23
Jesúre Pilato pʉro ãĩjadea
(Mt 27.1-2, 11-14; Mr 15.1-5; Jn 18.28-38)
Irasũ ãrĩ odo, ããrĩpererã wãgãnʉgã, Jesúre opʉ Pilato wãĩkʉgʉ pʉrogue ãĩãñurã. Jesúre irogue ãĩjarã, ãsũ ãrĩ weresãnʉgãñurã:
—Ĩĩ marĩya nikũ marãrẽ ñerõ iridoremakʉ̃ péabʉ. Romano marã opʉ niyeru wajasearire: “Wajaribirikõãka!” ãrĩrĩrẽ péabʉ. Gajidere: “Yʉ judío masaka Opʉ, Cristo ããrã”, ãrãmi, ãrĩñurã.
Ĩgʉ̃sã irasũ ãrĩmakʉ̃ pégʉ, Pilato Jesúre sẽrẽñayupʉ:
—¿Mʉta ããrĩ́rĩ, judío masaka Opʉ?
—Mʉ ãrĩrõsũta ĩgʉ̃ta ããrã, ãrĩ yʉjʉyupʉ Jesús.
Ĩgʉ̃ irasũ ãrĩmakʉ̃, Pilato paía oparãrẽ, masaka irogue ããrĩrã́rẽ ãrĩyupʉ:
—Ĩĩrẽ neõ ñerĩ iridea máa, yʉ ĩãmakʉ̃, ãrĩyupʉ.
Ĩgʉ̃ irasũ ãrĩkeremakʉ̃, ĩgʉ̃sã gapʉ bʉro weresãnemoñurã:
—Ĩgʉ̃ bueri merã masaka oparãrẽ tarinʉgãmakʉ̃ iriami. Galilea nikũgue irire irinʉgãmi. Dapagorare i makãguedere irasũta irigʉ ejáami, ãrĩñurã.
Jesúre Herodes pʉro ãĩjadea
Ĩgʉ̃sã irasũ ãrĩmakʉ̃ pégʉ, Pilato gapʉ sẽrẽñayupʉ:
—¿Ĩĩ Galileamʉta ããrĩ́rĩ? ãrĩyupʉ.
“Iromʉta ããrĩ́mi”, ãrĩ, ĩgʉ̃sã yʉjʉmakʉ̃ pégʉ, Pilato surarare: “Jesúre Galilea nikũ marã opʉ Herodes pʉro ãĩaka!” ãrĩyupʉ. Iripoere Herodes Jerusalẽ́gue ããrĩyupʉ. Iro dupiyuro Herodes Jesús iridea kerere pédi ããrĩmí. Irasirigʉ yoaripoe ĩgʉ̃rẽ bʉro ĩãdʉagʉ iriadiyupʉ. Jesús ĩgʉ̃ turari merã iri ĩmumakʉ̃ ĩãdʉagʉ iriadiyupʉ. Irasirigʉ ĩgʉ̃ pʉro ĩgʉ̃sã Jesúre ãĩjamakʉ̃ ĩãgʉ̃, bʉro ʉsʉyayupʉ. Wári Jesúre sẽrẽñadiyupʉ. Ĩgʉ̃ sẽrẽñakeremakʉ̃, Jesús gapʉ ĩgʉ̃rẽ neõ yʉjʉbiriyupʉ. 10 Paía oparã, Moisés gojadeare buerimasãde Herodes pʉro ejanerã, Jesúre turaro merã weresãñurã. 11 Pʉrʉ Herodes ĩgʉ̃ya surara merã Jesúre bʉrida, ñerõ iriñurã. Ĩgʉ̃rẽ bʉridarã, õãrĩ surírore opʉyañerẽ sãñurã. Irasiri odo, Herodes: “Ĩgʉ̃rẽ Pilato pʉrogue ãĩaka doja!” ãrĩyupʉ. 12 Herodes, Pilato merã iro dupiyuroguere gãme ĩãdʉabirinerã ããrĩkererã, irinʉ merã gãmesʉriñurã.
Jesúre wẽjẽdoredea
(Mt 27.15-26; Mr 15.6-15; Jn 18.39–19.16)
13 Pʉrʉ Pilato paía oparãrẽ, judío masaka oparãrẽ, masakadere siiu neeõ, 14 ãsũ ãrĩyupʉ:
—Mʉsã ĩĩrẽ yʉ pʉro ãĩjarã: “Ĩĩ masakare ñerõ iridoremi”, ãrãbʉ mʉsã yʉre. Mʉsã ĩũrõ, yʉ ĩĩrẽ sẽrẽñapeoabʉ. Mʉsã ĩĩrẽ weresãkeremakʉ̃, ĩĩ ñerõ iridea máa, yʉ ĩãmakʉ̃. 15 Herodede: “Ĩĩrẽ neõ ñerĩ iridea máa”, ãrãyupʉ. Dupaturi ĩĩrẽ yʉ pʉro iriuañumi doja. Irasiriro ĩĩrẽ wẽjẽdoreri máa. Mʉsãde ire masĩa. 16 Irasirigʉ yʉ ĩgʉ̃rẽ tãrãdoregʉkoa. Pʉrʉ ĩgʉ̃rẽ wiugʉra, ãrãdiyupʉ Pilato.
17 Pilato, bojorikʉ pascua bosenʉ ããrĩmakʉ̃, sugʉ peresugue ããrãdire ĩgʉ̃sã wiudoregʉre wiunayupʉ. 18 Irasirirã, Pilato: “Jesúre wiugʉra”, ĩgʉ̃ ãrĩmakʉ̃ pérã, ããrĩpererã masaka suro merã ãsũ ãrĩ gaguinínʉgãñurã:
—Jesúre wẽjẽkõãka! Barrabás gapʉre wiuka! ãrĩñurã.
19 Ĩĩ Barrabáre iro dupiyuro Jerusalẽ́gue oparãrẽ ĩgʉ̃ béodʉadea waja, gajirãrẽ ĩgʉ̃ wẽjẽdea waja, peresu irinerã ããrĩmá. 20 Pilato Jesús gapʉre wiudʉadiyupʉ. Irasirigʉ masakare ĩgʉ̃rẽ wiuburire dupaturi sẽrẽñayupʉ doja. 21 Ĩgʉ̃ Jesúre wiudʉakeremakʉ̃, ĩgʉ̃sã gaguiníadero nemorõ gaguiníñurã doja:
—Curusague pábiatú wẽjẽka ĩgʉ̃rẽ! Wẽjẽkõãka ĩgʉ̃rẽ! ãrĩñurã.
22 Ĩgʉ̃sã irasũ ãrĩmakʉ̃, Pilato ʉrea waaró merã ĩgʉ̃sãrẽ ãsũ ãrãdiyupʉ doja:
—¿Ñeéno ñerĩrẽ iriari ĩĩ, mʉsã irasũ ãrĩ gaguinímakʉ̃? Yʉ ĩãmakʉ̃, neõ ĩgʉ̃rẽ ñerĩ iridea máa. Irasiriro ĩĩrẽ wẽjẽdoreri máa. Irasirigʉ ĩgʉ̃rẽ tãrãdore, wiugʉra, ãrãdiyupʉ.
23 Ĩgʉ̃ irasũ ãrĩmakʉ̃, masaka, paía oparãde bʉro gaguinínemo: “Curusague pábiatú wẽjẽka ĩgʉ̃rẽ!” ãrĩñurã. Pilato, ĩgʉ̃sã irasũ ãrĩ gaguinímakʉ̃ neõ bokatĩũbiri: “Mʉsã gããmerõ irika!” ãrĩyupʉ. 24 Irasirigʉ, ĩgʉ̃sã ãrĩrõsũta Jesúre curusague pábiatú wẽjẽdoreyupʉ. 25 Pʉrʉ ĩgʉ̃sã sẽrẽrõsũta Barrabáre peresugue ããrĩgʉ̃́rẽ, oparãrẽ béodʉadire, masakare wẽjẽdi gapʉre wiuyupʉ. Irasiri odo, Pilato: “Mʉsã gããmerõsũ irika Jesúre!” ãrĩyupʉ.
Jesúre curusague pábiatúdea
(Mt 27.32-44; Mr 15.21-32; Jn 19.17-27)
26 Jesúre curusague wẽjẽmurã ĩgʉ̃sã ãĩwãgãripoe sugʉ Simón wãĩkʉgʉ Cirene wãĩkʉri makãmʉ Jerusalén tʉrogue ããrãdi goedujariyupʉ. Irasirirã ĩgʉ̃rẽ bokatĩrĩ, ñeã, Jesús kõãdea curusare kõãtʉyadoreñurã.
27 Wárã masaka Jesúre waaburire ĩãrã ĩgʉ̃rẽ tʉyañurã. Ĩgʉ̃sã watopegue nome ĩgʉ̃rẽ ĩãrã, gaguiní bʉjawereri merã oretʉyañurã. 28 Ĩgʉ̃sã oremakʉ̃ pégʉ, Jesús ĩgʉ̃sãrẽ ĩãgãmeu, ãsũ ãrĩyupʉ:
—Jerusalén marã nome yʉre orebirikõãka! Mʉsã basi, mʉsã pũrãya ããrĩburire oreka! 29 Pʉrʉgue masaka ñetariro tarirãkuma. Ãsũ ãrĩrãkuma: “Neõ pũrãkʉmerã, miũñamerã nome ããrĩmakʉ̃ õãtaribuyo”, ãrĩrãkuma. 30 Ʉ̃tãyukure ãsũ ãrĩrãkuma: “Gʉare tãũ wẽjẽ, dedeukõãburo”, ãrĩrãkuma. 31 Masaka yʉre waja opabire ñerõ irimakʉ̃, waja oparã gapʉ ñetariro tarirãkuma, ãrĩyupʉ.
32 Jesúre ãĩwãgãrã, pẽrã ñerõ iririmasãdere ĩgʉ̃ merã wẽjẽsũmurãrẽ ãĩwãgãñurã. 33 Ĩgʉ̃sãrẽ ãĩwãgãrã, masakʉ dipuru boaweadea pero wãĩkʉrogue eja, Jesúre curusague pábiatú ãĩwãgũnúñurã. Ñerõ iririmasãdere curusarigue pábiatú ãĩwãgũnúñurã. Sugʉre ĩgʉ̃ diaye gapʉ, gajigʉre ĩgʉ̃ kúgapʉ pábiatú ãĩwãgũnúñurã. 34 Ĩgʉ̃sã Jesúre curusague pábiatú ãĩwãgũnúmakʉ̃, Jesús ãrĩyupʉ:
—Aʉ, ĩgʉ̃sã ñerõ iririre kãtika! Ĩgʉ̃sã yʉre irasiririre pémasĩbema, ãrĩyupʉ.
Surara ĩgʉ̃ surí sãñadeare: “Ubu ãrĩboka birarã: ‘¿Noãrẽ dujarokuri?’ ” ãrĩñurã irire ĩgʉ̃sã basi gãme dʉkawamurã. 35 Masaka irogue ããrĩrã́ ĩãníñurã. Oparãgueta Jesúre ãsũ ãrĩ bʉridañurã:
—Gajirã gapʉre taumi. Irasirigʉ diayeta Cristo, Marĩpʉ beyedi ããrĩgʉ̃́ ĩgʉ̃ basi tauburo, ãrĩñurã.
36 Surarade ĩgʉ̃rẽ bʉridañurã. Ĩgʉ̃ pʉro waa ejanʉgãrã, igui deko sʉ̃ĩrĩrẽ ĩgʉ̃rẽ iirídoreadiñurã. 37 Irire irirã, ĩgʉ̃rẽ ãsũ ãrĩñurã:
—Mʉ diayeta judío masaka Opʉ ããrĩgʉ̃́, mʉ basi tauka! ãrĩñurã.
38 “Ĩĩ ãsũ iridea waja boami”, ãrĩrã: “Ĩĩta judío masaka Opʉ ããrĩ́mi”, ãrĩ gojadea majĩrẽ curusague ĩgʉ̃ weka pábiatúñurã. Griego ya merã, latín ya merã, hebreo ya merã gojasũyuro.
39 Sugʉ ñerõ iridi, Jesús merã ĩgʉ̃sã pábiatú ãĩwãgũnúdi Jesúre ñerõ ãrĩ turiyupʉ:
—Mʉ diayeta Cristo ããrĩgʉ̃́, mʉ baside tau, gʉadere tauka! ãrĩyupʉ.
40 Ĩgʉ̃ irasũ ãrĩmakʉ̃ pégʉ, gajigʉ gapʉ ĩgʉ̃rẽ ãsũ ãrĩyupʉ:
—Irasũ ãrĩbirikõãka! ¿Marĩpʉre güiberi irasũ ãrĩgʉ̃? Marĩrẽ suro merã wajamoãma. 41 Marĩ gapʉre marĩ ñerĩ iridea waja diayeta wajamoãma. Ĩĩ gapʉ ñerĩrẽ neõ iribi ããrĩ́mi, ãrĩyupʉ.
42 Irasũ ãrĩ odo, Jesúre ãsũ ãrĩyupʉ:
—Jesús, mʉyarã Opʉ ñajãgʉ̃, yʉdere gũñaka! ãrĩyupʉ.
43 —Diayeta mʉrẽ werea. Dapagãta yʉ merã paraíso wãĩkʉrogue ããrĩgʉkoa, ãrĩyupʉ Jesús ĩgʉ̃rẽ.
Jesús boadea
(Mt 27.45-56; Mr 15.33-41; Jn 19.28-30)
44 Pʉrʉ goeripoe ããrĩmakʉ̃, i nikũ ããrĩpererogue naĩtĩãkõãyuro. Ʉre hora gora naĩtĩãyuro. 45 Abede deyomarĩyupʉ irasũ waaripoere. Marĩpʉya wii poekama taribu makãpʉro kãmutari gasiro deko merã yeguesiajakõãyuro. 46 Irasirigʉ Jesús turaro merã ãsũ ãrĩ gaguiníyupʉ:
—Aʉ, yaa yʉjʉpũrãrẽ mʉrẽ wiáa, ãrĩyupʉ.
Irasũ ãrĩgʉ̃ta, kõmoakõãyupʉ.
47 Romano marã surara opʉ irasũ waamakʉ̃ ĩãgʉ̃, Marĩpʉre ʉsʉyari sĩyupʉ. Ãsũ ãrĩyupʉ:
—Diayeta ĩĩ ñerõ iribi ããrãdañumi, ãrĩyupʉ.
48 Ããrĩpererã masaka iro Jesúre waaríre ĩãrã ejanerã ĩgʉ̃ boamakʉ̃ ĩãrã, bʉro bʉjawereri merã ĩgʉ̃sãya koretibirire páwãgã, ĩgʉ̃sãya wiirigue dujáakõãñurã. 49 Ããrĩpererã Jesús merãmarã, Galileague ĩgʉ̃rẽ tʉyanerã nomede yoarogue Jesúre irasũ waaríre ĩãníñurã.
Jesúya dʉpʉre masãgobegue pídea
(Mt 27.57-61; Mr 15.42-47; Jn 19.38-42)
50-51 Irogue sugʉ José wãĩkʉgʉ Judea nikũmʉ, Arimatea wãĩkʉri makãmʉ ããrĩyupʉ. Ĩgʉ̃ õãgʉ̃, diayemarẽ irigʉ, Marĩpʉ ĩgʉ̃yarãrẽ doreri ejaburire yúgʉ ããrĩyupʉ. Ĩgʉ̃ judío masaka oparã watopemʉ ããrĩkeregʉ, Jesúre ĩgʉ̃sã: “Wẽjẽka!” ãrĩmakʉ̃ pégʉ: “Jáʉ”, ãrĩbiridi ããrĩmí. 52 Irasirigʉ Pilato pʉrogue waa, Jesúya dʉpʉre yáabu sẽrẽyupʉ. 53 Sẽrẽ odo, Jesúya dʉpʉre curusague ããrĩrĩ́ dʉpʉre ãĩdiju, õãrĩ surí gasiro merã õmayupʉ. Õma odo, ʉ̃tãyegue mádea gobegue píyupʉ. Iri gobe neõ sugʉ boadire yáasũña marĩrĩ gobe ããrĩyuro. 54 José Jesúre yáarinʉ judío masaka siñajãrĩnʉma ããrĩburire ĩgʉ̃sã ãmuyurinʉ ããrĩyuro. I siñajãrĩnʉ ñajãburo mérõgã dʉyayuro.
55 Galileague Jesúre tʉyanerã nome masãgobegue José waamakʉ̃ ĩãrã, waañurã. Iri gobegue Jesúya dʉpʉre ĩgʉ̃ pímakʉ̃ ĩãñurã. 56 Ĩgʉ̃sã irasũ ĩãdero pʉrʉ, ĩgʉ̃sã ããrĩrĩ́ wiigue dujáakõãñurã. Dujaja, sʉ̃rõrĩrẽ ĩgʉ̃ya dʉpʉre pípeoburire ãmuñurã. Ãmu odo, siñajãrĩnʉ ããrĩmakʉ̃, Moisés dorederosũta siñajãñurã.