41
Onye a-nọdu eyeru Ízurẹlu ẹka
“Unubẹ ndu bunyabe
eze ẹnyimu;
unu nọdukwa
nggujingguji l'ifu mu!
Tẹ iphe bụ mbakeshi
rụkotakwa ẹhu!
T'ẹphe kpịritakwa
bya ekfua!
Mbụ t'ayi l'ẹphe je
edzuda l'ụlo-ikpe!
?Bụ onye jeru je
akpalia onye doberu
ẹka ndoo l'ụzo
ẹnyanwu-ahata;
mbụ onye abụjeru;
ọ -halia ọkpa; yo mekputa.
Mbụ lẹ Ojejoje ewojeru
mbakeshi ye iya l'ẹka;
bya akapyabẹtsua ndu eze ẹka.
O gudeje ogu-mbeke mee ẹphe;
ẹphe adụ l'ọ bụ ẹja;
gude akfụ gbakashịa ẹphe;
ẹphe ephekashihu l'ọ bụ ẹswa,
phẹrephere ephe.
Ọ chịje ẹphe ọso; ejeru l'ifu l'ifu.
Ọphu ọ dụdu iphe eme iya nụ.
Mbụ eshitsua ụzo,
ọkpa iya ta tụbua.
?Bụ onye meru iphemiphe
ọbule ono; mee ya meghaa.
Mbụ shitakpoo lẹ
mbụlembu; b'ọ bụje;
ọgbo ọwaa swegee;
yo kua ọgbo ọdo;
ẹphe abya eswee.
Ọ kwa mbẹdua, bụ
Ojejoje bẹ meru iya nụ;
mbụ mụbe onye ivuzọ;
bụru onye ikperazụ!”
Ndu bunyabe eze ẹnyimu
phụwaru iya; egvu egude ẹphe.
Ndu bu l'ẹka mgboko
jebekotaru anmakọta anmanma.
Ẹphe awụrita abya l'ifu.
Onyenọnu l'agbaru ibe iya mkpu.
Ẹphe l'ekfuru ibe ẹphe:
“Obu kakwa ngu akaka!”
Ndu eme nka
l'adụkpelephu ndu
akpụ-ụzu mkpọla-ododo ike.
Ẹge ono bẹ onye ọphu
egudeje ọngu eme iphe;
yọ kwọ tẹnengu
ekfukwaruphu onye
ọphu edzekfuje iya edzekfu;
Ọ -nọdu; yọ sụ onye
ọphu agbajẹ iya ọku
gude dzekfua ya:
“Ọ dụakwa mma!”
Yọ bya egude nturu
kpọpyabe ntẹkpe ono
l'iphe t'ẹ b'ọ kpọ-buhu daa.
A -bya lẹ nggụbedua bụ
Ízurẹlu, bụ nwozi mu;
mbụ nggụbe Jékọpu;
onye mu gude ẹka mu fọta;
mbụ nggụbe eri Ébirihamu, bụ ọnya mu;
mu jekporuru l'ẹke mgboko
jebeberu je eduta ngu.
Mbụ; ọ bụru lẹ mkpọro
mgboko l'ẹke kakọtatsua
ote ẹnya bẹ mu jeru je ekua ngu.
Mu sụru ngu:
Ị bụakwa nwozi mu.
Mu fọtawaru ngu;
ọphu mu enwufuhekwa ngu.
10 Ọo ya bụ; ba atsụkwa egvu;
kẹle mu nọkwa-a swiru ngu.
Tẹ meji ba atọfukwa ngu;
kẹ l'ọ kwa mu bụ Nchileke ngu.
Mu e-me t'ike nọdu ngu;
mu a-gbaru ngu mkpu.
Mu e-gude ẹka-ụtara mu
ono, mu egudeje mee
iphe nhamụnha he ngu.
11 Iphe bụ ndu etsuru ngu
ẹka l'ọkpoma;
bẹ iphe-iphere e-gude;
“Iyi; mẹ kpurupyata abụru
kẹ ndu atụru ngu okfu.
12 Mbụ; l'ịi-chọ ndu ọhogu ngu; tịi phụ ẹphe.
Ndu etso ngu ọgu ta
dụdu iphe ẹphe a-bụ lẹ phuu.
13 Ishi iya abụru l'ọo mbẹdua
bụ Ojejoje; bya abụru Nchileke ngu;
onye sekpu ngu l'ẹka-ụtara ngu;
sụ ngu t'ẹ b'ị tsụkwa egvu;
lẹ mu a-gbakwaru ngu-a mkpu.
14 Ba atsụkwa egvu; nggụbe
ọru-ishi, bụ Jékọpu;
mbụ nggụbe nwiphe bụ Ízurẹlu;
kẹ l'ọ bụ mbẹdua gẹdegede
a-gbaru ngu mkpu.”
Ono bụ iphe Ojejoje kfuru ndono; mbụ onye ono, dzọru ngu ndzụ ono; bya abụru Onye nsọ kẹ ndu Ízurẹlu.
15 “Lenu; ya e-me ngu t'ị bụru
iphe, e gude etsu witu;
mbụ iphe bụ k'ọphungu; l'atsụ nkọ;
bya enweru ézé.
Iphe bụ ugvu bẹ ii-tsu tọlitoli;
gwee ya egwegwe;
mbụ mee ya; yọ bụru ntụ.
16 Ịi-phushi ẹphe;
phẹrephere abya ephekata ẹphe.
Mbụ atakawuka
phẹrephere ephekashia ẹphe.
Obenu lẹ nggụbedua
a-nọdu ete ẹswa l'ị nọ Ojejoje l'ẹka.
Ẹge ono b'ọ bụkwaphu
Onye nsọ kẹ ndu Ízurẹlu ono;
bẹ ii-gude kua onwongu.
17 Ndu ụkpa mẹ ndu ẹ tọ
nwedu ẹge ọ ha ẹphe achọ mini angụngu.
Ọphu ẹphe aphụdu iya.
Ire kpọkotaru ẹphe nkụ
l'ẹke mini agụ ẹphe.
Obenu lẹ mbẹdua,
bụ Ojejoje a-za-a ẹphe oku.
Mbụ lẹ mbẹdua, bụ
Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu ta ahadu ẹphe.
18 Mu e-me t'ẹnyimu gbafuhu
l'eli chafụchafu ugvu;
nwogvu anọdutsua
lẹ nsụda, nọtsua l'ẹke ono.
Mu emee tẹ echi-ẹgu
bụtsuaru okpuru;
kpọkpokirikpo alị abụru
ẹke anọdu amụ amụmu.
19 Iphe mu e-ye l'echi-ẹgu bụ oshi sida;
yẹle oshi akeshiya;
mẹkpo oshi mịtulu yẹle oshi olivu.
Mbụ mu e-woru oshi payịnu;
dzaa lẹ kpọkpokirikpo alị
yẹle oshi fịru yẹle
oshi sipurẹsu bẹ mu
a-chịko dzakọta iya;
20 k'ọphu ndu madzụ a-phụ; bya amaru;
gbua ya igo; yo doo ẹphe ẹnya
l'ọ bụ Ojejoje gude ike iya mee iphe-a;
mbụ l'ọ bụ Onye nsọ ndu
Ízurẹlu bẹ meru iya dobe.”
21 Ojejoje sụkwaru:
“T'unu byanụ bya echia okfu.”
Eze ndibe Jékọpu sụru:
“T'unu byanụ atụkahu iya.
22 Unu je achịta agwa unu
t'ẹphe bya ekfuaru ayi
iphe e-me nụ.
Ẹphe ekfuaru ayi iphe mehawaru nụ;
k'ọphu ayi e-gbu iya igo
maru iphe oo-mekochaa bụru.
Ọ dụdu; unu ekfuwaruru
ayi iphe e-mekochaa mee.
23 Unu karu ayi iphe e-me l'ifu;
k'ọphu ayi a-maru l'unu
bụ agwa, ere ire.
Unu menua iphe;
m'ọ bụ iphe dụ mma;
m'ọ bụ iphe dụ ẹji;
k'ọphu ẹhu a-nmahu
ayi anmanma; egvu egude ayi.
24 Obenu l'iphe-iphoro gbe kanụ unu.
Ẹge ono bẹ iphe unu eme ta
dụkpodua ọphu bụkpo iphe l'ilile.
Onye hataru unu bẹ meru ahụma.
25 Mu jewaru je akpalia onye
shi l'ụzo isheli; yọ byawa.
Ọo-nọdu l'ụzo
ẹnyanwu-ahata kpọ-kua ẹpha mu.
Onye ono a-tsụ ndu ishi l'ọtumu;
mbụ dzọo ẹphe ẹge ọ-kpụ-ite adzọje ụra.
26 ?Bụnua onye ole kfuru iphe-a
l'ọdungu ọdungu rụ;
k'ọphu ayi a-maru iya?
?Bụ onye phụhawaru
iya l'ọ bụ àphụ̀ k'ọphu
ayi a-sụ:
‘L'ọ kwa iya ire-lanụ?’
Ẹ tọ dụkwa madzụ
nwigbaleke-ọma,
kfujeru iya nụ;
tọ dụ onye phụjekpooru iya nụ l'àphụ̀;
ọphu ọ dụdu onye, nụjeru
ọnu-mini okfu unu.
27 Ọ bụ mbẹdua vuru ụzo sụ Záyọnu:
‘T'o lekwa ẹphe ndọ!’
Mbụ; ọ bụ mu yeru onye
jeru je ezia Jerúsalemu
ozi-ọma ono.
28 Mu leru ẹnya; ọphu ọ dụdu m'ọo onye lanụ;
mbụ ẹ tọ dụdu m'onye lanụ
l'ẹphe a-kpọ-zigheru mu ụzo.
Ọphu ọ dụkwaphu onye
azajẹ mu mẹ mu jịa ẹphe ajị.
29 Lenu; ẹphe chịkowa
bụkotaru iphe-mmanu!
Iphe ẹphe eme
bụkwaruphu iphe-mmanu.
Mbụ l'agwa ẹphe ono
bụkota phẹrephere;
bụru iphe-iphoro.”