4
Sétanu adata Jisọsu
(Mak 1:12-13; Luk 4:1-13)
Tọ dụ iya bụ; Ume Nchileke ono eduta Jisọsu duba l'echi-ẹgu tẹ Obutuswe data iya. Jisọsu erua ẹke ono; je anọo ụkporo abalị ugbo ẹbo: eswe l'ẹnyashi l'ẹke ono; swịkota aswịswi. E metsua; ẹgu agụlahaa ya. Obutuswe, bụ nwandata abyakfutashia ya bya asụ iya: “Ọ -bụru l'ị bụ Nwatibe Nchileke; menua mkpuma-wa t'ọ ghọshia nri.”
Jisọsu asụ iya: “Ẹkwo okfu Nchileke sụru l'ẹ tọ bụdu nri nwẹnkinyi iya; bẹ madzụ egudeje nọdu ndzụ. Iphe madzụ egudeje nọdu ndzụ bụ iphe bụ okfu, shi Nchileke l'ọnu.”
Tọ dụ iya bụ; nggụbe Obutuswe ono eduru Jisọsu bahụ lẹ Jerúsalemu, bụ obodo ono, dụ nsọ ono; je eworu iya dobe l'ọnungonu ẹke, katsụa l'eli l'eze-ụlo Nchileke; sụ iya: “Ọ -bụru l'ị bụ Nwatibe Nchileke; kfụdaedu l'alị; kẹ l'e deru l'ẹkwo okfu Nchileke; sụ:
‘Lẹ Nchileke e-zi
ụnwu ojozi-imigwe iya
t'ẹphe leta ngu ẹnya.
Ẹphe e-gbobe ẹka;
wọta ngu t'ụkfu ba dụ ngu!’ ”*
Jisọsu asụkwa iya phụ: “Obenu l'e dekwaru iya phụ l'ẹkwo okfu Nchileke; sụ: ‘Ba adatakwa Nnajiufu, bụ Nchileke ngu adata.’ ”
Ya ndono; Obutuswe ono edutakwaphu Jisọsu ọdo; nyihushia eze ugvu ọbu, ha l'eli l'ọ bụ ngụnu; je ekoshikota iya alị-eze ndiphe mgburumgburu; mẹ iphemiphe ọbule, dụ mma, nọ iya nụ. Yọ sụ Jisọsu: “Iphe ono l'ọ ha; bẹ ya a-nụkota ngu; m'ọ -bụru l'ịi-da l'alị; baaru iya ẹja.” 10 Jisọsu asụ iya: “Gbeshi l'ẹke ono Sétanu. Ẹkwo okfu Nchileke sụru: ‘L'ọo Nnajiufu, bụ Nchileke ngu bụ onye ịi-baru ẹja; bụru iya nkịnyi iya bụ onye ịi-nọdu l'ẹka.’ ”
11 Ya ndono; Obutuswe ono aparu Jisọsu haa; ụnwu ojozi-imigwe abya eyeru Jisọsu ẹka.
Jisọsu awata ozi iya lẹ Gálili
(Mak 1:14-15; Luk 4:14-15)
12 Yo rulephu teke Jisọsu nụru l'a tụwaru Jọnu mkpọro; yo gbeshi jeshia Gálili. 13 Yo gbeshi lẹ Názarẹtu; lashia je eburu lẹ Kapániyọmu l'iku eze ẹnyimu Gálili lẹ mgbaku Zébulọnu mẹ Náfutali; 14 k'ọphu iphe ono, o kfuru mbụ Azáya, bụ onye nkfuchiru Nchileke ono e-re; mbụ iphe ono, o kfuru; sụ:
15 “Nggụbe alị Zébulọnu;
mẹ alị Náfutali,
l'ibyiya k'eze ẹnyimu ono,
nọ l'azụ Jọ́danu azụ iya
ọphu ono.
Nggụbe Gálili kẹ ndu
ọhodo!
16 Ndu ono, nọ l'ọchi ono
e-mekochaa phụ iphoro, ha nshinu.
Ndu ọphu buwa ebubu l'alị
ono, gbaru ọchi ono;
mbụ alị ono, bụ anwụhu
bụ iphe nọ iya nụ ono;
bẹ iphoro nwuakwaru phoo.”
17 Jisọsu eshiwaphu teke ono wata ọra ozi-ọma, shi l'ẹka Nchileke arara; asụje: “Unu taa onwunu ụta iphe dụ ẹji, unu meshiru; ghaa umere lakfuta Nchileke; lẹ Nchileke abyaakwa okoshi lẹ ya bụ eze!”
Ndu mbụ, tsolahaaru Jisọsu
(Mak 1:16-20; Luk 5:1-11)
18 Yọ bụru lẹ Jisọsu etso iku Eze Ẹnyimu Gálili ogologo; b'ọ phụru unwunne labụ, egbuje ẹma. Onye lanụ bụ Sáyịmonu, eekuje Pyita. Onye ọphu bụ Ánduru. Yọ phụa ẹphe l'ẹke ẹphe atụ ntofu, ẹphe gude egbu ẹma; 19 sụ ẹphe: “Unu bya etsoru iya tẹ ya zia unu ẹge e shi eruko madzụ l'ọ bụ ẹma.” 20 Yo gudekwadua ẹge ono ekfu; ẹphe apawaruphu ntofu ẹphe ono haa; bya etsoru iya.
21 Jisọsu akpịribe; bya aphụa unwunne labụ ọdo, bụ: Jémusu Zébedi; mẹ Jọnu Zébedi l'ẹke ẹphe lẹ nna ẹphe; mbụ Zébedi nọ l'ụgbo ẹphe; l'edokwazi ntofu ẹphe. Jisọsu ekua ẹphe. 22 Ekuku, ooku ẹphe; ẹphe apawaruphu ụgbo ono haa; haa nna ẹphe ono; tsoru iya.
Jisọsu ezi iphe; l'eme ndu
ẹhu dụ ẹji; t'ẹphe ka mma
(Luk 6:17-19)
23 Jisọsu etsoru Gálili phuu ejephe; l'ezi iphe l'iphe, bụ ụlo-ndzuko ndu Ju; l'ekfukwaphu okfu Nchileke: lẹ Nchileke abyawa okoshi l'ọo ya bụ eze. Yoo mekwaphu tẹ iphe bụ ndu iphe-ememe eme; mẹ ndu ẹhu tsụru ụme; m'o -ruhuru; ọ bụru egbe iphe-ememe; m'ọ bụ ẹhu, dụ ịdagha; t'ẹhu dụkota ẹphe mma. 24 Ẹpha Jisọsu edekota Siríya mgburumgburu. Ẹphe apatatsụaru iya iphe bụ ndu ẹhu dụ ẹji; ndu iphe-ememe, dụ iche iche emetsua; ndu, iphe eme ẹphe; eme ẹhuka nshinu; ndu ọgvu bu l'ẹhu; ndu ndakfụku; mẹ ndu ibe-ẹhu ẹphe nwụhutsuaru anwụhu; Jisọsu emekota ẹphe l'ẹphe ha; ẹhu adụ ẹphe mma. 25 Ikpoto ndu shitsua Gálili awutsoru iya; mẹ ndu shi ẹke, aza Mkpụkpu-iri; ndu shi Jerúsalemu; ndu shi Judíya; mẹ ndu shi azụ Jọ́danu azụ iya ọphu. Ẹphe atụko awụ gidigidi etso iya.
* 4:6 4:6 Egvu 91:11-12. 4:16 4:16 Azá 9:1-2. 4:25 4:25 Iphe ọdo, eeku ẹka-a bụ Dikapolisu, bụ iya bụ mkpụkpu iri.