10
Eegbushi ndibe Éhabu
Éhabu bẹ ụnwu iya dụ ụkporo ẹto l'ụmadzu iri lẹ Samériya. Ọo ya bụ; Jiehu bya edeshia ẹkwo-ozi keshiaru ndu-ishi lẹ mkpụkpu ono; mẹ ndu bụ ọgerenya; mẹ ndu bụ phẹ mefụtaru ụnwu Éhabu ono. Ẹkwo-ozi ono bẹ o deru sụ: “Eshi ọphu unu l'ụnwegirima nnajịuphu unu tụkoru nọdu; tẹme unu nweru ụgbo-ịnya; nweru ịnya bya enweru ngwọgu; nweru mkpụkpu, a kpụshiru ike; bẹ bụ ẹkwo-ozi-a -bebeẹpho rwu unu ẹka; unu họta onye kachaa ree; mbụ onye ọ gbaru g'unu họta l'ụnwu nnajịuphu unu; mee ya eze; g'unu lwụa ọgu see iswi ọnu-ụlo nnajịuphu unu.”
Ọle ndzụ-agụgu rwutaru phẹ; ẹphe sụ: “lewarọ; ndu eze labọ phọ ta adụdu ike pfụru wọta iya ọgu. ?Dẹnu g'anyịbedua e-shi dụ ike pfụru wọta iya ọgu?”
Tọbudu iya bụ; onye bụ ishi l'ibe eze; mẹ onye bụ ishi mkpụkpu; mẹ ndu bụ ọgerenya; waa ndu bụ phẹ mefụtaru ụnwu Éhabu zia Jiehu ozi sụ: “Anyi bụ ndu-ozi ngu; ọo iphe, ị sụru g'anyi mee bẹ anyi e-me. O to nwedu onye anyi eme eze; mekpọepho iphe, ị rịru l'ọ pfụru ọto.”
Jiehu bya edeeru phẹ ẹkwo-ozi k'ugbo ẹbo sụ: “Ọ -bụru l'unu tụru íkè yeru mu; unu je a-nọdu eme iphe, mu sụru g'unu mee; unu gbukọo ishi ụnwu nnajịuphu unu ono g'ẹphe ha vutaru mu lẹ mkpụkpu Jiezerẹlu ẹgube nta-a echele.”
Ụnwu ibe Éhabu ono, bụ iya bụ ụmadzu ụkporo ẹto l'iri ono bẹ bụ ẹphe lẹ ndu oke amadụ lẹ mkpụkpu ono shi nọdu; ọ bụru ndu ono metseshiru phẹ.
Ẹkwo-ozi ono rwuẹpho ndu ono ẹka; ẹphe kpụta ụnwu ibe eze ono; gbushikọta ẹphene ụkporo ẹto l'iri ono. Ẹphe parụ ishi phẹ yechaa lẹ nkata; vulaaru Jiehu lẹ mkpụkpu Jiezerẹlu. Onye-ozi bya ezia Jiehu sụ: “E vulataakwaru ishi ụnwu Éhabu ọbu.”
Jiehu sụ: “Kụbe phẹ l'ikpo labọ l'ọnu-abata mkpụkpu g'ẹphe nọdu l'ẹka ono jeye l'ụtsu.”
O be l'ụtsu; Jiehu lụfu je apfụru pfuaru ndu ono g'ẹphe ha sụ: “Ụta ta adụkwa unu l'ẹhu. Ọo mbẹdua bẹ gbaru nnajịuphu mu ẹjo-idzu; woru iya gbua. Ọle ọ bụ; ?bụkwanu onye bẹ gbushiru ndu ọwana? 10 Ọo ya bụ g'unu maru l'ọ tọ dụdu opfu, Chipfu pfuru lẹ k'ẹhu ndibe Éhabu dụru ọphu tee mekọtadu nụ. Chipfu bẹ mewaru iphe, o shi l'ọnu onye-ozi iya, bụ Elayịjia pfua.” 11 Ọo ya bụ Jiehu gbushikọta iphe, bụ ndibe Éhabu, phọduru lẹ mkpụkpu Jiezerẹlu. O gbukọtaru ndu oke amadụ, o nweru; mẹ ndu ẹguru ọ̀nyà iya; mẹkpoo ndu-uke, o nweru; ọphu ọ tọ dụdu m'onye lanụ, ọ harụ; ọ nọdu ndzụ l'ime phẹ.
Jiehu egbushi ndu abụbu eze Éhazaya
12 Noo ya; Jiehu bya agbẹshi jeshia mkpụkpu Samériya; o jetabeẹpho rwua ẹka ndu nche atụru anọduje ebushi atụru ẹji; 13 yẹe ndu bụ abụbu Éhazaya ono, shi bụru eze ndu Jiuda phọ dzuda. Ọ jịa phẹ sụ: “?Unu bụ ndu ole?”
Ẹphe sụ iya: “Anyi bụkwa abụbu Éhazaya. Iphe, anyi abya bụ g'anyi kele ụnwu ibe eze; mẹ ụnwu ibe eze-nwanyị.”
14 Jiehu sụ: “Unu kpụkoo phẹ lẹ ndzụ.” Ẹphe bya akpụkoo phẹ lẹ ndzụ je egbushia; chịru ye l'iduma, dụ l'ẹka ono, ndu nche atụru anọduje ebushi atụru ẹji ono. Ẹphe dụ ụmadzu ụkporo labọ l'ẹbo. E gbushia phẹ; ọphu ọ tọ dụdu onye ọphu a harụ; ọ nọdu ndzụ m'onye lanụ.
Eegbufufua ndibe Éhabu, phọduru nụ
15 Jiehu bya alụfu l'ẹka ono; ọ hụma Jiehonadabu nwa Rekabu g'ọobyapfuta iya. Jiehu kele iya ekele bya asụ: “?Obu ngu gụru-a ìphóró l'ẹka mu nọ; g'obu nkemu gụru l'ẹka ị nọ-a?”
Jiehonadabu sụ iya: “Ee; obu mu gụkwaru-a ìphóró.”
Jiehu sụ iya: “Ọ -bụru l'ọ dụ nno; machịaru mu ẹka ngu.” Ọ bya amachịaru iya ẹka; Jiehu selita iya lọbata l'ụgbo-ịnya. 16 Jiehu sụ iya: “Tsoru mu g'ị hụma gẹ kẹ Chipfu aphụ-beru mu l'ẹhu.” Ọo ya bụ; ọ pata iya l'ụgbo-ịnya. 17 Jiehu phẹ rwuẹpho Samériya; ọ tụko iphe, bụ ndibe Éhabu, phọduru nụ l'ẹka ono gbushikọta. O gwekọta phẹ arakabya g'ẹphe ha; ẹgube ono, Chipfu shi l'ọnu Elayịjia pfua ya ono.
Eegbushi ndu abarụ Balụ ẹja
18 Jiehu bya akpakọo ndu Ízurẹlu l'ophu sụ phẹ: “Éhabu bẹ bapeteru Balụ ẹja; mbẹdua a-barụ iya ẹja; barweru iya ya abarwe. 19 Ngwa; unu kukọta ndu mpfuchiru Balụ g'ẹphe ha; mẹ ndu abarụ iya ẹja; mẹ ndu bụgbaa uke iya. G'ọ tọ dụkwa onye a-gbala nụ; noo kẹle mu abya egweru Balụ ngwẹja, parụ ẹka. Onye gbalarụ nụ bẹ ta adzụkwaru ndzụ.” Obenu lẹ Jiehu gude ẹregede eme gẹ ya mee gẹ ndu abarụ Balụ ẹja bụkotaru mkpurupyata.
20 Jiehu sụ: “Unu tụa ndzukọ; g'e dzukọo gude kwabẹ Balụ ùbvù.” Ẹphe bya araa kẹ ndzukọ ọbu arara. 21 Jiehu bya atụko alị Ízurẹlu l'ophu zidzuru ozi; ndu bụkpoo ndu abarụ Balụ ẹja g'ẹphe ha byakọta; ọphu ọ tọ dụdu m'onye lanụ, ta abyadụru nụ. Ẹphe wụbakota l'ime eze ụlo Balụ ono; jikọta iya pyịmu; shita l'ishi iya ọphuu je akpaa l'ishi iya ọphuu. 22 Jiehu bya epfuaru onye eleta ẹnya l'ụlo, eedobeje uwe sụ iya: “Chịtaru ndu abakọtakporu Balụ ẹja awurukpata uwe g'ẹphe yee!” Ọ bya achịtaru phẹ iya.
23 Tọbudu iya bụ; Jiehu yẹe Jiehonadabu; nwa Rekabu bahụ l'ime ụlo Balụ ono. Jiehu sụ ndu ono, abarụ Balụ ẹja ono: “Unu lerwee ẹnya maru; ?tọ dụkwanu onye kẹ Chipfu tso unu nọdu l'ẹka-a; abụedupho ndu abarụ Balụ ẹja kpoloko.”
24 Ọo ya bụ; ẹphe bya abahụ jeshia egwe ẹja; mẹ ngwẹja-akpọ-ọku.
Jiehu bẹ wowaru ụmadzu ụkporo ẹno ye g'ẹphe kwakaa l'etezi; bya asụ phẹ: “O -nwewaru onye harụ m'onye lanụ lẹ ndu-a, mu eye unu l'ẹka-a; ọ gbalaa bẹ e-gude ishi ndzụ nkiya pfụa ụgwo iya.”
25 Egweghe, Jiehu egweghe ngwẹja-akpọ-ọku ono; ọ sụ ndu nche; mẹ ndu-ishi: “Unu wụbawaro je egbushikọta phẹ! G'ọ bọ dụkwa onye ọphu a-gbala nụ!” Ọo ya bụ; ẹphe gude ogu-echi gbugbushikọta phẹ. Ndu nche ono; waa ndu-ishi ono tụfuchaa odzu phẹ l'etezi. Ndu nche ono bya abamihuchaa l'ime ime ụlo Balụ ono. 26 Ẹphe pafụtagbaa ntẹkpe, dụ l'ụlo Balụ ono; kpọo ya ọku. 27 Ẹphe bya etsukpọshia ntẹkpe Balụ; nwukpọshia ụlo Balụ ono. Ọ bụru nshị bẹ aanọduje anyi iya byasụ ntanụ-a.
28 Noo ya bụ; Jiehu mebyia k'abarụ Balụ ẹja l'alị Ízurẹlu. 29 Ọle Jiehu te wofuduru ẹka l'eme iphe-ẹji ono, Jierobowamu nwa Nebatu kpatarụ gẹ ndu Ízurẹlu mee ono. Mbụ ẹja ono, ẹphe barụ ụnwu-eswi phọ, e gude mkpọla-ododo kpụa dobe lẹ mkpụkpu Bẹtelu; mẹ lẹ mkpụkpu Danu phọ.
30 Chipfu sụ Jiehu: “Eshinu i meru iphe, dụ ree; mee iphe, pfụru nhamụnha l'ẹnya nkemu; bya emee ndibe Éhabu iphe, dụ mu l'obu g'e mee phẹ iya; bẹ awa ngu a-nọdu l'aba-eze ndu Ízurẹlu jasụ l'ọgbo k'ẹno.” 31 Ọle Jiehu te egudegbudu obu iya g'ọ ha dobe iphe, ekemu Chipfu, bụ Chileke kẹ Ízurẹlu pfuru. Ọ tọ hadụru eme iphe-ẹji ono, Jierobowamu meru; mbụ ono, ọ kpatarụ gẹ ndu Ízurẹlu mee ono.
Anwụhu Jiehu
32 Teke ono bẹ Chipfu watarụ akpa ndu Ízurẹlu mkpa-ẹka. Hazẹlu lwụ-kpekọta mkpụkpu lẹ mkpụkpu ndu Ízurẹlu l'ophu; 33 shita l'ụzo ẹnyanwu-awawa ẹnyimu Jiọ́danu; mbụ alị Giladu l'ophu; mẹ alị ndu Gadu; mẹ kẹ ndu Rúbẹnu; mẹ kẹ ndu Manásẹ e -shi lẹ mkpụkpu Arowa, dụ lẹ mgboru nsụda Anọnu je akpaa lẹ Giladu; waa Beshanu.
34 Iphe ọzo, nwụgbaberu nụ teke Jiehu bụ eze; waa iphemiphe, o meru; mẹ ẹhuka ẹhuka, o mekọtaru bẹ e dekọtaru l'ẹkwo-akọ ndu eze ndu Ízurẹlu.
35 Tọbudu iya bụ; Jiehu nwụhu lapfushia nna iya phẹ; e lia ya lẹ mkpụkpu Samériya. Jiehowahazu, bụ nwa iya nwoke bụru eze nọchia ẹnya iya. 36 Iphe, Jiehu nọru l'aba-eze ndu Ízurẹlu lẹ Samériya bụ ụkporo apha l'apha ẹsato.