7
Byacè Jesǔ Ná A Puố̤prè̤khǔ Tahe
Byacè Jesǔ héhtuô̌ phúyě rò, a cuố dố Galilea ké̤ rò, a lě tôdò̌ htuô̌ tôdò̌ bínuô. Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe yǒ myápṳ̌ me̤thyě lǔ akhu-akhyě, a thè́zṳ̂́ cuố dố Juda ké̤kǔ to. Manárò, bínuôkhè̌, Judaphú apwè̌ isò́lé̤thû kíré̤ bè nuô a phûhyǎ hò́. Phúnuôrò Byacè Jesǔ a puố̤prè̤khǔ tahe hé lǔ, “Thyáphú nè̤ khǒpacè̤̌ tahe ki myáhtyekuô̌ nè̤ me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe agněnuôrò, nè̤ tǒkò htecuố khókyǎ ná bíyě rò cuố dố Juda ké̤kǔ nuô. Kayǎ dố a thè́zṳ̂́ mwi̤ luô̌htyěluô̌ké̤ hénuôma, a me̤huôme̤thwè́ tè̤ tôprè̤꤮ to. Nè̤ ki me̤nyǎ hò́ tè̤pro̤tè̤prya̤ phúnuôtahe hérò dyéluô̌ pé̤ kuô̌ǔ nè̤né̤ ná hekhu tôbalò̌ nuô kǒkǒ.” Me̤těhérò Byacè a puố̤prè̤khǔ ní̤dyédû tahecò́nuô꤮, a zṳ̂́e lǔ to.
A hé lǔ phúnuô akhu-akhyě, Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Shuốkhè̌tǒ shuốkhè̌bènuô a hyǎtuố̤ dố vǎgně híto. Manárò dố thǐgněnuô thǐcuốthǐka̤ bíkhè̌tě ma aní̤ prè́. Prè̤lu hekhuphú tahe thè́hte cyá̤ thǐ to. Manárò a thè́hte lahyǎ vǎ, me̤těhérò vǎ yǒ héhteluô̌ èthǐ me̤ tè̤mǔmyá̤ tahe nuô̌꤮. Cuốdûmò̌ lahyǎ dố pwè̌kǔ nuô. Vǎ cuố híto, me̤těhérò shuốkhè̌tǒ shuốkhè̌bè hyǎtuố̤ dố vǎgně híto.” A hésû apuố̤ thǐtahe phúnuô. Byacè Jesǔ héhtuô̌ phúyě rò a okyǎ bí Galilea ké̤kǔ nuô.
Byacè Jesǔ Cuố Dố Pwè̌ Isò́lé̤thû
10 Manárò bí a puố̤prè̤khǔ tahe htecuốkyǎ htuô̌hò́ akhè̌nuô, a hte cuốhuôcuốthwè́ kuô̌ dốkhyě, a cuốlá̤cuốlǐ to. 11 Judaphú khuklò́khuklyǎ tahenuô, “Jesǔ otǒ bítě?” A myápṳ̌ sudyǎ lahyǎ lǔ phúnuô.
12 Kayǎ bè́mṳ tahe dônyǎhuô dônyǎthwè́ è́nyacò́ lǔrilǔkyǎ. Tahehenuô, a hé lahyǎ, “È ma kayǎ ryá prè́.”
Akhǒruô tahe hésû, “Aryá má̤to. A pṳ̌ ilolahǒ ǔ prè́,” a hé lahyǎ phúnuô. 13 Ǔ yǒ thè́isě lahyǎ Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe rò ǔ hélá̤hélǐ sûbû tôprè̤꤮ to.
14 Bí ǔ pwè̌ phû꤮ klǎměhò́ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ cuốhtyanuô̌ dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ rò a cáhtya ithyóithya ǔ bínuô. 15 Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe khyéthukhyéthè́ rò a hé lahyǎ, “A htyadyánò́ kuô̌ǔ dố Judaphú thyólihǒ a thárádu tahe a khadǎkǔ to tadû́rò a cuố thè́gně è́nyacò́ báyě nuôma a cuố ithyóní̤tǒ bítětě?”
16 Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ ithyó ǔ yětahe nuôma vǎ tè̤ithyóithya ní̤dû má̤to. Tè̤ithyó yětahe nuôma a hyǎ dố Cò́marya dố a nò̌hyǎ vǎyě tôprè̤ a o. 17 Kayǎ tôprè̤prè̤ ki thè́zṳ̂́ lṳ̂me̤tǒ Cò́marya athè́plò hénuô, tè̤ithyóithya yětahe nuôma a o dố Cò́marya a ohyǎ è̌? Má̤torò vǎ hébè ní̤dyédû ná vǎ taryěshyosò̌ è̌, nuô aklyá thè́gně nyǎ prè́. 18 Kayǎ dố a hébè ní̤dyédû ná a taryěshyosò̌ tôprè̤prè̤ nuô, a thè́zṳ̂́ nò̌htuthè́ní̤ ǔ ná ané̤ prè́. Manárò kayǎ dố a thè́zṳ̂́ nò̌htuthè́ní̤ ǔ ná prè̤ dố a nò̌hyǎ lǔ yětôprè̤prè̤ nuô, a hébècò́ prè́, a lahǒlahya ǔ to. 19 Mosè dyéhò́ thǐ tè̤thyótè̤thya vǎhéto? Manárò thǐ lṳ̂krwǒme̤ kuô̌ tè̤thyótè̤thya tôprè̤꤮ to. Thǐ pṳ̌ me̤thyě vǎ me̤tě?”
20 “Khǐné me̤bè hò́ nè̤ hò́. Ǔpě tôprè̤ pṳ̌me̤thyě nè̤ pě?” Kayǎ bè́mṳ hésû lǔ phúnuô.
21 Rò Jesǔ hésû èthǐ, “Dố Mò̤́nyěduô akhè̌nuô, vǎ me̤ pé̤ thǐ tè̤pro̤tè̤prya̤ tôcô rò thǐ khyéthukhyéthè́ lò̌ cò́ pwǒ̤꤮ tôprè̤ vǎ! 22 Mosè mekyǎ thǐ, lò̌꤮ thǐ phúprè̤khǔ tahenuô thǐ bè dû́talí lǔphá a hé rò thǐ dû́talí lahyǎ aphá bí Mò̤́nyěduô nuôtônyě. Ki héklyácò́ rò prè̤ dố a me̤ ré̤lố yěnuôma, Mosè má̤to. Thǐphyěthǐphuô̌ dố꤮ nyénu tahe cáhtya me̤ré̤lố prè́. 23 Phúnuôrò thyáphú thǐ ki khè̌talwócuốtalye̤ tǎ Mosè a tè̤thyótè̤thya tǎmé̤ nuô, thǐ ki tǒ dû́talí lahyǎ thǐ phúprè̤khǔ tahe aphá bí Mò̤́nyěduô akhè̌nuô, kihérò thǐ dû́talí lahyǎ prè́. Phúnuôrò bí vǎ zasǐmé̤ kayǎswí kayǎsè̌ dố Mò̤́nyěduô akhè̌ rò thǐ cuố thè́plòdu vǎ me̤tě? 24 Dyatè̤thû́ tǎ ǔ phú thǐ myáhtye ǔ dố aklò̌ nuôtahe tǎmé̤. Má̤tôkhónuô, dyalya̤cò́ dyalya̤te̤ lahyǎ thǐ thè́plò dố thǐ ki ciryatǒ ciryabè ǔ nuô ní.”
È Ma Messia È̌?
25 Jerusalemphú tahehe hé, “Judaphú khuklò́khuklyǎ pṳ̌ me̤thyě lǔ nuôma è hò́ è̌? 26 Myámò̌lé, a hébècò́ dố kayǎ tôplutôphè anyěhyǎ cò́ rò ǔ hé tǎ̤tṳ̂̌ lǔ tôprè̤꤮ to. Khǒnyá̤yě ma pè̤ khuklò́khuklyǎ tahe thè́gně tǎ̤te̤ hyǎnyǎ hò́ ná è ma Messia tôprè̤ hò́, phúnuô è̌ ha? 27 Ǔ hé ná Krístu ki hyǎpǎ nuô, ǔ thè́gně adò̌aso tôprè̤꤮ to ǔ hé vǎhé, manárò èyě a o tǒ dò̌bítě nuô pè̤ thè́gně prè́yě.” Èthǐ hé lahyǎ phúnuô.
28 Bí Byacè Jesǔ ithyótǎ̤pǎ ǔ dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ akhè̌nuô, a è́htǒhtya, “Thǐ thè́gně vǎ nuôma amá̤vǎ. Vǎ o tǒ bítě hyǎ nuôma thǐ thè́gně má̤lakǒ nyǎ vǎ ni. Vǎ hyǎ cṳ́꤮ dû vǎ thè́plò má̤to. Prè̤ dố a nò̌hyǎ vǎ yětôprè̤ nuôma, thǐ thè́gně lǔ to. È ma prè̤ dố acò́ tôprè̤. 29 Manárò vǎ thè́gně lǔ, me̤těhérò vǎ yǒ o dố lǔo hyǎ prè́ nuô̌꤮. Prè̤ nò̌hyǎ vǎ ma è prè́ nuô̌꤮.”
30 A héhtuô̌ phúnuôrò èthǐ pṳ̌htû́pṳ̂́ Byacè Jesǔ. Manárò shuốkhè̌ dố ǔ ki pṳ̂́ me̤thyě lǔ agněnuô, a hyǎtuố̤ híto akhu-akhyě ǔ pṳ̂́hí lǔ tôprè̤꤮ to. 31 Manárò ǔ zṳ̂́eró̤ zṳ̂́eè́ pǎnyǎ lǔ prè́. Èthǐ hé lahyǎ, “Shyé꤮ Krístu ǔ hé nuôtôprè̤ hyǎpǎ akhè̌nuô, a ki me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ è́klò̌pǎ cò́ ná yětôprè̤ pǎ è̌?” A hé lahyǎ phúnuô.
Judaphú Khuklò́khuklyǎ Tahe Nò̌pṳ̂́ Ǔ Ná Jesǔ
32 Èthǐ hébèhuô hébèthwè́ ní̤dyélǔ ná Byacè Jesǔ Krístu ari-akyǎ phúyě akhè̌nuô, Pharisěophú tahe ní̤huô̌ rò èthǐ ná bwídukhu tahe nò̌cuốpṳ̂́ Byacè Jesǔ ná klyěphú dố a opò̤́ tè̤lǔhǒdu nuôtahe.
33 Byacè Jesǔ hé, “Vǎ otố̤ nyě̤kuô̌pǎ ná thǐ to. Nyě̤tyato pǎma vǎ ki ka̤khyě khyěthyá dố prè̤nò̌hyǎ vǎ yětôprè̤ a o hò́. 34 Thǐ ki myápṳ̌thû́ lahyǎ vǎ pǎ, manárò thǐ myáhtye vǎ to. Dố vǎ lé̤o akhǎlé̤ nuô, thǐ cuố cyá̤ kuô̌ vǎ tôprè̤꤮ to.”
35 Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe hé ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ rò a hé lahyǎ, “Pè̤ myáhtye cyá̤ è to a hé nuôma, a kíré̤ tane̤ cuố tǒ bítě ha? Ma a kíré̤ cuố dố pè̤ Judaphú cuốo kuô̌ǔ dố Greekphú nuôtahe aklè̌ rò a kíré̤ cuố ithyóke Greekphú bínuôtahe è̌ ha? 36 Htuô̌rò a hé, ‘Thǐ ki myápṳ̌ vǎ pǎ tadû́rò thǐ myáhtye vǎ to,’ a hé phúnuô htuô̌rò, a hé pó̤, ‘Dố vǎ lé̤o akhǎlé̤ nuô, thǐ cuố cyá̤ kuô̌ vǎ to,’ a hé phúnuôma a thè́zṳ̂́ hé ǐtě ha?” A hé ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ phúnuô.
Htyě Dố A Dyéǔ Thè́htwǒprè̤
37 Bí pwè̌dulố dốkhyě tônyě akhè̌nuô, Byacè Jesǔ kahtò è́htǒ, “Lò̌꤮ kayǎ dố a thè́ǒ htyě tahenuô, nò̌hyǎ phyéǒ lahyǎ htyě dố vǎ oyě. 38 Ǔpěpě꤮ bèbè, dố a zṳ̂́enyá̤e vǎnuô, phú lisǎsè̌kǔ hé, htyě dố a dyé ǔ thè́htwǒprè̤ ahtyěklǒ yěnuô, a ki htwíhte dố lǔkǔ pǎ.” 39 Htyě dyé ǔ thè́htwǒprè̤ dố Byacè Jesǔ hé yěnuôma má̤ Thè́ Sǎsè̌ Byacè prè́. Ǔpěpě꤮ bèbè dố a zṳ̂́e lǔ tahenuô, a ki ní̤bè pǎ. Byacè Jesǔ ní̤bè hí tè̤taryědu taryěhtǔ to, me̤těhérò a thyě ihtòka̤khyě rò a ka̤ kahtya dố mò́khu híto. Phúnuôrò Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ hyǎnuô̌o dố èthǐ thè́plòkǔ tôprè̤ híto.
40 Bí kayǎ bè́mṳ ní̤huô̌ Byacè Jesǔ è́htǒ hé phúyě akhè̌nuô, tahehe rò a hé, “È ma prè̤pro̤ dố pè̤ opò̤́myásû̌ lǔ nuôtôprè̤ má̤nyǎ hò́.” A hé lahyǎ phúnuô.
41 Tahehe rò a hé, “Messia má̤nyǎ hò́,” manárò tahehenuô a hé, “Messia o dố Galilea ké̤ rò a ki hyǎ pǎ má̤to. 42 Lisǎsè̌kǔ hé, Messia ki hyǎ ohtya dố Khwí Davi aklwǐalyǎkǔ pǎ, a ki hyǎ opacè̤̌lya̤ dố Khwí Davi o ní̤dyé vǐ̤ Bethelehem akǔnuô pǎ, vǎhéto?” A hé lahyǎ phúnuô. 43 Dố Krístu akhu-akhyěrò kayǎ bè́mṳ tahe tane̤ lṳkhókhyělǔ tômṳ ná tômṳ. 44 Tahehenuô a thè́zṳ̂́ pṳ̂́ lǔ, manárò ǔ pṳ̂́ lǔ tôprè̤꤮ to.
Judaphú Khuklò́khuklyǎ Tahe Zṳ̂́e Jesǔ To
45 Bí klyěphú opò̤́ tè̤lǔhǒdu tahe ka̤khyě khyěthyá dố bwídukhu tahe ná Pharisěophú tahe a o akhè̌nuô, a sudyǎ èthǐ, “Thǐ pṳ̂́ka̤ní̤ è to me̤tě?” A hé èthǐ phúnuô.
46 Klyěphú opò̤́ tè̤lǔhǒdu tahe hésû èthǐ, “Ǔ hébèdônyǎ thyáná ènuô a o tôprè̤꤮ to.”
47 Rò Pharisěophú tahe hétakèsû èthǐ, “Ma a ilo ní̤kuô̌ cò́ hò́ thǐ kǒ? 48 Pè̤ dố a htwǒ tè̤cò́bucò́bè̌ a khuklò́khuklyǎ aklè̌ yětahenuô bèbè, Pharisěophú aklè̌ yětahe nuôbèbè, a zṳ̂́e kuô̌ lǔ nuôma a o nyǎ tôprè̤prè̤ è̌? 49 A o tôprè̤꤮ to. Kayǎ bè́mṳ nuôtahe ma a thè́gně kuô̌ǔ Mosè a tè̤thyótè̤thya tôcô꤮ to akhu-akhyě, a cuố zṳ̂́ebò̌ zṳ̂́ebye dûgně lahyǎ prè́. Cò́marya ki cirya èthǐ pǎ,” Pharisěophú tahe hétakèsû èthǐ phúnuô.
50 Kayǎmwi̤ ná Nicodemo o tôprè̤. È ma a otố̤kuô̌ dố Pharisěophú aplò́amṳklè̌ tôprè̤. Dố aré̤khè̌ nuôma a hyǎnò́ dố Byacè Jesǔ a o. Rò Nicodemo yě sudyǎ èthǐ, 51 “Kayǎ tôprè̤ me̤htuô̌hò́ kryá꤮ maǐtěnuô pè̤ ki ní̤huô̌hí a hé to, pè̤ ki myápṳ̌thè́gně htuô̌hí atè̤me̤ tahe híto nuô, pè̤ bè ciryaní̤ è to pè̤ tè̤thyótè̤thya ophúnuô, vǎhéto?” A sudyǎ èthǐ phúnuô.
52 Èthǐ hésû lǔ, “Nè̤ ma꤮ Galilea ké̤phú prè́prè́. Myápṳ̌ rwó ka̤khyě khyěthyá mò̌ lisǎsè̌ nuô, nè̤ ki myáhtye thè́gně ná prè̤pro̤ nuôtôprè̤ ohtya dố Galilea ké̤kǔ pǎ má̤to.”
53 Htuô̌rò kayǎ ka̤kyǎ lò̌ dố ahi pwǒ̤꤮ tôprè̤.