14
Aꞌij tɨ yeꞌí tiuꞌumɨ́ꞌɨ aꞌɨ́jna ɨ́ Juan tɨ huáꞌamuaɨꞌɨhuacareꞌe
(Mr. 6:14-29; Lc. 9:7-9)
1 Aꞌájna xɨcájraꞌa jetze, aꞌɨ́jna ɨ́ Heródes, ɨ́ tɨ iꞌi rey, aꞌɨ́ɨ pu ráanamuajriꞌi aꞌij tɨ rɨjcaꞌa aꞌɨ́jna ɨ́ Jesús.
2 Aj pu i ayén tihuaꞌutáꞌixaa aꞌɨ́mej ɨ́ mej tíꞌivaɨreꞌecaꞌa ɨ́ jemin tɨjɨ́n:
―Aꞌii pu aꞌɨ́ɨn púꞌeen aꞌɨ́jna ɨ́ Juan tɨ tíꞌitemuaɨꞌɨhuacareꞌe. Puꞌuri aꞌitáraa aꞌu mej yeꞌaváꞌana. Aꞌɨ́j pu jɨ́n raayɨ́ꞌɨtɨ tɨ ayén rɨcɨ aꞌɨ́jna jɨmeꞌe ɨ́ muárɨꞌeriꞌiraꞌa ɨ́ tej jɨ́n aꞌij yaꞌuseíj.
3 Ajta aꞌɨ́ɨn ɨ́ Heródes, aꞌɨ́ɨ pu ajmíꞌi raatéeviꞌi aꞌɨ́jna ɨ́ Juan. Raꞌamuajɨ́ꞌɨcɨꞌe pu aiteújna. Ayee pu ꞌeen jɨ́n ráaruu aꞌiné Juan pu raꞌajteáꞌaxɨ aꞌɨ́jna jɨmeꞌe tɨ Heródes raꞌancuréꞌeviꞌitɨ aꞌɨ́jna ɨ́ ꞌɨ́itaꞌa tɨ Felipe raatéviꞌitɨneꞌe. Aꞌɨ́jna ɨ́ Felipe, aꞌii pu aꞌɨ́ɨn puꞌéeneꞌe ɨ́ juutzeájraꞌan ɨ́ rey. Ajta aꞌɨ́jna ɨ́ ꞌɨ́itaꞌa, ayée pu ántehuaacaꞌa tɨjɨ́n Herodías.
4 Ayee pu teꞌirájraa tɨ Juan ayén tiraatáꞌixaa aꞌɨ́jna ɨ́ Heródes tɨjɨ́n:
―Capu aꞌij tíꞌirɨꞌɨri pej ratéviꞌitɨneꞌen muáꞌihuaaraꞌa tɨ ratéviꞌitɨneꞌe.
5 Heródes pu rajéꞌicatamɨꞌɨcaꞌa aꞌɨ́jna ɨ́ Juan. Aru huáꞌatziɨɨneꞌecaꞌa ɨ́ teɨte, aꞌiné aꞌɨ́ɨ pu ramuaꞌareerecaꞌa mej miyen tíꞌixaxaꞌataꞌa tɨ nuꞌu aꞌɨ́ɨn púꞌeen seɨ́j tɨ tíꞌixaxaꞌa Dios jetze meꞌecan.
6 Tɨ́ꞌɨj tejaꞌuréꞌene aꞌájna xɨcájraꞌa tɨ jetzen huanúꞌihuacaꞌa aꞌɨ́jna ɨ́ Heródes, ꞌɨ́itaꞌa pu uteájrupi u chiꞌita tɨ ij tiuꞌutéeneꞌen ruseɨ́j huáꞌa vejliꞌipua. Aꞌii pu aꞌɨ́ɨn púꞌeen yaujraꞌan aꞌɨ́jna Herodías. Jéꞌecan pu raꞌaránajchecaꞌa aꞌɨ́jna ɨ́ rey tɨ ayén tiuꞌutéenei.
7 Aꞌɨ́j pu jɨ́n aꞌɨ́ɨn teꞌataújratziiriꞌi runiuuca jɨmeꞌe tɨ ayén raatáꞌan aꞌɨ́jna ɨ́ ꞌɨ́itaꞌa aꞌij tɨ tiꞌitɨ́j tíꞌixeꞌeveꞌe.
8 Ajta aꞌɨ́jna ɨ́ ꞌɨ́itaꞌa, aꞌɨ́ɨ pu ayén tiraataꞌíhuaꞌuriꞌi ɨ́ runáàna tɨjɨ́n:
―¿Tiꞌitájni neraatáhuavii?
Aj pu i aꞌɨ́ɨn náànajraꞌan ayén tɨjɨ́n:
―Huatáhuaviiriꞌi ɨ́ muꞌúuraꞌan ɨ́ Juan tɨ tíꞌitemuaɨꞌɨhuaca.
Aj pu i, aꞌɨ́ɨn ꞌɨ́itaꞌa ayén tiraatáꞌixaa:
―Patáꞌaj naataꞌɨ́ꞌɨteꞌen tuxaꞌa jetze ɨ́ muꞌúuraꞌan aꞌɨ́jna ɨ́ Juan tɨ tíꞌitemuaɨꞌɨhuaca.
9 Aꞌij pu puaꞌa raatáꞌa aꞌɨ́jna ɨ́ rey. Mɨ́ ajta, ari ayén teꞌataújratziiriꞌi tɨ ayén huárɨni aꞌij tɨ tíꞌijxeꞌeveꞌe. Majta aꞌɨ́ɨme tɨ huaꞌutáꞌinee, aꞌɨ́ɨ mú majta ráanamuajriꞌi tɨ tiuꞌutáꞌa ɨ́ runiuuca. Aꞌɨ́j pu jɨ́n, aꞌɨ́ɨn tiuꞌutaꞌaíjtacaꞌa mej mi miyen huárɨni aꞌij tɨ tiraatáhuaviiriꞌi.
10 Ajta áꞌiyen aꞌɨ́ɨ pu xantaaruꞌu huataꞌáitecaꞌa tɨ u áꞌumeꞌen aꞌu tɨ aiteánamiꞌi aꞌɨ́jna ɨ́ Juan tɨ ij ruꞌijveíjche ɨ́ muꞌúuraꞌan.
11 Tɨ́ꞌɨj ayén huarɨ́j, aj pu i yeꞌeráꞌɨꞌɨte aꞌɨ́jna ɨ́ muꞌúuraꞌan ɨ́ tuxaꞌa jetze tɨ ij Herodías ayén raamuaree tɨjɨ́n raajéꞌica, tzɨ́teꞌe, aꞌɨ́jna ɨ́ Juan. Ajta aꞌɨ́jna ɨ́ rey, aꞌɨ́ɨ pu raataꞌɨ́ꞌɨte aꞌɨ́jna jemi ɨ́ yaujraꞌan ɨ́ Herodías. Aj pu i aꞌɨ́jna ɨ́ ꞌɨ́itaꞌa raataꞌɨ́ꞌɨte ɨ́ runáàna.
12 Majta meꞌɨ́n ɨ́ mej áꞌujujhuaꞌaneꞌe ɨ́ Juan jamuan, aꞌɨ́ɨ mú á veꞌereꞌenée, miyáꞌutɨɨ meꞌɨ́jna ɨ́ mɨꞌɨchi. Matɨ́ꞌɨj mi raꞌaváꞌana.
Jesús pu tihuaꞌumí aꞌɨ́mej ɨ́ mej anxɨ́j viꞌiraꞌa aráꞌase ɨ́ teteca
(Mr. 6:30-44; Lc. 9:10-17; Jn. 6:1-14)
13 Ajta aꞌɨ́jna ɨ́ Jesús, tɨ́ꞌɨj ráamuaꞌareeriꞌi tɨjɨ́n meraajéꞌica aꞌɨ́jna ɨ́ Juan, tɨꞌɨquí ateájraa ɨ́ baarcu jetze. Ruseɨ́j pu áꞌuraa. Aꞌuu pu aꞌaráꞌa aꞌu tɨ caí jéꞌe tiꞌitɨ́j. Majta ɨ́ teɨte, aꞌɨ́ɨ mú ráamuaꞌareeriꞌi aꞌu tɨ aꞌij ꞌeeneꞌe. Aꞌɨ́j mú jɨ́n, curéꞌecɨjxɨ mej aꞌuchéjme. Aj mú mi ruꞌɨcán raatavén.
14 Tɨ́ꞌɨj i Jesús aꞌitáraa ɨ́ baarcu jetze. Tɨ́ꞌɨj huaꞌuseíj ɨ́ teɨte ɨ́ mej muꞌíi, aꞌɨ́ɨ pu huáꞌancuꞌuvajxɨ. Ajta tihuáꞌuhuaa ɨ́ mej tíꞌicucuiꞌi.
15 Tɨ́ꞌɨj huateáchumuaꞌarecaꞌa, aj mú mi aveꞌeréꞌene jemin ɨ́ mej jamuan áꞌujujhuaꞌaneꞌe. Aj mú mi miyen tiraatáꞌixaa tɨjɨ́n:
―Puꞌuri téchumuaꞌari, ajta capu jaꞌatɨ́ yeꞌe éꞌeche ayajna. Patáꞌaj huaꞌaréꞌeꞌitixɨꞌɨn mej mi aꞌucɨ́jxɨꞌɨn mé jáꞌahuaꞌa chajtaꞌa matáꞌaj tiꞌitɨ́j huánanan ɨ́ mej ráacuaꞌani.
16 Ajta aꞌɨ́jna ɨ́ Jesús, ayée pu tiuꞌutaniú tɨjɨ́n:
―Capu ruxeꞌeveꞌe mej aꞌucɨ́jxɨꞌɨn. Setáꞌaj tihuaꞌumín múꞌeen.
17 Aj mú mi miyen tɨjɨ́n:
―Ayee tuꞌu puaꞌaméca tíchaꞌɨɨ anxɨ́vica ɨ́ pan, teajta huaꞌapuaca ɨ́ huaꞌité.
18 Aj pu i Jesús ayén tɨjɨ́n:
―Mé senejeꞌevéꞌeꞌɨꞌɨpɨꞌiteꞌe.
19 Aj pu i aꞌɨ́ɨn huaꞌutaꞌaíj mej aꞌujráꞌase ɨ́ tuꞌupi tzajtaꞌa. Aj pu i Jesús raꞌancuréꞌeꞌɨꞌɨpɨꞌɨ pan, ajta ɨ́ huaꞌité. Aj pu i júteꞌe ájneerecaꞌa. Tɨꞌɨj jí rɨ́ꞌɨ tiraatáꞌa ɨ́ Dios. Aj pu i raꞌantítaaraxɨ ɨ́ pan. Tɨꞌɨj jí huaꞌuréꞌeꞌɨꞌɨpɨꞌite aꞌɨ́mej ɨ́ mej jamuan áꞌujujhuaꞌaneꞌe. Majta meꞌɨ́n, aꞌɨ́ɨme mú huaꞌuréꞌeꞌɨꞌɨpɨꞌite ɨ́ teɨte.
20 Naíimiꞌi mú tiúꞌucuaa. Jéihua mú huájuꞌuxai. Ajta jeíhua pu avéꞌeturaa ɨ́ pan, majta ɨ́ huaꞌité. Tamuáamuataꞌa japuan huaꞌapua mú teꞌevéꞌejɨste sicɨ́ri jetze meꞌɨ́jna jɨmeꞌe ɨ́ tɨ teꞌaváꞌaturaa.
21 Majta meꞌɨ́n ɨ́ mej tiúꞌucuaa, ayée mú aráꞌasecaꞌa aꞌachú cumu anxɨ́j viꞌiraꞌa ɨ́ teteca. Majta ɨ́ mé ꞌuuca, majta ɨ́ tɨꞌɨríi, aꞌɨ́ɨ mú majta tiúꞌucuaa.
Jesús pu antáraa ɨ́ jaj japua
(Mr. 6:45-52; Jn. 6:16-21)
22 Aj pu i huaꞌutaꞌaíj aꞌɨ́mej ɨ́ mej jamuan áꞌujujhuaꞌaneꞌe mej nuꞌu atécɨɨne ɨ́ baarcu jetze mej mi antácɨɨne után pújmeꞌen, mej mi meꞌɨ́n amuacaí meꞌuun eꞌaráꞌasti. Ajta aꞌɨ́ɨn ɨ́ Jesús, aꞌúu pu aꞌuteájturaa tɨ ij huaꞌaréꞌeꞌitixɨꞌɨn ɨ́ teɨte.
23 Tɨ́ꞌɨj huaꞌaréꞌeꞌitixɨ, aꞌúu pu aꞌuteájraa ɨ́ jɨrí jetze ruseɨ́j tɨ ij raatéjhuauni ɨ́ Dios jemi. Tɨ́ꞌɨj huateátɨcaꞌarecaꞌa, aꞌúu pu aꞌutéveecaꞌa ruseɨ́j.
24 Ajta aꞌɨ́jna ɨ́ baarcu, puꞌuri aꞌɨmuá auméꞌecaa jáꞌitaꞌa ɨ́ jaj japua. Aj pu i huatáꞌeecarecaꞌa caꞌanín jɨmeꞌe. Temuaꞌa pu teꞌateáxɨjrihuaꞌa ɨ́ jaj ɨ́ baarcu jetze aꞌɨ́jna ɨ́ eeca jɨmeꞌe tɨ auj ráruuréjveecaꞌa.
25 Aréꞌapuaꞌa, tɨ́ꞌɨj tapuáꞌarijmeꞌeca, Jesús pu aveꞌeréꞌene aꞌájna vejliꞌi huáꞌa jemi. Jaj japua pu huaméꞌecaa.
26 Majta meꞌɨ́n ɨ́ mej jamuan áꞌujujhuaꞌaneꞌe, matɨ́ꞌɨj raaseíj, jéꞌecan mú tiuꞌutátziɨn. Temuaꞌa mú titeejíjhuacaꞌa meꞌɨ́jna jɨmeꞌe mej tiuꞌutátziɨn. Ayee mú tiuꞌutaxájtacaꞌa tɨjɨ́n:
―Chéjcan pu púꞌeen amɨ́jna.
27 Ajta áꞌiyen, Jesús ayén tihuaꞌutáꞌixaa tɨjɨ́n:
―Xuꞌuhuateújcaꞌane mɨ ru tzajtaꞌa. Nee nu neꞌɨ́n pɨ́rɨcɨ ɨ́ Jesús. Caxu tíꞌitziɨɨneꞌe.
28 Ajta aꞌɨ́jna ɨ́ Pedro, aꞌɨ́ɨ pu ayén tiraatajé tɨjɨ́n:
―Tavastaraꞌa, tɨ puaꞌa múꞌee peꞌɨ́n púꞌeen, naataꞌáijteꞌe nej nemánna urarɨ́ꞌeneꞌen múꞌeetzi jemi aꞌɨ́jna ɨ́ jaj japua.
29 Aj pu i Jesús ayén tiraatáꞌixaa tɨjɨ́n:
―Mú paꞌuvéꞌemeꞌen.
Aj pu i aꞌitáraa ɨ́ baarcu jetze. Tɨꞌɨquí rájraa ɨ́ jaj japua. Aa pu vejliꞌi auméꞌecaa aꞌu tɨ aꞌij ꞌeeneꞌe ɨ́ Jesús.
30 Tɨ́ꞌɨj ráamuaꞌareeriꞌi tɨ caꞌanín jɨ́n huatáꞌeecarecaꞌa, aꞌɨ́ɨ pu tiuꞌutátziɨn. Aj pu aꞌutéjche tɨ aꞌucárute ɨ́ jaj tzajtaꞌa. Aj pu i ayén huajíjhuacaꞌa tɨjɨ́n:
―Tavastaraꞌa, ne japua huániuuchi.
31 Jɨ́meꞌen pu ayén tiuꞌujíjhuacaꞌa, aj pu i Jesús ajmeíjcaꞌatacaꞌa. Rajvíꞌi aꞌɨ́jna ɨ́ Pedro. Aj pu i ayén tiraatáꞌixaa tɨjɨ́n:
―Capej aꞌatzu téꞌatzaahuateꞌe múꞌee. ¿Aꞌiné ꞌeen jɨ́n pecaí náꞌatzaahuateꞌe?
32 Matɨ́ꞌɨj atéecɨ ɨ́ baarcu jetze, aj pu i huateápuaꞌarecaꞌa aꞌɨ́jna ɨ́ eeca.
33 Matɨ́ꞌɨj mi meꞌɨ́n ɨ́ mej aráatei baarcu jetze, aꞌɨ́ɨ mú títunutaxɨ ɨ́ Jesús jemi. Aj mú miyen rɨ́ꞌɨ tiraatajé tɨjɨ́n:
―Múꞌee pej tzɨ́teꞌe peꞌɨ́n púꞌeen i yaujraꞌan ɨ́ Dios.
Jesús pu tihuáꞌuhuaa aꞌɨ́mej ɨ́ mej tíꞌicucuiꞌicaa aꞌujna u Genesaret
(Mr. 6:53-56)
34 Matɨ́ꞌɨj antacɨ́j, aj mú mi aitacɨ́j ɨ́ baarcu jetze ajnaꞌa jáꞌahuaꞌa, chajtaꞌa tɨ ayén téjaꞌarájtehuaa tɨjɨ́n Genesaret.
35 Majta meꞌɨ́n ɨ́ teɨte, matɨ́ꞌɨj raamuáꞌa meꞌɨ́jna ɨ́ Jesús, aj mú mi tihuaꞌaréꞌeꞌitiꞌiraxɨ nainjapua ɨ́ mej aꞌɨmuá antachéejmeꞌecaa. Aj mú mi huaꞌeráaviꞌitɨ naíjmiꞌica ɨ́ mej tíꞌicucuiꞌi ɨ́ Jesús jemi.
36 Jéihua mú rájhuaviiriꞌi tɨ huaꞌutáꞌan mej mi raꞌajtamuárɨꞌen aꞌájna cɨ́ɨxureꞌaraꞌan jetze tɨ́j naꞌa tɨ uvíjpiꞌi. Majta meꞌɨ́n ɨ́ mej miyen raꞌajtamuárɨej, naíjmiꞌi mú huarúj.