42
Tọ dụ iya bụ; ndu ishi ndu sọja ono l'ẹphe ha; jeye mẹ Johananu Kareya yẹle Jezanaya Hoshaya; mẹwaru ndu ono l'ẹphe ha; tsube lẹ ndu ọphu ẹnya kage ọla alị jeye lẹ ndu ọphu kakọta nshinu; atụko wụ-kfuta Jeremáya, bụ onye nkfuchiru je asụ iya: “Byiko t'o kfuru nụ Ojejoje, bụ Nchileke iya l'okfu ẹhu nwa ndu-a, phọduru nụ-a l'ẹphe ha. Kẹ l'oolenua: a makwaru-a l'ẹphe shi dụ l'igwe; ọle nta-a bụwa nwa ndu ẹ-ta badụ ishi phọduru. Kfuru nụ Ojejoje, bụ Nchileke ngu t'ọ kaaru ẹphe ụzo, ẹphe e-shi; mẹ iphe ẹphe e-me.”
Jeremáya, bụ onye nkfuchiru asụ ẹphe: “Lẹ ya nụakwaru iphe ẹphe kfuru. Ya e-kfukwaru-a nụ Ojejoje, bụ Nchileke unu, bụ iphe unu arọ. Teke e metsuaru; bẹ ya a-kaaru unu iphe bụ iphe Ojejoje kfuru; ọphu ọ dụkpodua ọphu ya emeru unu lẹ mpya.”
Ya ndono; ẹphe asụ Jeremáya-a: “Tẹ Ojejoje bụkwaru onye ekebe, ekfu ire-lanụ; onye e gude ire iya ẹka l'ẹke ẹphe nọ; m'ọ bụru l'ẹphe te medu iphe bụ iphe Ojejoje, bụ Nchileke ngu sụru t'i kfuru ẹphe t'ẹphe mee. M'ọ -dụ ẹphe maa; m'ọ -dụ ẹphe ẹji; bẹ ẹphe e-me iphe ọ sụru t'ẹphe mee; mbụ Ojejoje, bụ Nchileke ayi; bya abụru onye ẹphe ezi ngu t'i jekfu t'ọ dụru ẹphe lẹ mma; m'ọ -bụru l'ẹphe meru olu Ojejoje, bụ Nchileke ayi.”
A nọlephu abalị iri; Ojejoje abya ekfuru yeru Jeremáya. Jeremáya abya ekukobe Johananu yẹle iphe bụ ndu ishi ndu sọja ono l'ẹphe ha, bụ ndu ẹphe l'iya nọ; mẹ ndu ẹke ono kpamukpamu; tsubekpoo l'onye ẹnya iya katsụa ọla alị jeye l'onye ọphu, kakọta nshinu. Yọ sụ ẹphe: “Ọwaa iphe Ojejoje ekfu ndọ-ọ; mbụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu, bụ onye unu yeru mu sụ tẹ mu je arọoru unu arọro. Ọ sụru: 10 L'ọ -bụru l'unu nọ l'alị ẹke-a; bẹ ya a-kpụ-lita unu akpụ-lita; ya ta alakashịdu unu alakashi. Ya a-dza unu adzadza; ya te efefudu unu efefu. Kẹle mkpaka, ya pataru wụshiru unu atsụwa iya l'ẹhu. 11 Ọwaa iphe Ojejoje ekfu: Unu ba atsụhe eze ndu Bábyilọnu egvu. Unu ba tsụhe iya egvu; kẹle ya nọkwa swiru unu. Ya a-dzọta unu; nafụta unu l'ẹka iya. 12 Keshinu ya bụ onye obu-imiko; bẹ ya e-me iya-a t'ọ phụaru unu imiko; haa unu t'unu nọdu l'alị unu.”
13 “Obenu; ọ -bụru l'unu kwefuru Ojejoje, bụ Nchileke unu ike; sụ l'unu ta anọdudu l'alị-a; 14 mbụ sụ waawa; l'unu e-je eburu Íjiputu, bụ ẹke unu te egudedu ẹnya unu phụ ọgu; unu ta anụ ọda ụpyoku; ọphu ẹgu 'emedu unu. 15 Ọo ya bụ; unu ngabẹkwa nchị l'iphe Ojejoje ekfu; unubẹ nwa ndu Júda ọphu wafụru nụ. Ọwaa iphe ookfu; mbụ Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike; bya abụru Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu: ‘Ọ -bụru l'unu kpebuwaru k'ọla Íjiputu; je eburu; 16 bẹ ọgu ono, unu atsụ egvu iya ono a-gbakfutakwa unu l'ẹke ono; ẹjo-ẹgu ono, unu agbaru ọso ono etsoru unu lashia Íjiputu. Yọ bụru l'ẹke ono bẹ unu a-nọdu nwụshihu. 17 Mbụ l'agha; iphe bụ ndu ono, kpeburu k'ọla Íjiputu je eburu ono bụkwa ọgu; ẹjo-ẹgu; mẹ ẹjo iphe-ememe e-gbu ẹphe. Ẹ tọ dụkwa m'ọo onye lanụ a-la nụ; m'ọ kwanụ nahụ iphe-ẹhuka, ya e-me t'ọ dakfu ẹphe.’ 18 Ọwaa iphe ookfu; mbụ Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike; bya abụru Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu. ‘L'ọ kwa ẹge ya tụ-koshiru ndu bu lẹ Jerúsalemu oke ẹhu-eghughu iya; ono bụ ẹge ya a-tụ-koshi iya unu; mẹ unu -laa Íjiputu. Unu a-bụru iphe e gude anma ẹjo-ẹtu; bụru iphe anyị ishi ẹdzu; bụru iphe-ọchi; bụru iphe e gude akọ ọnu; ọphu unu 'egudehedu ẹnya unu phụ alị ẹke-a ọdo.’
19 “Unubẹ nwa ndu phọduru nụ l'alị ndu Júda; Ojejoje kfuakwaru unu t'unu ba lakwa Íjiputu! Unu makwarụa l'ọo ọkwa bẹ mu anmaru unu ntanụ-a; 20 l'ọ kwa emeswe bẹ unu mesweru onwunu teke unu ziru mu sụ tẹ mu jekfu Ojejoje, bụ Nchileke unu je akpata iya ishi l'okfu ẹhu unu. Unu asụ tẹ mu tụko iphe bụ iphe o kfuru kfuaru unu; l'unu e-mekota iya! 21 Nta-a bẹ mu kfuakwaru iya unu; obenu l'unu te kwedu ome m'ọo nanụ l'iphe Ojejoje sụru t'unu mee, ọ sụru tẹ mu kfuaru unu. 22 T'o dokwaa unu ẹnya: L'iphe e-mekochaa gbua unu l'ẹke ono, unu eje eburu ono kwa ọgu; ẹjo-ẹgu; mẹ ẹjo iphe-ememe.”