27
Amun toow géfuwén, i kéluhanay de odoroy de fadi brab de odoroy de Judio, ménlimud ro inok bantaké roy kéféléhu ruwe bé Jesuse. Atin nikét roy Jesuse brab nangéy ro naté dob Pilatowe sani méguléwe tidéw Roma.
I kéléhu Judase
I Judase, sani ménfékéfoe de, amun énggito noy kékukume bé Jesuse, énggésénule. Mélaw nuwitén séfule i téléwe folo félatah mangéy dob de odoroy de fadi brab dob de odoroy de Judio. Atin ménbéréh mano, “Ménsalau non fénkéfo gu inok féléhuén i ni ségétéw étéw énda i rénigo no tete.”
Endob séménumbul i de odoron maro, “Ulanden dob begeye. Kaam saén sala i nan.”
Tidéw béno, i Judase nibérén i de kurta ni dob lawi i Tuluse, atin ménagéw tidéw diyo. Atin ménfétoyo méntébitin.
I de odoroy de fadi ténimu roy de félatah ni brab ménbéréh ro maro, “I ni kurta fénggéféléhu bé étéwe, mélaw énda fakayén dob kitab tome itongén dob tulakane dob lawi i Tuluse.” Atin amun ménagayun ro, nusar roy kurtae ni fégébéléy bé fantad i ségétéwe rémigo binangga, inok wén i fantad lébéngon bé de étéw énda bati ro dob Jerusalem. Been i funay fantade ni féndawét “Démara Fantad” taman béleewe ni.
Mélaw méntuman i kébéréh i sénarigoy Tuluse muret bé kébéréh ne bé do gétah féndawét Jeremias mano, “Endot roy téléwe folo félatah, sani kurtae ménagayun i de Judio fénggébéléy de. 10 Atin nusar roy ni kurta fénggébéléy bé fantad i ségétéwe rémigo do binangga, loo bé sugu i Kadnane Begén.” Been i niy kébéréh Jeremiase bé gétahe.
I kékukume bé Jesuse
11 Atin i Jesuse téménindég dob adafay méguléwe tidéw Roma féndawét Pilato. Atin fénénginsaa noy Jesuse mano, “Aw Beem i Datu i de Judio?”
Atin séménumbul i Jesuse mano, “Beem i ménbéréh de.” 12 Endob amun ténébo i de odoroy de fadi brab de odoroy de Judio, ménantés saén i Jesuse.
13 Mélaw ménbéréh i Pilatowe dob Jesuse mano, “Sedek énda sumbulo moy kéluhanay de kétobo ro ni Beem?”
14 Endob énda séménumbul i Jesuse, ménantés saén. Mélaw ménggaif fo toow i méguléwe.
15 I ni ménrigowe bé gaiy kékandulie Témara. Atin i adat i méguléwe, sénga kanduli ro Témara témangéy ségétéw férisu fémiliéy de ménlimud do Judio. 16 Bé no gai, wén soy ségétéwe bantugén férisu féndawét Barabas. 17 Mélaw amun ménlimud i de étéw, ménénginsa i Pilatowe dob berowe mano, “Ati isuwe kétaya kom tangéyé ku inok géésut dob begome? Barabas loo ké Jesuse féndawét so Kristo?” 18 Rénigo noy ni non énggétiga no i de odoroy de Judio, naté roy Jesuse non méndaléw ro de.
19 Amun diyo ménsar i Pilatowe dob saray kémukume, fénsamfay i bawag ney sébaane kébéréh mano, “Kago rigonén i éntingayéne dob ni étéw énda i salaén. Non wén i énggétéginéfo kuwe na kélungonono atin toowu fo ménbuku fantag bé Beene.”
20 Endob i de odoroy de fadi brab de odoroy de Judio, fénfagayu roy de ménlimud do étéw bé ongoté ro dob Pilatowey tangéyé noy Barabase, atin féléhuén i Jesuse. 21 Endob i Pilatowe ménénginsa mano, “Aw ati isuwe wayo kétaya kom tangéyén inok géésut dob begome?”
Atin séménumbul i de étéw maro, “Barabas.”
22 Atin ménénginsa i Pilatowe mano, “Ati mélaw i rigoné kuwe dob Jesuse féndawét so Kristo?”
Séménumbul ro kéluhanan maro, “Féléhuén dob kruse!”
23 Endob ménénginsa man i Pilatowe mano, “Endob ati tetee rénigo no?”
Tidéw béno, ménkes i de étéw minut métanug maro, “Féléhuén dob kruse!”
24 Amun énggétiga Pilatowe énda fo magayun i de étéw atin sérimbur ro séko, éndotén i wayége atin méngguse dob téngaangay de étéw. Atin ménbéréh dob berowe mano, “Békén kagén sala i kéléhu i ni étéw énda i salaén. Kagom saén aturan.”
25 Atin ménbéréh i kéluhanay de étéw maro, “Kagey aturan i kéléhu ne brab aturay de séfu gey so.”
26 Tidéw béno, ténangéy Pilatowey Barabase mésut mangéy dob de étéw. Atin féntafésén i Jesuse. Tidéw béno, natéén dob de sundalo inok kélabo ro dob kruse.
27 Tidéw béno, i de sundalo Pilato nuwit roy Jesuse mahur dob lawi Pilatowe. Atin i kéluhanay de dumo ro sundalo ségébataliyon ménlimud ro géliwét bé Jesuse. 28 Atin lénékas roy de kégalén brab fénkégal ro bé furowe kégal maak datu. 29 Tidéw béno, lénuku roy suwarane kélég atin fénsayaf ro bé Jesuse, atin féndiyo roy kayéwe dob kuwonone kémérén ubo-ubo maak datu. Tidéw béno, ménlingkuwéd ro dob adafa nuwe brab déniyangka ro. Atin ménbéréh ro maro, “Méraru damén i datu i de Judio.” 30 Atin dénuraa ro, brab éndot roy ni kayéw tidéw dob kémér ne brab bénadas roy uléw ne. 31 Amun énggilid ro déniyangka, lénékas roy furowe ni kégalén brab fénkégal ro man bé kaane kégal. Tidéw béno, nuwit ro mésut inok kélaboné ro dob kruse.
Kénlabo roy Jesuse dob kruse
32 I lala ruwe magéw tidéw Jerusalem, énggébalaka roy étéwe féndawét Simon tidéw dob ingéde Siren. Atin i de sundalo fénégés ro démuwal bé krus Jesuse. 33 Atin énggumah ro dob sébaane gonon féndawét Golgota (i atag ne “gonoy kulobong uléwe.”) 34 Diyo niray roy arake sénlawék bé uwae fégékédan démawét féniném ro bé Jesuse. Endob amun éngétemtemo no, ménika de miném.
35 Tidéw béno, kénlabo ro dob kruse. Atin sénbaad roy de kégalén bé késékungkungo ruwe de. 36 Tidéw béno, ménsar ro diyo ténéngténg roy Jesuse. 37 Atin féndiyo roy sénulat ruwe fingé rotor bé uléw Jesuse bé kétébo ruwe de mano, “Ay niy Jesuse, sani datu i de Judio.” 38 Tidéw béno, kénlabo ro dob de krus i ruwowe gétéw tulisan, i ségétéwe de fingé dob kuwono nuwe brab i ségétéwe de fingé dob biwong ne.
39 Atin i de étéw, téménara ro dob adafa Jesuse atin déniyangka ro brab dénangu-danguo ro inok dowoyé ro. 40 Atin ménbéréh ro dob Jesuse maro, “Bénréhém bé binasané moy lawi i Tuluse atin fétindégé mo man bé téléwe gétérésangan. Amuk tintu Nga i Tuluse Beem, tabangém i lowoh me atin lus go tidéw dob krusa nan inok énda méléhu go.”
41 Atin ségiléw so bé ni, i de odoroy de fadi brab de témoro bé kitabe brab de odoroy de Judio déniyangka ro. 42 Ménbéréh ro maro, “Ténabangén i de ségiyo étéw inok énda méléhu ro, éndob énda gétabanga noy lowoh ne inok énda méléhuén. Amuk Beeney datu tome do Judio, fatut mélus tidéw dob krusa nan inok géunur tom de. 43 Sémarig bé Tuluse brab bénréhén bé Been kun i Nga i Tuluse. Na, énténgé tom ké féimuéy Tuluse brab tabangé no béleewe ni inok énda méléhuén.”
44 Atin fiyon i de tulisan séréngan bé Jesuse kénlabo dob de krus, déniyangka ro so.
I kéléhu Jesuse
45 Amun géutuhén, ménwaléy délémon i kéluhanay fantade taman ménifus i téléwe géuras. 46 Amun géraraan lémudug i térésange de, ménkes i Jesuse mano, “Eli, Eli, lama sabaktani?” I atag ne, “Tulus gu, Tulus gu, sedek ténagakém Begén?”
47 Atin i de dumo bé de étéw témindég diyo, énggélingoo roy ni kébéréhén, atin ménbéréh ro maro, “Tawagé noy Eliase.” 48 Atin wén i ségétéwe bero ménagayas éndotén i maake gafas, nérémén dob mélémuwe arak, féndiyoén dob kayéwe, brab ténunggulén dob ba Jesuse inok fééséfén de damén.
49 Endob i de dumo bé de étéw téméngténg, ménbéréh ro maro, “Fédayaém mon, non méuyot gey de téméngténg ké gégumah i Eliase témabangan de inok énda méléhuén.”
50 Tidéw béno, ménkes man i Jesuse atin ménléhuén.
51 Tidéw béno, i rindunge dob lawi i Tuluse ruwoy ménsésédaya nuwe tidéw rotor mangéy fantad. Atin wén i émbagére luba brab wén i de dakél batéw ménséufak. 52 Atin wén i de takub do lébéng ménungka brab médooy de ménléhu do étéw i Tuluse méntébule ro. 53 Ménagéw ro tidéw dob de lébéng ro. Atin amun méntébule i Jesuse, ménangéy ro mahur dob mékétéfuwe ingéd Jerusalem brab méntéfégito dob médoowe do étéw.
54 I odoroy de sundalo brab de sundalo no ténulik roy Jesuse, amun énggito roy ni luba brab kéluhanay de ni ménrigo, toow fo ménggilak ro. Atin ménbéréh ro maro, “Tintu fo Been i Nga i Tuluse.”
55 Diyo soy de médoo do libun, kémulay ro tidéw dob gétangkae. Beroy de libun ménfuray bé Jesuse tidéw Galilea brab ténabang ro. 56 Bero ro Maria tidéw Magdala, brab Maria idéng Santiagowe brab Jose, brab idéng Juane brab Santiagowe sani de nga Sebedeo.
I kélébénge bé Jesuse
57 Amun témégénén, énggumah i ségétéwe lagéy kawasa tidéw Arimatea. I dawét ne Jose atin been soy ségétéwe kuyug Jesuse. 58 Ménangéy dob Pilatowe, atin nongotén i bangkay Jesuse. Atin sénuguén i Pilatowe ké fakay ro iray i bangkay Jesuse dob Josehe ni. 59 Mélaw éndot Josehe, atin bénausén bé mantuwe fute safut. 60 Tidéw béno, féndiyoén dob kaane lébéng, mantu séna ténosong dob rangih i fingase. Tidéw béno, kénriringén i dakéle batéw fénggétélébén bé béngaway lébénge ni. Atin tidéw béno, ménagéw i Josehe tidéw diyo. 61 Atin diyo i Mariahe tidéw Magdala brab dumo nuwe féndawét so Maria. Ménsar ro dob saréwoy lébénge.
62 Bé gétunduge de fuweh, Sabado. Atin i de odoroy de fadi brab de Fariseo ménlimud ro bero ro Pilato. 63 Atin ménbéréh ro maro, “Datu, gétédémo key bé méuyag sénay nan étéw ubo-ubo datu gey, bénréhén bé tébule kun ké méifus i téléwe gétérésangan. 64 Mélaw fiyo ké sugu go bé de guwardiya inok tintu bantayan i lébéng ne taman bé gétéléwe gétérésangan, inok i de kuyugén énda géahur ro témulis bé bangkay ne atin béréhé ro dob de étéw bé méntébule. Non toow na fo gétimal i nan tugi bé sunguwe de.”
65 Séménumbul i Pilatowe mano, “Dot gom bé de sundalo gu mantay bé lébéng ne inok énda i géahur diyo.”
66 Mélaw ménagéw ro atin rénigo roy tandae dob béngaway lébénge inok gito ro ké wén i mahur de. Tidéw béno, féndiyo roy de guwardiya mantayan de.