15
Mɨúrú Yésụ gɨ sɨmɨ umbu
1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máíli úku ándá ledre zɨ́se gɨ ro bɨlámá ledre kóo máꞌdódo zɨ́se gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ, zɨ́se ṇgúṇgu a kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo ní.
2 Bɨlámá ledre née nɨ óto sée zɨ́se ndíki trịdrị bɨ za fí ní. Togụ́ karanée zɨ́se zángá trịdrị yá, kɨ́dí ṇgúṇgusé esé kóo ledre máa née kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo wá.
3 Máéké zɨ́se ba ledre bɨ ꞌBụzé Lomo ꞌdodoyeme ní, nɨ ledre bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní, kɨ́dí Kɨ́résịto uyu kóo sɨmɨ lúyú ledre ezé, káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní,
4 do kóo óto wo. Nda sɨmɨ sị́lị́ ota zɨ́a úrúne, Ledre née mengị kóo roné tɨ́ cé káa zɨ́ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku ní.
5 Zɨ́a kóo ꞌdódo roné zɨ́ Pétero kpá kɨ́ ngíti géyị lafúga bɨ kóo nɨyí kéye sokó doa gbre (12) ní.
6 Zɨ́a kóo kpá ꞌdódo roné zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e rómonɨ́ cị́ ịnyị (500) go. Abú ngíti géyị uyunɨ́ kóo go yá, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị nɨyí aka bo kɨ́ komoyé.
7 Zɨ́a kóo kpá ꞌdódo roné zɨ́ Yakóbo, nda gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e za mbá.
8 Odụ a nda dụụ́ zɨ́a ógụ ꞌdódo roné zɨ́ma ꞌduo kakara káa zɨ́ owụ́ bɨ utúogụ mɨútúógụ sịndị́ kadra ené ꞌbɨ árá utúasá ené wá ní.
9 Mááyí gɨ dongará ꞌyịmɨkása ga bɨ gbála ꞌdáꞌba ní. Mɨútúásá kóo gbawá ídíma káa do ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ gɨ zɨ́a mándị́sị kóo méngị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ maꞌdáa ní bɨsinyíne kpá kɨ́ úfu ngíti géyị.
10 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, Lomo oyó sogoné zɨ́ma wá. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ma ídíma káa zɨ́ bɨ mááyí ba. Ịdrị mɨmbéꞌdené romá zɨ́a íꞌbí moko ené zɨ́ma ndị́sịmá méngị a. Abú máméngị moko ené née za kɨ́ rokoꞌbụmá mbá rómo ngíti géyị ꞌyị e kɨ́e yá, yị́ ené gɨ zɨ́ rokoꞌbụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ma ní.
11 Ídísé ówo a kɨ́dí ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ nɨ yị́ ené dụụ́ kị́éꞌdo, togụ́ máꞌdódo máa zɨ́se, togụ́ ngíti géyị ꞌyị e ꞌdodonɨ́ ye, née dụụ́ ledre bɨ kị́éꞌdo ṇgúṇgusé ní.
Mɨúrú ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu
12 Togụ́ máa kɨ́ ngíti géyị lafúma e, ꞌdodozé kóo ledre go zɨ́se kɨ́dí Lomo uru kóo Kɨ́résịto gɨ sɨmɨ umbu ní, sara mengị káa be ꞌdi zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse ndịsị ítí kangú kɨ́dí togụ́ ꞌyị uyu go yá utúasá úrú gɨ sɨmɨ umbu wá ní?
13 Máúku zɨ́se togụ́ úrú gɨ sɨmɨ umbu ndaá yá, káa bɨ sị́ ledre bɨ zɨ́ Kɨ́résịto úrúne gɨ sɨmɨ umbu ní ndaá.
14 Togụ́ Kɨ́résịto nda kóo úrú gɨ sɨmɨ umbu wá, ledre ga bɨ kóo ndịsịzé ꞌdódo yée zɨ́se ní moko ndaá sɨmɨyé mbá wá, moko ndaá kpá sɨmɨ ṇgúṇgu ledre esé wá.
15 Azé kóo ídí go ꞌyị ṛanga e ro Lomo gɨ zɨ́a ukuzé kɨ́dí uru kóo Kɨ́résịto gɨ sɨmɨ umbu. Ábuwá uru ené wo wá, ꞌyị e urúnɨ́ eyé kpá gɨ sɨmɨ umbu wá.
16 Idí yaá ꞌyị e urúnɨ́ gɨ sɨmɨ umbu wá, káa bɨ Kɨ́résịto urú ené kpá wá.
17 Idí Kɨ́résịto ndaá kóo úrú gɨ sɨmɨ umbu wá, ṇgúṇgu ledre esé née moko ndaá ba sɨmɨ a wá, káa bɨ ásé aka ba fú lá ꞌyị lúyú ledre e.
18 Káa bɨ lafúze ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga kóna ṇguṇgunɨ́ ledre a uyunɨ́ go ní, moko ndaá lolụ ba sɨmɨyé wá, uyunɨ́ go fí.
19 Idí Kɨ́résịto nda kóo ídí kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ úrú gɨ sɨmɨ umbu wá, zée ga bɨ azé aka trịdrị ba ní, éyị́ bɨ zɨ́ze óto komozé gɨ roa káa do trịdrị bɨ za fí ní ndaá. Odụ a azé kóo ídí kacɨ́ komo ꞌyị e éyị́ bɨ moko ndaá sɨmɨ a wá ní.
20 Bɨlámá a Kɨ́résịto nɨ go ne mɨzefị ꞌyị bɨ urúụtụ roné ne gɨ sɨmɨ umbu gɨ zɨ́ lafúze ga bɨ uyunɨ́ kóo go ꞌdáꞌdá ní.
21 Kóo ꞌdesị́ ní, mɨzefị ꞌyịmaꞌdí bɨ Ádama ní ꞌdiꞌbiogụ lúyú ledre ne zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ndị́sị úyuyé. Kpá kenée Yésụ bɨ Lomo kasaogụ káa do ꞌyịmaꞌdí ní urúụtụ roné ne gɨ sɨmɨ umbu karaba zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ndị́sị úrúye gɨ sɨmɨ umbu.
22 Máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌyịmaꞌdí e za mbá nɨyí úyu mɨúyu gɨ zɨ́a Ádama ꞌdiꞌbiogụ umbu doyé ne. Yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto go ní, togụ́ uyunɨ́ go yá, nɨyí úrú.
23 Gɨ zɨ́a bɨ Kɨ́résịto nɨ ne mɨzefị ꞌyị bɨ urúụtụ roné gɨ sɨmɨ umbu ní, zée ga bɨ ꞌyị ené e ní, togụ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ úrú ogụ go yá, azé úrú mbá.
24 Sɨmɨ bɨ Yésụ romo komo rokoꞌbụ ꞌbɨ bɨcayi lomo e gɨ do sogo káṇgá ba go ní, zɨ́a nda ótoómo bi zɨ́ ꞌBụné Lomo ídíne ne Ngére za fí. Née go mɨụ́kụ́ do sogo káṇgá kɨ́ bɨsinyí ledre ga bɨ sɨmɨné ní za mbá.
25 Cakaba ní, Yésụ maꞌdáa nɨ aka fú ne Ngére do sogo káṇgá ba gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ zɨ́a rómo komo ezeokóne zɨ́ye ídíye mbá sị́ sịndị́a ní.
26 Odụ ezeokó Yésụ bɨ Yésụ nɨ rómo komo a ní dụụ́ umbu.
27 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Lomo oto éyị́ e goó za mbá sị́ sịndị́a.” Ndaá bɨ kɨ́dí Yésụ nɨ kpá ídí Ngére do Lomo ní wá, gɨ zɨ́a Lomo oto wo ne zɨ́a ídíne káa do Ngére do éyị́ e mbá.
28 Gɨ do kacɨ́ a bɨ Yésụ nɨ kóo go Ngére do éyị́ e za mbá ní, zɨ́a nda ótoómo bi zɨ́ ꞌBụné Lomo nda ídíne ne Ngére doné kɨ́ éyị́ e za fí. Gɨ zɨ́a wo Lomo, iꞌbí rokoꞌbụ ne zɨ́ Yésụ zɨ́ Yésụ ídíne káa do Ngére.
29 Togụ́ bɨ Lomo uru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu wá ní, sara ꞌyị ga bɨ iꞌbínɨ́ babatị́za zɨ́ye do bi kacɨ́ sụmụyé ga bɨ uyunɨ́ ní, nɨyí nda méngị goó ꞌdi? Sara togụ́ Lomo uru ené ꞌyị e wá ní, éyị́ bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ṇgúṇgu ledre babatị́za do íꞌbí a zɨ́ye gɨ roa ní ꞌdi?
30 Aka nda zée, idí ndaá gɨ zɨ́a bɨ ya kɨ́dí ꞌyị e nɨyí úrú gɨ sɨmɨ umbu ní wá ní, káa bɨ iꞌbízé ezé rozé ndị́sị ꞌdóꞌdóze gbékpị́e wá?
31 Máíꞌbí romá zɨ́ umbu zɨ́ma ndị́sị ꞌdóꞌdóma gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ezé née ndaá gbékpị́e wá, gɨ zɨ́a maꞌdíi nɨ sɨmɨ ledre ené. Zɨ́ma kpá ídíma kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé ledre ené go.
32 Máótoómo romá zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Éfeso yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ aka ledre ꞌbɨ Lomo wá ní ndị́sị ꞌdóꞌdo máa kɨ́ngaya née gbékpị́ne wá, gɨ zɨ́a máówo go bɨlámáne kɨ́dí úrú gɨ sɨmɨ umbu nɨ bo. Idí ndaá kóo kenée wá,
“Idízé lá ndị́sị ánu éyị́ e kɨ́ éwé éyị́ e,
sịndị́ kadra ogụ go yá, zɨ́ze úyuzé.”
33 Ndásé ótoómo rosé zɨ́ ꞌyị e lóndo sée wá. “ꞌYị bɨ sómụ́ ledre ené ndaá bɨlámáne wá ní, ndịsị sínyiónzó ezené bɨ kɨ́ bɨlámá sómụ́ ledre sɨmɨné ní.”
34 Ídísé ótoómo ledre cayi ꞌbɨ ꞌyị ga gére née ꞌdáꞌba. Zɨ́se ídíse tɨ́ fú bɨlámáse. Zɨ́se kpá ótoómo méngị bɨsinyí ledre ꞌdáꞌba. Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí fú lá bo gɨ dongaráse owonɨ́ aka eyé ledre ꞌbɨ Lomo fú lá wá. Dosé owó gɨ zɨ́ ledre née wá gɨ zɨ́ ꞌdi?
Umbu e nɨyí úrú kɨ́ mɨkánda sanáye royé
35 Ngíti ꞌyị nɨ ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị uyu go mɨúyu ní nɨ nda úrú ꞌbɨ ené gɨ sɨmɨ umbu lárá a káa be ꞌdi? Nɨ ólụ́ógụ kɨ́ toso sanáne máa wo bɨ káa be ꞌdi?”
36 Née kenée bɨcayi sómụ́ ledre bɨ káa be ꞌdi. Bɨ ndị́sịsé ꞌdị́yị́ kúfú ní, ndịsị ụ́tụ zɨ́a ólụ́ógụné nyé kɨ́ kuṛú sókóne roné, mbé uyu kí?
37 Éyị́ ga bɨ ndị́sịsé ꞌdị́yị́ yée ní, togụ́ mbómụ́ togụ́ ꞌdíya, ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí ꞌdíꞌbisé kụṛụꞌbụ éyị́ née ꞌdị́yị́ a ní wá, tɨ́ lá dụụ́ kúfú a.
38 Lomo ndịsị nda íꞌbí mɨkánda saná zɨ́ye ne kacɨ́ mɨyéme ledre ené.
39 Éyị́ trịdrị ga bɨ za mbá ní, Lomo iꞌbí saná zɨ́ye kpá za mbá mɨngúngúcua. ꞌYịmaꞌdí togụ́ bangá togụ́ solụ́ togụ́ kénzé éyị́ ga gére née za mbá, toso sanáye nɨ mbá mɨngúngúcua.
40 Éyị́ ga bɨ komo ere ní nɨyí ꞌbɨ eyé kpá bo tosoyé kɨ́ lámáye nɨ mbá mɨngúngúcua gɨ ro éyị́ máa yée ga bɨ do sogo káṇgá ona ní.
41 Mɨsúwu kadra nɨ kpị́ gɨ zɨ́ éfé, zɨ́ kele e ídíye kpá kpị́. Ngíti géyị ndị́sịnɨ́ ndící kɨ́ rokoꞌbụyé rómo do lafúye.
42 Ledre nɨ gɨ ro mɨúrú ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu kpá kenée. Saná ꞌyị bɨ nɨyí óto wo kɨ́e sɨmɨ gu ní, nɨ wo bɨ ndịsị úyu mɨúyu ní. Wo bɨ nɨ úrú kɨ́e ní, nɨ nda ꞌbɨ ené toso saná bɨ ngárá uyu lolụ wá ní.
43 Togụ́ ꞌyịmaꞌdí uyu go yá zɨ́ saná a née ényené, rokoꞌbụ a ndaá lolụ wá do óto a sɨmɨ káṇgá. Sɨmɨ bɨ Lomo nɨ nda úru wo gɨ sɨmɨ umbu ní, saná a enye lolụ wá, zɨ́a nda ídíne kɨ́ rokoꞌbụné.
44 Sanáze bɨ azé kɨ́e ba ní, nɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá. Mɨkánda a bɨ Lomo nɨ íꞌbí a sɨmɨ bɨ nɨ úru zée ní, nɨ nda ídí sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo za fí.
45 Mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “Zɨ́ mɨzefị ꞌyịmaꞌdí bɨ Lomo otoogụ wo Ádama ní, ídíne trịdrị.” Zɨ́ gbre ꞌyị ídí ꞌbɨ ené nda Yésụ, ꞌyị íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ní.
46 Lomo otoụtụ aka kóo sanáze bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ní. Nda gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́a ótoógụ sanáze bɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ní.
47 Lomo yeme mɨzefị ꞌyịmaꞌdí gɨ sɨmɨ káṇgá, zɨ́a nda kásaógụ gbre ꞌyịmaꞌdí bɨ nɨ Yésụ ní ꞌbɨ ené gɨ komo ere.
48 ꞌYị ꞌbɨ do sogo káṇgá nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ádama ní gɨ zɨ́a nɨ ꞌyị ꞌbɨ do sogo káṇgá. ꞌYị ꞌbɨ komo ere nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní gɨ zɨ́a nɨ yị́ ené ꞌyị ꞌbɨ komo ere.
49 Cakaba ní, azé aka káa zɨ́ mɨzefị ꞌyị bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá bɨ Ádama ní. Nda karanée zɨ́ze ídíze káa zɨ́ Yésụ bɨ ogụ gɨ komo ere ní.
50 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, sanáze bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba, utúasázé ndéré ndị́sị kɨ́e komo ere ꞌbe ꞌbɨ Lomo wá, gɨ zɨ́a ndịsị úyu mɨúyu, zɨ́a ndị́sị énye ené kpá mɨénye.
51 Máúku zɨ́se maꞌdíi, ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ bɨ zée ꞌyị ené uyuonzózé rozé go mbá ní wá. Nɨ ndáꞌbaógụ ndíki ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráze aka tɨ́ kɨ́ komoyé. Zɨ́a nda oyólóꞌbó sanáze mbá kpị́ mɨkándané, yée ga bɨ uyunɨ́ go kɨ́ yée ga bɨ uyunɨ́ aka wá ní.
52 Ledre máa née nɨ lị́yị ꞌyị e mɨlị́yị sɨmɨ bɨ nɨyí ímí dịbịlị gɨ ro úru ꞌyị ga bɨ kóo uyunɨ́ go ní, zɨ́ye ólụ́ógụyé kɨ́ mɨkánda sanáye royé née go saná máa bɨ enye lolụ wá ní, zɨ́ze ídíze kéye nda mbá trịdrịzé za fí.
53 Rozé máa wo bɨ ndịsị úyu mɨúyu, zɨ́a ndị́sị ényené kpá mɨénye ní, Lomo nɨ óyólóꞌbó a sɨmɨ ngíti tosoné kpị́ ndaá lolụ wo bɨ nɨ kpá fú úyu mɨúyu ní wá.
54 Sɨmɨ bɨ Lomo iꞌbí mɨkánda saná go zɨ́ze mbá ní, zɨ́ ledre maꞌdáa ídíne tɨ́ káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní kɨ́dí, “Umbu, éyị́ ndaá lolụ wá, rokoꞌbụyị́ ụkụ́ go.”
55 “Umbu, rokoꞌbụyị́ bɨ dozé káa zɨ́ ngére ní ndaá lolụ wá, ụkụ́ go. Útúásá lolụ ndị́sị íꞌbí éyị́ mɨówo do mɨmbéꞌdezé wá.”
56 Lúyú ledre ndịsị ꞌdíꞌbiógụ umbu. Gɨ zɨ́a lúyú ledre ndịsị óto lorụ ꞌbɨ Lomo káa do rokoꞌbụ zɨ́ne.
57 Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo kásaógụ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ ógụ úyuné ꞌdíꞌbióyó umbu bɨ kóo azé úyu a ze gɨ zɨ́ lúyú ledre ezé e ní gɨ komozé.
58 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, ídísé tóro sɨmɨ moko ꞌbɨ Lomo ngbúó. Ndásé ótoómo rosé zɨ́ ngíti géyị ledre e ꞌdíꞌbióyó sée wá. Gɨ zɨ́a kụ́rụ́ moko ꞌbɨ Ngére Yésụ bɨ ndị́sịsé méngị a née nderé ené gbékpị́ne wá.