25
Ndu a kpụru lẹ ndzụ a-nọ iya ụkporo apha ẹto l'apha iri
Ọwaa bụ opfu Chileke, o pfuru Jieremaya lẹ kẹ ndu Jiuda l'ophu l'apha, kwe Jiehoyakimu, bụ nwa Jiosáya apha ẹno, ọ watarụ abụru eze ndu Jiuda. Apha ono bụ apha mbụ, Nebukadineza watarụ abụru eze ndu Bábilọnu. Jieremaya, bụ onye mpfuchiru Chileke nụmaepho opfu Chileke ono; o pfuaru iya ndu Jiuda l'ophu; ẹphe l'iphe, bụ ndu bukọta lẹ Jierúsalẹmu. Ọ sụru phẹ-a: “E -shi k'ụkporo apha l'apha ẹto nta; mbụ e -shi l'apha, kwe Jiosáya bụ nwa Amọnu apha iri l'ẹto, ọ watarụ abụru eze unubẹ ndu Jiuda; byasụ ntanụ ọwa-a; bẹ mu shiẹpho nụta Opfu Chipfu; mu nọdu epfuẹru iya phọ unu mpfutọ; ọphu unu angajẹduru nchị. Tẹmekpoo Chipfu bya eyekpọo ndu-ozi iya ono, bụ ndu mpfuchiru iya g'ẹphe ha n-yetọ g'ẹphe bya epfuaru unu opfu; ọphu unu angaduru nchị; tẹme ọphu unu eyeduru ọnu.
“Ẹphe pfua sụ: ‘Unu ghakọbedupho nta; g'unu ha l'ẹhu l'ẹhu; unu hadaphọ ẹjo-ememe, unu eme; mẹkpoo ẹjo-iphe, unu anwụ ememe. Ọ kwa iya bụ g'unu a-nọdu l'alị ono, Chipfu nụru unu; bya anụ iya ndiche unu phẹ ono jasụ l'ojejoje. Unu be tsoshi agwa ndu ọzo. Unu be jeshiru iya ozi; ọphu unu abashịru iya ẹja. Unu be gudeshi iphe, unu gude ẹka mee gude akpatsu Chipfu iwe. Ọ kwa iya bụ lẹ mu te emekadụru unu iphe.’ Ọphu unu eyeduru mu ọnu; unu gude iphe, unu gude ẹka unu mee gude akpatsu mu iwe. Unu shi ẹgube ono mekaahaa onwunu iphe.” Nokwa iphe, Chipfu eepfu bụ ono.
Ọo ya bụ lẹ-a; wakwa iphe, Chipfu, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike eepfu baa: “Eshinu unu ta ngabẹduru nchị l'opfu, mu pfuru; bẹ mu a-chịkobe ndu isheli l'ipfu l'ipfu; yẹe onye-ozi mu, bụ Nebukadineza, bụ eze ndu Bábilọnu. Ọ kwa Chipfu epfu iya. Mu a-chịru phẹ bya g'ẹphe bụru ndu alị-a ọhogu; yẹe iphe, bụ ndu bu iya nụ; mẹ iphe, bụkpoo ọha, bupheru phẹ mgburugburu. Mu e-mebyishibẹbe phẹ rengurengu kpọ; mee phẹ; ẹphe abụru iphe, anyị ishi ẹdzu; bya abụru iphe e gude eme iphe ọchi; yẹle iphe, e gude ephu l'iphu; tẹme l'ọ bụru ochobu jasụ l'ojejoje. 10 Mu e-me g'ọ-phụ-wuruwuru k'ẹhu-ụtso yẹle ete ẹswa ta adụhe l'echilabọ phẹ; ọphu olu nwanyị, alụ ji; yẹle kẹ nwoke, alụ nwanyị ọ̀phúú adụedu; ọphu ọda ikwe nri adụedu iya; ọphu ọku emeẹdu iya jaa. 11 Alị ẹka-a l'ophu l'ophu a-bụru okorobo ochobu; tẹme ọha-a l'ophu anọdugbaa eze ndu Bábilọnu l'ẹka; ụkporo apha ẹto l'apha iri. 12 Teke ụkporo apha ẹto l'apha iri ono dzuẹrupho; mu anụa eze ndu Bábilọnu aphụ; yẹle ọha ono l'ophu. Mbụ l'alị ndu Bábilọnu l'ophu bẹ mu a-nụ aphụ ẹjo-iphe, ẹphe meshiru. Mu eworu iya tọgbo; l'ọ bụru ochobu jasụ l'ojejoje. Nokwa iphe, Chipfu eepfu. 13 Alị ẹka ono bẹ mu e-mekọta iphemiphe, mu pfuhawaru lẹ mu e-me iya; mbụ iphemiphe, e deru l'ẹkwo, bụ iphe, Jieremaya pfuru lẹ mpfuchiru lẹ k'ọhamoha l'ophu. 14 Ẹphebedua bẹ ọha, dụ igwerigwe; yẹle eze ndu parụ ẹka e-mechakwaphọ mee phẹ ohu. Mu apfụa phẹ ụgwo g'iphe, ẹphe meru gbaru; yẹle iphe, ẹphe gude ẹka phẹ meta.”
Okoro oke-ẹhu-eghu Chileke
15 Wakwa iphe, Chipfu, bụ Chileke ndu Ízurẹlu pfuru mu baa: “Okoro-a, bụ iphe, jiru iya nụ bụ mẹe k'oke-ẹhu-eghu mu-a; nafụnu mu iya l'ẹka. Jenụ emee g'iphe, bụ ọha, mu e-zi g'i je alị phẹ ngụkota iya! 16 Ẹphe -ngụe ya phọ; ẹphe awata akpọ garịgari; wata eme ọbvu ọbvu; kẹle mu a-chịru ndu ogu-echi ye g'ẹphe bụru phẹ ọgu.”
17 Tọbudu iya bụ; mu bya anata Chipfu okoro ono; bya ejee ọhamoha, bụ ẹka o ziru mu je emee; ẹphe ngụkota iya; 18 mbụ Jierúsalẹmu; waa mkpụkpu, nọgbaa l'alị ndu Jiuda; waa ndu eze phẹ; waa ndu-ishi l'alị-eze iya; g'e mekọta iya g'ọ bụru ochobu; yẹle iphe, anyị ishi ẹdzu; waa iphe, e-gude achị ọchi; mẹ iphe, e-gude ephu l'iphu, bụ g'ọ dụ ntanụ-a; 19 waa Fero, bụ eze ndu Ijiputu; waa ndu-ozi iya; waa ndu-ishi l'alị-eze iya; waa ndu nkiya g'ẹphe ha; 20 waa iphe, bụ ndu ọhozo, bu l'alị Ijiputu; waa iphe, bụ eze ndu ndu Uzu; waa iphe, bụ eze ndu ndu Filisitayinu; mbụ eze, ndu mkpụkpu Ashikelọnu; yẹle eze ndu mkpụkpu Gaza; waa eze ndu mkpụkpu Ẹkuronu; yẹle nwa ndu phọduru lẹ mkpụkpu Ashịdodu; 21 waa ndu Edọmu; waa ndu Mówabu; waa ndu Amọnu; 22 waa iphe, bụ ndu eze ndu Taya; waa iphe, bụ ndu eze ndu Sayịdonu; waa iphe, bụ eze ndu ndu bu l'azụ eze-ẹnyimu azụ iya ọphuu; 23 waa ndu Dedanu; waa ndu Tema; waa ndu Buzu; waa iphe, bụ ndu bugba l'ọha, dụ ẹnya; 24 waa iphe, bụ eze ndu ndu Arabu; waa iphe, bụ ndu eze ndu ọhozo, bụ ndu bu l'echiẹgu; 25 waa iphe, bụ eze ndu ndu Zimiri; waa iphe, bụ eze ndu ndu Elamu; waa iphe, bụ ndu eze ndu Midiya; 26 waa iphe, bụ ndu eze ndu isheli; ndu bu ntse; mẹ ndu ọphu bu ẹnya; mbụ ndu ono g'ẹphe hakpọo nanụnanu; mbụ-a; ọ bụepho alị-eze, nọkota l'eliphe mgburugburu. G'ẹphe ha -ngụchaa ya; eze ndu Sheshaku angụkwaa ya phọ.
27 “Sụ-a; waa iphe, ii-pfuru phẹ baa: Wakwa iphe, Chipfu, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike eepfu; mbụ Chileke kẹ ndu Ízurẹlu: Unu ngụa iphe-a; g'ọ tsụ unu atsụtsu; unu agbọo ya; unu adaa iko; unu taa gbẹshibaedu agbẹshi; ọ bụru iphe, a-kpa iya nụ bụ lẹ mu a-chịru ndu ogu-echi yeru unu. 28 Ọle teke ẹphe jịkaru l'ẹphe taa natadụ ngu okoro ọbu angụ iphe, nọ iya nụ; l'ịisu phẹ-a: Wakwa iphe, Chipfu, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike eepfu baa: Unu ngụfutajekwa iya! 29 Lenu! Mu gudeakwa ẹjo-iphe abyapfuta mkpụkpu ono, eeku eyeru ẹpha mu ono. ?Unu arị l'unu a-la g'a ta nụ unu aphụ? Unu taa alakwa g'a ta nụ unu aphụ; kẹle mu e-ku ogu-echi oku g'ọ bya egbufu iphe, bụ ndu bu lẹ mgboko-a.” Nokwa iphe, Chipfu, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike eepfu.
30 Nta-a bụ lẹ-a; tụko iphe-a,
mu pfuru ngu-a pfuaru
phẹ; sụ phẹ lẹ-a:
“Chipfu a-gbẹkwa
l'ephekerephe gbọo
ụja.
Ọo-nọdukwa l'ibe iya,
dụ nsọ chia mkpu;
gbọoru ndu alị nkiya ụja.
Ọo-nọdu ara gbagbagba
gẹ ndu azọshi akpụru
vayịnu.
Ọ bụru ndu ọo-nọdu
araru iya bụ ndu bu
l'eliphe l'ophu l'ophu.
31 Ùtsú a-da gbaa mgboko
ophorokpo;
kẹle opfu daru Chipfu
yẹle ọhamoha.
Oo-kpe nemadzụ l'ophu ikpe;
woru ndu ẹjo-iphe haa
g'e gude ogu-echi
gbushia.”
Nokwa iphe, Chipfu eepfu.
32 Wakwa iphe, Chipfu, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike eepfu baa: “Lenu! Ẹjo-iphe asakwa galagala; o -shi l'ọha ọwa l'ọosoba l'ọhozo. Mbụ l'oke phẹrephere abyakwa ezizi. Ọ bụru ẹka oo-shi bụ l'ẹka igwe beru alị beru.” 33 Lẹ teke ono bẹ ndu Chipfu phụru tẹterii a-tụko dabyigbaaru l'ẹkameka; eshi l'ishi mgboko ishi iya-a jasụ l'ishi iya ọphuu. Ọ tọ dụdu onye a-ra ẹkwa phẹ; ọphu aa-pakọbedu odzu phẹ; ọphu ee-lidu phẹ elili. Ọ chia l'ẹphe a-dụjegbaa gẹ nshị dọru l'alị.
34 Unubẹ ndu eche atụru; unu raa ẹkwa chia mkpu! Unu rwaphua onwunu l'urwuku; unubẹ ndu-ishi ikpoto atụru! Noo kẹle teke ee-gbushi unu rwuakwaru. Unu a-da iko tụkposhihu g'ite-ụrwa, dụ ree. 35 Ndu eche atụru te enwedu ẹka ẹphe a-gbaru laa; ọphu ndu-ishi ikpoto atụru enwedu ẹka ẹphe a-gbaru laa gude nahụ. 36 Ọ kwa olu ẹkwa ndu eche atụru ada ẹgube phọ; mkpu, ẹphe echi; mbụ ndu-ishi ikpoto atụru; noo kẹle Chipfu emebyishiwa ẹka ẹphe echeje atụru phẹ. 37 Phorokotoko ẹka ono, shi daa nyọnyoronyo ono bẹ ee-me g'ọ dabyiru kẹ mmanụ. Ọ bụru iphe, a-kpa iya nụ bụ ẹhu-eghu Chipfu. 38 Ọo-parụ ọgba iya haa g'oduma; alị phẹ abụru ochobu. Ọ bụru iphe, a-kpa iya nụ bụ ogu-echi ndu emekpa phẹ ẹhu. Ọzo bụ iphe, a-kpa iya nụ bụ oke ẹhu-eghu Chipfu.