21
Ritonõpo tapemã poko mana
Ynara tykase Ritonõpo ya:
— Ahno mũkuru, Jerusarẽ põkõ zuruko toto enahkary poko. Toto wãnohnõko ase tyneponãmarykõ eahmatoh pokoino. Izyraeu tõ nonory põkõ zuruko ywy, Ritonõpo, ynara ãko ase: “Awãnohtorỹko ase. Ytapemã ke oetapatorỹko ase, emero, kure ehtoh poko exiketomo te, popyra exiketomo, enara. Ytapemã ke emero rokẽ etapãko ase, ikurenaẽkomo te inikahpoẽkõ roropa. Ahno emero zuaro exĩko mã toto ywy, Ritonõpo, ytapemã touse ya ẽ ae, mame onukurãkara ropa exĩko ase ẽ aka.”
— Ahno mũkuru, pusuh kaxiko yronymyryme oemynyhmaryme oekyry tõ hnamoryme. Ytoko pata rãnaka emero rokẽ oenetohme, mame moroto pusuh kaxiko oemynyhmaryme. Mame, oty katohme pusuh ãko mah? karyhtao eya xine toto zuruko: popyra ehtoh oehnõko mana. Morara exiryke emynyhmãko ase. Orẽnõko matose porehme, enaromỹke exĩko matose okurohtao xine, oemarykõ jamihme pyra exĩko, oesekumurukõ tykytyky ãko mana. Morara ehtoh toehse mana; taro mana. Ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, oturuno.
Mame ynara tykase Ritonõpo ya:
— Ahno mũkuru, oturuko jomiryme. Ahno tõ zuruko, ywy, Ritonõpo, ynara ãko ase eya xine:
“Tapema, tapema taere mana, zemime roropa mana.
10 Taere mana sahkatõme;
tykorokase zemime ehtohme nenenehkane samo.
Tãkye ehsaromepyra mã toto,
enaroximatoh tonõ turumekase exiryke ypoetory
tomo a emero, toto wãnohtoh tonõ roropa.
11 Tapema tykorokasẽme exĩko mana,
eraximãko mana erohtohme.
Taere mana, tykorokase roropa ekarotohme ikenãpane a.
12 Kui kaxiko opore, orihketyme oexiryke;
pusuh kaxiko oemynyhmaryme,
sero tapema ypoetory tõ etapatohme mana, Izyraeu tõ tuisary tõ maro emero porehme.
Orihnõko mã toto ypoetory tõ akoĩpyã maro.
Opuropuru etaetapako oemary ke Izyraeu tõ hnamory oya enetupuhpotohme.
13 Sero ke ypoetory tõ kuhnõko ase.
Tyyrypyrykõ rumekary se pyra toto ahtao, senohne emero exĩko eya xine mana.
Ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, oturuno.”
14 — Seromaroro ahno mũkuru, jomiry ekaroko. Tahtah kaxiko, ahno tuhke etaetapãko sero tapema mana. Etapãko sero tapema mana te, imehnõ erehnõko mana te, tuhkãkõ etapãko mana. 15 Sero tapema pokoino oserehnõko ypoetory tõ mana, osetapãko mã toto. Ipatarykõ enaroximãko ase tapema ke, zemime exikety ke nenenehkane samo, moro tapema eraximãko rokẽ mana ahno wotohme. 16 Tapema taere exikety isahkãko mana apotunuru wino te, opozery wino, enara! Emero rokẽ wino isahkãko mana eramaryhtao isahkatohme. 17 Ywy roropa tahtah ãko ase, mame zehno jehtoh enahnõko mana. Ywy, Ritonõpo, oturuno.
Papironia tuisary tapemã poko
18 Ynara tykase Ritonõpo ya:
19 — Ahno mũkuru, osema asakorõ imeroko, moro ae Papironia tuisary oehtohme tysoutatu tõ maro, tytapemãkõ maro roropa. Moro osema akorõ ae oehpitõko toiro nono poe. Wewe tõ pokona moro osema asakorõkõ esety imeroko tyritohme osema apiakatoh po. 20 Toiro wewe imerohpyry pata Rapa, amonita tõ patary esemary enepõko mana tuisa a, zakorony Jerusarẽ esemary enepõko roropa mana, pata tapuruse exikety topu risẽ ke, Juta tõ nonory po. 21 Papironia tuisary etypohnõko mana osema apiakatoh po. Tyrityã poe tuaro se ynororo tosemary menekatohme. Naeroro typyre wino asakoro pyrou anỹnõko mana, apotunuru wino, opozery wino, enara, tyneponãmary a ekaropõko mana, erery enẽko roropa mana, okyno erery totapase aexihpyry tynekaroryme. 22 Morarame tomary ke tapotunuru wino pyrou apoĩko mana tosehke tymerose “Jerusarẽ me”. Papironia tuisary ytotohme mana, kui katohme, makina tõ arotohme pata apuru tohkatohme, tyritohme omõtoh etonie, onuhtoh tonõ ritohme roropa, tapyi kaetokohxo exiketõ taõkõ etonatohme mana. 23 Senohne zae ehtoh enetuputyry se pyra Jerusarẽ põkomo tõmihpyrykõ totapose eya xine exiryke osepeme toehtohkõme mokaro maro repe. Yrome sero jomiry toto akorehmãko mana wenikehpyra toto ehtohme tyyrypyrykõ poko, enaroximatohme roropa toto arorykõ poko soutatu tomo a. 24 Naeroro ynara ãko ywy, Ritonõpo Oesẽkomo: oorypyrykõ enẽko mã toto emero. Zuaro mã toto zae pyra oehtohkõ poko. Emero ehtoh poko awahtao xine iirypyryme oehtohkõ osenẽko mana. Popyra matose, naeroro oekarotorỹko ase oepetõkara a.
25 — Omoro, Zetekia, Izyraeu tõ kowenatume, popyra mase, Ritonõpo omiry omipona pyra mase. Naeroro awãnohtoh oehnõko mana, jũme rokene. 26 Aparimã oũko mã toto, turupãte roropa oũko mã toto. Serara sã exikehnõko mana. Tymõkomokãkara tuisame exĩko mã toto. Tuisa tõ tuisame pyra exĩko roropa mã toto. 27 Tonahkase! Tonahkase! Ỹ, sero pata enahkapõko ase. Yrome morara exĩko mana mokyro ynymenekahpyry toehse ahtao, mame eya sero pata ekarõko ase. Ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, oturuno.
Amonita tõ enaroximatoh
28 — Ahno mũkuru oturuko, jomiry ekaroko amonita tomo a, ywy ase Ritonõpo. Ypoetory tõ Izyraeu tõ poihtõko mã toto amonita tomo. Naeroro ynara kaxiko eya xine:
“Tapema, tapema mã moroto eraximãko oenahkatohkõme;
tykorokase mana, zemime otapatõme,
zemizemiãko mana nenenehkane samo.”
29 — Amonita tomo, oenepotopõpyrykõ ajohpe rokẽ mã kehko. Urutõ kõ omiry oya xine zae pyra mã ipunaka. Popyra matose, iirypyryme rahkene. Awãnohtohkõ oehnõko mana, oenahkatohkomo. Tapema epukãko mana opymyrykõ pona, oetapatorỹko mana.
30 — Amonita tomo, atapemãkõ ẽ aka tyritoko ropa. Awãnohtorỹko ase moroto awãtatopõpyrykõ po, oenurutopõpyrykõ po roropa. 31 Ozehno xine jehtoh ke awãnohtorỹko ase, apoto ke azahkatoh kõ sã ozehno xine jehtoh exĩko mana. Ozehno xine exiketomo a oekarotorỹko ase oenahkatohkõme. 32 Apoto ke tyahkasẽme exĩko matose. Taorihmaposẽme exĩko matose ononorykõ po, enahkahpyryme exĩko matose. Ywy, Ritonõpo, oturuno.