33
Jékọpu yẹle Ịso edzuda
Jékọpu apalia ẹnya; phụa Ị́so yẹle ụnu madzụ, ọ chị abya. Yọ bya achịta ụnwegirima iya keeru Lii yẹle Rechẹlu; mẹ ụnwanyi ẹbo phụ, bụ ndu ejeru unyomu iya ozi phụ. Yọ bya achịru ụnwanyi ẹbo ono, bụ ndu ejeru unyomu iya ozi ono yẹle ụnwu ẹphe ye l'ụzo ifu. Yọ bya edobe Lii yẹle ụnwu iya l'azụ ndu ọphu; bya edobe Rechẹlu yẹle Jósẹfu; ẹphe ekpechi azụ. Yẹbedua evutaru ẹphe ụzo. Yo jekfudelephu nwunne iya ono; bya ebyiaru iya ikpere ugbo ẹsaa.
Ya ndono; Ị́so agbakfube iya; je atụ iya gbirimu; gbakụa ya ẹka l'olu; nmaa ya akpa; bya etsua ya ọnu. Ẹphe ẹbo ajịko wata ẹkwa. Ịso abya apalia ẹnya; phụa ụnwanyi ono yẹle ụnwegirima ono; bya ajị ya: “?Bụ ndu ole; mbụ ndu ọwaa, nggu l'ẹphe yị-a?”
Jékọpu asụ iya: “L'ọ kwa ụnwegirima, Nchileke gude k'eze-iphe-ọma nk'iya nụ yẹbe nwozi ngu.”
Ụnwanyi labụ phụ, ejeru unyomu iya ozi phụ yẹle ụnwegirima ẹphe abyaruta; bya efooru iya ifu l'alị. Lii yẹle ụnwegirima nk'iya abyakwaphu bya efokwaaru iya phụ ifu l'alị. Jósẹfu yẹle Rechẹlu abyakpe azụ bya efokwaaru iya phụ ifu l'alị.
Ịso ajị iya: “Igweligwe elu phuu, yẹle iya dzuru l'ụzo phụ; ?bụ kẹ ngụnu?”
Jékọpu asụ iya l'ọo iphe, ya gude eme t'obu dụ nggụbe onye nwe mu nụ mma l'ẹke ya nọ.
Ị́so asụ iya: “Nwunne mu; mẹ ya gbe nweekwaru iphe nshinu; wotaru iphe ngu nweru.”
10 Jékọpu asụ iya: “Wawakwa! Ọ -bụru lẹ ya bụphu nwunne ngu l'oswiya; natanu iphe-a, ya nụru ngu-a! L'ẹge i shiru nabata iya bẹ ifu ngu dụlekwa iya phụ l'ọ bụ ifu Nchileke. 11 Byiko; t'ọ nataru iphe ono, ya wotaru iya ono; kẹle Nchileke meekwaru iya eze-iphe-ọma; ya enwekotawa iphemiphe ọbule, mkpa iya dụru iya.” Jékọpu arọnyaa ya; yo kwa nata iya.
12 Ịso asụ: “Unu t'ayi la! Yẹbedua e-vutaru unu ụzo.”
13 Jékọpu asụ iya: “Onye nwe mu nụ; ị marua l'ụnwegirima-a te shihudua ike ọhuma. Ọdo abụru lẹ ya eme tẹ ya leta atụru-a; mẹ eswi ndu ọwaa, mụshiru ụnwu k'ọphungu-a ẹnya; kẹ l'e -gude ike chịta iya ẹge ono tụgbua; mbụ-a m'ọo ujiku lanụ bẹ ẹphe a-nwụshihukotakwa. 14 Ọo ya bụ; onye nwe mu nụ; vururu yẹbe nwozi ngu ụzo tụgbua. Yẹbedua a-tọkpelephu nwẹhu l'etso elu-a; mẹ ụnwegirima-a gbururu jeye ya abyakfuta ngu lẹ Séyi.”
15 Ị́so asụ iya: “Tẹ ya hanụru unwoke ndu nk'iya haaru iya t'ẹphe l'ẹphe yịru.”
Jékọpu asụ iya: “T'ọ haaru. L'iphe, bụ iphe dụ iya mkpa bụphu tẹ nggụbe onye nwe mu nụ kweru nabata iya l'oswiya.”
16 Tọ dụ iya bụ; Ị́so egbeshi mbọku ono; yọ bụru iya ọla Séyi. 17 Jékọpu aswịa ya lẹ Súkọtu. Yo rua Súkọtu bya akwata ufu buru l'ẹke ono; bya atụshiaru elu iya mkpu. Ọ bụ iya meru iphe eeku ẹke ono Súkọtu.*
18 Jékọpu eshi lẹ Padanu Áramu; laruta Shékemu l'alị Kénanu; to nwe iphe meru iya nụ. Ị -nọdu l'ọdu ẹke ẹphe nọ; nggu ele mkpụkpu ono ẹnya. 19 Yo gude ụkporo mkpọla-ọcha ise zụta ụnwu Hamọ alị ẹke o gvuberu ụlo-ẹ́kwà iya. Hamọ ono bụ iya bụ nna Shékemu. 20 Yọ bụru l'ẹke ono b'ọ kpụru ẹnya-ngwẹja; kua ya Elu-Elohe kẹ Ízurẹlu.
* 33:17 33:17 Iphe, “Súkọtu” bụ bụ “Ẹke, eedobeje ishi.” 33:20 33:20 Iphe “Elu-Elohe” bụ bụ “Nchileke bụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu.”