35
Ụnwu Rekabu
Yo be teke Jehoyakimu Josáya, bụ eze ndu Júda; Ojejoje abya asụ mu: “Tẹ mu jekfu ndu ọnu-ụlo Rekabu je ekfuru yeru ẹphe; mu eduru ẹphe bya l'ime-ụlo lanụ l'ime eze-ụlo Nchileke. Teke ẹphe byaru; tẹ mu nụ ẹphe mẹe t'ẹphe ngụa.”
Tọ dụ iya bụ; mu atụgbua je ekua Jazaniya Jeremáya Habazinaya; bya ekua unwunne iya l'ẹphe ha; mẹ ụnwu iya l'ẹphe ha; mbụ ndu ọnu-ụlo Rekabu l'ẹphe ha. Mu abya achịbata ẹphe l'eze-ụlo Nchileke; bya achịru ẹphe bahụ l'ime-ụlo ụnwu Hananu Igudalaya, bụ onye kẹ Nchileke. Ime-ụlo ono nọ-nọnyabe ọnu-ụlo kẹ ndu ishi; bya anọdu l'eli ime-ụlo Maseya Shalumu, bụ onye nche ọnu ẹke, eeshije abata. Mu abya agbajishia mẹe l'ụwaka sụbegbaa; bya ahakwarụphu yetsua mẹe l'okoro; dobetsua l'ifu ndu ọnu-ụlo Rekabu ono bya asụ ẹphe: “Unu wota mẹe ngụa!”
Ẹphe asụ mu: “L'ẹphe ta angụjekwa mẹe; kẹle nna ẹphe oche; mbụ Jonadabu Rekabu bụkwa iya tụru ẹphe ekemu ono; sụ: ‘Unubẹdua yekpo l'ụnwu unu ba dụkwa mbọku, unu a-ngụ mẹe gbururu jeye lẹ gbururu! Ọdo abụru t'ẹphe ba akpụjekwa ụlo; ọphu ẹphe 'akọjekwa ókfù; ọphu ẹphe 'akọjekwa mgbo vayịnu. Wo t'ẹ b'ọ dụkwa iphe ono, ọphu ẹphe e-nwejeru; l'ọ bụlekwaphu ada, a gbaru l'ẹ́kwà bẹ ẹphe e-buje. Ọo ya bụ ẹge ẹphe a-kaa nka l'alị ono, ẹphe laru alala ono.’ Yọ bulekwaruphu iphemiphe ọbule ono, ọ tụru l'ekemu; mbụ nna ẹphe oche Jonadabu Rekabu bẹ ẹphe eme. Ọo ya bụ l'ẹphebedua; mẹ unyomu ẹphe; mẹ ụnwu ẹphe kẹ unwoke; mẹ ndu kẹ ụnwanyi te wotabukwaa tsua l'ọnu; ọphu ẹphe ta kpụbukwaa ụlo k'eburu; ọphu ẹphe 'akọdu mgbo vayịnu; ọphu ẹphe 'enwedu ókfù; ọphu ẹphe 'emebedu l'alị. 10 Ọ kwa l'ụlo-ẹ́kwà; bẹ ẹphe ebujeru. Yọ bụleruphu iphe ono l'ọ ha, Jonadabu, bụ nna ayi oche ziru ẹphe ono bẹ ẹphe anọduje eme. 11 Yo be teke Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu byaru bya asakputa alị ẹke-a; ẹphe asụ: ‘Unu byakwa t'ẹphe la Jerúsalemu; t'ẹphe nahụ ndu sọja ndu Bábyilọnu yẹle kẹ ndu Áramu.’ Ọ kwa iya meru iphe ọ bụ lẹ Jerúsalemu bẹ ayi bu.”
12 Tọ dụ iya bụ; Ojejoje abya ekfuru yeru Jeremáya; sụ iya: 13 “Ọwaa iphe Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike kfuru; mbụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu. Ọ sụru: Je je ekfuru ndu Júda; mẹ ndu Jerúsalemu; sụ ẹphe: ?Ẹphe te egudedu ndu-a mụta iphe; wata ome iphe ya sụru tẹ unu meje? Ono kwa iphe yẹbe Ojejoje ajị. 14 Jonadabu Rekabu tụru ndibe iya ekemu sụ t'ẹphe ba ngụjekwa mẹe. Yọ bụru iphe ono, ọ tụru ẹphe l'ekemu ono bẹ ẹphe anọdujelephu l'eme. Gbururu jeye ntanụ bẹ ẹphe te gbe 'angụdu mẹe. Ishi iya abụru l'ẹphe eme t'ẹphe mee iphe nna ẹphe oche tụru ẹphe l'ekemu. Obenu lẹ yẹbedua kfuwaru yeru unu; ya -kfutsua; ya ekfukwazi iya; ọphu unu 'ekwedu ome iphe ya sụru t'unu meje. 15 Ndu ozi iya, bụ ndu nkfuchiru l'ẹphe ha bẹ ya yewaru t'ẹphe byakfuta unu; ya -yetsua; ya eyekwazi iya; ẹphe abya bya asụ unu: ‘L'unu ha l'onye l'onye hanua iphe dụ ẹji, unu eme; gbanwee umere unu; t'unu be tsohe agwa; unu ahaaru ọbaru iya ẹja. Ọo ya k'ọphu unu e-buru l'alị ono, ya nụru unu lẹ nna unu oche ẹphe ono.’ Ọphu unu 'angadụ nchị; unu te ye ọnu. 16 Ndu eri Jonadabu Rekabu meekwaru iphe nna ẹphe oche tụru ẹphe l'ekemu; obenu lẹ ndu-a te kwedu ome iphe yẹbedua sụru t'ẹphe meje.
17 “Ọo ya bụ; ọwaa iphe Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike, bụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu ekfu ndọ-ọ: Unu ngabẹkwa nchị! Iphe bụkpo ẹjo iphe-ẹhuka ono, ya sụru lẹ ya a-kụbe unu ono bẹ ya e-wụbekwa ndu Júda; mẹ iphe bụ onyemonye, bu lẹ Jerúsalemu. Ya kfuru ẹphe okfu; ọphu ẹphe 'angadu nchị. Ya ekua ẹphe oku; ọphu ẹphe 'azadụ.” 18 Tọ dụ iya bụ; Jeremáya bya asụ ndu ọnu-ụlo Rekabu: Ọwaa iphe Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike, bụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu ekfu. Ọ sụru: “Lẹ keshinu unu mewaru iphe nna unu oche; mbụ Jonadabu tụru unu ekemu; bya emekota iphe bụ iphe ọ sụru t'unu meje; mbụ yọ bụleruphu ẹge o koshiru iya unu bẹ unu eme iya; 19 b'ẹ tọ dụkwa teke aa-nọnyaa t'a sụ l'ụko madzụ dụru ndu awa Jonadabu Rekabu; ndu a-nọdu ejeru iya ozi. Ono kwa ụkwa yẹbe Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike; bya abụru Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu ekwe unu ndono.”