1 A stalo se, že když Ježíš dokončil tato slova, odebral se z Galileje a přišel do judských končin za Jordán. 2 Šly za ním velké zástupy a on je tam uzdravil. 3 Přistoupili k němu farizeové, pokoušeli ho a říkali: “Je dovoleno, aby člověk propustil svou ženu z jakéhokoli důvodu?” 4 On odpověděl: “Nečetli jste, že ten, který stvořil člověka od počátku, ‘učinil je jako muže a ženu’? 5 A řekl: ‘Proto opustí člověk otce i matku a přilne ke své ženě, a ti dva budou jedno tělo’, 6 takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, ať člověk neodděluje!” 7 Řekli mu: “Proč tedy Mojžíš nařídil dát ženě rozlukový list a propustit ji?” 8 Řekl jim: “Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit vaše ženy, od počátku však tomu tak nebylo. 9 Pravím vám, že kdo by propustil svou ženu, pokud by to nebylo na základě smilstva, a oženil se s jinou, cizoloží; [a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží].” 10 Jeho učedníci mu řekli: “Jestliže je to mezi mužem a ženou takové, je lépe se neženit.” 11 On jim řekl: “Ne všichni chápou toto slovo, ale jen ti, kterým je to dáno. 12 Jsou totiž eunuchové, kteří se už takto narodili z matčina lůna; a jsou eunuchové, které učinili eunuchy lidé; a jsou eunuchové, kteří se sami stali eunuchy pro království Nebes. Kdo může chápat, chápej.” 13 Tehdy k němu přinášeli děti, aby na ně vložil ruce a pomodlil se; ale učedníci je pokárali. 14 Ježíš však řekl: “Nechte děti a nebraňte jim přijít ke mně, neboť takových je království Nebes.” 15 A vložil na ně ruce a šel odtamtud. 16 A hle, přistoupil k němu jeden člověk a řekl: “Učiteli, co dobrého mám učinit, abych obdržel věčný život?” 17 On mu řekl: “Proč se mě ptáš na dobré? Jen jeden je dobrý [: Bůh]. Chceš-li vstoupit do života, zachovej přikázání!” 18 Řekl mu: “Která?” Ježíš řekl: “Nebudeš vraždit, cizoložit, krást, lživě svědčit, 19 cti otce a matku, budeš milovat svého bližního jako sebe.” 20 Mladík mu řekl: “To všechno jsem dodržel. Co mi ještě schází?” 21 Ježíš mu říkal: “Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek a dej chudým, a budeš mít poklad v nebesích; pak přijď a následuj mne.” 22 Když mladík uslyšel [toto] slovo, odešel zarmoucen, neboť měl mnoho majetku. 23 Ježíš řekl svým učedníkům: “Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království Nebes. 24 Opět vám pravím, je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.” 25 Když to učedníci uslyšeli, byli velmi vyděšeni a říkali: “Kdo tedy může být zachráněn?” 26 Ježíš na ně upřeně pohlédl a řekl jim: “U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno.” 27 Na to mu řekl Petr: “Hle, my jsme opustili všechno a vydali se za tebou. Co tedy budeme mít?” 28 Ježíš jim řekl: “Amen, pravím vám, když se Syn člověka při obnovení všech věcí posadí na trůn své slávy, usednete také vy, kteří jste mne následovali, na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct kmenů Izraele. 29 A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo ženu nebo děti nebo pole pro mé jméno, stokrát víc vezme a obdrží za dědictví věčný život. 30 Mnozí první budou poslední a poslední první.”