10
1 Ngɛ Yeésu waayáa tɩndɩnáa fuú na nɔwɛ́lɛ ɩfa wɛ yíko sɩsɩ bɔ́ɖɔɔ zííniwá bɩka bawáázɩ ɩráa‑dɛ́ɛ kʊdɔmɩ́nɩ na gala‑gáálátɩ.
2 fuú na nɔwɛ́lɛ bɛḿ bayɩrá nɖɔ́: kaɖaa ńnɩ́ gɛ Sɩmɔ́ɔ́nɩ weení bánÿaá yɩ sɩsɩ nɛ́, na igoobú andirée, Yaakúbu na igoobú Yʊháánɩ Zebedée bíyaalɩnáa,
3 Filíípu na Bartelemíi, Tomáa na Maatéwu tikée mʊʊrʊ́, Yaakúbu alfée biyaalʊ́ na Taadée;
4 Simɔ́ɔ́nɩ tɛ́ɛ́dɩ‑bú na Yudási Isikariyóo weení sɩ ɩyá yɩ nɛ́.
5 Ɩráa fuú na nɔwɛ́lɛ bana gɛ yeésu weedíri, ifééri wɛ sɩsɩ:
6 «Íkóbó wenbá bɛdɛkɛ́ɛ Yahúúɖúwá nɛ́ bɔjɔ́, ngʊ́ ɩ́kásʊ́ʊ Samaaríya tɛ́ɛ́dɩwá‑daá. Amá ibó Israyɛ́ɛ́lɩ bíya‑jɔ́; bɔjɔɔ́ gɛ nyazɩ fééni tɩɩdɛlɛ́m nɛ́.
7 Nɩ́bááwʊ‑daá, ɩlá waázu ifééri ɩráa sɩsɩ: "Ɩsɔ́ɔ‑dɛ́ɛ waajʊʊná mɩ́ɩ́."
8 Ɩwáázɩ kʊdɔndɩnáa, ivéézi ɩsɩɖáa, ɩwáázɩ cɛnɩ́sɩ, ɩɖɔ́ɔ zííniwá. Faala gɛ baava mɩ́ɩ́, mɩ́nyɔ́ɔ ɖʊɖɔ ɩva faala.
9 A sɩ ɩɖɛ́ɛ, ɩ́káɖʊ siká, liideé yáá jɩtɔ́ɔ mízíba‑daá.
10 Ngʊ́ ɩ́kɔ́kpɔ́ɔ furuú nɩ́bááwʊ kɩ́ɖɛ́ɛnákʊ, ɩ́kɔ́kpɔ́ɔ tókowá natɩ́lɛ. Ɩ́kɔ́kpɔ́ɔ takaḿwá yáá ɖɛ́nɩ káma bɩ́nbɔɔzɩ́ sɩsɩ weení wánlám tɩmɛ́rɛ nɛ́ iɖi kíɖíím.
11 A mííbó tɛ́ɛ́dɩ yáá tɛɛ‑biiyá nɛkɛ́rɛ‑daá, ɩjáa ɩbɛ́ɛ sɩsɩ naárʊ wɛ wéndisí ɩmʊ mɩ́ɩ́ bɩka ɩcɔ́ɔ ɩdɛ́ɛ hálɩ wɩ́rɛ wenɖé sɩ ɩdɛ́ɛ nɛ́.
12 A mɩ́ɩ́zʊ́ʊ ɖaána wenká‑daá nɛ́, ɩdɔ́ sɩsɩ: "Ɩsɔ́ɔ‑dɛ́ɛ fɛɛzɩrɛ ɩ́cɔ́ɔ́ná mɩ́ɩ."
13 A bɩgɛ́ɛ baamʊ mɩ́ɩ́, Ɩsɔ́ɔ‑dɛ́ɛ fɛɛzɩrɛ wɔ́njɔɔnáa wɛ. Amá a badamʊ mɩ́ɩ́, mɩ́dɛ́ɛ kooríti wángabɩsɩ́ mɩ́ɩ́.
14 A bɩgɛ́ɛ míízʊ́ʊ ɖaána nɛkɛ́rɛ yáá tɛ́ɛ́dɩ natɩ́rɩ‑daá, ngɛ badamʊ mɩ́ɩ́ ngʊ́ bedewélési mɩ́ɩ́, ɩlɩ́ɩ ńna bɩka ikpíízi mɩ́nʊvɔ́‑dɛ́ɛ buuruú ɩtalɩná wɛ.
15 Ménveerím mɩ́ɩ́ toovonúm sɩsɩ wɩ́rɛ wenɖé Ɩsɔ́ɔ sɩ ɩfʊʊná ɩráa nɛ́, Sodɔ́ɔm na Gomɔ́ɔ́rɩ‑dɛ́ɛ fʊʊnáa wánlám sóńcí na tɛ́ɛ́dɩ tɩḿ.
16 Iwélési ɩnɩ́ɩ ma. Méndiríi mɩ́ɩ́ dɔ́ nɛ́, bɩjɔɔ́ gɛ nyazɩ bónbonáa fééni káwʊ́‑káwʊ́wá lɔwʊ́táá nɛ́. Bɩlɛ́ nɛ́ ɩlá laakáarɩ, ɩlá ɖɛnyɛm nyazɩ ɖomáa bɩka ńŋɩnáa avówa kʊ́fʊ́lʊmá cɔɔ́ bɩ nɛ́, míwénbé‑daá ɖʊɖɔ ɩ́fʊ́lʊ bɩlɛ́.
17 Ɩlá laakáarɩ, káma ɩráa wánÿaá mɩ́ɩ́ wanásɩ tɔ́m‑vʊʊráa‑dɛ́ɛ bakʊ mɩ́dɔ́m, bamá mɩ́ɩ́ agbáázá bɛdɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ;
18 mɔ́ɔ́ mɔ́rɔ́ɔ́zɩ́ bónbonáa mɩ́ɩ́ tɛ́ɛ́dɩ nɩ́báadɛɛráa na wúrowá‑jɔ́, ńna nɛ́ mɩ́nlɩzɩ́ɩ séríya bána wenbá bɛdɛkɛ́ɛ Yahúúɖúwá nɛ́ bɔjɔ́.
19 A bɩgɛ́ɛ booboná mɩ́ɩ́ tɔ́m‑vʊʊráa‑jɔ́, ɩ́káyɩ́tɩ mɩ́dɩ sɩsɩ nŋɩ́nɩ́táá gɛ sɩ ɩŋmátɩná, yáá wentí gɛ sɩ ɩŋmátɩ, káma sáátɩ kɩḿ nɔ́ɔ́, Ɩsɔ́ɔ tɩtɩŋa wénveerím mɩ́ɩ́ wentí sɩ ɩŋmátɩ nɛ́.
20 Káma bɩdɛkɛ́ɛ mɩ́nyɔ́ɔ́ sɩ ɩŋmatɩná, mɩ́jáa‑dɛ́ɛ Kezeŋa sɩ ɩŋmatɩná na mɩ́nɔ́ɔ́.
21 Koobúu wɔ́ngɔnɩ́ iyéle bakpa koobúu sɩ bákʊ́ yɩ, caáwʊ́ iyéle bakpa ibú sɩ bákʊ́ yɩ; bíya ɩkʊrʊ́ na bajaanáa bakʊ bɔdɔ́m sɩsɩ bákʊ́ wɛ.
22 Mɔ́ɔ́ mɔ́rɔ́ɔ́zɩ́, ɩráa rɩ́ŋa wánlɩzɩ́ɩ mɩ́ɩ́ báɖáárɛ. Amá weení wɔɔɖɔ́kɩ ɩdɩ hálɩ bɩkádʊ́lʊ́ nɛ́, Ɩsɔ́ɔ wɛ́nlɛɛ́ yɩ.
23 A bɩgɛ́ɛ sɩsɩ bánváa mɩ́ɩ́ fúkúḿsi tɛ́ɛ́dɩ natɩ́rɩ‑daá, ize ɩkɛ́ɛ tɛ́ɛ́dɩ. Ménveerím mɩ́ɩ́ toovonúm sɩsɩ mídéngilí Israyɛ́ɛ́lɩ tɛ́ɛ́dɩwá rɩ́ŋa‑daá ɩtɛ́ na ɩkɔ́nɩ.
24 Wanbaarʊ́ tángɩlɩ́ weení wɛ́ngbɛlɛḿ yɩ nɛ́, cáńfáná bɔwʊtá‑dʊ́ʊ ɩkɩ́lɩ ɩdɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́.
25 Wanbaarʊ́ mɔɔ́na ɩjɔɔ́ gɛ nyazɩ weení wɛ́ngbɛlɛḿ yɩ nɛ́, bɩka bɔwʊtá‑dʊ́ʊ nyazɩ ɩgʊ́bɔnɩ́. A baadʊ́ʊ ɖaána‑dʊ́ʊ sɩsɩ Bɛlɩzebúuli, mɩ́nyɔ́ɔ ɖaána‑daá ńba, badándʊʊ mɩ́ɩ́ bɩcɛzɩ́ bɩlɛ́?
26 Bɩlɛ́ nɛ́, ɩ́kanɩ́ɩ banɩndáárɛ, nabʊ́rʊ fɛ́yɩ́ bɩmʊ́sɛ́ɛ bɩdánlɩɩ bana bɩ nɛ́, cáńfáná ásíírí badándɩlɩ́ kɩ nɛ́.
27 Wentí ménveerím mɩ́ɩ́ nuvoowú nɛ́, ɩŋmátɩ tɩ ɩdaawʊ́. Wentí bánzaazɩ́ mɩ́ɩ́ nɛ́, ɩbɔ́ɔ tɩ ɖamɩ́nɩ kʊjʊ́nɩ‑rɔ.
28 Ɩ́kanɩ́ɩ wenbá bángʊ́ʊ tɔnʊʊ́ bɩka badánbɩɩzɩ bakʊ kezeŋa nɛ́ banɩndáárɛ, amá ɩnɩ́ɩ weení wánbɩɩzɩ́ ɩkʊ kezeŋa na tɔnʊʊ́ nimíni‑daá nɛ́ ɩnɩndáárɛ.
29 Mányɩ sɩsɩ fárám gɛ bánÿám cɩcɩ́sɩ nasɩ́lɛ ya? Amá na bɩrɩ́ŋa bɩlɛ́, sɩdaá nɛkɛ́rɛ fɛ́yɩ́ kánzalɩ́ɩ adɛ bɩka mɩ́jáa Ɩsɔ́ɔ waasɩ bʊrɔ nɛ́.
30 Nyááná mɩ́nyɔ́ɔ nɛ́, bɩrɩ́ŋa na mɩ́nyɔ́ɔ́zɩ, Ɩsɔ́ɔ nyɩ sɩgʊjʊʊ́.
31 Bɩlɛ́ nɛ́, ɩ́kánɩ́ɩ nɩndáárɛ, mɩ́wɛ́na Ɩsɔ́ɔ fɔ́ɔ́zɩrɛ bɩcɛzɩ́ cɩcɩ́sɩ birika.
32 A naárʊ waaŋmátɩ zamɔ́ɔ ɩzá‑daá sɩsɩ ɩmʊ́ ɩgɛ́ɛ mɛ́dɛ́ɛ ńnɩ́, mɔ́ɔ́ ɖʊ́ɖɔ majaa weení ɩwɛ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́ waazá‑daá, mánŋmatɩ́ sɩsɩ bʊdʊ́ʊ kɛ́ɛ mɛ́dɛ́ɛ ńnɩ́.
33 Amá a naárʊ wɔɔdɔ́ zamɔ́ɔ ɩzá‑daá sɩsɩ waasɩ ma, mɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ mɔ́ndɔ́m majaa weení ɩwɛ ɩsɔ́ɔ́daá nɛ́ waazá‑daá sɩsɩ máásɩ yɩ.
34 Ɩ́kámáázɩ sɩsɩ fɛɛzɩrɛ gɛ mɔ́ɔ́gɔ́ná adɛ laadɔ́ɔ‑rɔ; mɔ́dɔ́kɔ́ná fɛɛzɩrɛ, amá yowú gɛ mɔ́ɔ́gɔ́ná.
35 Mɔ́ɔ́gɔ́nɩ gɛ sɩ madára ɩrʊ́ na ɩjaa, aléeré na ɩgɔɔ, awónboolú na ɩwɔ́nɩ́.
36 Ɩráa wánlɩzɩ́ɩ bogoobíya báɖáárɛ.
37 Weení wɔɔzɔ́ɔ́lɩ ɩgɔɔ yáa ɩjaa bɩkɩ́lɩ ma nɛ́, tɛkɛ́ɛ mɛ́dɛ́ɛ ńnɩ́, weení wɔɔzɔ́ɔ́lɩ ɩwɛɛlɛ́ɛ yáa ibiyaalʊ́ bɩkɩ́lɩ ma nɛ́, tɛkɛ́ɛ mɛ́dɛ́ɛ ńnɩ́.
38 Weení ɩdɔkpɔ́ɔ ɩdɛ́ɛ ɖɛ́nɩ abɛlɩ́ akɔ́ɔ ikóvú ma nɛ́, tɛkɛ́ɛ mɛ́dɛ́ɛ ńnɩ́.
39 Weení wɔɔzɔ́ɔ́lɩ iweezuú nɛ́, wɛ́nbɛɖɩ́ kɩ; amá weení wɛ́nbɛɖɩ́ iweezuú mɔ́rɔ́ɔ́zɩ́ nɛ́, wóngoyuú kɩ.
40 Weení waamʊ mɩ́ɩ́ ɩgɔ́ńdɩ nɛ́, mɔ́ɔ́ gɛ waamʊ bɩlɛ́; ngʊ́ weení waamʊ ma nɛ́, waamʊ weení weegédíri ma nɛ́.
41 Weení waamʊ ɩgɔ́ńdɩ ńŋɩnáa bɩɩbɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ bámʊ́ nɛ́, kɩvɛrɛwʊ bɩɩbɔ́ɔ́zɩ sɩ bɛ́fɛ́rɛ nɛ́‑dɛ́ɛ nɔ́ɔ́ gɛ bɛ́nvɛrɩ́ yɩ. Weení waamʊ ɩrʊ́ toovonúm‑dʊ́ʊ ɩgɔ́ńdɩ sɩsɩ káma wénzewɔ́ɔ Ɩsɔ́ɔ nɛ́, kɩvɛrɛwʊ bɩɩbɔ́ɔ́zɩ sɩ bɛ́fɛ́rɛ toovonúm‑dʊ́ʊ nɛ́‑dɛ́ɛ nɔ́ɔ́ gɛ sɩ bɛfɛ́rɛ yɩ.
42 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ: weení ɩrɩ́ŋa báa lɩ́m‑gaanɩŋá kagbɔ́ɔ gɛ waava mɛ́dɛ́ɛ wanbaaráa‑dáa báa kúmuú sɩsɩ ɩgɛ́ɛ mɛ́dɛ́ɛ wanbaarʊ́‑rɔ nɛ́, wángamʊ́ʊ ɩdɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ.»