16
Yóko késị́ gɨ ro kása a sɨmɨ Yerụsaléma
Owụ́ ꞌbɨ Babá e, togụ́ gɨ ro yóko komo késị́ sáká lafúze ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní kɨ́e yá, ídísé méngị ledre bɨ kóo máúku zɨ́ yée ga bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galatíya ní. Sɨmɨ sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro mbá, ídíse ndị́sị ꞌdíꞌbióto ngíti géyị késị́ e kpị́ kɨ́ ịrị lafúze ga gére ní, gɨ do bɨ zɨ́ma ógụmá ndíki a nzíyiné gɨ ro zɨ́ma kása a sáká yée kɨ́e. Gɨ zɨ́ wo bɨ ásé méngị a gbagbagba sɨmɨ bɨ mááyí go zɨ́se íri ní. Ídísé kpá lúrúómo ngíti géyị ꞌyị e gɨ do ngárá ꞌyị ga bɨ ásé kéye íri mɨméngị ledre eyé nɨ za mbá bɨlámáne ní gɨ ro togụ́ máógụ go zɨ́se íri yá, zɨ́ma éké wáraga íꞌbí a kɨ́ késị́ bɨ yókosé ní do sị́lị́ye gɨ ro zɨ́ye ndéré sáká lafúze ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma íri ní kɨ́e. Togụ́ málúrú utúasá mɨútúásá zɨ́ma ndéréma yá, zɨ́ze ndéréze kéye.
Mɨyéme ledre ꞌbɨ Páwulo
Nɨ kóo ídí tɨ́ bɨlámáne zɨ́ma ndéréma geré zɨ́se íri, tɨ́ lá máíli aka ndéré lúrú ngíti géyị lafúze ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ káṇgá bɨ Mekedonị́ya ní kí, mááyí nda fú ógụ zɨ́se íri. Togụ́ máógụ go zɨ́se íri yá, azé aka lúꞌbú kése zaá mɨlúꞌbú kí. Gɨ zɨ́a kɨ́ lịmị ba máíli ndị́sị bi. Togụ́ nda go kɨ́ ndumu yá, mááyí nda fú ị́nyị ndéré do ngíti géyị bi e. Ili kpá zɨ́se sáká máa gɨ ro gámá ga bɨ mándị́sị kɨ́ gámá yée kacɨ́ moko e ní. Ndaá bɨlámáne zɨ́ma ógụmá zɨ́se íri lá ꞌdáꞌdága wá. Togụ́ Ngére Yésụ ṇguṇgu go zɨ́ma ógụmá zɨ́se íri yá, azé aka lúꞌbú kése zaá mɨlúꞌbú kí. Mááyí aka ídí fú sɨmɨ Éfeso yáa gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ ꞌbɨ Pénítakote ní.* Máíli aka fú ndị́sị sɨmɨ gara bɨ Éfeso yáa gɨ zɨ́a Lomo ili aka zɨ́ma ndị́sịmá ꞌdódo ledre ené zɨ́ ꞌyị ga bɨ yáa ní abú tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ilinɨ́ kenée wá.
10 Togụ́ Timatíyo ogụ go zɨ́se íri yá, ndásé lúrú wo lá kɨ́ komosé wá, ídísé ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ kɨ́ sị́lị́se sokó gɨ zɨ́a nɨ ꞌyị bɨ ndịsị méngị moko ꞌbɨ Ngére Yésụ kɨ́ mɨmbéꞌdené mbá kị́éꞌdo kpá káa zɨ́ bɨ mándị́sị méngị a ní. 11 Ndásé lúrúcáyi wo wá. Ídísé sáká wo gɨ ro zɨ́a gámáne kacɨ́ moko ꞌbɨ Ngére Yésụ kɨ́ rokinyi do mɨmbéꞌdené kpá gɨ ro zɨ́a ndáꞌbaógụné zɨ́ma yáa ꞌdiya. Mándị́sị yáa óto komomá kacɨ́ a kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
12 Máúku ledre go zɨ́ Apólo eze ꞌyị mokozé oꞌbụóꞌbụ idínɨ́ ndéré kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto lúrú sée íri. Másómụ́ utúasá aka kacɨ́ komoa wá, togụ́ ndiki bɨlámá sịndị́ kadra go yá, nɨ ógụ lúrú sée íri.
Odụ ledre zɨ́se
13 Ídísé ꞌdíꞌbi sị́lị́se ro ledre Kɨ́résịto sokó gɨ do bɨ zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụsé do ndị́sị tórosé ngbúó. 14 Ídísé ndị́sị óto ꞌbú lafúse e sɨmɨ ledre e za mbá.
15 Káa zɨ́ bɨ ówosé Sitifáno kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá bú bɨlámáne nɨyí ye mɨzefị ꞌyị ga bɨ kóo sɨmɨ káṇgá bɨ Ákaya ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ye ndị́sịyé sáká ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní, 16 máúku zɨ́se, ídísé ꞌdíꞌbi lorụ gɨ tara sitifáno kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ nɨyí íri ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ go ní. 17 Sɨmɨ bɨ kóo Sitifáno maꞌdáa, kɨ́ Forotonáto nda kɨ́ Akayíka ogụnɨ́ zɨ́ma yáa ní, abú ndásé yáa wá, mááyí geré kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́ye zɨ́ma ndị́sịmá mbófo yée kɨ́ngaya gɨ ro sáká éyị́ bɨ ogụnɨ́ kɨ́e zɨ́ma gɨ zɨ́se gɨrí ní. 18 Iꞌbínɨ́ rokinyi go zɨ́ma kɨ́ngaya kpá káa zɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ íꞌbí rokinyi zɨ́se íri ní. Idízé ndị́sị mbófo yée kɨ́ngaya gɨ zɨ́a ndịsịnɨ́ go méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto cụ́ kɨ́ sɨmɨyé.
Odụ ledre gɨ zɨ́ Páwulo
19 ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto gɨ sɨmɨ ngíti géyị gara ga bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya yáa ní, iꞌbínɨ́ mandá zɨ́se kɨ́ngaya. Akúwíla kɨ́ meꞌbené Purisíla nda kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ yóko royé ꞌbe ꞌbɨ Akúwíla íni ini zɨ́ Ngére Yésụ ní, iꞌbínɨ́ kpá mandá zɨ́se kɨ́ngaya. 20 Lafúze ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto yáa ní, iꞌbínɨ́ mandá zɨ́se íri kɨ́ngaya. Ídísé ndị́sị ídí kɨ́ rokinyi dongaráse kacɨ́ kadra za cé.
21 Máa Páwulo, máíꞌbí kása kpá mandá zɨ́se íri.
22 ꞌYị ga bɨ nɨyí óyó sogoyé zɨ́ Lomo ní, Lomo maꞌdáa idí íꞌbí ꞌdoꞌdó royé. Ngére Yésụ ndáꞌbaógụ mu ꞌdiya.
23 Ngére Yésụ idí ndị́sị lúrú bi kacɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.
24 Kacɨ́ kadra mbá ásé sɨmɨ yana mɨmbéꞌdemá sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní.
* 16:8 16:8 Sịndị́ kadra ꞌbɨ Pénítakote: Née sị́lị́ sokó doa ịnyị doa kéṛị́ gɨ do kacɨ́ Umbuokpó. Yụ́da e ndịsịnɨ́ ógụ sɨmɨ sị́lị́ née sɨmɨ Yerụsaléma íꞌbí mɨzefị éyị́ eyé ga bɨ gɨ yáká ní zɨ́ Lomo. Née kpá sị́lị́ bɨ kóo ꞌDówụ́ Lomo ogụ do ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené ní. Ólo Lévị 23:15-21, Moko ꞌbɨ ꞌyịmɨkása e 2:1-4.