8
Jizọsu anụ ụnu ụmadzu iri nri
(Mat 15:32-39)
E rwua ujiku lanụ, ikpoto nemadzụ dzukọbekwaru ọzo; ọphu ọ dụhedu nri, ẹphe gude k'eriri. Jizọsu bya ekua ndu etsoje iya nụ bya asụ phẹ: “Imemini ikpoto ndu-a dụkwa mu g'onye l'ẹphe nọwaru ujiku ẹto l'ẹka-a; ọphu ọ bụdu l'ọ dụkwaduru nri, ẹphe gude, ẹphe e-ri. Mu -sụkwanu g'ẹphe swịru ẹgu lashịa; mba atụshi phẹ l'ụzo; kẹle ọ dụru ndu ọphu shi ẹka dụ ẹnya.”
Ndu etsoje iya nụ sụ iya: “?Bụ awe bẹ aa-hụmakwanu nri l'echiẹgu-a, a-sụru phẹ eriri?”
Ọ sụ phẹ: “?Bụ ishi buredi ole bẹ unu gude?” Ẹphe sụ iya l'ọo ishi buredi ẹsaa.
Ọo ya bụ; ọ sụ g'ikpoto ndu ono nọdukota anọo l'alị l'ẹka ono. Ọ bya achịta ishi buredi ẹsaa ono bya ekele Chileke ekele. Ọ bya awashịa ya bya achịe ndu etsoje iya nụ g'ẹphe keeru phẹ. Ndu etsoje iya nụ bya ekeeru phẹ iya. Ọ dụkwarupho ụnwu-ẹma, ẹphe gude. Ọ bya bya ekelekwaphọ Chileke k'ẹma ono bya eworu iya nụ ndu etsoje iya nụ bya asụ g'ẹphe kekwaaru iya phọ ndu ono. Ndu ono ria nri rijichaa ẹpho. Ndu etsoje iya nụ bya atụtua iphiriba iphiriba iya ọphu ghuduru nụ; o ji nkata-eevu-iphe ẹsaa. Ndu riru nri ono e-bekwa l'ụnu nemadzụ mgbo iri. Jizọsu sụ phẹ g'ẹphe lashịa; ẹphe lashịa. 10 Yẹle ndu etsoje iya nụ bahụ l'ụgbo jeshia ọha ndu Dalumanuta.
Iphe-ọhumalenya,
meru l'ẹhu Jiona
(Mat 16:1-4)
11 Ndu Fárisii byapfuta Jizọsu; ẹphe l'iya tụahaa ẹgo. Ẹphe sụ iya g'o meeru phẹ iphe-ọhumalenya, e-goshi l'ọo Chileke ziru iya g'ọ bya eviya. Ọ bụru ọkpa opfu bẹ ẹphe tọgboru iya ẹgube ono; g'ẹphe gude nmata iya. 12 Ọ bya atsua oke ude l'ime obu bya asụ phẹ: “?Bụkpoo gụnu meru iphe, o gude ọgbo nta-a bụerupho iphe-ọhumalenya bẹ ẹphe achọje? Gẹ mu gbukwaru iya unu tororo; ọ tọ dụkwa iphe-ọhumalenya ono, a byaru emeru phẹ.”
13 Jizọsu phẹ haa phẹ l'ẹka ono bya abahụ l'ụgbo kpọru jeshia azụ iya ọphuu.
Ụta, Jizọsu ata ndu etsoje iya nụ
(Mat 16:5-12)
14 Noo ya; ndu etsoje iya nụ zọhaa egude buredi. Ọ bụerupho ishi buredi lanụ bẹ ẹphe gude nọdu l'ụgbo ono. 15 Jizọsu nmaaru phẹ ọkwa sụ: “Unu kwabẹkwa ẹnya! Unu kwabẹkwaru iphe-eko-buredi kẹ ndu Fárisii mẹ kẹ Herọdu ẹnya; a -nọnyaa o mebyia unu.”
16 Ẹphe pfuaharu nwibe phẹ sụ: “Ọ kwa buredi ono, anyi egudedu ono.”
17 Jizọsu maru iphe, ẹphe epfu bya asụ phẹ: “?Bụ gụnu bẹ o gude unu nọdu epfugbaa l'unu te egudedu buredi? ?Toko dokwaphọ unu ẹnya? ?Ọ kwa l'egomunggo teke agbarwudu unu l'iphe, ọ bụ; mbụ k'iphe, ekoje-buredi ono? ?Ọ nwụru ịnwu-agha bẹ unu kpọ-chiru ọkpoma akpọ-chi? 18 Ọ kwa l'unu nweru ẹnya; ?Unu ta aphụdu iya ụzo? Nchị bẹ unu furu; ?Unu ta anụdu iya iphe? ?To nwedu iphe, unu anyatajẹkpoo? 19 Teke mu gude ishi buredi ise keeru ụnu nemadzụ iri l'ẹbo l'ụkporo ụmadzu iri; ?bụ nkata-eevu-iphe ole bẹ unu tụtu-jiru iphiriba iya, phọduru nụ?” Ẹphe sụ iya l'ọo iri l'ẹbo.
20 “Ọ dụ ree; teke mu gude buredi ẹsaa keeru ụnu nemadzụ iri; ?bụ nkata-eevu-iphe ole bẹ unu tụtu-jiru l'iphiriba iya, phọduru nụ?” Ẹphe sụ iya l'ọo ẹsaa.
21 Ọ sụ phẹ: “?Toko dokwaphọ unu ẹnya nta?”
Jizọsu eme g'onye
atsụ ishi hụma ụzo
22 Ẹphe bya abata lẹ Bẹtusayida. E dutaru Jizọsu onye atsụ ishi. Ẹphe rwọahaa ya g'o byia ya ẹka. 23 Ọ bya egude onye atsụ ishi ono ẹka dufuta iya lẹ mkpụkpu ono; bya eworu ọnu-mini vụa ya l'ẹnya tsụu; bya ebyia ya ẹka bya asụ iya: “?Ọ dụru iphe, ị hụmaru?”
24 Onye ono, atsụ ishi ono palia ẹnya bya asụ: “Ee; mu hụmaru-a nemadzụ; ọle ẹphe dụgbaa tsuyọo tsuyọo g'oshi ejegbaa ije.”
25 Jizọsu byakwa bya ebyia ya ẹka l'ẹnya ọzo. Ẹnya sahụ nwoke ono; ọ phụahaa ụzo; hụmaahaa iphemiphe rengurengu. 26 Jizọsu bya asụ iya g'ọ lashịa; sụkwa iya phọ: “B'abahụkpokwanu lẹ Bẹtusayida; ọphu ọ dụkwa onye ii-pfuru iya.”
Pyịta akọ onye Jizọsu bụ
(Mat 16:13-20; Luk 9:18-21)
27 “Jizọsu waa ndu etsoje iya nụ tụgbua jeshia mkpụkpu, nọgbaa lẹ Sizariya Filipayi. O rwua l'ụzo; ọ jịahaa phẹ sụ: ?Bụkpoo onye bẹ aasụjekpoo lẹ mu bụ?”
28 Ẹphe sụ iya: “Ọ dụru ndu sụru l'ị bụ Jiọnu onye shi emeje baputizimu; ndu asụ l'ị bụ Elayịjia; tẹme ọ dụru ndu sụru l'ị bụ onye lanụ lẹ ndu mpfuchiru Chileke.”
29 Jizọsu sụ phẹ: “Unubẹdua; ?unu sụkwanuru lẹ mu bụ onye?”
Pyịta sụ iya: “Ọo ngu bụ Kéreshi ọbu.”
30 O pfuaru phẹ iya pfushia ya ike sụ phẹ g'ọ tọ dụkwa onye ọzo, ẹphe e-pfuru kẹ nkiya.
Epfupfu mbụ, Jizọsu epfu lẹ
ya e-je iphe-ẹhuka nwụhu
(Mat 16:21-28; Luk 9:22-27)
31 Noo ya; Jizọsu bebe pfuaru ndu etsoje iya nụ iphe, swiru iya nụ sụ phẹ: “Abụbu-Ndiphe jefụtajekwa iphe-ẹhuka, dụ igwerigwe. Ndu bụ ọgerenya; waa ndu-ishi uke Chileke; waa ndu ezije ekemu a-jịkakwa iya woru iya ye ndiphe l'ẹka. Ndiphe ono eworu iya megbua; l'ọ nọo abalị ẹto l'ilu; l'ooshi l'ọnwu teta dzụru ndzụ.” 32 Iphe ono bẹ o pfuru phẹ kasaa phẹ iya nchị. Pyịta bya ekuchi iya sụ iya: “Tụswekwa! Te epfukwa ẹgube ono.” 33 Jizọsu bya aghaa ẹnya bya elee ndu etsoje iya nụ bya agbochia Pyịta ọnu sụ iya: “Gbẹshi mu l'iphu gụbe Obutuswe ono! Kẹle iphe, ịiri ta abụdu iphe, Chileke arị. Ọriri ngu bụ ọriri nemadzụ.”
34 Jizọsu bya ekukọta ikpoto ndu ono waa ndu etsoje iya nụ bya asụ phẹ: “Onye ọ dụ g'o tsoru mu g'onye ono mịa onwiya ẹnya; vuta oswebe ọnwu nkiya bya etsoru mu; 35 kẹle onye eme g'ọ dzọo onwiya ndzụ l'e-tuphakwa ndzụ iya etupha. Onye gudekwanụ opfu ẹhu mu yẹle k'ozi-ọma Chileke tuphaa ndzụ iya l'a-dzọ onwiya ndzụ. 36 ?Bụ gụnu bụ urwu, nemadzụ ritaru mẹ o -nwekọtachaaru iphemiphe, nọ lẹ mgboko-a; tuphakwanaa ndzụ iya? 37 Ọ tọ dụkwa iphe, nemadzụ egude agbata ndzụ iya mẹ o -tuphahụwaa. 38 Kẹle onye iphere mu dụ; iphere ezi ozi-ọma mu dụ iya; l'ọgbo ọwa, l'eri ogori eme iphe-ẹji-a; bẹ iphere onye ono a-dụkwapho Abụbu-Ndiphe mẹ ọ -byatashịepho ekpe ndiphe ikpe. Ọ -nọdu abya l'ọ dụ ùbvù l'ẹnya; egbu nwịinwii gẹ Nna iya egbu; teke ono, yẹle ụnwu-ojozi-imigwe, dụ nsọ a-swịru abya ono.”