1 “Dávejte si pozor, abyste nedělali své milosrdné skutky před lidmi proto, aby vás viděli. Jinak totiž nemáte odplatu u svého Otce, který je v nebesích. 2 Proto když prokazuješ milosrdenství [chudým], nevytrubuj před sebou, jako to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby se nechali chválit od lidí. Amen, říkám vám, že [už] mají svou odplatu. 3 Ale když ty prokazuješ milosrdenství, ať tvá levice neví, co dělá pravice, 4 aby tvé milosrdenství bylo vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, ti odplatí zjevně.” 5 “A když se modlíš, nebuď jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali lidem. Amen, říkám vám, že [už] mají svou odplatu. 6 Ale ty, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, a když zavřeš dveře, modli se ke svému Otci, který je vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, ti odplatí zjevně. 7 Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané. [Ti] si totiž myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. 8 Nebuďte jim tedy podobní, protože váš Otec ví, co potřebujete, [ještě] předtím, než ho poprosíte. 9 Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! 10 Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, [tak] i na zemi. 11 Dej nám dnes náš každodenní chléb, 12 a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. 13 A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva navěky. Amen. 14 Odpustíte-li totiž lidem jejich prohřešky, odpustí váš nebeský Otec i vám. 15 Ale jestliže lidem neodpustíte jejich prohřešky, [pak] ani váš Otec neodpustí vaše prohřešky [vám].” 16 “A když se postíte, nebuďte zasmušilí jako pokrytci, kteří hyzdí své tváře, aby ukázali lidem, že se postí. Amen, říkám vám, že [už] mají svou odplatu. 17 Ale ty, když se postíš, pomaž si hlavu [olejem a] umyj si tvář, 18 aby tvůj půst nebyl zjevný lidem, ale tvému Otci, který je vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, ti odplatí zjevně.” 19 “Nehromaďte si poklady na zemi, kde [je] ničí mol a rez a kde zloději vykopávají a kradou, 20 ale hromaďte si poklady v nebi, kde [je] mol a rez neničí a zloději nevykopávají ani nekradou. 21 Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce. 22 Lampou těla je oko. Pokud je tedy tvé oko prosté, celé tvé tělo bude jasné. 23 Ale pokud je tvé oko zlé, celé tvé tělo bude temné. Je-li tedy světlo v tobě tmou, jak veliká [bude] tma?! 24 Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude [toho] jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.” 25 “Proto vám říkám: Nemějte starost o svůj život, co byste jedli a co pili, ani o své tělo, co byste si oblékali. Není snad život víc než pokrm a tělo [víc] než oděv? 26 Pohleďte na ptáky na nebi. Nesejí, nesklízejí ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší? 27 Kdo z vás může [pečlivým] staráním přidat ke své výšce jediný loket? 28 Proč si tedy děláte starosti s oblečením? Pomyslete na polní lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, 29 ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. 30 Jestliže tedy Bůh takto obléká polní trávu, která dnes je a zítra bude hozena do pece, [neoblékne] snad mnohem spíš vás, [vy] malověrní? 31 Nemějte tedy starosti. Neříkejte: ‘Co budeme jíst?’ nebo ‘Co budeme pít?’ anebo ‘Co si oblečeme?’ 32 Všechny tyto věci totiž vyhledávají pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. 33 Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost a toto vše vám bude přidáno. 34 Nemějte tedy starost o zítřek, neboť zítřek se bude starat o své věci. Den má dost svého trápení.”