5
Ndu Jerúsalemu;
ẹphe l'odobe ẹka ndo
Unu tsoru Jerúsalemu
jee ya mgburumgburu;
unu lekota ẹnya;
unu achọo l'edukfu l'edukfu;
maru mẹ unu a-phụ
m'ọ onye lanụ, bụ onye
eme ire-lanụ;
l'achọje iphe bụ oswi-okfu.
Ọo ya bụ lẹ mu agụaru
mkpụkpu ono nvụ.
A makwaru-a l'ẹphe
egudeje ẹpha Ojejoje kfua “kamẹnu”;
obenu l'angụ, ẹphe eri;
kwa ẹjo-ire; b'ọ bụ.
Nggụbe Ojejoje;
?tọ bụdu ire-lanụ;
bẹ ịinoduje ele ẹnya iya?
I chiru ẹphe iphe;
ọphu ọ hụdu ẹphe ọku.
Nggu abya ajaa ẹphe ewena;
ọphu ẹphe 'ekwekwaphu
omekwazi iphe ẹphe mesweru.
Ẹphe emetsua obu ẹphe;
yo shihugbaa dụngudungu
l'ọ bụ mkpuma;
bya ajịka l'izimana ta aladu ẹphe azụ.
Mu arịa; sụ: “Ndu-a bụkwa ndu ụkpa;
bụru ndu eswe.
Ishi iya abụru l'ẹphe
ta madu ụzo kẹ Ojejoje.
Mbụ l'ẹphe ta madu
iphe Nchileke ẹphe sụru t'ẹphe meje.
Mu e-jekfu ndu ishi je ekfuru yeru ẹphe.
Ẹphebedua a-kabẹkwaa
maru ụzo kẹ Ojejoje;
maru iphe Nchileke ẹphe
sụru t'ẹphe meje.”
Obekwanu l'ọo ẹge
ndu ọphu dụ bẹ ẹphebedua dụ.
Ẹphebedua kwaphụ
mebyiwaru iphe shi
segbabe mu l'ẹphe;
bya agbabua eri,
shi jigbabe mu l'ẹphe.
Yọ bụru iya meru iphe agụ,
shi l'ọswa a-bya adzụ-gbushia ẹphe.
Ẹjo agụ eshi l'echi-ẹgu bya atagbushia ẹphe.
Oduma e-wota onwiya ghaa
lẹ mkpụkpu ẹphe kwabẹru
ẹphe; onye lụfutaru nụ;
yọ laa ya ibiribe ibiribe;
kẹ l'íkè, ẹphe kwefuru hawa
nshinu; adafụ, ẹphe
adafụshiru ahawa l'igwe.
?Bụ ngụnu meru iphe
ya a-gụru unu nvụ?
Ụnwu unu gbadookwaru mu;
bya egude agwa,
ẹ-ta abụdu Nchileke rilahaa angụ.
Ọle ọ kwa mbẹdua
emekotajeru ẹphe iphe
bụ mkpa ẹphe l'ọ ha.
Ẹphe erikwaphu ogori;
l'awụ gbigbigbi eje l'ụlo ụnwanyi ọkpara.
Ẹphe bụ ịnya, a nụ-jiru ẹpho ọhuma,
oje okee l'agụshi ike;
kẹ l'ẹphe ha aragba mịmimi
l'agbakfu nyee nwoke ibe ẹphe.
?Ya a-haa ẹphe tẹ ya ba
anụshi ẹphe aphụ iya tọo?
?Bụ ọha, dụ ẹge ono bẹ ya
ta agwatadu ụgwo iphe ẹphe eme?
Ono iphe Ojejoje ekfu ndono.
10 Unu je atụko ụpho-mgbo
vayịnu iya ono mebyishia;
ọle t'unu ba tụkokwa iya
mebyishibebe l'ọ ha.
Unu kwashịkota iya ẹkali;
kẹle ndu-wa ta dụhedu
ọphu bụ kẹ Ojejoje.
11 Ndu ọnu-ụlo Ízurẹlu yẹle
ndu ọnu-ụlo Júda
bẹ mewaru k'ọphu ya te
gudehedu ire ẹphe ẹka lẹ phuu.
Ono iphe Ojejoje ekfu ndono.
Ojejoje ajịka ndu Ízurẹlu
12 Ẹphe dzụwaru ẹjo-ire kpua Ojejoje; kẹ l'ẹphe sụru: “L'ẹ tọ dụkwa iphe oome! Ọphu t'ọ dụkwa iphe eme ẹphe. Ẹ t'a abyakwaru ẹphe ọgu; ọphu ẹjo ẹgu 'abyakwaru ẹphe. 13 Ndu nkfuchiru Nchileke te nwehekwa iphe ọdo, ẹphe bụ; gbahaa phẹrephere. Ọphu okfu Nchileke 'anọhedu ẹphe l'ime. Ọo ya bụ t'iphe ẹphe sụru l'oo-me ndu ọdo mee ẹphebedua l'onwẹphe.” 14 Ọo ya bụ lẹ agha; ọ wakwa iphe Ojejoje, bụ Nchileke; mbụ Ọkaribe-Kakọta-Ike ekfu ndọ-ọ: “Keshinu ndu-a kfuru egbe okfu, dụ ẹge-a bẹ ya e-me tẹ okfu iya ọphu nọ nggụbe Jeremáya l'ọnu bụru ọku; ndu-a abụru nkụ, ọo-nọdu eke. 15 Unubẹ ndu ọnu-ụlo Ízurẹlu; ya gudeekwa ndu shi ẹke teru ẹnya l'abyakfuta unu. Ono iphe Ojejoje ekfu ndono. Ọha ọbu bụ ọha, shi l'iche; bụru ọha, ike dụ; ndu unu ẹ-ta madu okfu-alị ẹphe; unu ta nụ iphe ẹphe ekfu. 16 Ẹkpa akfụ ẹphe dụgbaa l'ọ bụ ili, gheru ọnu. Ẹphe l'ẹphe ha tụko bụru ndu ike-ka-l'ọgu. 17 Ẹphe a-tụko iphe unu gega akpata l'okfu unu ripyaa; bya eripyaa nri, unu nweru enweru. Ẹphe atapyaa ụnwu unu: ndu k'unwoke; mẹ ndu k'ụnwanyi; ẹphe atapyaa eghu unu; mẹ atụru unu; mẹkpo eswi unu; ẹphe eripyaa vayịnu unu; mẹkpo oshi figu unu; ẹphe egude ogu-mbeke mebyishia mkpụkpu unu l'ọ ha, bụ ndu ọphu a kpụ-pheru ụpho-mkpuma mgburumgburu, unu swọru obu yeru.
18 “Obenu agha; o -rua mbọku ono; bẹ mu te emebyishibebekwa unu kpamukpamu. Ono iphe Ojejoje ekfu ndono. 19 Teke ndu Ízurẹlu jịru: ‘?Bụ ngụnu meru iphe Ojejoje, bụ Nchileke ẹphe meru ẹphe ẹge-a?’ Mu asụ ẹphe: ‘Lẹ keshinu unu gbadoru Nchileke; bya agwalahaa agwa ndu ọhodo l'alị unu; ọo ya bụ lẹ nta-a bẹ unu e-jeru ndu ọhodo ozi l'alị, ẹ-ta abụdu nk'unu.’ ”
Ọkwa, aanmaru ndu kẹ Ojejoje
20 Unu raa iphe-a arara tẹ ndu ọnu-ụlo Jékọpu nụa ya! Unu ejekwaphu je echia ya lẹ mkpu l'alị Júda sụ ẹphe: 21 Unu nụkwaa iphe-a; unubẹ ndu l'eme eswe; ọphu unu 'enwedu egomunggo; unubẹ ndu nweru ẹnya; ọphu unu 'aphụdu iya ụzo. Unu nweru nchị; ọphu unu 'anụdu iya iphe. 22 Ojejoje sụru: ?Tọ gbadu t'unu tsụje iya egvu tọo. ?Tọ gbadu t'unu nọdu iya l'ifu nmahu kpakpakpa tọo. Ọ kwa yẹbedua gude evevee kpaa ókè eze ẹnyimu yẹle alị; bya atụ-bua l'ẹ to nwedu l'ọ tsọ-ghata iya gbururu jeye lẹ gbururu. Eyii mini tsọo l'ọ tsọru b'ẹ tọ tsọghatadu iya. Ọo-tsọkpokwaa daa ọda; ọle ẹ tọo tsọghatadu iya. 23 Obenu lẹ ndu-a bụ ndu ẹjo ọkpoma; okwefu íkè anọdu ẹphe l'obu. Ẹphe ghakọbewaru; tụgbua. 24 Ẹphe ta asụjedu onwẹphe: “T'ẹphe tsụedukwa Ojejoje, bụ Nchileke ẹphe egvu; onye achịje mini-ebuhu yẹle mini ishi-ọdungu l'oge iya; onye bụ iya fọfutaru oge ọ-kpa-nji dobe.” 25 Ọ bụ emeswe, unu emesweje bẹ meru tẹ egbe iphe ono be emejehe. Yọ bụru ẹjo iphe unu; kparu iphe iphe dụ mma te erudu unu ẹka.
26 “A -bya l'ẹke ndibe mu dọru bẹ ndu eme iphe dụ ẹji nọkwa iya; ndu egepajeru l'ọ bụ ndu agba ọnya ẹnu; mẹ lẹ ndu agba ọnya, ẹphe e-gude nmata madzụ. 27 Ọ bụ ẹge nwẹnu ejije ẹkfuna iya-a bụ ẹge ẹregede jiru ụlo ẹphe pyịmu. Ẹphe nwewaru iphe bya abụru ndu ike nọ. 28 Ẹphe abya adakọta okporokpo l'egbu ngerengere. Ẹjo iphe ẹphe eme te enwehedu oge. Ẹphe ta ahajẹduru ndu a tọru ogbe enge; ẹphe ta agbaru ndu ụkpa ọdzori.
29 “?Tọ gbadu kẹ tẹ ya nụa ẹphe aphụ iphe-a, ẹphe eme-a tọo? ?Tọ gbadu tẹ ya melata ọha, dụ ẹge-a iphe ẹphe eme iya tọo? 30 Iphe aatsọ oyi; mẹ iphe anyị ishi ẹdzu meekwaru l'alị-a: 31 Lẹ ndu nkfuchiru ekfukwa iphe ẹ-ta abụdu oswi-okfu. Ndu achịjeru Nchileke ẹja abụru ike onwẹphe bẹ ẹphe gude achị. Yọ bụru ẹge ono bẹ dụ ndibe iya mma. Obenu; ?bụ ngụnu bẹ unu e-me m'o rua l'ikpazụ iya?”