23
Ẹkali iya ọphu pfụberekoto
Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: “Aphụ a-tsọkwaru ndu nche atụru ono, bụ ndu ọphu emebyishi atụru mu bya achịkashi iya achịkashi l'alị mu.” Ọo ya bụ lẹ-a; wakwa iphe, Chipfu epfu; mbụ Chileke ndu Ízurẹlu; iphe, oopfu anụ ndu nche atụru, eche ndibe iya: “Eshinu unu chịkashiru atụru mu achịkashi; mbụ chị-phua ya achị-phu; ọphu unu eletadu iya ẹnya; bẹ mu e-letakwanụ unu ẹjo eleta; chia unu iphe ẹjo-ememe ono, unu meru ono.” Nokwa iphe, Chipfu eepfu bụ ono. “Ọo mbẹdua l'onwomu e-je achịkota nwa ndu phọduru nụ l'ụnwu atụru mu ono l'iphe, bụkpoo alị ẹka mu chịru phẹ jeye g'ọ ha; duphuta phẹ azụ l'ẹka ẹphe a-tajẹ nri, bụ ẹka ẹphe a-nọdu wata azụzu; aka igwerigwe eje. Mu e-ye ndu nche atụru, a-nọdu eleta phẹ ẹnya. Teke ono bẹ ndzụ taa gụedu phẹ; ọphu ọ dụedu iphe, eyekwadu phẹ ebvu; ọphu ọ dụedu ọphu aachọkwadu achọcho.” Nokwa iphe, Chipfu eepfu.
Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: “E -mechaa bẹ mu e-metaru Dévidi ẹkali iya ọphu a-pfụbe ẹka ọto; mbụ onye eze, e-gude mmamiphe bụru eze; tẹme l'ọ nọdu ekpe ikpe, pfụru nhamụnha bya eme iphe, pfụru ọto l'alị-a. Ọ bụru teke ọ bụ eze bẹ aa-dzọta ndu Jiuda. Ndu Ízurẹlu anọdu; ọ tọ dụdu iphe, eme phẹ nụ. Onye ono bẹ iphe, ee-ku iya bụ: ‘Chipfu, bụ apfụbekoto anyi’.”
Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: “Ọo ya bụ l'o -rwua mbọku ono bẹ ndiphe taa sụbaedu: ‘Eshinu Chipfu nọ ndzụ g'ọ nọ iya-a; mbụ onye dufutaru ndu Ízurẹlu l'alị Ijiputu.’ Ọ bụwaru iphe, ee-pfuje bụ: ‘Eshinu Chipfu nọ ndzụ g'ọ nọ iya-a; mbụ onye dufutaru oshilọkpa Ízurẹlu l'alị ndu isheli waa l'iphe, bụkpoo ọhamoha, bụ ẹka o shi chị-phua phẹ.’ Teke ono bẹ ẹphe e-buru l'alị k'ẹka phẹ.”
Ndu epfu iphe, Chileke epfuduru
A -bya l'opfu-ẹhu ndu
mpfuchiru;
ọkpoma agbawahụkwa
mu agbawahụ.
Mbụ l'ọkpu mu l'ophu
anmakọta mu jiijiijii.
Mu dụepho g'onye mẹe atsụ;
mbụ g'onye mẹe tụ-tsuru.
Ọ bụru iphe, kparụ iya nụ
bụ Chipfu yẹe opfu iya,
dụ nsọ.
10 Alị ẹka-a l'ophu bụ iphe,
jiru iya nụ bụ ndu
eri ogori.
Ọ bụru ọnu, a tụru meru
g'o gude alị ẹka-a nọdu
l'aphụ.
Ẹka anụ akpajẹ nri
l'echiẹgu kpọhu jegiri
jegiri.
Ndu mpfuchiru nọdu
eme ẹjo-iphe;
tẹme ẹphe nọdu eme ike
phẹ g'ọ gbadụru.
11 Wakwa iphe, Chipfu epfu:
“Ndu mpfuchiru mẹ ndu-uke
Chileke tụkoru bụru
ndu te emedu ele Chileke.
Mbụ lẹ mu hụmacharu
ẹjo-iphe ọbu,
ẹphe eme ọbu l'eze-ụlo
mu.
12 Noo g'o gude ụzo phẹ je
l'awata echi ẹturu.
Aa-chịru phẹ chị-phua
l'ẹka agba ọchii.
Ọ bụru ẹka ono bẹ ẹphe
a-da iko.
Mu egude ẹjo-iphe
dapfu phẹ teke ono,
ee-chi phẹ iphe ono.”
Nokwa iphe, Chipfu eepfu
bụ ono.
13 “L'echilabọ ndu mpfuchiru,
shi lẹ Samériya bẹ mu
hụmaru ẹbyi-a:
mbụ l'ẹphe epfuchiru Balụ;
gude ẹgube ono eduphu
ndibe mu, bụ ndu Ízurẹlu.
14 Tẹmanukwapho; l'echilabọ
ndu mpfuchiru kẹ
Jierúsalẹmu bẹ mu
hụmakwarupho iphe,
anyị ishi ẹdzu.
Ẹphe anọduje eri ogori;
tẹme ndzụ phẹ bụru
adzụ ụka.
Ndu eme ẹjo-ememe
bẹ ẹphe anọduje eme
g'ẹka ka phẹ eshihu
ike l'iphe, ẹphe eme;
k'ọphu bụ l'ọ tọ
dụdu onye ọphu
aghajẹru ẹjo-iphe,
oome azụ.
L'ẹhu nkemu bẹ ẹphe
dụkotaepho gẹ ndu
Sọdomu;
ndu Jierúsalẹmu dụkotae
mu phọ gẹ ndu Gọmóra.”
15 Ọo ya bụ lẹ-a; wakwa iphe, Chipfu, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike eepfu l'opfu ẹhu ndu mpfuchiru:
“Mu e-me g'ẹphe ria nri,
atsọ ilu;
ẹphe angụa mini,
e yeru iphe,
egbu egbugbu.
Noo kẹle ọo l'ẹka ndu
mpfuchiru,
shi Jierúsalẹmu bẹ o shi;
be eme ele Chileke
barahụ dzuru alị ẹka-a
l'ophu.”
16 Wakwa iphe, Chipfu, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike eepfu: “Unu ta angajẹkwa nchị l'iphe, ndu mpfuchiru epfuru unu. Ẹphe emejekwa g'unu chịru ụpfu ye l'iphe, te emedu ememe. Ẹphe asụje l'ẹphe phụru ọphulenya; ama l'ọo iphe, ẹphe rịtaru l'ọkpoma. Ọ tọo bụduru iphe, shi yẹbe Chipfu l'ọnu. 17 Tekenteke bẹ ẹphe anọduje epfuru ndu kpọru mu ẹbo l'afụ sụ phẹ: ‘Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: Ẹhu a-dụkwaa unu guu!’ Ndu ọphu bụ iphe, shi l'ẹjo ọkpoma phẹ bẹ ẹphe anọduje eme; ndu k'ono bẹ ẹphe asụje: ‘Ọ tọ dụkwa iphe, byaru emebata unu.’ ”
18 Obenu lẹ-a; ?bụ onye ole pfụjeru gẹ yẹe Chipfu chịa ìdzù lanụ; kẹ g'ẹphe hụmakwanu iphe, eme nụ; ọzoo nụma opfu iya? ?Bụ onye ngabẹjeru nchị nụma opfu iya? 19 Lekwa; Chipfu gudeakwa ẹhu-eghu ezi oke phẹrephere; mbụ ẹjo oke phẹrephere. Ọ bụru l'ishi ndu ẹjo-iphe bẹ ọophu temutemu. 20 Ọphu ẹhu eghubuhukwa Chipfu eghu gbiriri jasụ l'o meẹbekota iphe, dụ iya l'ọkpoma k'ememe. Mbọku abya-a l'ụzo iphu teke iphe-a l'e-dokọta unu ẹnya ree.
21 “Ọ tọ bụdu mbẹdua ziru ndu mpfuchiru-a ozi. Ẹphe gudelẹ-a ozi phẹ agba phuchaphucha. Ọphu mu epfukwaru opfu yeru phẹ; ẹphe nọdu epfulẹ-a epfuchiru mu. 22 Obenu l'ọme ẹphe pfụjeru; mu l'ẹphe chịa ìdzù lanụ; mẹ ọ -bụru iphe, mu pfuru bẹ ẹphe gege eje araaru ndibe mu arara; m'ẹphe emekwanaa; ẹphe aghakọbe; haa ẹjo ụzo, ẹphe etso; yẹe ẹjo-ememe, ẹphe eme.”
23 Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: “?Ọ dụ gẹ mu bụepho Chileke, nọ ntse; ọphu mu abụedu Chileke, nọ ụzenya tọo?” 24 Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: “?O nweru onye e-je l'ẹka dụ k'edomi onwonye je edomia onwiya k'ọphu bụ lẹ mu taa hụmadu iya tọo? ?Mu te ejiduru imigwe; bya eji eliphe l'ophu?” Nokwa iphe, Chipfu eepfu bụ ono. 25 “Mu nụmaakwaru iphe, ndu mpfuchiru ono epfu, bụ ndu egudeje ẹpha mu epfu iphe, mu epfuduru. Ẹphe asụje: ‘Mu rwọru nrwọ! Mu rwọru nrwọ!’
26 “?Bụkpoo teke ole bẹ ẹgube iphe ọwa-a anọ-beru l'ọkpoma ndu mpfuchiru-a, te epfudu ire-lanụ-a; ndu bụepho ẹjo ọriri, bataru phẹ l'egomunggo bẹ ẹphe epfuje. 27 Ẹphe edobesụje lẹ nrwọ ono, ẹphe ezeru nwibe phẹ ono e-me gẹ ndibe mu zọhaa ẹpha mu ẹgube ono, nna phẹ oche phẹ gude abarụ Balụ ẹja zọhaa ẹpha mu ono.
28 “G'onye mpfuchiru, arwọ nrwọ zenụpho nrwọ iya; obenu lẹ-a; g'onye ọphu nụmaru opfu mu gude ire-lanụ pfua ya; kẹle-a; ?bụ awe bẹ ẹswa akpe eje atụru akpụru iya?” Nokwa iphe, Chipfu eepfu. 29 Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: Opfu, shi mu l'ọnu dụkwa g'ọku; tẹme ọ dụkwapho g'ọngu, etsuje mkpuma yọgiri yọgiri. 30 Ọo ya bụ lẹ-a; Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: “Mu nọ-chikwaru ụzo ndu mpfuchiru ono, ejeje ezita opfu, nwibe phẹ pfuru bya epfua; bya asụ l'ọo mu pfuru iya onoya. 31 Mbụ lẹ-a; mu nọ-chikwaru ụzo ndu mpfuchiru ono, asajẹ ọnu phẹ sụ lẹ mu sụru ono.” Nokwa iphe, Chipfu eepfu. 32 Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: “Lekwa; mu nọ-chikwaru ụzo ndu ono, arwọje nrwọ ẹregede ono; ndu anọduje eze nrwọ ọbu; shi nno mee gẹ ndibe mu tsoru ụka ono, ẹphe adzụ ono; yẹe eku-onwonye ono phua ụzo ono. Ọphu ọ bụdu l'ọo mu ziru phẹ; ọphu ọ dụkwa ekemu, mu tụru nụ phẹ. Ọo ya bụ l'ọ tọ dụkpodaa urwu, ẹphe abarụ ndu-a ililekpọo.” Nokwa iphe, Chipfu eepfu.
33 “Teke ndu ẹka-a; ọzoo onye mpfuchiru; ọzoo onye uke jịru ngu sụ ngu: ‘?Ị jịru Chipfu ọ sụ g'e mee gụnu?’ L'ịisu phẹ-a: ‘G'e mee gụnu bụ gụnu? Ọ sụru lẹ ya a-gwọbe unu! Noo iphe, Chipfu epfu bụ ono.’ 34 Teke ọ bụkwanu l'onye mpfuchiru; ọzoo onye uke; ọzoo onye ọzo mmanụ pfulaharu sụ lẹ ya jịkwaru Chipfu; o zia iphe, ee-me; mu anụa onye ọbu aphụ; yẹle ndibe iya g'ẹphe ha. 35 Iphe, unu a-nọduje ajị nwibe unu phẹ; ajị iya ụnwunna unu phẹ bụ: ‘?Chipfu sụhunuru agha g'a jịru iya?’ Mbụ: ‘?Bụhunu gụnu bẹ Chipfu pfuru?’ 36 Ọle-a; unu te egudekwa ọnu unu pfua iphe, unu jịru Chipfu; ọ sụ g'e mee ọzobakpo. Kẹle ọ bụwaa iphe, onyemonye pfuru onwiya bẹ oome; unu gude nno woru opfu kẹ Chileke, nọ ndzụ gha ịgharaphu; mbụ Chipfu, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike; bya abụru Chileke anyi. 37 Waa iphe, ii-pfujeru ndu mpfuchiru baa: ‘?Unu jịru Chipfu; ọ sụhunu unu agha?’ Mbụ; ‘?Bụ gụnu bẹ Chipfu pfuru?’ 38 A makwarụ-a l'unu epfu l'unu jịru Chipfu; o zia unu iphe, e-me nụ. Ọle-a; wakwa iphe, Chipfu epfu baa: Iphe, unu anọduje epfu bụ: ‘Wakwa iphe, a jịru Chipfu; ọ sụ g'e mee’; mbụ ọ bụkwaru unubẹ ndu mu sụru g'unu te epfuẹkwa nno. 39 Ọo ya bụ lẹ-a; mu zọhafutajekwa unu; chịfu unu l'iphu mu; unu lẹ mkpụkpu ono, mu nụru unu lẹ nna unu oche phẹ ono. 40 Ujikputeru, mu e-me unu a-nọkwa ojejoje; mbụ l'ọo-bụru iphe-iphere, a-nọ ojejoje; ọphu a byadu azọha iya azọha.”