáa weení ɩwɛ ɩsɔ́ɔ‑daá nɛ́ ɩbáázɩ ɩzɩɩzɛ́ɛ nɛ́, mɩ́nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ ɩzɩ́ɩ́zɩ bɩlɛ́.