5
Egvu mgbo vayịnu
Mu a-gụru egvu;
nụ onye mu yeru obu.
Mu e-gude mgbo vayịnu iya gụa ya.
Onye mu yeru obu;
bẹ gbaru mgbo vayịnu l'alị,
emehu iphe l'iku ugvu.
Ọ tụ-zewaru iya atuze;
hashịwa iya mkpuma;
bya afọta akpụru vayịnu
ndu ọphu kakọta mma kụa ya.
Ọ kpụru ụlo-nche lẹ mgbabu ono;
bya egvua ẹke aanọduje
apyịfuta mẹe lẹ vayịnu ọbu.
Yọ nọdu ele t'ọ mịshia nebyi, dụ mee.
Yọ bụru nebyi, dụ ẹji b'ọ mịshiru.
Nta-a; unubẹ ndu bu lẹ Jerúsalemu; mẹ unwoke ndu Júda; unu kpe-eduru mu lẹ mgbo vayịnu mu okfu-a: ?Bụ ngụnu; bẹ mu g'emefuaru mgbo vayịnu mu-a, mu te mehaaduru iya? Mu gbe ele ẹnya tẹ vayịnu, nọ iya nụ mịshia akpụru dụ mma; ?bụ ngụnu kpahụnuru iphe o gbe mịshia akpụru, dụ ẹji.
“Nta-a; tẹ mu bya akaru unu iphe mu e-me mgbo vayịnu mu ono. Mu a-fọkashi iphe e gude gbabuta iya; k'ọphu ee-mebyishi iya. Mu e-nwukposhi mgbodo, a kpụru iya mgburumgburu; a bya dzọpyashia ya. Mu e-mele iya phu t'o yifu; k'ọphu bụ ẹ ta byadụ akọcha iya akọcha; t'a bya bya akpa iya ẹja. Iphe zẹ l'ẹke ono; bụ mkpakparị mẹ ọgarama-mbo. Mu e-me igwe t'ẹ b'ọ chịru iya mini.”
Ọ kwa ọnu-ụlo Ízurẹlu bụ
mgbo vayịnu ono, Ojejoje,
bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike gbaru ono.
Yọ bụru ndu Júda bụ
iphe ono, dụ iya mma,
ọ kụru iya ono.
O leru ẹnya t'e mee iphe dụ mma;
iphe ọ phụru abụru ogbu ọchi.
O leru ẹnya t'e meje iphe gbaru nụ;
iphe ọ phụru abụru
ụzu-ẹkwa.
Nshọo Ízurẹlu
Nshọo ndu alọkoje ụlo doberu onwẹphe; mẹ ndu anaphe alị eyekwa l'alị ẹphe; jeye tọ dụhe ẹke aphụdunu; unu eburu l'ẹgu nkịnyi. Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike kfuakwaru iya; mu anụa ya ẹke ọ sụru: “Igweligwe ụlo bẹ chihufutaje. Mbụ eze ụlo, hatsụa nshinu ama ntụmatu; bẹ e-mekochaa bụru ụlo, e te budu ebubu. 10 Ẹke e gude eswi iri, a jịgbaberu ẹbo ẹbo kọo ujiku lanụ bụ nwa mẹe vayịnu, e-ji ipoti ẹto; bẹ aa-pyịta iya. Onye kụru iphe jiru ẹkpa-jahotu bụ iphe jiru ashanga; ọwaa efere-ụtara; bẹ aa-wọta iya.”
11 Nshọo ndu egbeshije lẹ ngguge-ụtsu je adaburu l'ọngu mẹe; mbụ ndu angụje mẹe jeye l'echi-abalị gbururu jeye ẹnya l'eke ẹphe kfukfukfu. 12 Egbe ndu ono anọduje akpọ une; l'akụ ogele l'ẹke ẹphe eri iphe. Ẹphe akụ nkwa; l'aphụ opu; swiphee onwẹphe mẹe l'ẹke ẹphe eri iphe ọbu. Obenu l'ẹ to nwedu iphe Ojejoje meru, ẹphe gụberu iphe; tọ dụ ẹka-ọru iya, ẹphe ekuje iphe. 13 Ọ bụ iya e-me iphe aa-kpụ ndu mu lẹ ndzụ; kẹ l'ẹphe te nwedu egomunggo. Ndibe ẹphe, bụ ogenyi bụ ẹgu e-gbushi ẹphe. Ẹphe adụ l'igwe; mbụ ndu ẹkpiri a-kpọshihu nkụ. 14 Ọo ya bụ l'alị-maa bẹ ẹgu kabawa agụgu. O ghewaru ọnu phaa; l'eleko ndibe ẹphe, bụ ndu nweru ẹnya mẹ igweligwe ndibe ẹphe eme ụngara; mẹ ndu ẹmirima a-wụba iya.
15 Ọo ya bụ aa-lọ-tsuta madzụ alị; mbụ lẹ ndu mgboko bẹ ee-me ẹphe azẹ kpẹe; ẹge ono bẹ ee-mekwaphu ndu anya ndu ẹphe azẹ kpẹe. 16 Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike bẹ ee-gude k'ikpe nhamụnha, ookpeje atụ-li iya atụ-li. Nchileke, dụ nsọ egudeje odobe-ẹka-ndoo koshi lẹ ya dụ nsọ. 17 Teke ono; bẹ atụru a-nọdu akpa nri l'ọ bụ ẹgu ẹke eecheje iya. Ndu shi eshishi atụtulahaa iphe l'ẹke ndu nweru iphe awụshije iphe.
18 Nshọo ndu egudeje eri ụgho alọkpu iphe dụ ẹji; mbụ ndu anọduje akpụ iphe dụ ẹji ọkpu eswi. 19 Ẹphe asụje: “Tẹ Nchileke menua iphe oo-me ọbu ẹgwegwa t'ayi phụ iya! T'iphe ọbu, onye nsọ kẹ ndu Ízurẹlu tụberu k'ememe rutaedunu ọbu t'ayi maru iya!”
20 Nshọo ndu ewojeru ẹjo iphe kua iphe-ọma; woru iphe-ọma kua iphe dụ ẹji; mbụ ndu ewojeru ọchi dochia ẹnya iphoro; woru iphoro dochia ẹnya ọchi. Ndu ewojeru iphe atsọ ile dochia ẹnya iphe atsọ ẹna; woru iphe atsọ ẹna dochia ẹnya iphe atsọ ile.
21 Nshọo ndu amajẹ iphe l'ẹnya nk'ẹphe; mbụ ndu bụ nwa ọ-maru-ọmachata l'ẹnya nk'ẹphe.
22 Nshọo ndu bụ ẹngu mẹe; mbụ ndu a chiliru ẹka l'ọgha mẹe; 23 mbụ ndu erije ẹka-azụ; kpefu onye ikpe nmaru; gbe nmaa onye iswi dụ mma ikpe. 24 Ọ bụ ẹge ire-ọku ekpoje ụrevu ụbamu; mbụ ọ bụ ẹge ẹswa ọkponku emeje pyatangu l'ọku bụ ẹge ọ́gbaragba ẹphe e-reshihu; igu ẹphe etsua dudu l'ọ bụ ivovoma; kẹ l'ẹphe jịkaru ekemu Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike; tọ dụ iphe ẹphe gụberu okfu onye nsọ kẹ ndu Ízurẹlu. 25 Ọo ya meru iphe ndibe Ojejoje eghu yẹbe Ojejoje eghughu. Ọ haliwaru ẹka chitsushia ẹphe. Ugvu anmalahaa jijiji; odzu ẹphe akụtsuaru l'esu-ụzo l'ọ bụ ẹke a wụshiru ọzu. Obenu l'iphe ono te emedu t'obu tuzita Nchileke. Yọ dabẹlee ẹphe ẹka ẹge ọ dabẹru iya.
26 Ọ paliru mbakeshi, nọtsua ẹke teru ẹnya iphe-ọhubama iya koshi. Yo gude okpuru-ọswa kuko, ndu nọtsua l'ẹke mgboko jeberu. Ẹphe l'agba ntụmatu; gude mkpụtumu ọso lanụ byatashia. 27 Tọ dụ ẹphe onye ike ọso gvụru; tọ dụ onye kpakotaru iphe; tọ dụ onye mgbẹnya roru; tọ dụ onye kuru mgbẹnya; tọ dụ onye akpọ-buleti, o we l'ukfu gbụ-woru agbụ-wo; tọ dụ onye eri akpọkpa iya gbabuhuru. 28 Akfụ ẹphe tụpyishiru ọnu gụngu gụngu. Ụta ẹphe agọbetsua ọnu. Igidi ọkpa ịnya ẹphe ebunwutaje ọku l'ọ bụ mkpuma igwe. Ọkpa ụgbo-ịnya ẹphe ezitsua l'ọ bụ ọku maa. 29 Mkpu, ẹphe echi dụ l'ọ bụ ekiri agụ.
Ẹphe ede ekiri l'ọ bụ nwa agụ;
gude mba, ẹphe aba;
pata anụ, ẹphe gburu tụgbua;
to nwe onye e-je iya anata.
30 Mbọku ono -rulephu; bẹ ẹphe a-nọdu edeji l'ọ bụ ekiri eze ẹnyimu. Onye -paliru ẹnya lee l'alị ono; bẹ iphe ọo-phụ bụ ẹkpuru-ọchi; mẹ iphe-ẹhuka. Iphoro bẹ urukpu e-kpuchita ekpuchita.