32
Senakeribu abya ọgu lẹ Jierúsalẹmu
(2Ndu 18:13-27; 19:14-19,35-37; Azá 36:1-22; 37:8-38)
Hezekáya meghechaẹpho iphemiphe ono, o yeru ẹhu mee ono; eze ndu Asiriya, bụ Senakeribu chịta ndu ojọgu iya; ẹphe zebata l'alị Jiuda; bya ekephetagbaa mkpụkpu, a kpụshiru ike. Ọ bụru iphe, ọori bụ lẹ ya a-lwụtacharu iya onwiya. Hezekáya bya ahụmaepho lẹ Senakeribu byaru; tẹme l'iphe, ọ gbaru ẹnya iya bya bụ g'ọ lwụa Jierúsalẹmu. O jepfu ndu-ishi iya mẹ ndu ojọgu iya l'ìdzù; ẹphe sụ l'ẹphe a-tụko je enwuchishia ẹnya-mini, dụ l'azụ mkpụkpu ono g'ọ gbabuhu mini. Ẹphe yetarụ iya ẹka mee ya. Ikpoto nemadzụ dzukọbe; ẹphe je enwuchishia ẹnya-mini ono g'ọ ha; mẹ nggele, asọghataje l'alị ono. Ẹphe sụ l'ẹphe tee kwedu gẹ ndu eze ndu Asiriya hụma mini, ẹphe a-ngụ; m'ẹphe -byaẹpho. Hezekáya bya ephube iphu kpụkwachaa ẹka daru adada l'igbulọ mkpụkpu ono; bya akpụshia ụlo-eli ụlo-eli l'eli igbulọ ono. L'azụ igbulọ ono bẹ ọ kpụru igbulọ ọzo. Ọ bya emee agbarike igbulọ mkpụkpu Dévidi; ọ kabaa eshihu ike. Ọ kpụshikwaapho ngwọgu, dụ igwerigwe; mẹ iphe, eegudejegba egbobuta onwonye.
Ọ bya edobe ndu ojọgu, a-bụru ishi ndu Ízurẹlu. Ọ bya ekukọbe phẹ; ẹphe byapfuta iya l'edupfu, nọ l'ọnu mkpụkpu ono. O pfuaru phẹ opfu, e-me g'obu shihu phẹ ike sụ: “Unu shihukwa ike; gẹ ndzụ ta agụkwa unu. Unu ta tsụkwa ebvu; ọphu ẹhu arwụshihukwa unu lẹ k'eze ndu Asiriya; yẹle ikpoto ndu ẹphe l'iya swị; kẹle onye nọ swiru anyi bẹ kakwa onye ọphu nọ swiru phẹ nụ ọkpehu. Iphe, o nweru bẹ bụ ngwọgu nemadzụ mmanụ; obenu l'anyịbedua nweru Chipfu, bụ Chileke anyi, bụ onye e-yetarụ anyi ẹka lwụ-chiru anyi ọgu.” Iphe ono, Hezekáya, bụ eze ndu Jiuda pfuru ono mee; meji nmapfuru ndu Jiuda.
A nọnyaa; eze ndu Asiriya, bụ Senakeribu; mbụ onye ono, chị ndu ojọgu iya kepheta mkpụkpu Lakishi ono bya ezia ndu-ozi iya g'ẹphe je Jierúsalẹmu je ezia Hezekáya, bụ eze ndu Jiuda; mẹ iphe, bụ ndu Jiuda, nọ lẹ Jierúsalẹmu ozi sụ:
10 “Waa iphe, Senakeribu, bụ eze ndu Asiriya pfuru baa: ?Bụ lẹ gụnu bẹ unu chịru ụpfu kwẹe; meru g'o gude unu nọshia lẹ Jierúsalẹmu l'ẹka e kephetaru unu ekepheta? 11 ?Unu maru-a l'ọo eduphu bẹ Hezekáya eduphu unu l'ẹka ọosuje unu lẹ Chipfu, bụ Chileke unu a-nafụta unu l'ẹka eze ndu Asiriya? Iphe, oome bụ g'ẹgu-nri; mẹ ẹgu-mini gbushia unu. 12 ?Tọbudu Hezekáya ono bẹ wofuru ẹka aagwajẹ iya; bya emebyishia ọru-ngwẹja iya; bya asụ ndu Jiuda ẹphe lẹ ndu Jierúsalẹmu l'ọo l'atatiphu ọru-ngwẹja lanụ bẹ ẹphe a-bajẹ ẹja; ọ bụru l'ẹka ono bẹ ẹphe a-kpọje ụ̀nwù-isẹnsu ọku?
13 “?Unu ta amadụ iphe, mu lẹ nna mu phẹ meru iphe, bụ ndu alị ọzo? ?Agwa ọhamoha ono dụkporu-a ike nafụta alị phẹ l'ẹka mu? 14 A bya l'ọha ono, nna mu phẹ meru; ẹphe bụru mkpurupyata ono; ?dẹnu agwa ọhamoha ono ọphu dụru ike nafụta ndu nkiya l'ẹka mu? ?Dẹnu gẹ Chileke nkunu e-shi dụ ike nafụta unu l'ẹka mu? 15 Ọphu g'unu te ekwekwa gẹ Hezekáya ghọ-gbua unu; dephushia unu g'oodephushi unu ono. Unu te ekwetashi nkiya; kẹle ọ tọ dụkwa agwa ọha; ọzoo k'alị-eze ọphu dụjewaru ike nafụta ndibe iya l'ẹka mu; ọzoo l'ẹka nna mu phẹ. ?Dẹnuwaro g'ọ bụ-chia Chileke unu a-nafụta unu l'ẹka mu?”
16 Ndu ozi Senakeribu ono pfutọshibakwapho Chipfu, bụ Chileke; me onye-ozi Chipfu ono, bụ Hezekáya. 17 Eze, bụ Senakeribu dekwaaphọ ẹkwo-ozi gude pfungashịa Chipfu, bụ Chileke kẹ Ízurẹlu ẹhu; mbụ epfubyishi iya asụje: “Ọo ẹgube ono, agwa ndu alị ọzo ta adụdu ike nafụta ndu nkiya l'ẹka mu phọ; bụ gẹ Chileke kẹ Hezekáya ta adụkwapho ike anafụta ndu nkiya l'ẹka mu.” 18 Ndu ozi Senakeribu ono gude opfu ndu Jiuda rashịa ya ike gẹ ndu Jierúsalẹmu ono, nọ l'eli igbulọ mkpụkpu ono nụma iya; g'ẹphe shi nno mee gẹ ndzụ gụhu phẹ; ẹphe atsụahaa ebvu; k'ọphu ẹphe e-shi nno nata mkpụkpu ono. 19 Ẹphe pfuaharu Chileke kẹ Jierúsalẹmu sukusuku g'ọ bụ agwa ndiphe, bụ iphe, nemadzụ gude ẹka iya mee.
20 Eze, bụ Hezekáya waa onye mpfuchiru, bụ Azáya nwa Emọzu bya epfuru nụ Chileke; raku iya; o rwua l'imigwe lẹ k'iphe ono. 21 Chipfu zia ojozi; ọ bya echigbushia iphe, bụ ndu ojọgu, ike dụ l'ọgu; mẹ ndu-ishi ndu ojọgu; mẹ ndu-ishi ọzo, nọ l'ọdu-ọgu eze ndu Asiriya ono. Eze ndu Asiriya ono gude iphere laphushia azụ l'alị iya. Ọlwa bya abahụ l'eze-ụlo agwa iya; ọ dụru ụnwu iya unwoke gude ogu-echi je egbuta iya tụa.
22 Ọo ya bụ; Chipfu shi nno dzọo Hezekáya yẹle ndu bu lẹ Jierúsalẹmu l'ẹka Senakeribu, bụ eze ndu Asiriya; mẹwaro l'ẹka ndu ọzo. Ọ nwụberu phẹ ẹnya ibekẹboebo. 23 Igwerigwe vuta iphe bya anụ Chipfu lẹ Jierúsalẹmu; mẹ iphe, eregbaa ire, ẹphe nụru Hezekáya, bụ eze ndu Jiuda. E -shi teke ono bẹ ọhamoha byaru edobe iya l'ọnodu, ha shii.
Iphe-ememe guderu Hezekáya
(2Ndu 20:1-3,12-19; Azá 38:1-3; 39:1-8)
24 A nọnyaa iphe-ememe gude Hezekáya; k'ọphu bụ l'ọ nọwaa l'ọnu ọnwu. O pfuru nụ Chipfu; ọ za iya; bya emeru iphe-ọhumalenya nụ iya. 25 Hezekáya gbẹ wata etse etsetse l'ime obu iya; ọphu ọ dụdu iphe, o meru lẹ k'iphe-ọma ono, ọ natarụ ono. Ọo ya bụ; oke ẹhu-eghu Chipfu dapfuta iya; mẹ ndu Jiuda; mẹ ndu Jierúsalẹmu. 26 Tọbudu iya bụ; izimanụ etsetse ono lwa Hezekáya yẹle ndu Jierúsalẹmu azụ. Ọo ya bụ; Chipfu haa phẹ atụ-koshi oke ẹhu-eghu iya lẹ teke Hezekáya bụ eze.
Iphe, Hezekáya nweru
27 Hezekáya bẹ nweru iphe shii; tẹme a nọdu akwabẹ iya ùbvù, ha shii. O metaru onwiya mkpuru ẹka ọokwakobeje mkpọla-ọchaa; mẹ mkpọla-ododo; mẹ mkpuma, vugbaa oke aswa; mẹ manụ, eshi mkpọ; mẹ iphe, eegudeje egbobuta onwonye; mẹwaro ivu ọzo, vugbaa oke aswa. 28 Ọ kpụkwarupho ụlo ẹka oodobeje ereshi; mẹ ẹka oodobeje mẹe; mẹ manụ; nweru ọka-eswi, dụ iche iche anọduje; mẹ mgbabu ẹka atụru anọduje. 29 Ọ kpụshiaru onwiya mkpụkpu lẹ mkpụkpu; nweru ikpoto atụru; mẹ eghu; mẹ eswi; kẹle Chileke nụru iya ẹku, parụ ẹka apaa.
30 Ọo Hezekáya bẹ mechiru ẹka mini Gihọnu eshije l'ụzo imeli asọfu; bya eshi l'ụzo alị iya gbuhaarụ iya ụzo l'ụzo ẹnyanwu-arịba mkpụkpu Dévidi. Hezekáya mekọta iphemiphe, o meru; o jehuru iya. 31 O be teke ndu-ishi ndu Bábilọnu yeru ndu abya amaru gẹ k'iphe-ọhumalenya phọ, Chipfu meru l'alị ono meru; Chileke haa ya g'ọ dalee ya; maru iphe, dụkota iya l'obu.
Anwụhu Hezekáya
(2Ndu 20:20-21)
32 Iphe ọzo, Hezekáya megbabẹru; mẹ g'o gude goshi l'o yeru Chileke obu; bẹ e dekọtaru l'ọphulenya onye mpfuchiru, bụ Azáya nwa Emọzu; mẹ l'ẹkwo ndu eze ndu Jiuda; mẹ kẹ ndu Ízurẹlu. 33 Ọo ya bụ; Hezekáya nwụhu lapfushia nna iya phẹ. E lia ya l'ọkpa úbvú ẹka e liru iphe, bụ Nwa Dévidi. Ndu Jiuda l'ophu mẹ ndu Jierúsalẹmu kwabẹ iya ùbvù teke ọ nwụhuru. Manásẹ, bụ nwa iya bụru eze nọchia ẹnya iya.