1 Když nastalo ráno, usnesli se všichni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho usmrtí. 2 Spoutali ho, odvedli a vydali vládci [Pontiu] Pilátovi. 3 Když Juda, který ho vydával, uviděl, že byl Ježíš odsouzen, pocítil lítost a vrátil třicet stříbrných předním kněžím a starším, 4 říkaje: “Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!” Oni však řekli: “Co je nám po tom? To je tvoje věc!” 5 Tu pohodil ty stříbrné do svatyně a vzdálil se; pak odešel a oběsil se. 6 Přední kněží vzali ty stříbrné a řekli: “Není dovoleno vhodit je do chrámové pokladny, protože je to cena za krev.” 7 Poradili se a koupili za ně hrnčířovo pole k pohřbívání cizinců. 8 Proto bylo ono pole nazýváno Polem krve až do dnešního dne. 9 Tehdy se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Jeremiáše: ‘I vzali třicet stříbrných, cenu Oceněného, který byl oceněn od synů Izraele; 10 a dali je za hrnčířovo pole, jak mi nařídil Pán.’ 11 Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař se ho otázal: “Ty jsi král Židů?” Ježíš říkal: “Ty pravíš.” 12 A když byl obviňován od předních kněží a od starších, nic neodpověděl. 13 Tu mu řekl Pilát: “Neslyšíš, co všechno proti tobě vypovídají?” 14 Ale on mu neodpověděl ani na jeden výrok, takže se vladař velmi divil. 15 O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli. 16 Tehdy tam měli pověstného vězně, který se jmenoval Ježíš Barabáš. 17 Když se tedy lidé shromáždili, řekl jim Pilát: “Koho chcete, abych vám propustil, Ježíše Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Kristus?” 18 Věděl totiž, že ho vydali ze závisti. 19 Když seděl na soudní stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: “Neměj nic s tím spravedlivým! Dnes jsem pro něho ve snu mnoho vytrpěla.” 20 Přední kněží a starší přesvědčili zástupy, aby si vyžádaly Barabáše, ale Ježíše aby daly zahubit. 21 Vladař jim tedy řekl: “Kterého z těch dvou chcete, abych vám propustil?” Oni řekli: “Barabáše!” 22 Pilát jim řekl: “Co tedy mám udělat s Ježíšem, zvaným Kristus?” Všichni volali: “Ať je ukřižován!” 23 A on říkal: “Co zlého vlastně učinil?” Oni však ještě víc křičeli: “Ať je ukřižován!” 24 Když Pilát uviděl, že to ničemu neprospívá, ale že vzbouření je čím dál větší, vzal vodu, umyl si před zástupem ruce a řekl: “Jsem nevinen touto krví. Je to vaše věc.” 25 A všechen lid na to řekl: “Jeho krev na nás a na naše děti!” 26 Pak jim propustil Barabáše. Ježíše zbičoval a vydal ho, aby byl ukřižován. 27 Tehdy vladařovi vojáci vzali Ježíše do vládního paláce a shromáždili k němu celý oddíl vojska. 28 Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť, 29 upletli věnec z trní a vsadili jej na jeho hlavu a do pravé ruky mu dali rákos. Padali před ním na kolena a vysmívali se mu: “Buď zdráv, králi Židů!” 30 Poplivali ho, vzali ten rákos a bili ho po hlavě. 31 Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli mu jeho šaty. A odvedli ho, aby ho ukřižovali. 32 Když vycházeli, potkali člověka z Kyrény, jménem Šimon; toho přinutili, aby vzal jeho kříž. 33 Když přišli na místo zvané Golgota, což znamená ‘Místo lebky’, 34 dali Ježíšovi napít vína smíchaného se žlučí. Okusil, ale nechtěl pít. 35 Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty, házejíce o ně los; 36 pak seděli a střežili ho tam. 37 Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: “Toto je Ježíš, král Židů.” 38 Zároveň s ním byli ukřižováni dva lupiči, jeden po pravici a druhý po levici. 39 Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou 40 a říkali: “Ty, který boříš svatyni a ve třech dnech ji stavíš, zachraň se, jsi-li Syn Boží, a sestup z kříže!” 41 Podobně se posmívali i přední kněží s učiteli Písma a staršími. Říkali: 42 “Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je králem Izraele, ať nyní sestoupí z kříže, a my v něho uvěříme. 43 Svěřil se Bohu, ať [ho] nyní vysvobodí, stojí-li o něho. Vždyť řekl: ‘Jsem Boží Syn!’ ” 44 Stejně ho tupili i lupiči, kteří byli ukřižováni spolu s ním. 45 Od dvanácti hodin nastala tma po celé zemi až do třetí hodiny odpolední. 46 Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš silným hlasem: “Eli, Eli, lema sabachthani?” To jest: ‘Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?’ 47 Když to uslyšeli někteří z těch, kdo tam stáli, říkali: “Ten člověk volá Eliáše.” 48 Jeden z nich ihned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, dal na rákos a dával mu pít. 49 Ostatní však říkali: “Nech toho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!” 50 Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a vypustil ducha. 51 A hle, opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů, země se zatřásla a skály popraskaly. 52 Hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých vstala; 53 když vyšli z hrobů po jeho zmrtvýchvstání, vstoupili do Svatého města a ukázali se mnohým. 54 Když setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, uviděli zemětřesení a to, co se stalo, velmi se ulekli a řekli: “Jistě to byl Boží Syn!” 55 Bylo tam mnoho žen, které přihlížely z dálky. Byly to ty, které se vydaly za Ježíšem z Galileje a sloužily mu. 56 Mezi nimi byla Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova a Josefova, a matka synů Zebedeových. 57 Když nastal večer, přišel bohatý člověk z Arimatie, jménem Josef, který byl také Ježíšovým učedníkem. 58 Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Tehdy Pilát rozkázal, aby mu ho vydali. 59 Josef vzal tělo, zavinul je do čistého plátna 60 a položil je do své nové hrobky, kterou vytesal ve skále. Ke vchodu do hrobky přivalil veliký kámen a odešel. 61 Byla tam Marie z Magdaly a ta druhá Marie, které seděly naproti hrobu. 62 Nazítří, to je po přípravě na svátek, se shromáždili přední kněží a farizeové u Piláta 63 a řekli: “Pane, vzpomněli jsme si, že onen svůdce ještě za svého života řekl: ‘Po třech dnech vstanu.’ 64 Rozkaž tedy, ať je do třetího dne hrob zajištěn, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‘Vstal z mrtvých.’ A bude poslední blud horší než ten první.” 65 Pilát jim řekl: “Máte stráž. Jděte a zabezpečte to, jak umíte.” 66 Oni pak šli a zabezpečili hrob tak, že zapečetili kámen a postavili k němu stráž.