16
Tu̱'un mandador xndá'ú
1 Te suni ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa káskuá'a jíín‑yá: Ɨɨn cha̱a kúká, ni̱ ñava̱'a‑de ɨɨn mandador. Te cha̱a kúká‑ún ni̱ jini tu̱'un‑de ja̱ stɨ́vɨ́ mandador ndatíñu‑de.
2 Te ni̱ kana‑de xini̱ cháa‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑de: Na̱ún tu̱'un kúu ja̱ jíni tu̱'un‑ri̱ sɨkɨ̱‑ro̱. Nakua̱'a cuenta tiñu ndíso‑ró, chi ma̱ kúu‑ga̱‑ro̱ mandador nuu̱‑rí. Achí‑de.
3 Yúan‑na te cha̱a mandador, ni̱ ka'a̱n máá‑de: Ndasa sá'a‑ri̱. Chi̱ jito'o̱‑ri̱ jánchaa̱‑de tiñu mandador nuu̱‑rí. Nú kacha‑ri̱ ñu'un, ma̱ kánda‑ri̱. Nú kaka̱n‑ri̱ caridad, xaa̱n kúka nuu̱‑rí.
4 A jiní‑ri̱ ndasa sá'a‑ri̱ náva̱'a kɨvɨ̱ kuánchaa̱‑de tiñu ndíso‑ri̱, te koo ña̱yɨvɨ maní jíín‑rí, te kuu kɨ̱vɨ‑ri̱ ini̱ ve̱'e‑i.
5 Te ni̱ kana‑de xini̱ ná ɨɨn cha̱a káitau̱ nuu̱ jíto'o̱‑de. Te ni̱ kachi̱‑de jíín cháa‑ún: Na̱saa taú‑ro̱ núu̱ jíto'o̱‑ri̱, áchí‑de.
6 Te máá cháa‑ún, ni̱ kachi̱‑de: Uni̱ mil litro aceite, áchí‑de. Te ni̱ kachi̱ mandador jíín‑de: Ki'in lista‑ro̱. Te jungo̱o yachi̱‑ro̱. Te chaa‑ró úu̱ mil‑na̱. Achí‑de.
7 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑de jíín ɨngá cha̱a: Te róó, na̱saa taú‑ro̱, áchí‑de. Te cha̱a‑ún, ni̱ kachi̱‑de: Ɨɨn ciento ve'e trigo, áchí‑de. Te máá‑de ni̱ kachi̱‑de jíín cháa‑ún: Ki'in lista‑ro̱, te nachaa‑ró kúu̱n xíko‑ni, áchí‑de.
8 Te jito'o̱‑ún, ni̱ ka'a̱n‑de jíín cháa mandador xndá'ú ja̱ bueno ndíchí ní sá'a‑de. Chi ta̱ká se̱'e kuia̱ yá'a, ndíchí‑ga̱ máá‑i nuu̱ ñáyɨvɨ íó vina, vásá táká se̱'e luz.
9 Te máá‑rí, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Jíín xú'ún xndá'ú, ná sá'a‑ró amigo‑ro̱ náva̱'a nú ni̱ ndɨ'ɨ xu̱'ún‑ró, te naki'in‑i róó kunchaa̱‑ro̱ iní ve̱'e‑i nɨ́ɨ́ káni.
10 Chi cha̱a skíkuu va̱'a ɨɨn tiñu va̱sa lúlí‑ni, suni skíkuu va̱'a‑de jíín tíñu ándéé. Te cha̱a ja̱ xndá'ú‑de jíín ɨ́ɨn tiñu va̱sa lúlí‑ni, suni xndá'ú‑de jíín tíñu ándéé.
11 Chi̱ nú sɨkɨ̱ xú'ún xndá'ú tú ní káskíkuu va̱'a‑ró, ndé cha̱a kua̱'a tiñu ndaa̱ nuu̱‑ro̱ núsáá.
12 Te nú tú ní káskíkuu va̱'a‑ró jíín ndátíñu sava‑ga̱ cha̱a, ndéja̱ kuá'a ndatíñu máá‑ró núu̱‑ro̱ núsáá.
13 Ni ɨɨn mozo ma̱ kúu kuatíñu‑de nuu̱ úu̱ jito'o̱. Chi̱ kiti̱ ini̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn, te kumani̱‑dé jíín ɨngá, xí kuándatu̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn te sáni̱'in ini̱‑de nuu̱ ɨnga. Ma̱ kúu kuatíñu‑ró núu̱ Dios jíín núu̱ xú'ún, áchí‑ya̱.
14 Te cha̱a fariseo ká'i̱in‑de yúan, cha̱a tóó iní kákuu‑de. Te ni̱ ka̱jini so̱'o‑de ta̱ká tu̱'un ká'a̱n‑ya̱. Te ni̱ ka̱sákátá‑de nuu̱‑yá.
15 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Máá‑ró kákuni̱‑ro̱ já ná káni ini̱ ña̱yɨvɨ já cháa ndaa̱ kákuu‑ró. Ko Dios, a jiní‑ya̱ ndasa káa ichi iní añú‑ro̱. Chi̱ tiñu kájani ini̱ ña̱yɨvɨ já tíñu ñá'nu kúu‑ún, te nuu̱ Dios tiñu chá'án kúu.
16 Máá ley jíín cháa kájani tu̱'un Dios, ni̱ kuu‑ga̱ onde̱ kɨvɨ̱ ní kii Juan. Yúan‑na te ni̱ kejá'á tú'un va̱'a ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Te ña̱yɨvɨ, jíín fuerza kɨ́vɨ koyo‑i yúan.
17 Ko yachi̱‑ga̱ naa ándɨ́vɨ́ jíín ñúyɨ́vɨ, vásá já náa ɨ́ɨn punto nuu̱ tutú ley.
18 Nú ndé cha̱a skéndo̱o‑de ñasɨ́'ɨ́‑de te ta̱nda'a‑dé jíín ɨngá ña'an, yu̱án ísɨ́kɨ ncháa̱‑de‑ña. Te cha̱a tánda'a jíín ñá'an ní ndo̱o‑ún, suni ísɨ́kɨ ncháa̱‑de tá'an‑de.
Cha̱a kúká jíín Lázaro
19 Ni̱ i̱o ɨɨn cha̱a kúká, ni̱ ñu̱'un‑de sa'ma kuá'á tíndí'í jíín sá'ma tɨ́ndu̱'á vá'a. Te ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ ní sá'a‑de ndeyu ní ka̱yee vá'a‑de.
20 Te suni ni̱ i̱o ɨɨn cha̱a ndá'ú nání‑de Lázaro, ni̱ jika̱n‑de caridad. Kátúu‑dé yuxé'é cháa kúká‑ún. Te nɨ́ɨ́‑de ni̱ kana ndɨ̱'yi.
21 Te kuní‑de kee ndá'a̱ chi̱i‑de jíín yúxi stáa̱ kóyo chi̱i mesa cha̱a kúká‑ún. Te jákoyo ti'ina̱ te kána yuu‑tɨ̱ núu̱ ndɨ́'yi‑de.
22 Te ni̱ ji'i̱ cha̱a jikán caridad‑ún. Te ndajá'a̱ ándɨ́vɨ́, ni̱ jaka‑ya̱‑dé kua̱no'on‑yá jíín‑de nuu̱ Abraham. Te suni ni̱ ji'i̱ cha̱a kúká‑ún, te ni̱ yu̱ji‑de.
23 Te cha̱a kúká‑ún, ndó'o xaa̱n‑dé kándee‑de infierno. Te ni̱ ndakoto‑de. Te onde̱ jíká ní jini̱‑de nuu̱ Abraham, te kánchaa̱ Lázaro jíín‑de.
24 Yúan‑na te máá cháa‑ún, ni̱ kana kó'ó‑de: Táta̱ Abraham, kundá'ú ini̱‑ní náá, te tájí‑ní Lázaro ná kíchi̱ndaji‑de xini̱ ndá'a‑dé nuu̱ ndúcha, te ná xndáji‑de yáa‑ná. Chi̱ xaa̱n jatú‑ná kayú‑ná nuu̱ yáá ñú'u̱n yá'a. Achí‑de.
25 Te ni̱ kachi̱ Abraham jíín‑de: Hijo, a núku̱'un ini̱‑ro̱ já ní i̱o kúká‑ró ná ni̱ chaku̱‑ro̱, te Lázaro, sua ndá'ú ni̱ ta'a̱n‑de, ko vina, a ni̱ ndundéé iní‑de yá'a, te róó ndó'o‑ró jián.
26 Te suni ni̱ sá'a Dios ɨɨn xa'va̱ kúnú xáa̱n, kándee ma̱'ñú róó jíín rúu̱. Te cha̱a ká'i̱in yá'a, va̱sa kákuni̱‑de ja̱'a‑de jaa̱‑de jia̱n, ko ma̱ kúu, ni ma̱ kúu ja̱'a máá‑ró kíi‑ró yá'a. Achí Abraham.
27 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n, cha̱a kúká‑ún: Táa̱, jikán ta'u̱‑ná nuu̱‑ní, tájí‑ní‑de ki'i̱n‑de ve'e táa̱‑ná núsáá.
28 Chi̱ íó u'u̱n‑ga̱ ñani̱‑ná, te ná káni ndaa̱‑de tu̱'un nuu̱‑í, náva̱'a ma̱ kíkoyo‑i nuu̱ ndó'o‑ná yá'a, áchí‑de.
29 Te ni̱ kachi̱ Abraham jíín‑de: A káñava̱'a‑i tutu̱ ni̱ chaa Moisés jíín tutú ni̱ ka̱chaa cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios onde̱ sáá. Yúan ná kúni so̱'o‑i, áchí Abraham.
30 Yúan‑na te máá‑de ni̱ kachi̱‑de: Túu, táta̱ Abraham, chi̱ nú ɨɨn cha̱a ni̱ ji'i̱ ki'i̱n nuu̱‑í, yúan‑na te nakani ini̱‑i jíná'an‑i, áchí‑de.
31 Ko ni̱ kachi̱ Abraham jíín‑de: Nú tú chú'un ini̱‑i tu̱'un ni̱ jani Moisés jíín cháa ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios, suni ma̱ kándíja kutɨ‑í nú nachaku̱ ɨɨn ndɨ̱yi ki'i̱n nuu̱‑í, áchí‑de.