9
Tu̱'un ña̱yɨvɨ Israel
1 Ká'a̱n ndaa̱‑ri̱ tu̱'un Cristo, tú xndá'ú‑ri̱, chi̱ súan ká'a̱n ndaa̱‑ri̱ jiní‑ri̱ ini̱ añú‑ri̱ jíín Espíritu Santo.
2 Chi̱ ndúkuí'a̱ xaa̱n iní‑ri̱, te nene̱ tá'u'u̱ ini̱ añú‑ri̱.
3 Chi̱ suni kuní máá‑rí kuxio‑ri̱ nuu̱ Cristo, te ná náa‑rí núú, ja̱ sɨkɨ́ ñaní‑ri̱ ja̱ kúu tá'an‑ri̱ ja̱ ɨ́ɨn‑ni nɨñi̱, ɨɨn‑ni ku̱ñu, kákuu‑ri̱ jíín.
4 Te cha̱a Israel kákuu‑de. Máá‑de kákuu cha̱a naki'in sé'é‑yá, jíín já ndúñá'nu‑de, jíín já ní sá'a‑ya̱ contrato jíín‑de, jíín já ní ja̱'a‑ya̱ ley nuu̱‑dé, jíín já chíñú'ún‑de máá‑yá, jíín tú'un ni̱ keyu'u‑yá nuu̱‑dé.
5 Te chi̱i tata̱ cha̱a‑ún, ni̱ ka̱kenda ndɨ̱yi táa̱‑yo̱. Te suni chi̱i tata̱ yúan, ni̱ kenda nɨñi̱, ku̱ñu Cristo. Te ta̱ká ndatíñu yí'i nda'a Dios. Te ná nákana jaa‑yó‑yá nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Amén.
6 Ko nasu̱ já ní tɨ̱vɨ́ tu̱'un Dios, chi̱ nasu̱ táká ña̱yɨvɨ já kákuu tata̱ Israel kúu máá cháa Israel.
7 Te suni va̱sa tata̱ Abraham kákuu‑i, ko nasu̱ ndɨ́'ɨ‑i kákuu se̱'e‑de. Chi̱ sua ká'a̱n: Chi̱i Isaac koo ja̱ kunání‑i tata̱‑ro̱, áchí.
8 Yu̱án kuní ka'a̱n, nasu̱ já kákuu se̱'e yikɨ kúñu kákuu se̱'e Dios, chi̱ sua se̱'e ja̱ ní keyu'u‑yá‑ún. Chi'i‑ya̱ cuenta‑i ja̱ kákuu ndija‑i tata̱‑ún.
9 Chi ya̱'á kúu tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá: Suni kɨvɨ̱ yá'a ji̱nu kuia̱, te chaa̱‑ri̱, te koo ɨɨn se̱'e yíí Sara, áchí.
10 Te suni íó ɨnga̱ tu̱'un, chi̱ suni ni̱ ni'i̱n sé'e Rebeca. Uu̱ se̱'e yíí ni̱ sá'a ɨɨn‑ni cha̱a, ja̱ kúu ndɨ̱yi táa̱‑yo̱ Isaac.
11 Te onde̱ ná té kaku‑ga̱‑i jíná'an‑i, ni té kuni̱‑ga̱‑i sá'a‑i ja̱ vá'a ja̱ ú'u̱, náva̱'a kendo̱o ni̱'in tu̱'un, ni̱ ka̱ji ñúkúún Dios máá‑i. Chi̱ nasu̱ jíín tíñu sá'a‑i, chi̱ sɨkɨ̱ já ní kana‑ya̱ xiní‑í.
12 Chi ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑ña: Ja̱ ñá'nu kuatíñu nuu̱ já súchí, áchí‑ya̱.
13 Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Ni̱ kumani̱‑rí jíín Jacob, te ni̱ kiti̱ ini̱‑ri̱ nuu̱ Esaú, áchí.
14 Ndasa ka'a̱n‑yo̱ núsáá. Á sá'a Dios tiñu ja̱ tú íó ndaa̱ náún. Ma̱ kúu kutɨ.
15 Chi ni̱ ka'a̱n máá‑yá jíín Moisés: Ndéja̱ kuní‑ri̱ kundá'ú ini̱‑ri̱ te kundá'ú ini̱‑ri̱, te ndéja̱ kuní‑ri̱ kukuí'a̱ ini̱‑ri̱ jíín te kukuí'a̱ ini̱‑ri̱ jíín, áchí‑ya̱.
16 Núsáá te tú kée tiñu sá'a ni cha̱a kuní, ni cha̱a jíku jíín, chi̱ máá Dios kúu I'a̱ kúndá'ú ini̱‑ya̱.
17 Chi̱ áchí tutu̱ ii̱ jíín rey Faraón: Ja̱ yúán ní jani‑ri̱ róó náva̱'a ná kuichá tu̱'un sɨ́'vɨ́‑rí ki'i̱n nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ, te kuni ndiji̱n‑i ndasa káa fuerza‑ri̱ ja̱ kúkuu‑ri̱ jíín‑ró, áchí.
18 Núsáá, te nú ndéja̱ kuní‑ya̱, te kúndá'ú ini̱‑ya̱, te nú ndéja̱ kuní‑ya̱, te sándava‑yá ini̱.
19 Sanaa te ka'a̱n‑ro̱ jíín‑rí: Naja̱ jikán‑ga̱‑ya̱ kuáchi núsáá, chi̱ ndé cha̱a kuu kasu̱ nuu̱‑yá ndasa játa'a̱n ini̱‑ya̱, achi̱‑ro̱.
20 Chi̱ sua ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Te róó, ndé cha̱a kúu‑ró já státá'an‑ró jíín Dios. Á kuu ka'a̱n kɨ̱sɨ ñu'un jíín máá cháa ni̱ sá'a‑ún: Naja̱ ní sá'a‑ró rúu̱, achi̱.
21 Te cha̱a sá'a‑ún, íó derecho‑de ja̱ sá'a‑de ɨɨn kɨ̱sɨ ku'un ndatíñu luu, te ɨnga̱ kɨ̱sɨ ku'un ndatíñu chá'án xí túu.
22 Te nú kuní Dios stá'a̱n‑ya̱ núu̱‑í ndasa káa tu̱'un kití ini̱ máá‑yá, náva̱'a kuni̱‑i na̱ fuerza ndíso‑ya̱, te nú ja̱ yúán jíín paciencia tú ní xndɨ́'ɨ yachi̱‑ya̱ ñáyɨvɨ‑ún, cuenta kɨ̱sɨ ja̱ á yani naa ñúkúún máá, te naja̱ tú játú'ún‑ró nú súan.
23 Te súan sá'a‑ya̱, chi̱ kuní‑ya̱ kuichá tu̱'un ndasa sá'a‑ya̱ kuá'a̱ tíñu luu xaa̱n núu̱ ñáyɨvɨ já ní sáva̱'a‑ya̱‑í, nátu̱'un jíín kɨ́sɨ, súan ná kéndo̱o luu‑i jíín‑yá.
24 Ña̱yɨvɨ yúan kákuu yóó ja̱ ní kana‑ya̱ xiní‑yo̱. Chi̱ nasu̱ máá ɨ́ɨn ña̱yɨvɨ judío ní kána‑ya̱ xiní, chi̱ suni ni̱ kana‑ya̱ xiní ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación.
25 Suni súan nátu̱'un ká'a̱n nuu̱ tutú Oseas: Ña̱yɨvɨ já ná tú ní kúu ña̱yɨvɨ máá‑rí‑ún núú, skúnání‑rí‑i ña̱yɨvɨ máá‑rí vina. Te ña'an já tú ní kúmani̱‑rí jíín‑ña núú, skúnání‑rí‑ña ñá'an já maní‑rí jíín vína. Achí.
26 Yúan‑na te nuu̱ ní ka'a̱n‑ya̱: Nasu̱ róó kákuu ña̱yɨvɨ máá‑rí, áchí‑ya̱, tu̱'un ñuu̱ yúan ka'a̱n‑i: Ña̱yɨvɨ yúan se̱'e Dios I'a̱ chakú kákuu‑i.
27 Suni súan ni̱ kana jaa Isaías tu̱'un ña̱yɨvɨ Israel: Va̱sa nándeá se̱'e ñuu̱ Israel nátu̱'un ñi̱tɨ́ káa yu'u mar, ko ɨɨn tɨ́ɨn‑ni‑i ka̱ku,
28 chi̱ máá Tatá Dios síjínu‑ya̱ tíñu sá'a‑ya̱ já ndónda‑ya̱ sɨkɨ́ ñúyɨ́vɨ, te yachi̱ sándaa̱‑ya̱.
29 Nátu̱'un ni̱ ka'a̱n Isaías onde̱ sáá: Te nú máá Tatá I'a̱ tɨ́ɨn so̱'o ta̱ká soldado, nú tú ní skéndo̱o‑ya̱ yakú‑ga̱ tata̱ nuu̱‑yo̱ núú, te nátu̱'un ña̱yɨvɨ ñúu̱ Sodoma jíín ñáyɨvɨ ñúu̱ Gomorra, súan kuu‑yó te súan ta'a̱n‑yo̱ núú. Achí.
30 Ndasa ka'a̱n‑yo̱ núsáá. Ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación, tú ní kándúkú‑i tiñu ndaa̱, ko ni̱ ka̱kendo̱o ndaa̱‑i, chi̱ sɨkɨ̱ já ní ka̱kandíja‑i, yu̱án ní ka̱kendo̱o ndaa̱‑i.
31 Te ña̱yɨvɨ Israel, ni̱ ka̱ndúkú‑i ja̱ kéndo̱o ndaa̱‑i jíín ley, ko tú ní skíkuu kutɨ‑í jíín máá ley.
32 Te naja̱. Chi ni̱ ka̱ndúkú sáni‑i, nasu̱ jíín tú'un kándíja, chi̱ sasua jíín táká tiñu tá'ú ley. Ja̱ yúán ní ka̱jungoyo‑i sɨkɨ̱ máá yúu̱ xíin tíñu skáchi'i xini̱ já'a̱‑í.
33 Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Nde̱'é, chi̱ onde̱ Sion ka̱itúu‑rí máá yúu̱ xíin tíñu skáchi'i xini̱ já'a̱‑í, te suni jungoyo‑i sá'a yuu̱‑ún. Te ña̱yɨvɨ kándíja nuu̱ yúu̱‑ún, ma̱ kúka nuu̱‑í, chi̱ máá‑yá kúu, áchí.