25
1 «Bɩlɛ́ nɛ́, wenbí bɛ́ngɛɛzɩnáa nɛ́ nɖɔ́: aléewá fuú badatɩlɩ́ ta abaaláa nɛ́ wɔɔgbɔɔná fɩtɩ́lawá balɩ́ɩ weetáhárʊ kɛtɩ́.
2 Badaá nɔɔ́nʊ́wá kɛ́ɛ laakáárɩ buḿsi‑dɩnáa, bɩka nɔɔ́nʊ́wá baaganáa kɛ́ɛ áséńsí‑dɩnáa.
3 Nɔɔ́nʊ́wá laakáárɩ buḿsi‑dɩnáa wɔɔgbɔ́ɔ bɛdɛ́ɛ fɩtɩ́lawá nɛ́, bɛdɛkpɛdɩ́na núm bánɖʊ́ʊ fɩtɩ́la‑daá nɛ́ azíya.
4 Amá nɔɔ́nʊ́wá baaganáa kɛ́ɛ asénsí‑dɩnáa, bɛlɛ́ bɛɛgbɛdɩ́na núm azíya bɛdɛ́ɛ kpárábáyáawá‑daá.
5 Weetáhárʊ tofolí kɔnɖɛ́ nɛ́, ɖóm waalá aléewá bɛḿ barɩ́ŋa bɔkpɔ́ɔ ɖóm.
6 Nuvoo‑lɔwʊ́rɛ gɛ ɖugogoore wɔɔvɔ sɩsɩ: "Ɩbɛ́ɛ weetáhárʊ, ɩlɩ́ɩ ɩsɩ́m yɩ!"
7 Ńna gɛ aléewá bɛḿ barɩ́ŋa beevé bángbɩɩrɩ́ bavɩtɩ́lawá.
8 Nɔɔ́nʊ́wá laakáárɩ buḿsi‑dɩnáa wɔɔdɔ́ áséńsí‑dɩnáa sɩsɩ: "Ɩva ɖáa mɩ́dɛ́ɛ núm, ɖɛ́dɛ́ɛ fitɩ́lawá wánɖɩ́m."
9 Áséńsí‑dɩnáa woobúsi wɛ sɩsɩ: "Aayɩ́. Bɩdándalɩ́ ɖána mɩ́ɩ, bɩlɛ́ nɛ́ ibó yanɖáa‑jɔ́ ɩkámʊ́."
10 Sáátɩ wenkí bɛɛɖɛ́ɛ mʊ́ʊ nɛ́ gɛ weetáhárʊ waadála. Wenbá báńgbɩ́ɩ́rɩ badɩ baɖamáa nɛ́, boovu yɩ basʊ́ʊ hiije ɖaána‑daá, ngɛ bɔɔdɔ tará.
11 Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ gɛ aléewá baaganáa waadála bɔ́ndɔ́m sɩsɩ: "Kʊ́bɔnɩ́, kʊ́bɔnɩ́ bátʊlʊ́‑ɖáa."
12 Amá woobúsi wɛ sɩsɩ: "Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ máásɩ mɩ́ɩ."
13 Bɩlɛ́ nɛ́, ivére káma mɩ́ɩ́sɩ wɩ́rɛ yáá alʊwáátɩ wenkí sɩ ɩkɔ́nɩ nɛ́.»
14 « tɔrɔjɔɔ́ɔ gɛ nyazɩ ɩrʊ́ weení sɩ ɩɖɛ́ɛ nɩ́bááwʊ gɛ waayáa ɩdɛ́ɛ bɔwʊtá‑dɩnáa ɩtalɩná wɛ ɩdɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́lɛ nɛ́.
15 Weejéle kʊ́ɖʊḿ siká liideé kákpɩ́ɩ́zɩ nasɩ́lɛ na nɩɩ́nʊ́wá, naárʊ siká liideé kákpáŋá, ngɛ weejéle toozo ńnɩ́ siká liideé nɩɩ́nʊ́wá. Weejéle báa weení bɩlɩɩná ɩdɛ́ɛ konkárɩ́‑rɔ. Ngɛ wɛɛɖɛ́ɛ ɩdɛ́ɛ nɩ́bááwʊ.
16 Weení beejéle yɩ siká liideé kakpɩ́ɩ́zɩ nasɩ́lɛ na nɩɩ́nʊ́wa nɛ́, waajáŋ ibó ɩlaná yɛ tɩmɛ́rɛ́ iyuú alɩbɔ́ɔ siká liideé kakpɩ́ɩ́zɩ nasɩ́lɛ na nɩɩ́nʊ́wá.
17 Siká liideé kakpáŋa‑dʊ́ʊ woobó ɩlá bɩlɛ́ ɖʊ́ɖɔ iyuú alɩbɔ́ɔ siká liideé kakpɩ́ŋa ɖʊɖɔ.
18 Amá weení beejéle yɩ siká liideé nɩɩ́nʊ́wá nɛ́ woobó ɩbáa bɔɔwʊ́ adɛ ɩkpɔ́ɔ ɩdɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́‑dɛ́ɛ liideé ɩmʊ́sɩ ńna.
19 Bʊwɔ́rɔ́ kpeteree nɛ́, bɔwʊtá dɩnáa bana bɛdɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ waadála, ngɛ waayáa badaá báa weení sɩsɩ ɩtɩ́ yɩ wenbí waalaná iliideé nɛ́.
20 Weení beejéle yɩ siká liideé kakpɩ́ɩ́zɩ nasɩ́lɛ na nɩɩ́nʊ́wá nɛ́ wɔɔgɔ́nɩ ɩgʊ́bɔnɩ́ ɩzá‑daá, ngɛ waazɩ́ɩ siká liideé kakpɩ́ɩ́zɩ nasɩ́lɛ na nɩɩ́nʊ́wá kɩ́falá ɩtɔ́ sɩsɩ: "Kʊ́bɔnɩ́, nyééjéle ma siká liideé kakpɩ́ɩ́zɩ nasɩ́lɛ na nɩɩ́nʊ́wá gɛ, bɛɛ siká liideé kakpɩ́ɩ́zɩ nasɩ́lɛ na nɩɩ́nʊ́wá móóyúu alɩbɔ́ɔ nɛ́ nɖɔ́."
21 Ńna gɛ ɩgʊ́bɔnɩ́ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ: "Nyáálá kazɔ́ɔ, nyɛ́gɛ́ɛ bɔwʊtá‑dʊ́ʊ kazɔ́ɔ ńnɩ́ na toovonúm‑dʊ́ʊ; mééjéle nya cʊ́kɔ, ngɛ nyááláná kɩ tɩmɛ́rɛ na toovonúm nɛ́, ménjelíi nya tɩmɛ́rɛ kʊ́bɔńɖɛ. Kɔnɩ mána nya ɖɩfáárɩ."
22 Weení beejéle yɩ siká liideé kákpáŋa nɛ́ wɔɔgɔ́nɩ ɩgʊ́bɔnɩ́ ɩzá‑daá ɩtɔ́ yɩ sɩsɩ: "Kʊ́bɔnɩ́, nyééjéle ma siká liideé kákpáŋa gɛ, bɛɛ siká liideé kákpáŋa móóyúu alɩbɔ́ɔ nɛ́."
23 Ńna gɛ ɩgʊ́bɔnɩ́ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ: "Nyáálá kazɔ́ɔ, nyɛ́gɛ́ɛ bɔwʊtá‑dʊ́ʊ kazɔ́ɔ ńnɩ́ na toovonúm‑dʊ́ʊ; mééjéle nya cʊ́kɔ ngɛ nyááláná kɩ tɩmɛ́rɛ na toovonúm nɛ́, ménjelíi nya tɩmɛ́rɛ kʊ́bɔńɖɛ. Kɔnɩ mána nya ɖɩfáárɩ."
24 Weení beejéle yɩ siká liideé nɩɩ́nʊ́wá nɛ́, wɔɔgɔ́nɩ ɩgʊ́bɔnɩ́ ɩzá‑daá nɛ́, ngɛ sɩsɩ: "Kʊ́bɔnɩ́, mányɩ sɩsɩ nyɛ́gɛ́ɛ ɩrʊ́ weení ɩjɔɔ́ɔ káálɛ nɛ́ gɛ: Lénlé ndóɖúu nɛ́ gɛ nyɔ́ngɔrɩ́ɩ, bɩka nyángʊ́m lénlé ndálára nɛ́,
25 biiyéle máánɩ́ɩ nɩndáárɛ nɛ́, móóbóná nyɛ́dɛ́ɛ siká liideé nɩɩ́nʊ́wá mabáa bɔɔwʊ́ adɛ mɔgbɔ́ɔ yɛ mamʊ́sɩ ńna. Bɛɛ yɛ, mééjéle nya nyéliideé."
26 Amá ɩgʊ́bɔnɩ́ woobúsi yɩ sɩsɩ: «Bɔwʊtá‑dʊ́ʊ tɩtɛ ńnɩ́ bɩgaadʊ́ʊ. Nyányɩ bɩlɛ́ sɩsɩ lénlé módóɖúu nɛ́ gɛ mɔ́ngɔrɩ́ɩ bɩka mángʊ́m lénlé mádálára nɛ́.
27 Bɩlɛ́ nɛ́ nÿaaboná méliideé nzɩ́ɩ bánkɩ; máágábɩsɩ ɖɔ́ nɛ́, mayaamʊ méliideé na adɛ́ɛ alɩbɔ́ɔ.
28 Bɩlɛ́ nɛ́ ɩlɛ́ɛ siká liideé nɩɩ́nʊ́wá ɩjɔ́ icéle weení ɩwɛná siká liideé mííli nɛ́.
29 Káma weení ɩwɛná nɛ́, bándasɩ́ yɩ na iyuú bɩbá bɩɖɔ́ɔ, amá weení ɩvɛ́yɩ́na nɛ́, bɛ́nlɛɛ́ wenbíyɔ́ɔ ɩwɛná nɛ́.
30 Bɩɩga bɔwʊtá‑dʊ́ʊ tɩtɛ ńnɩ́ ɩmʊ́ nɛ́, ɩlɔ yɩ temenuú‑daá asʊ. Ńna gɛ wénwií ɩlá mányɩ lé.»
31 Sáátɩ wenkí sɩ ɩkɔ́nɩ ɩdɛ́ɛ ‑daá ɩ́gána rɩ́ŋa nɛ́, wɔ́njɔwʊ́ʊ ɩdɛ́ɛ kowuro‑gbelé ásícé ńɖɛ‑rɔ.
32 Yíriwá rɩ́ŋa wónduuzí waazá‑daá. Wándarɩ́ɩ ɩráa ńŋɩnáa wándarɩ́ɩ ɩsɩ́ɩ fééni fɔɔlʊʊ́, namɩ́nɩ fɔɔlʊʊ́ nɛ́.
33 Wánzɩɩ́ fééni igíɖíiwú‑rɔ, ɩsɩ́ɩ namɩ́nɩ ɩnɩbɩɩwʊ́‑rɔ.
34 Na wúro ɩtɔ́ wenbá bɔwɛ igíɖíiwú‑rɔ nɛ́ sɩsɩ: "Ɩgɔ́nɩ, mɩ́nyɔ́ɔ́ wenbá majaa waaɖʊ mɩ́ɩ alɩbáráka nɛ́, ɩmʊ kowuro‑ɖɔɔ́ wenká baagbɩ́ɩ́rɩ basɩ́ɩ mɩ́ɩ́ ɖoo balám ɖúúlínya nɛ́.
35 Káma nyɔɔ́sɩ waalá ma, ngɛ mɩ́ɩ́vá ma kíɖíím meɖí; ɖoolɔɔ́ waalá ma, ngɛ mɩ́ɩ́vá ma lɩ́m mɔnyɔ́ɔ, mɔ́wɛ ɩgɔńdɩ, ngɛ mɩ́ɩ́mʊ́ ma;
36 mɔ́jɔɔ́ɔ tunbóóló, ngɛ míízúu ma kpɩná; mánnyaadɩ́ nɛ́, míízúlu mɔ́rɔ́; mɔ́wɛ sáráka‑daá nɛ́, mɩ́ɩ́gɔ́nɩ mɔ́jɔ́."
37 Na wenbá baalá Ɩsɔ́ɔ‑dɛ́ɛ sɔɔlɩ́m nɛ́ bobúsi yɩ sɩsɩ: "Ɖádʊ́ʊ, sáátɩ wenkí gɛ ɖááná nya nyɔɔ́sɩ wɛná nya gɛ ɖáává nya kíɖíím nɖi yáá ɖoolɔɔ́ wɛná nya gɛ ɖáává nya lɩ́m nnyɔ́ɔ?
38 Sáátɩ wenkí gɛ ɖááná nya nyɔ́wɛ ɩgɔ́ndɩ gɛ ɖáámʊ́ nya yáá nyɔ́jɔɔ́ɔ tunbóóló gɛ ɖóózúu nya kpɩná?
39 Sáátɩ wenkí gɛ ɖááná nya nyánnyaadɩ́ yáá nyɔ́wɛ sáráka‑daá nɛ́ ɖóózúlu nyɔ́rɔ́?"
40 Na wúro ibúsi wɛ sɩsɩ: "Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ: Báa sáátɩ wenkí gɛ mɩ́ɩ́lá mogoobíya bana badáa báa kúmúu naárʊ nɛ́, mɔ́ɔ́ gɛ mɩ́ɩ́lá."
41 Na ɩtɔ́ wenbá bɔwɛ ɩnɩbɩɩwʊ́‑rɔ nɛ́ sɩsɩ: "Ɩlaná ma bolíni mɩ́nyɔ́ɔ́ wenbá Ɩsɔ́ɔ waalá mɩ́ɩ́ láálɩ́ nɛ́. Ibó ɩɖɛ́ɛ nimíni ɩdánɖɩḿ kɛtɛngɛrɛ baagbɩ́ɩ́rɩ yɩ basɩ́ɩ na ɩdɛ́ɛ zííniwá nɛ́ ɩdaá.
42 Káma nyɔɔ́sɩ waalá ma, mɩ́dáfá ma kíɖíím meɖi; ɖoolɔɔ́ waalá ma, mɩ́dáfá ma lɩ́m mɔnyɔ́ɔ;
43 Mɔ́wɛ ɩgɔ́ndɩ, mɩ́dámʊ́ ma; mɔ́jɔɔ́ɔ tunbóóló, mídósúu ma kpɩná; Máányáádɩ bɩka mɔjɔ́ɔ sáráka, mídóbó isúlu mɔ́rɔ́."
44 Na bɛlɛ́ ɖʊɖɔ bobúsi sɩsɩ: "Ɖádʊ́ʊ, sáátɩ wenkí gɛ ɖááná nya nyɔɔ́sɩ yáá ɖolɔɔ́ wɛná nya; nyɛ́gɛ́ɛ ɩgɔm yáá nyɔ́jɔ́ɔ tunbóóló; nyánnyaadɩ́ yáá nyɔ́wɛ sáráka‑daá gɛ ɖádásɩ́ná nya?"
45 Na wúro ibúsi wɛ sɩsɩ: "Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ báa sáátɩ wenkí gɛ mɩ́dálá mogoobíya bana badaá báa kúmúu naárʊ bɩlɛ́ nɛ́, mɔ́ɔ́ gɛ mɩ́dálá."
46 Na bɛɖɛ́ɛ azáába kɩdɛ́ndɛḿ nɛ́ kɩdaá. Bɩɩga wenbá bánlám Ɩsɔ́ɔ‑dɛ́ɛ sɔɔlɩ́m nɛ́, bɛlɛ́ bɛɖɛ́ɛ weezuú kɩdɛ́ndɛḿ nɛ́ kɩdaá.»