11
1 Následujte můj příklad, tak jako já [následuji] Kristův.
2 Chválím vás, bratři, že ve všem pamatujete na mne a dodržujete ustanovení tak, jak jsem vám [je] vydal.
3 Chci však, abyste věděli, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista Bůh.
4 Každý muž modlící se nebo prorokující s pokrytou hlavou hanobí svou hlavu.
5 Také každá žena modlící se nebo prorokující s nezahalenou hlavou hanobí svou hlavu; vždyť je [to] jedno a totéž, jako [kdyby] se oholila.
6 Jestliže se totiž žena nezahaluje, ať se také ostříhá. Je-li však pro ženu hanba, aby se ostříhala nebo oholila, ať se zahaluje.
7 Muž si ovšem nemá zahalovat hlavu, neboť je obrazem a slávou Boží, žena však je slávou muže.
8 Vždyť muž není z ženy, ale žena z muže.
9 Muž přece také nebyl stvořen kvůli ženě, ale žena kvůli muži.
10 Proto má žena mít na hlavě [znamení] moci kvůli andělům.
11 Avšak v Pánu [není] ani žena bez muže, ani muž bez ženy.
12 Neboť jako [je] žena z muže, tak [je] také muž skrze ženu, a všechny věci [jsou] z Boha.
13 Posuďte sami mezi sebou: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená?
14 Neučí vás snad ani sama přirozenost, že pro muže je hanba, když má dlouhé vlasy?
15 Má-li však dlouhé vlasy žena, je [to] pro ni sláva; dlouhé vlasy jsou jí totiž dány místo závoje.
16 Míní-li však někdo být neústupným, my takový zvyk nemáme a církve Boží také ne.
17 Když však přikazuji tyto věci, nechválím [to,] že se nescházíte k prospěchu, ale ke škodě.
18 Především slyším, [že] když se scházíte v církvi, jsou mezi vámi roztržky, a zčásti tomu věřím.
19 Musí totiž mezi vámi být i sekty, aby se ukázali ti, kdo jsou mezi vámi [vskutku] osvědčení.
20 Když se tedy spolu scházíte, není [to] k tomu, abyste jedli Pánovu večeři;
21 vždyť každý si při jídle bere nejdříve svou večeři, a tak jeden hladoví a jiný je opilý.
22 Cožpak nemáte domy, abyste [v nich] jedli a pili? Anebo pohrdáte Boží církví a zahanbujete ty, kteří [nic] nemají? Co vám mám říci? Mám vás pochválit? Za toto [vás] nechválím!
23 Neboť já jsem přijal od Pána to, co jsem vám také předal, že Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,
24 a když vzdal díky, rozlomil [jej a] řekl: “Vezměte, jezte, toto je mé tělo, které se láme za vás. Toto čiňte na mou památku.”
25 Stejně tak i kalich, když povečeřel, se slovy: “Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. Toto čiňte, kdykoli byste [jej] pili, na moji památku.”
26 Neboť kdykoli byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete Pánovu smrt, dokud nepřijde.
27 A proto, kdokoli by jedl tento chléb a pil Pánův kalich nehodně, bude vinen tělem a krví Pána.
28 Ať tedy člověk prověří sám sebe a takto ať jí z toho chleba a pije z toho kalichu.
29 Neboť kdo jí a pije nehodně, jí a pije sám sobě odsouzení, jelikož nerozsuzuje Pánovo tělo.
30 Proto jsou mezi vámi mnozí slabí a nemocní a mnozí usínají.
31 Kdybychom se totiž rozsuzovali sami, nebyli bychom souzeni.
32 Když jsme však souzeni, býváme Pánem vychováváni, abychom nebyli odsouzeni se světem.
33 A tak, moji bratři, když se scházíte k jídlu, čekejte jedni na druhé.
34 A jestliže má někdo hlad, ať jí doma, abyste se nescházeli k odsouzení. Ostatní věci pak zařídím, až přijdu.