5
Isímɛ́ kɛ Yeesu uu upipirɛtiki riyɔ́pɛ kɛcɑ́ɑ́ n símisi
(Luki 6:20-23)
Kɛ Yeesu uu lɛ̃ tisoiwuí n yɛ̃́, uu yisi uu riyɔ́pɛ yopoi uú hɑ tonɛ. Upipirɛtiki ɑpi pɛɛ kei u lɛɛpɔ, uu pɛɛ picélɑɑ pi loni. Icélɑɑ iyɛɛ nnyí:
Nkíŋniŋɛ yíkíyiki
Pɛpɛɛ n nyu rɛ ɑ́pi Uléécɑɑ inipɛɛ-i líkɑ tulɑɑlɛ̃ pɛɛ pínɑrɛkomɛ.
Pɛpɛɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi te.
Pɛpɛɛ n téni pɛɛ pínɑrɛkomɛ.
Uléécɑɑ yɛ sɔ́ntilɛ ukɛ́ pi kpurɛi.
Pɛpɛɛ ḿ purú pɛɛ pínɑrɛkomɛ.
Uléécɑɑ yɛ́ kɛtẽ kuú nɛ upisoi m mɛ̃́ pi pɑ.
Pɛpɛɛ n nɑ́ɑ́si pikɛ́ mɛwɑi wɑ mɛkɛ́ ɑsei n tikilɛ̃ pɛɛ pínɑrɛkomɛ.
Uléécɑɑ yɛ́ kɑm uu pimɛlɑ pi wɑi.
Pɛpɛɛ yɛ picɔ íwɛ n tẽ́ pɛɛ pínɑrɛkomɛ.
Uléécɑɑ yɛ́ kɑm uu kɔ pɛ̃ íwɛ téni.
Pɛpɛɛ kɛfɑ n kpɑ̃́iilɛ̃ pɛɛ pínɑrɛkomɛ.
Pi yɛ́ kɑm ɑpi Uléécɑɑ yɛ́nu.
Pɛpɛɛ n wɛ́ɛ́si rɛ pin yei n we,
likɛ́ kei n niŋú pɛɛ pínɑrɛkomɛ.
Uléécɑɑ yɛ́ kɑm uu pi séi rɛ usipipi.
10 Pɛpɛɛ ɑsei n tíkilɛ̃, pisoi pin lɛ̃ nnyɑ pi wéékusɛlɛ̃
pɛɛ pínɑrɛkomɛ.
Pɛpɛɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi pikɔ́.
11 Nɔ́ mpí kɑpi n lɑ́misi pin nɔ́ wéékusɛlɛ̃ pin nɛ̃́ nnyɑ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ nnɔ́ɔmɛ símɑɑnkɛɛ, nɔ́ɔ pínɑrɛkomɛ. 12 Likɛ́ nɔ́ n lɑ́ɑ́rú nɔn nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ cuunkɛɛ. Nɔ́inɛ́hɛɛ yɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ piyɛlɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́. Limɛcɔ kɑpí pɛɛ ɑntepuyɛ pɛɛ pɛɛ́ ń we ɑni kɛlenɛ weri wéékusɛlɛ̃.
Nnyɑ́si nɛ mɛtɛ́í kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ
(Mɑriki 9:50; Luki 14:34-35)
13 Nɔ́ɔ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ nnyɑ́si. Nnyɑ́si mɛlõ mɛn nkpéni n kpu, yo kɑpi yɛ́ pɛɛ́ nɛ mɛlõ n pɛsɛ? Li tisɛ pikɛ́ kɛtɑhɑi-mɛ̃ n fómpɔ pisoi pikɛ́ tɛ́lɛisɛ.
14 Nɔ́ɔ kɔ kɛtẽ mɛtɛ́í. Kuyu kpɛɛ riyɔ́pɛ kɛcɑ́ɑ́ m mɔ́mɑɑlɛ̃ ɑ́ku yɛ́ fe kukɛ́ m pékɑɑlɛ̃. 15 Úkɑ úu yɛ kɛ́firɑ́ɑ risɛ́ uu kucɑ́ri kɛ kipi. Kɛcɑ́cɑ́ kuu yɛ kɛ ritɔsi ɑkɛ ḿpɑ́ úye kɛ́yɔ-i n kpɑ̃́iilɛ̃. 16 Limɛcɔ kɑi pisɛ rɛ nɔ́mɛnɛ́tɛ́í mɛkɛ́ n kpɑ̃́iilɛ̃ pisoi nnɛ́í pin mɛ nyɑ́ni. Pisoi pikɛ́ nɔ́mɛnɛ́wɑi sɔnɛ n nyɑ́ni pin nɛ Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we ríyu wɑisɛ.
Isé kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ
17 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Áni kɑpɛ m músu rɛ Moisi isé nɛ ɑntepuyɛ icélɑɑ kɑm pikópɛ kɑ. Ám kɑ rɛ kɛ́ i kpu, ɑmɑ́ nɛ kɑlɛ rɛ likɛ́ lɛ̃ li. 18 Asei kɑm nní nɔ́ símisi, kɛtẽ nɛ kɛyómɛ yɛ kpére we, kɛwɔ́ipi cíú-cíú kɛ́kɑ nɛ́ɛ kɛsímɛ́pi kɛ́kɑ ɑ́kɛ isé kɛ́mɛɛ mɛ́lelɛ mɑ́, likɛ́ hɑ nɛ ḿpɑ́ yo kɛtɔ tu. 19 Lɛ̃ nnyɑ, úye un isé rinɔɔ rinyinɛ n kɛsi uu kɔ picɔ céési rɛ pikɛ́ ri kɛsi, ḿpɑ́ rinɔ́ɔ tɛ̃ tinsɑ́ pitíki m pɑ́ɑ́pú, uyɛɛ yɛ́ mɑsí Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ usíńsɑ́. Amɑ́ úye un ti m pɑkɑrɛ un kɔ picɔ n céési rɛ pikɛ́ limɛcɔ wɑ, uyɛɛ yɛ́ mɑsí Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ úyukɔɔ́. 20 Asei yɛ nyɛ rɛ nɔnsɑ́ Uléécɑɑ mɛlɑ n tikilɛ̃ likɛ́ isé picélɑɑ nɛ Pifɑrisi n fe, ɑ́ni yɛ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ lõ.
Kuwɔ́i kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ
21 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ kõ tɛ Uléécɑɑ yɛ pirɔ́kpurɛ mɑɑ rɛ: Kɑpɛ usoi kpu. Úye un usoi n kpu, pikɛ́ liute nɛ túhɑɑnɛ. 22 Amɑ́ nɛ̃́ nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: Úye un nɛ uucɔ n wɔ́ɔsi, pikɛ́ nɛ liute túhɑɑnɛ. Úye un uucɔ m mɑɑ rɛ: Pɔ́ uníri nkó, pikɛ́ liute nɛ pɛpɛɛ yɛ kɛtúhɑɑnɛ píimɑ-i n túhɑɑnɛ kɛ́mɛɛ hɑ. Úye un uucɔ m mɑɑ rɛ: Pɔ́ uníri nkó, li tu rɛ pikɛ́ liute nnɑ tɛnɛcirɛ́ iwɛ kɛ́mɛɛ risɑ́pɔ. 23 Lɛ̃ nnyɑ, pɔn Uléécɑɑ kɛyɔ-i kɛnyɔ́ɔnsɛ-i linyinɛ nɛ Uléécɑɑ pihɛɛ n hɑ, pɔn n léisɛ rɛ upɔ́cɔ yɛ nɛ pɔ́ wɔ́lɑɑlɛ̃, 24 li pisɛ rɛ pɔkɛ́ kei ipɔ́hɛɛ iyɛ̃ tiyɑ́ pɔkɛ́ liute lɛɛpɔ nɔkɛ́ nsímɛ́ nyɔ́ɔnsɛ kɛlenɛ, ɑɑ pɛɛ inyɔ́ɔnsɛ piwɑi pɛlɛ.
25 Pitele pin nɔ́ nɛ unyinɛ kɛcɔpɛ n we, nɔn kɛtɑhɑi pitúhɑɑnɛ n sĩ, ɑ tíyɛsɛ nɔ́ nɛ uyɛ̃ ɑni ncée kómɛinɛ. Insɑ́ lɛ̃, u yɛ́ nɛ utúhɑɑnɛ-i pɔ́ hɑ, uyɛ̃ uu pɔ́ kpísi uu pisɔ́ɔ́cɑ pɑ, pɛ̃ ɑpi kukpɑniilee pɔ́ tɑni. 26 Asei kɑm nní pɔ́ símisi, pɔnsɑ́ ripɔ́wómɛ nnɛ́í n hɛ́ɛlɛ tikɛ́ tɛnɛ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́ nɛ kɛtɑnkɑ́ tɔrɔɔ-pɔ, ɑ́ɑ kei mɛ́lelɛ mɑ́.
Iwɑ́sɑ́ kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ
27 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ kõ tɛ Uléécɑɑ yɛ mɑɑ rɛ: Kɑpɛ iwɑ́sɑ́ wɑ. 28 Amɑ́ nɛ̃́ nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: Utisi úye un ucɔ unɔsi n yɛ̃ uu kɑ́ipi, u ukɛmúŋɛ́ kɛ́mɛɛ iwɑ́sɑ́ nɛ unɔ́si uyɛ̃ piwɑi mɑsilɛ lɛ̃. 29 In tɛ mɛpɔ́nípɛɛ lukɛ-lukɛ mɛɛ ɑkópɛ pɔ́ wɑisɛ, ɑ mɛ lesɛ ɑɑ kɛtɑɑ-pɔ fómpɔ. Li kutɔsi we usoi ukɛ́ uipiŋɛ likɔ́ linyinɛ pɑɑ uú nɛ nfɑ́ɑ yɛnu nɛ kuu yɛ́ uipiŋɛ nnɛ́í ḿ mɑ́ ɑpí nɛ nnɑ tɛnɛcirɛ́ kɛ́mɛɛ u sɑ́pɔ. 30 In tɛ kupɔ́nípɛ lukɛ-lukɛ kpɛɛ yɛ ɑkópɛ pɔ́ wɑisɛ, ɑ ku riké ɑɑ kɛtɑɑ-pɔ ku fómpɔ. Li kutɔsi we pɔkɛ́ kupɔ́nípɛ lukɛ-lukɛ pɑɑ ɑɑ́ nɛ nfɑ́ɑ yɛnu nɛ kɑɑ yɛ́ ipɔ́piŋɛ nnɛ́í ḿ mɑ́ ɑpí nɛ nnɑ tɛnɛcirɛ́ kɛ́mɛɛ pɔ́ sɑ́pɔ.
Utisi nɛ unɔ́si pitúunnɛ kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ
(Mɑtiyee 19:1-12; Mɑriki 10:1-12; Luki 16:18)
31 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ kõ tɛ pi pɛɛ pirɔ́kpurɛ mɑɑ rɛ: Úye un unɔ́si n lɑkɑsɛ, ukɛ́ rítɛlɛ́ wɑ ukɛ́ unɔ́si rimúísɛ rɛ u u yɛlɛ. 32 Amɑ́ nɛ̃́ nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: Úye un unɔ́si n lɑkɑsɛ linsɑ́ iwɑ́sɑ́ nnyɑ, iwɑ́sɑ́ kuu lɛ̃ u tɑni. Úye un kɔ unɔ́si kɛ ucɔ uu n lɑ́kɑsɛ n kpísi, iwɑ́sɑ́ kɛ liute uu lɛ̃ wɑ.
Tinɔ́ɔ piyekei kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ
33 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ kõ tɛ pi pɛɛ pirɔ́kpurɛ mɑɑ rɛ: Pɔn tinɔ́ɔ n yekei, ɑ ti ritiki. Pɔn tinɔ́ɔ n yekei rɛ pɔ́ Upíimɑ linyinɛ wɑ, kɑpɛ piwɑi li riyɑ́. 34 Amɑ́ nɛ̃́ nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: Áni kɑpɛ yɛ rinɔ́ɔ yekei rɛ nɔ́ Uléécɑɑ linyinɛ wɑ. Áni kɑpɛ yɛ wéeri ɑní nɛ kɛyómɛcɑɑ séi. Kɑi nní kei yɛ Uléécɑɑ riyɔɔpitũ nnyɑ. 35 Áni kɑpɛ yɛ kɔ wéeri ɑní nɛ kɛtẽ séi, kɑi nní kei yɛ Uléécɑɑ ritũ nnyɑ. Áni kɑpɛ yɛ kɔ wéeri ɑní nɛ Yerusɑlɛm séi, kɑi nní kei yɛ uyɔ́ɔpi wɛ́ɛ́sɛ kuyu nnyɑ. 36 Áni kɑpɛ yɛ kɔ wéeri ɑní nɛ nɔ́rinɛ́yu séi, kɑ́ni yɛ́ nní n fe nɔkɛ́ ḿpɑ́ nnyúpi cirɛníŋɛ riwɑ́rɑrɑsɛ nɛ́ɛ nɔkɛ́ risɔmɑɑsɛ nnyɑ. 37 Nɔn yɛ m mɑɑ rɛ "ɛɛɛ", likɛ́ "ɛɛɛ"! Nɔn yɛ m mɑɑ rɛ "eehei", likɛ́ "eehei"! Nɔn lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ nnyinɛ ncɔ rinkpɑ́sɛ, Setɑni nkɔ́ yɛ mmɛ̃.
Mɛwɑi picɛɛi kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ
(Luki 6:29-30)
38 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ kõ tɛ pi mɑɑ rɛ: Úye un ucɔ mɛnípɛɛ n fori, pikɛ́ liute mɛnípɛɛ piforɛ cɛɛi. Úye un ucɔ kunĩ́ n wɛhɛ, pikɛ́ liute kunĩ́ piwɛ́hɛ cɛɛi. 39 Amɑ́ nɛ̃́ nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: Áni kɑpɛ yɛ usoi mɛwɑi kópɛ cɛɛi. Usoi un kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛpɛsɛ pɔ́ n tɔ, ɑ kumíi-mɛ̃ pɑnsɛ ukɛ́ kɔ kei kɛpɛsɛ pɔ́ tɔ. 40 Usoi un n lɑ ukɛ́ kɛtɑhɑi pɔ́ sée ukɛ́ kɛpɔ́túkɑnkɑ tene yɔsí, ɑɑ mɛsɛ kupɔ́kpɛ́lɛnku mɑhɑni ɑɑ u múísɛ. 41 Usoi un pɔ́ n tĩ un ilũ pɔ́ n cɔnsɛ rɛ ɑ nɛ rinɑ̃ tisɛ u sɑrumpɔ, ɑɑ mɛsɛ i cɔni ɑɑ́ nɛ tinɑ̃ tɛ̃ mɛtɛ́ u sɑrumpɔ. 42 Úye un linyinɛ pɔ́ n we, ɑ u hɛ, úye un kɔ rɛ u yɛ́ linyinɛ pɔ́ lõ, ɑ u lonsɛ.
Ani nɔ́pinɛ́lɑ́ɑrɔ n lɑ
(Luki 6:27-28, 32-36)
43 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ kõ tɛ pi mɑɑ rɛ: A upɔ́sɑ́nɛ n lɑ ɑɑ upɔ́lɑ́ɑrɔ ipuri n yulu. 44 Amɑ́ nɛ̃́ nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: Ani nɔ́pinɛ́lɑ́ɑrɔ n lɑ, ɑni yɛ pɛpɛɛ nɔ́ n wéékusɛlɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. 45 Nɔn lɛ̃ n wɑi, nɔ pɛɛ mɛsei Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we sipipi lɛ. U yɛ tíyɛsɛlɛ ituŋɛ ii pisoi sɔnɛ nɛ pikópɛ leeri, uu kɔ tíyɛsɛ ikónɛ ii cuuni ɑi pɛpɛɛ u m pɑkɑrɛlɛ̃ nɛ pɛpɛɛ ɑ́pi u m pɑkɑrɛlɛ̃ yoriyɛ. 46 Asei kɛcɑ́ɑ́, in tɛ pɛpɛɛ nɔ́ ń lɑ ŋmɑnɛ kɑní lɑ, ihɛ́ɛ́ íye kɑni pɛɛ mɛ̃́ tɛ Uléécɑɑ ukɛ́ nɔ́ pɑ? Pilɑmpooyɔɔ́ ŋmɑɑ ricuruu pɔ̃́ nɛ yɛ kɔ limɛcɔ wɑlɛ. 47 In tɛ nɔ́pinɛ́mɑ́rɛcɔ ŋmɑnɛ kɑní yɛ yɑ́ɑsi, yo kɑni pɛɛ wɑ lisɑ́ŋɑ? Pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ m pɑkɑrɛlɛ̃ ticuruu yɛɛ kɔ limɛcɔ wɑlɛ. 48 Ani n nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ yɑrɛ kɛ Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ kɛléécɑɑ-pɔ ń we uu ń nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ mɛcɔ.