1 Když spatřil zástupy, vystoupil na horu. A když se posadil, přišli k němu jeho učedníci. 2 Otevřel ústa a učil je: 3 “Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království Nebes. 4 Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni. 5 Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. 6 Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. 7 Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. 8 Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha. 9 Blahoslavení ti, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni Božími syny. 10 Blahoslavení ti, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království Nebes. 11 Blahoslavení jste, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. 12 Radujte se a jásejte, neboť hojná je vaše odplata v nebesích; vždyť tak pronásledovali proroky, kteří byli před vámi.” 13 “Vy jste sůl země. Jestliže sůl ztratí chuť, čím bude osolena? Nehodí se již k ničemu, než aby byla vyhozena ven a lidé po ní šlapali. 14 Vy jste světlo světa. Nemůže být ukryto město ležící na hoře. 15 A když rozsvítí lampu, nekladou ji pod nádobu, ale na stojan; a svítí všem, kteří jsou v domě. 16 Tak ať září vaše světlo před lidmi, aby uviděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích.” 17 “Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. 18 Neboť amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné nejmenší písmenko ani jedna čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. 19 Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude nazván nejmenším v království Nebes. Kdo by je však činil a učil, ten bude nazván velkým v království Nebes. 20 Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost učitelů Písma a farizeů, jistě nevejdete do království Nebes.” 21 “Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‘Nebudeš vraždit.’ Kdo by zavraždil, propadne soudu. 22 Já vám však pravím, že každý, kdo se hněvá na svého bratra bez příčiny, propadne soudu. Kdo by řekl svému bratru: ‘Hlupáku’, propadne veleradě. Kdo by řekl: ‘Blázne’, propadne ohnivé Gehenně. 23 Jestliže tedy přinášíš svůj dar na oltář a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, 24 zanech tam před oltářem svůj dar a odejdi; nejprve se usmiř se svým bratrem, a pak přijď a obětuj svůj dar. 25 Dohodni se rychle se svým odpůrcem, dokud jsi s ním na cestě, aby tě snad odpůrce nevydal soudci a soudce biřici, a abys nebyl uvržen do vězení. 26 Amen, pravím tobě: Jistě odtamtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš poslední haléř.” 27 “Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‘Nezcizoložíš.’ 28 Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu tak, aby po ní zatoužil, již s ní zcizoložil ve svém srdci. 29 Jestliže tě tvé pravé oko svádí, vyjmi je a odhoď od sebe, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo vrženo do Gehenny. 30 A jestliže tě tvá pravá ruka svádí, utni ji a odhoď od sebe, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo odešlo do Gehenny.” 31 “Také bylo řečeno: ‘Kdo propustí svou ženu, ať jí dá rozlukový list.’ 32 Ale já vám pravím, že každý, kdo propouští svou ženu, kromě případu smilstva, uvádí ji do cizoložství, a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.” 33 “Dále jste slyšeli, že bylo řečeno předkům: ‘Nebudeš křivě přísahat, ale splníš Pánu své přísahy.’ 34 Já však vám pravím, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože je to trůn Boží, 35 ani při zemi, protože je to podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého Krále; 36 ani při své hlavě nevyslovuj přísahu, protože ani jediný vlas nemůžeš učinit bílým nebo černým. 37 Ať je tedy vaše slovo ‘ano, ano’ - ‘ne, ne’; co je nad to, je ze Zlého.” 38 “Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‘Oko za oko a zub za zub.’ 39 Já však vám pravím, abyste neodporovali zlému člověku, ale kdokoli tě bije do tvé pravé tváře, otoč k němu i tu druhou. 40 A kdo se chce s tebou soudit a vzít ti košili, tomu nech i plášť. 41 A kdokoli tě bude nutit k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. 42 Tomu, kdo tě žádá, dej, a od toho, kdo si chce od tebe vypůjčit, se neodvrať.” 43 “Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‘Budeš milovat svého bližního’ a nenávidět svého nepřítele. 44 Já však vám pravím: Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí, a modlete se za ty, kteří vás urážejí a pronásledují, 45 abyste byli syny svého Otce, který je v nebesích; neboť on nechává své slunce vycházet nad zlými i dobrými a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. 46 Jestliže si zamilujete ty, kteří vás milují, jakou máte odměnu? Což i výběrčí daní nečiní totéž? 47 A pozdravíte-li jen své bratry, co činíte navíc? Nečiní totéž i pohané? 48 Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.”