27
Ẹnya-ngwẹja, nọ lẹ Ugvu Ebalu
Ya ndono; Mósisu yẹle ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu abya atụaru ndu Ízurẹlu ono ekemu; sụ ẹphe: “Unu tụkokwa ekemu-wa, ya atụru unu ntanụ-a dobekota. Teke unu sweru Ẹnyimu Jọ́danu bahụ l'alị ono, Ojejoje, bụ Nchileke unu abya unu anụnu ono; unu patatsua mkpuma, ha nshinu kpọkobe; unu emeta ụra nyịa ya. Unu eworu ekemu-a l'ọ ha dekota iya teke unu swetatsuleruphu ẹnyimu ono bahụ l'ẹgiri alị ono, Ojejoje, bụ Nchileke unu abya unu anụnu ono. Ono bụ iphe, Ojejoje, bụ Nchileke nna unu oche phẹ kweru unu ụkwa iya. Ọo ya bụ; teke unu swetsuleruphu Ẹnyimu Jọ́danu; unu akpọkobe mkpuma ono, mu atụru unu ekemu iya ntanụ ono. Ọ bụ lẹ Ugvu Ebalu bẹ unu a-kpọkobe iya; gude ụra nyịa ya. Ọ bụ l'ẹke ono bẹ unu a-kpụru Ojejoje, bụ Nchileke unu ẹnya-ngwẹja. Ọ bụ mkpuma bẹ ee-gude kpụa ya; mbụ mkpuma, ẹ tọ dụdu iphe e meru l'ígwè, a kụjeru iya. T'ọ bụkwaru mkpuma, ẹ ta wadụ awawa bẹ unu e-gude kpụaru Ojejoje, bụ Nchileke unu ẹnya-ngwẹja ono. Yọ bụru l'eli iya bẹ unu a-gbajẹ ngwẹja-ukfuru nụ Ojejoje, bụ Nchileke unu. Unu gwojekwaphu ngwẹja ẹhu-agu l'ẹke ono. Unu atụko nọdu l'ẹke ono ria ya; tee ẹswa l'ifu Ojejoje, bụ Nchileke unu. Unu dekwaa ekemu-a l'ọ ha t'o shia ọhuma lẹ mkpuma ono, unu kpọbetsuaru ono.”
Mburọnu, a nọ lẹ Ugvu Ebalu bushua
Mósisu yẹle ndu ikfu Lívayi, bụ ndu achịjeru Nchileke ẹja abya ekfuru yeru ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha; sụ ẹphe: “Unubẹ ndu Ízurẹlu; unu daa ashị; ngabe nchị! Ntanụ bẹ unu bụakwa ndibe Ojejoje, bụ Nchileke unu. 10 Unu nụjekwaru Ojejoje, bụ Nchileke unu okfu. Unu dobekwa ekemu iya; meje iphe, ọ tọru ọkpa iya; sụ tẹ eetsoje, bụ iphe, mu atụru unu ekemu iya ntanụ.”
11 Yọ bụkwaruphu mbọku ono; bẹ Mósisu tụru ndu Ízurẹlu ekemu; sụ: 12 Teke unu swetsuaru Ẹnyimu Jọ́danu; ndu ikfu, e-vudo l'eli Ugvu Gerizimu gọru ọnu-ọma nụ ndu Ízurẹlu bụ: ndu ikfu Símiyọnu; ndu ikfu Lívayi; ndu ikfu Júda; ndu ikfu Ísaka; ndu ikfu Jósẹfu; mẹ ndu ikfu Bénjaminu. 13 Ndu ikfu ọphu e-vudo l'eli Ugvu Ebalu bua ọnu bụ: ndu ikfu Rúbẹnu; ndu ikfu Gádu; ndu ikfu Ásha; ndu ikfu Zébulọnu; ndu ikfu Dánu; mẹ ndu ikfu Náfutali. 14 Ndu Lívayi e-woli olu raaru iya unwoke ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha arara; sụ:
15 “Mburọnu bụ kẹ onye doberu ntẹkpe, a pyịru apyịpyi; m'ọ bụ ọphu a kpụru akpụkpu. Iphe ono bụkwa akpamara l'ifu Ojejoje; mbụ iphe ono, bụ ndu eme nka gude ẹka mee ya; dobe iya l'agwa lẹ mpya ono.”
Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha atụko zụa mgbede; sụ: “T'ọ dụ ẹge ono-o!”
16 “Mburọnu bụ kẹ onye ẹ-ta akwabẹdu nne lẹ nna, mụru iya nụ ugvu.”
Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha atụko zụa mgbede; sụ: “T'ọ dụ ẹge ono-o!”
17 “Mburọnu bụ kẹ onye wofuru ékpè, e gude kpaaru madzụ ókè-alị.”
Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha atụko zụa mgbede; sụ: “T'ọ dụ ẹge ono-o!”
18 “Mburọnu bụ kẹ onye dusweru onye atsụ ìshì ụzo.”
Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha atụko zụa mgbede; sụ: “T'ọ dụ ẹge ono-o!”
19 “Mburọnu bụ kẹ onye anafụje madzụ iswi-ọdu-mma; okfu l'ọ bụ onye laru alala; onye nna iya ta nọhedu; m'ọ bụ nwanyi, maa tụfuru.”
Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha atụko zụa mgbede; sụ: “T'ọ dụ ẹge ono-o!”
20 “Mburọnu bụ kẹ onye raru nyee nna iya; kẹ l'ọo nna iya b'o mechiru ifu.”
Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha atụko zụa mgbede; sụ: “T'ọ dụ ẹge ono-o!”
21 “Mburọnu bụ kẹ onye raru anụmanu.”
Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha atụko zụa mgbede; sụ: “T'ọ dụ ẹge ono-o!”
22 “Mburọnu bụ kẹ onye raru nwunne iya; mbụ nwunne yẹle iya shi lẹ nne lanụ; m'ọ bụ nwanna iya.”
Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha atụko zụa mgbede; sụ: “T'ọ dụ ẹge ono-o!”
23 “Mburọnu bụ kẹ onye raru nne nyee ya.”
Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha atụko zụa mgbede; sụ: “T'ọ dụ ẹge ono-o!”
24 “Mburọnu bụ kẹ onye gburu madzụ ibe iya lẹ mpya.”
Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha atụko zụa mgbede; sụ: “T'ọ dụ ẹge ono-o!”
25 “Mburọnu bụ kẹ onye nataru ẹka-azụ je egbua onye ẹ-ta dụdu iphe, o meru.”
Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha atụko zụa mgbede; sụ: “T'ọ dụ ẹge ono-o!”
26 “Mburọnu bụ kẹ onye pa iphemiphe ọbule, a tụru l'ekemu-a ẹka lanụ.”
Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha atụko zụa mgbede; sụ: “T'ọ dụ ẹge ono-o!”