14
Yẹ́sụ̃ ꞌbã ágọ́bị́ ãyánĩ rú adríjó rĩ
1 Ụ́ꞌdụ́ ãlu Sãbátũ ãzí sĩ Yẹ́sụ̃ mụ íná nalé Fãrĩsáyĩ ãzí ãmbógó rú la drị́ ko gá. ꞌBá ri kí ĩꞌdi ndrelé gọ̃gọ̃ ĩꞌdi ãꞌdu idé ị́jọ́ ãzị́táŋá ꞌbã lẽlé ku rĩ drị̃ gá.
2 Ágọ́bị́ ãzí pá la kí ãvõjó drị́ abe la amụ́ Yẹ́sụ̃ rụ́.
3 Yẹ́sụ̃ zị ꞌbá Fãrĩsáyĩ rú ãzíla ꞌbá ãzị́táŋá ꞌbã drị̃lẹ́ ru ꞌdĩ kî, “Ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ ãꞌị̃ ꞌbá adríjó Sãbátũ sĩ rá yã jõku yụ?”
4 Wó ĩyãŋã kí tútú. Yẹ́sụ̃ ꞌdụ ꞌbá ꞌdã ꞌi, adrí ĩꞌdi, pẽ tị la rá.
5 Jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi drĩdríŋĩ gá ꞌbá ãzí drĩ adru ngọ́tị́ trũ, jõku mánị̃gọ́ trũ, wó drĩ aꞌdé ꞌbụ́ ị̃yị́ trũ la gá Sãbátũ sĩ, icó ĩꞌdi anzélé ãmvé cọtị ụ́ꞌdụ́ Sãbátũ drị́ ꞌdã sĩ ku rĩ ãꞌdi ꞌi yã?”
6 ꞌBá ꞌdã icó kí vâ ĩꞌdi umvilé ku.
Íꞌbã mi ãmbógó ru cénĩ ku
7 Yẹ́sụ̃ ndre ꞌbá ụ̃mụ̃ gá umvelé umvê rĩ kí ãngũ ũniyambamba drị̃lẹ́ gá rĩ kí ũpẽ agá, jọ ĩꞌbaní ị́jọ́ uꞌbélé ꞌdĩ ꞌi,
8 “ꞌBá ãzí umve jõ mi ụ̃mụ̃ ũkú ũgbãjó rĩ gá, ĩmụ rilé ãngũ ãlá drị̃lẹ́ gá ri kí agá ku. Icó ru idélé ꞌdĩ ꞌbã áni ꞌbá ãzí ãmbõgõ sĩ ími ndẽlépi rá la ûmve ĩꞌdi ụ̃mụ̃ ꞌdã gá ĩndĩ,
9 wó ꞌbá tá ĩmi umvelépi ị̃rị̃ trá nĩ rĩ la amụ́ jọlé la, ‘Ínga rá ꞌbã ri ãngũ mídrị́ mî tá sĩ rijó ꞌdĩ gá ꞌdâ.’ Ị́jọ́ ꞌdĩ la míní drị̃nzá fẽ ála ími agụjó rijó vúlé ãngũ dọ́dọ́ rĩ gá rĩ sĩ.
10 “Wó údrĩ ími umve, íri ãngũ vúlé ꞌdã gâlé, ꞌbá ími umvelépi rĩ drĩ dó acá mí rụ́ ꞌdõlé, ĩꞌdi dó jọ la, ‘Mâ wọ̃rị̂, mí amụ́ rilé ãngũ múké ꞌdõ gá.’ Ị́jọ́ ꞌdĩ la dó míní ãrútáŋá ají ãmụ́ ꞌdĩ kí drị̃lẹ́ gá pírí.
11 ꞌBá pírí ru ꞌbãlépi ãmbógó ru kí drị̃ sĩ ꞌdĩ kí ála kí isé vụ̃rụ́, wó ꞌbá ru malépi fụ́ ꞌdĩ kí ála kí ꞌbã ãmbógó ru.”
12 Yẹ́sụ̃ jọ lị́cọ́ ꞌdị́pị ní, “Ídrĩ ꞌbá umve ãkónã ụ̃mụ̃ drị̂ gá, mí umve jõ mî wọ̃rị́ka kí áyụ ku, mí ádrị́pịka kí ku jõku ꞌbá ími bụ́lụ́ gá málĩ trũ rĩ kí áyụ ku, ãꞌdusĩku kí drụ́zị́ ími umve vúlé gẹ̃rị̃ ãlu ꞌdĩ sĩ ãrígó la ũfẽjó.
13 Ídrĩ ụ̃mụ̃ ꞌbã mí umve ala gá ꞌbá lẽmẽrí, ꞌbá acálépi rá ãzíla mịfị́ kóru ꞌdĩ kî.
14 ꞌBá ꞌdĩ kí míní sụ̃sụ́ wi, ãꞌdusĩku icó kí ími ũfẽlé ku. Ãdróŋá la rú ími ũfẽ nĩ drụ́zị́ ụ́ꞌdụ́ ꞌbá ꞌbã kí angájó ídri rú ꞌdã sĩ.”
Ị́jọ́ uꞌbélé ụ̃mụ̃ ãmbógó rĩ drị́ rĩ
(Mãtáyõ 22:1-10)
15 ꞌBá ãzí ãlu rilépi Yẹ́sụ̃ be íná tị gá ꞌdãá ĩndĩ rĩ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arilé jọ Yẹ́sụ̃ ní, “ꞌBá drụ́zị́ rilépi ụ̃mụ̃ Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị́ ꞌdã agá rĩ kí ãyĩkõ la kí fụ trẹ̃yị́!”
16 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌdiní, “Ụ́ꞌdụ́ ãlu ágọ́bị́ ãzí ꞌbã ụ̃mụ̃ ãmbógó la umve dó sĩ ꞌbá ala gá wẽwẽ rú.
17 Sáwã ụ̃mụ̃ drị̂ la mụ calé ꞌbo, pẽ ụ̃pị́gọ́ŋá ĩꞌdidrị̂ kí tị lũlé la ãmụ́ ꞌbaní, ‘Ĩmi amụ́, ãko pírí kí dó bábá!’
18 Wó iꞌdó kí pírí ru ũtrũlé ãlu-ãlu, ꞌbá ãzí rĩ jọ ‘Má ĩgbã drĩ mâ ámvụ́ lẽ ámụ drĩ ndrelé la, ítrũ ma rá.’
19 ꞌBá ãzí rĩ jọ, ‘Ma ĩgbã mâ mãnịgọ ámvụ́ sõlépi rĩ kí mụdrị́, ma dó mụ kí ụ̃ꞌbị̃lé, ítrũ ma rá fô!’
20 ꞌBá ãzí rĩ jọ, ‘Má ĩgbã ũkú úꞌdí, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ má icó mụlé ku.’
21 “Ãtíꞌbó ãgõ vúlé ꞌdõlé, ãzíla ũlũ ị́jọ́ ꞌbá ꞌbaní jọlé ꞌdĩ kí ãmbógó lị́cọ́ ꞌdị́pị nî. Ãmbógó lị́cọ́ ꞌdị́pị ásị́ iza ru, pẽ dó ãtíꞌbó tị, ‘Ímụ mbẽlẽ-mbẽlẽ gẹ̃rị̃ agâ sĩ ãzíla gẹ̃rị̃ táwụ̃nị̃ agá rĩ kí agâ sĩ, mí umve mání ꞌbá lẽmẽrí ri kí, ꞌbá mịfị́ kóru ꞌdĩ kí, ãzíla ꞌbá acálépi rá ꞌdĩ kî trũ.’
22 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãtíꞌbó ãgõ jọ, ‘Ãmbógó, ị́jọ́ mî jọlé mání rĩ idé kí ru rá, wó ãngũ ace drĩ jó agá ꞌdõlé cí.’
23 Ãmbógó jọ ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ ní, ‘Ímụ gẹ̃rị̃ agâ sĩ táwụ̃nị̃ ꞌbã ãngũ ãmvélé ru ri kí agá, mí aꞌị́ ꞌbá ala gá ri kí amụ́jó ụ̃mụ̃ gá ꞌdõlé ꞌbã ga rú sĩ tré.
24 Ájọ míní, ꞌbá drị̃drị̃ umvelé ꞌda ꞌbã ãzí ãlu la icó afílé ụ̃mụ̃ ꞌdĩ gá ku.’ ”
Ãjẹ̃ Yẹ́sụ̃ vú bĩjó rĩ
(Mãtáyõ 10:37-38)
25 Ụ́ꞌdụ́ ãlu ꞌbá ũꞌbí ri kí mụlé Yẹ́sụ̃ trũ, uja ru tị ĩꞌba rụ́ ꞌdõlé jọ,
26 “ꞌBá ãzí drĩ amụ́ má rụ́ ꞌdõlé drĩ átẹ́pị̃ ãzíla ãndrẽ ꞌi, ũkú ꞌi, ãzíla anzịŋá kí, ádrị́pịka kí ãzíla ámvọ́pịka kí abe, drĩ vâ ídri ĩꞌdi mgbã rĩ drị́ gá rĩ gã úmgbé ku, icó ĩꞌdiní adrujó ꞌbá mání imbálé la rú ku.
27 ꞌBá mũsãláꞌbã ĩꞌdidrị̂ ꞌdụlépi ãzíla áma vú ãbĩlépi ku rĩ icó adrulé ꞌbá mání imbálé rĩ rú ku.
28 “Ícétáŋá sĩ, ĩmi ãzí ãlu drĩ lẽ jó ãmbógó la sịlé, drị̃drị̃ rĩ sĩ icó rilé vụ̃rụ́ jó ꞌbã ãjẹ̃ itúlé sĩ nị̃jó la icó ãjẹ̃ nalé íngõpí ĩꞌdiní sĩ ukójó.
29 Drĩ dó bõrõ sị rá, wó sĩlíngĩ drĩ adru ĩꞌdidrị́ ꞌdáyụ drị̃ la dejó, ꞌbá pírí jô ndrelépi rá rĩ kí ĩꞌdi gụgụ̃.
30 Kî jọ la, ‘Ĩndre drĩ ágọ́bị́ ꞌdĩ ꞌi! Iꞌdó jó sịlé wó ũkpó la ca sĩ icójó jô dejó ku.’
31 “Ícétáŋá sĩ úpí ãlu drĩ ru itú sĩ mụjó ãꞌdị́ gá ãsĩkárĩ 10,000 be sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó úpí ãzí ãsĩkárĩ trũ álĩfũ kãlị́ ị̃rị̃ la be, ĩꞌdi ri vụ̃rụ́ ru itúlé, ũkpó mádrị̂ ca ãꞌdị́ ꞌdịjó úpí ãsĩkárĩ trũ wẽwẽ rú rĩ be rá yã?
32 Drĩ icó ku, ĩꞌdi ụ̃pị́gọ́ŋá kí tị pẽ drĩ fụjó úpí ãzí ꞌdã be sĩ ásị́ ị̃gbẹ̃ ajíjó kí drĩdríŋĩ gá, ịsụ́ íni ꞌdĩ kí drĩ álị́-álị́ ru.
33 Ũví ãlu ꞌdĩ sĩ ĩmi ãzí ãlu drĩ lẽ adrulé ꞌbá mání imbálé la rĩ rú, ꞌbã aꞌbe ãko pírí ĩꞌdi abe ri kí.”
Ãꞌị́ sị́ kóru ru rĩ
(Mãtáyõ 5:13; Mãrákõ 9:50)
34 Yẹ́sụ̃ jọ, “Ãꞌị́ ĩꞌdi ãjị́ fẽ. Wó sị́ la jõ yụ, ícó ĩꞌdi ujalé ãꞌị́ ru ũgũgõ íngoní ru?
35 ꞌBa kí ãꞌị́ sị́ kóru rĩ sũ ásé gá ĩꞌdi ꞌbã adrujó ụ̃rọ̃drị́ kóru rĩ sĩ. ꞌBá ãlu-ãlu icólépi ị́jọ́ ꞌdĩ arelépi rá rĩ ꞌbã are.”