6
Ndu ọhogu anọ-phe Jierúsalẹmu mgburugburu
“Unubẹ oshilọkpa Benjiaminu; unu gbadaaphọ ọso ndzụ unu! Unu shidụpho lẹ Jierúsalẹmu gbafụ! Unu jedụpho egbua opu-ọgu lẹ mkpụkpu Tekowa! Unu nwụbe ọku agba ama lẹ mkpụkpu Bẹtu-Hakẹremu; kẹle ẹjo-iphe shikwa l'ụzo isheli achafụta; mbụ ẹjo-iphe, a-tụko iphe mebyishikọta! Mu e-mebyishikwa nwada Zayọnu, bụ onye ono, ama ntụmatu ono bya adụchaa nwa tekuteku ono. Ndu eche atụru a-chịru atụru phẹ bya afụaru iya. Ẹphe abya eworu ụlo-ọgu phẹ kpụ-phee ya mgburugburu. Onyemonye ekebuta uswe iya nkiya.” “Unu kwakọbekwa g'unu l'ẹphe lwụa ọgu! Unu gbalihu g'anyi jee ọgu l'echi eswe! Obenu lẹ-a; lewarọo ya; ìphóró, dụ l'eswe anyịhuakwa. Tẹme onyonyo ụzenyashi hawa ogologo. Ọo ya bụ lẹ-a; unu gbalihu g'anyi lwụa ọgu l'ẹnyashi je emebyishia ibe phẹ ẹka ngụru angụru!”
Wakwa iphe, Chipfu, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike eepfu baa: “Unu gbutsushia oshi gude je akpọo ọkpo-kuu kpọ-phee Jierúsalẹmu mgburugburu! Mkpụkpu-a bẹ e chifutajẹkwa iphe; kẹle iphe, jiru iya nụ bụ eme nemadzụ ewere. Ọ kwa ẹgube ono, mini anọduje asọshi l'ẹnya-mini ono bụ g'ẹjo-iphe shi iya asọ asọshihu. Mkpawere yẹe emebyishi iphe bu ebubu l'ime iya. Iphe-ememe, eme iya nụ; yẹe iphe, e mekarụ iya dụkota l'iphu mu mkpụrumkpuru. Nụmakwa alọ ẹka lẹ nchị-a; gụbe Jierúsalẹmu; ọdumeka bẹ mu a-ghakwaru ngu azụ; bya emee ngu g'ị bụru ochobu; k'ọphu bụ l'ọ tọ dụdu onye byaru eburu l'ime iya.”
Wakwa iphe, Chipfu, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike eepfu baa: “Ẹphe a-tụtu nwa ndu Ízurẹlu, phọduru nụ ẹgube ono, aatọje nwẹhu tụtua akpụru vayịnu nwa ndu ọphu phọduru nụ ono. Ẹphe abya atụghaa ẹka ghọta phẹ g'onye aghọ vayịnu.”
10 ?Bụ onye bẹ mu e-pfubaaru opfu nụ lọo ya ẹka lẹ nchị? ?Bụ onye a-ngabẹru mu nchị l'olu? A swọ-chishiakwaru phẹ nchị; k'ọphu bụ l'ẹphe ta anụedu iphe lẹ nchị. Opfu Chipfu anọdujewa eghu phẹ eghu. Ọ tọ dụjeedu phẹ ree anụma. 11 Obenu lẹ mbẹdua bẹ oke-ẹhu eghu, Chipfu eme g'ọ tụkoshi phẹ jiru mu obu; k'ọphu bụ lẹ mu taa dụdu ike atagbu iya lẹ nshi.
“Woru iya kpua ụnwegirima, nọ l'ọma gbororo! Kpukwaa ya phọ ụnwokorobya, kụru l'ẹka lanụ. Nwoke yẹe nyee ya bẹ ọo-tụkocha nmata; mbụ ẹphenebo; mẹchakpoo ndu bụ ọgerenya; mbụ ndu akahụ tutsuwaru. 12 Ụlo phẹ ụlo phẹ bẹ ee-wocharu nụ ndu ọzo; mẹkpoo alị phẹ; mẹ unyomu phẹ; mẹ mu -machịepho ẹka byia ndu bu l'alị ono. Nokwa iphe, Chipfu eepfu. 13 E -shikpọ l'onye ọphu kachaa nwanshịi; jasụ l'onye ọphu kachaa shii; g'ẹphe ha emekọtaepho ụghoro urwu; mẹkpoo ndu mpfuchiru Chileke phẹ; mẹ ndu-uke Chileke phẹ nno phọ; g'ẹphe ha agbakọtaepho ẹregede. 14 Onwo, aba ndibe mu bẹ ẹphe anọduje eme ẹnyiru ẹnyiru g'ọ bụ l'ọ tọ dụdu iphe, ọ bụ. ‘Nchị dụkwa doo! Nchị dụkwa doo!’ Noo iphe, ẹphe anọduje epfu bụ ono; l'ẹbe abụ lẹ nchị dụ doo. 15 ?Bụ iphere ahụma, ẹphe meshiru dụ phẹ tọo? Waawakwa. Iphere ta adụkpodaa phẹ ililekpọo! Ẹphe ta makpọdanu g'aasọje ẹnya. Noo g'o gude ẹphe je l'etsoru ndu daru iko daa. Ẹphe e-rwu alị teke mu a-wata phẹ ahụ̀ ahụ̀hù. Nokwa iphe, Chipfu eepfu.”
16 Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: Unu pfụkpodarupho lẹ mgbakata-ụzo lee ẹnya! Unu jịeshikwa ajị ụzo, shi l'ichee! Unu jịa ajị ẹka ụzo, dụ ree dụ! Unu awata eshi ụzo ono! Noo teke meji a-nmapfuru unu.
“Obenu l'ẹphe sụleru-a l'ẹphe te eshidu iya. 17 Mu họtaru ndu nche dobe g'ẹphe chee unu nche bya epfua sụ g'unu ngabẹje nchị l'ọda opu-ọgu phẹ; unu jịka sụ l'unu taa ngabẹdu!
18 “Ọo ya bụ lẹ-a; unu nụmakwa ọwa-a; unubẹ ọhamoha! Unu lerwetakwa ẹnya ree; unubẹ ndu ekebe; g'unu ahụma iphe, e-me phẹ nụ. 19 Gụbe mgboko; nụmakwa: Mu gudeakwa ọla-l'iswi abapfuta ndu-a; mbụ mebyi iphe, ẹjo-ọriri phẹ mịtaru. Noo kẹle ẹphe ta ngabẹduru nchị l'opfu mu. Tẹme ẹphe jịka ekemu, mu tụru dobe. 20 Ụ̀nwù-isẹnsu, shi l'alị Sheba, aakpọru mu ọku; ?mu gude iya eme gụnu; je akpachakpọo l'ọmanko, shi l'alị, dụ ẹnya? Ngwẹja-akpọ-ọku unu bẹ mu ta anatajẹkwa; ọphu anụ, unu anọduje egburu mu adụekwa mu ree.” 21 Ọo ya bụ lẹ-a; wakwa iphe, Chipfu epfu baa: “Mu e-dobe iphe, a-dụ ndu-a ụpfu l'ọkpa. Nna mẹ ụnwu a-tụko vukota iya daa iko. Ndu obutobu mẹ ndu eshi ọ̀nyà atụko gude iya laa l'iswi.”
22 Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: “Unu lenu; o nwekwarụ ndu ojọgu, a kpatsuru ẹphe shi l'alị ụzo isheli, awụ abya. Ọha ọbu bụ ọha, parụ ẹka. Ẹka ẹphe shi bụ l'ẹka igwe beru alị beru. 23 Iphe, ẹphe chị abya bụ apfụ yẹe arwa. Ẹphe dụ ẹjo ẹhuka; tẹme ọphu ẹphe aphụdu obu-imemini. Ẹphu phẹ adụje g'ẹka eze-ẹnyimu asọ gborogboro l'ẹka ẹphe agba l'ịnya phẹ eje abya. Ẹphe doru onwophẹ gẹ ndu nọ l'ọgu eje abyapfuta ngu; abya ngu etso ọgu; gụbe Nwada Zayọnu!”
24 A kọakwaru anyi akọ phẹ. Ẹka nwụkotachaepho anyi lwaalwaa. Meji tọfuwaru anyi. Mbụ iphe-ẹhuka, byaru anyi dụepho gẹ kẹ nwanyị, ime eme. 25 Unu ta alụfukwa l'ẹgu! Ọphu ọ dụkwa onye a-nọdu aghaphe lẹ gbororo; kẹle ndu ọhogu ono chịkwa ogu-echi. Tẹme iphe, eye ebvu tụkoru ụzo ẹkameka.
26 “Unubẹ ndibe mu; unu yee uwe-aphụ; gwọo onwunu lẹ ntụ! Unu raa ẹkwa; ẹjo-ẹkwa, dụ gẹ k'onye nwa iya lanụ nwụhuru; kẹle ọ kwa: a -bya l'amarụ; ọla-l'iswi ono abya afụaru anyi. 27 Mu meakwaru ngu onye a-hụ ndibe mu ama. Ịi-nọduje elerweta phẹ ẹnya; hụa ụzo phẹ ama. 28 G'ẹphe ha bụkota ndu kwefuru ike, obu kpọru gbengu, bụepho iphe, ẹphe tsoru aghaphe eme bụ eye mgbamu. G'ẹphe ha tụkoepho arwụ alị. Ẹphe bụ onyirubvu yẹe ígwè. 29 Ékò, aanma bẹ ọku iya ata pfụpfupfu; k'ọphu ee-gude ọku kepyashịa ọtanjele. Obenu l'onye-ụ́zú eme kẹ mmanụ; kẹle ndu ẹjo-iphe ta abụdu l'e mewaru; ẹphe bvụchaa. 30 Iphe, e kuru phẹ bụ; mkpọla-ọchaa, a jịkaru ajịka; noo kẹle Chipfu jịkawaru phẹ.”