1 “Tehdy bude království Nebes podobné deseti pannám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi. 2 Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných. 3 Pošetilé vzaly sice své lampy, ale nevzaly s sebou olej. 4 Rozumné však vzaly se svými lampami olej v nádobkách. 5 Když ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usínat. 6 Uprostřed noci se však ozval křik: ‘Hle, ženich! Vyjděte mu vstříc!’ 7 Tehdy všechny panny vstaly a daly do pořádku své lampy. 8 Pošetilé řekly rozumným: ‘Dejte nám ze svého oleje, neboť naše lampy dohasínají!’ 9 Ale rozumné odpověděly: ‘Ne, nemuselo by vystačit pro nás i pro vás. Jděte raději k prodavačům a kupte si!’ 10 Zatímco odcházely, aby nakoupily olej, přišel ženich, a ty, které byly připravené, vešly s ním na svatební hostinu; a dveře byly zavřeny. 11 Později přišly i ostatní panny a říkaly: ‘Pane, pane, otevři nám!’ 12 Ale on odpověděl: ‘Amen, pravím vám, neznám vás.’ 13 Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.” 14 “Je to totiž jako s člověkem, který se chystal odcestovat: zavolal své otroky a svěřil jim svůj majetek. 15 Jednomu dal pět talentů, druhému dva, třetímu jeden, každému podle jeho schopností, a ihned odcestoval. 16 Ten, který přijal pět talentů, šel a vložil je do obchodu, a získal jiných pět. 17 Stejně [i] ten, který dostal dva, získal jiné dva. 18 Ale ten, který dostal jeden, odešel, vykopal v zemi jámu a ukryl peníze svého pána. 19 Po dlouhé době pak přišel pán oněch otroků a účtoval s nimi. 20 Přistoupil ten, který dostal pět talentů, přinesl jiných pět talentů a řekl: ‘Pane, pět talentů jsi mi svěřil; hle, jiných pět talentů jsem získal.’ 21 Jeho pán mu řekl: ‘Dobře, otroku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost svého pána.’ 22 Přistoupil také ten, který dostal dva talenty a řekl: ‘Pane, dva talenty jsi mi svěřil; hle, jiné dva talenty jsem získal.’ 23 Jeho pán mu řekl: ‘Dobře, otroku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost svého pána.’ 24 Přistoupil pak i ten, který dostal jeden talent a řekl: ‘Pane, poznal jsem, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nezasel, a shromažďuješ, kde jsi nerozsypal. 25 Dostal jsem strach, odešel jsem a ukryl tvůj talent v zemi. Hle, zde máš, co je tvoje.’ 26 Jeho pán mu odpověděl: ‘Zlý a lenivý otroku, věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a shromažďuji, kde jsem nerozsypal? 27 Měl jsi tedy mé peníze uložit u bankéřů, a já bych si při návratu vzal, co je moje, i s úrokem. 28 Vezměte tedy od něho ten talent a dejte tomu, který má deset talentů! 29 Neboť každému, kdo má, bude dáno a bude mít hojnost. Kdo však nemá, tomu bude odňato i to, co má. 30 A toho neužitečného otroka vyhoďte do nejzazší temnoty. Tam bude pláč a skřípění zubů.’ ” 31 “Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, tehdy se posadí na trůn své slávy 32 a budou před něj shromážděny všecky národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. 33 Ovce postaví po své pravici, kozly po levici. 34 Potom řekne Král těm po své pravici: ‘Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte za dědictví království, které je pro vás připraveno od založení světa. 35 Neboť jsem hladověl, a dali jste mi najíst, žíznil jsem, a dali jste mi napít, byl jsem cizincem, a ujali jste se mě, 36 byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.’ 37 Tehdy mu spravedliví odpovědí: ‘Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého, a dali jsme ti napít? 38 Kdy jsme tě spatřili jako cizince, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? 39 Kdy jsme tě spatřili nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?’ 40 Král odpoví a řekne jim: ‘Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili.’ ” 41 “Potom řekne i těm po levici: ‘Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, který je připraven pro Ďábla a jeho anděly! 42 Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi napít, 43 byl jsem cizincem, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mne, byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mne.’ 44 Tu mu odpovědí i oni: ‘Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, žíznivého, jako cizince, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?’ 45 Pak jim odpoví: ‘Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste neučinili.’ 46 A odejdou do věčného trápení, spravedliví však do věčného života.”