36
Jiehoyakimu echie ẹkwo Jieremaya l'ọku
O be l'apha, kwe Jiehoyakimu nwa Jiosáya apha ẹno, ọ watarụ abụru eze ndu Jiuda; opfu-a shi l'ẹka Chipfu rwua Jieremaya nchị: “Wota ẹkwo, a phụru aphụphu dee iphe, bụkpoo iphemiphe ono, mu pfuru ngu lẹ k'ẹhu ndu Ízurẹlu; mẹ kẹ ndu Jiuda; mẹ k'ọhamoha ọzo; shikpọepho teke mu watarụ ngu iya epfuru lẹ teke Jiosáya shi bụru eze byasụ nta-a; deta iya. ?A maru; ?ndu ọnu-ụlo Jiuda -nụma iya; mbụ nụma iphe, bụkpoo ẹjo iphe-ẹhuka ono g'ọ ha, mu doberu lẹ mu e-me phẹ ono; g'ẹphe ha l'onye l'onye ahaa eme ẹjo-iphe, ẹphe eme; mu agụaru phẹ nvụ l'iphe, bụkpoo iphe-ẹji, ẹphe eme.”
Tọbudu iya bụ; Jieremaya bya ekua Baruku nwa Neraya; ọ bya anọdu. Jieremaya watarụ iya epfushiru iphemiphe ono, Chipfu pfuru iya ono; Baruku nọdu edeshi iya l'ẹkwo aphụphu ono. No iya; Jieremaya sụ Baruku-a: “Mbẹdua bẹ ẹphe wuchikwaru ewuchi; k'ọphu mu taa dụdu ike abya l'eze-ụlo Chipfu. Ọo ya bụ lẹ-a; tụgbukwaa je l'eze-ụlo Chipfu l'eswe mbọku, aaswịje ẹgu je agụaru ndiphe iphe, i deru l'ẹkwo aphụphu-a; mbụ Opfu Chipfu, bụ ọphu mu pfuru ngu epfuru; i dee ya edede. Gụaru iya ndu Jiuda l'ophu, bụ ndu shigbaa lẹ mkpụkpu ẹka ẹphe shigbaa abata l'ụlo ono. ?A maru; ?ẹphe a-rwọ Chipfu; g'ẹphe ha l'onye l'onye eshi l'eme ẹjo-ememe ono, ẹphe eme ono lwaphuta azụ; kẹle oke ẹhu-eghu Chipfu, ọ sụru l'ọ-tụkoru l'ishi ndu-a parụ ẹka.”
Baruku nwa Neraya tụko iphemiphe ono, Jieremaya onye mpfuchiru sụru g'o mee ono mekọta. Ọ pfụru l'eze-ụlo Chipfu tụko Opfu Chipfu ono, e deru l'ẹkwo ono woru gụaru phẹ. O be l'ọnwa kẹ tete l'apha, kwe Jiehoyakimu nwa Jiosáya apha ise, ọ bahụru l'aba-eze ndu Jiuda; e woru eswe aa-swịru Chipfu ẹgu raa arara l'iphe, bụkpoo ọha ndu bu lẹ Jierúsalẹmu l'ophu; mẹkpoo ndu ọphu shi lẹ mkpụkpu, nọgbaa l'alị ndu Jiuda bya. 10 Baruku bya eje apfụru l'eze-ụlo Chipfu l'ọma-ụlo Gemaraya nwa Shafanu, bụ onye edeje ẹkwo. Ọnu-ụlo k'ono nọ l'ọma ụlo-eli iya, nọ lẹ mgboru ọnu-abata Ọ̀phúú. Ọ pfụru l'ẹka ono woru opfu Jieremaya, e deru l'ẹkwo-a woru gụa; onyemonye nụma-dzuru.
11 O be gẹ Mayịkaya, bụ nwa Gemaraya nwa Shafanu nụmaru Opfu Chipfu ono g'ọ ha, bụ ọphu e deru l'ẹkwo ono; 12 ọ bya agbazeta jeshia ibe eze; bya eje abahụ l'ọma-ụlo k'onye edeje ẹkwo. Iphe, bụkpoo ndu-ishi g'ẹphe ha dọru l'ẹka ono. Ndu nọ iya nụ bụ onye edeje ẹkwo l'onwiya, bụ Elishama; yẹe Delaya nwa Shemaya; yẹe Ẹlunatanu nwa Akụbo; yẹe Gemaraya nwa Shafanu; yẹe Zedekaya nwa Hananaya; yẹe iphe, bụkpoo ndu-ishi ndu ọphuu g'ẹphe ha. 13 Mayịkaya bya eworu iphemiphe, ọ nụmaru, Baruku gụru ndiphe l'ẹkwo ono kọoru phẹ. 14 Iphe, bụ ndu-ishi ono g'ẹphe ha bya ezia Jiehudi, bụ nwa Netanaya nwa Shelemaya, bụ nwa Kushi g'o je asụ Baruku g'o gudeẹshikwa ẹkwo aphụphu ono, ọ gụru ndu Ízurẹlu ono gude bya. No iya; Baruku nwa Neraya bya aparu ẹkwo aphụphu ono l'ẹka gude bya ejepfu phẹ. 15 Ẹphe sụ iya: “Nọdueshikwa anọo gụaru iya anyi.”
No iya; Baruku bya eworu iya gụaru phẹ. 16 O be teke ẹphe nụmaru opfu ono g'ọ ha; ẹphe bya elegbabẹchaa nwibe phẹ ẹnya l'ẹka ndzụ agụ phẹ. Ẹphe sụ Baruku: “Opfu-a g'ọ ha bẹ anyi e-jekwa akọoru eze.” 17 Ẹphe bya ajịa Baruku sụ iya: “Kaẹshikwaru anyi. ?Dẹnu g'i meru dekọta iphemiphe-a g'ọ ha? ?Bụ Jieremaya epfuru ngu iya; ị nọdu ede tọo?”
18 Baruku sụ phẹ; “Ee; ọo ya pfukọtaru mu iphe-a g'ọ ha; mu gude mini-ẹkwo dee ya l'ẹkwo-a.”
19 Tọbudu iya bụ; ndu-ishi ono bya asụ Baruku-a: “Gẹ gụ lẹ Jieremaya tụgbukwaa je edomia onwunu. Unu te emekwa g'a maru ẹka unu nọ!”
20 Ẹphe bya eworu ẹkwo aphụphu ono bya edobe l'ụlo kẹ Elishama, bụ onye edeje ẹkwo. Ẹphe bya ejepfu eze l'ọma-unuphu ibe iya je epfuaru iya iphemiphe. 21 Eze bya ezia Jiehudi sụ iya g'o je ewotaẹshikwa ẹkwo aphụphu ọbu. Jiehudi bya tụgbua je l'ụlo Elishama, bụ onye edeje ẹkwo je ewota ẹkwo ono bya agụaru eze; yẹe ndu-ishi; ndu-ishi g'ẹphe ha pfụgbaaru l'agụga iya. 22 Teke ono bụ ọnwa tete. Ọ bụru l'obu, aanọduje l'udzumini bẹ ọ nọ; a zụberu iya ọku l'epfu; ọ nọdu enwu taphutaphu l'ẹka ọ nọ. 23 Ọ nọdu abụjeru; Jiehudi -gụepho mpekala ẹkwo ono ẹto ọzoo ẹno; eze egude mma ndu edeje ẹkwo byikata iya ye l'ọku epfu ono. O mee ya nno; jasụ ẹkwo aphụphu ono kekọta ọku. 24 Ọphu eze; yẹe ndu ejeru iya ozi, bụ ndu tụkoru opfu ono g'ọ ha nụma ono egoshiduru lẹ ndzụ agụ phẹ; ọphu ẹphe alakadụru uwe phẹ. 25 Ẹlunatanu; yẹe Delaya; yẹe Gemaraya rwọkpoo eze sụ iya g'ọ tọ kpọshi ẹkwo aphụphu ono ọku; ọphu o yedụru phẹ ọnu. 26 Ọ bụchiaru iphe, o meru; mbụ eze bụ l'ọ tụru ekemu sụ gẹ Jierahụmelu, bụ nwa iya; yẹe Seraya nwa Azuriyẹlu; yẹe Shelemaya nwa Abụdelu; g'ẹphe je egude Baruku, bụ onye edeje ẹkwo; yẹe Jieremaya, bụ onye mpfuchiru. Obenu lẹ Chipfu domiru phẹ.
27 Eze kpọchaepho ẹkwo aphụphu ono ọku; mbụ ẹkwo, e deru opfu, bụ Baruku deru iya iphe, Jieremaya pfuru iya g'o dee ya; Opfu Chipfu rwua Jieremaya nchị. 28 Ọ sụ: “Wota ẹkwo aphụphu ọzo dee iphemiphe ono, dụ l'ẹkwo aphụphu kẹ mbụ phọ, bụ ọphu ọ kpọru ọku; mbụ Jiehoyakimu, bụ eze ndu Jiuda. 29 Ọzo bụ lẹ-a; karụ Jiehoyakimu, bụ eze ndu Jiuda; sụ iya lẹ-a: Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: Ị kpọru ẹkwo aphụphu ono ọku sụ: ‘?Bụ gụnu meru g'o gude i dee ya sụ l'eze ndu Bábilọnu byafụtaje bya emebyishia alị-a mee gẹ nemadzụ yẹe anụ ta adụhe iya?’ 30 Ọo ya bụ lẹ-a; wakwa iphe, Chipfu epfu baa l'opfu ẹhu Jiehoyakimu, bụ eze ndu Jiuda: O too nwekwarụ onye e-shi iya l'ẹhu, a-nọdu l'aba-eze Dévidi. Odzu iya bẹ aa-tọgbo l'etezi; l'ọ dabyiru; anwụ echia ya l'eswe; iji adaa kpua ya l'ẹnyashi. 31 Mu a-nụ iya aphụ; yẹe ụnwegirima iya; yẹe ndu ejeru iya ozi; kẹle ẹphe eme ẹjo-iphe. Iphe, bụkpoo ẹjo iphe-ẹhuka ono, mu sụru lẹ mu e-me phẹ ono bẹ mu e-mekọtacha phẹ; ẹphe lẹ ndu bu lẹ Jierúsalẹmu mẹ ndu Jiuda. Noo kẹle ẹphe ta ngadụru mu nchị.”
32 Tọbudu iya bụ; Jieremaya bya ewota ẹkwo aphụphu ọzo; bya eworu iya nụ Baruku nwa Neraya, bụ onye edeje ẹkwo. Jieremaya byakwa bya epfuaru iya iphe, oo-de iya; Baruku byakwa bya edekọta iya iphe, bụkpoo iphe, shi dụ l'ẹkwo aphụphu ọphuu, ọ kpọru ọku; mbụ Jiehoyakimu, bụ eze ndu Jiuda. E yebakwaa ya phọ ikpoto iphe ọzo, dụgbakwapho g'ono.