1 Celé jejich shromáždění povstalo a odvedli jej k Pilátovi. 2 Začali ho obviňovat: “Tohoto člověka jsme nalezli, jak rozvrací náš národ, brání dávat daně císaři a říká, že sám je Mesiáš král.” 3 Pilát se ho otázal: “Ty jsi král Židů?” On mu odpověděl: “Ty říkáš.” 4 Pilát řekl předním kněžím a zástupům: “Nenalézám žádnou vinu na tomto člověku.” 5 Ale oni naléhali a říkali: “Svým učením bouří lid po celém Judsku, začal v Galileji a přišel až sem.” 6 Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda ten člověk je Galilejský. 7 A když zjistil, že podléhá Herodově pravomoci, poslal ho k Herodovi, protože i on byl v těch dnech v Jeruzalémě. 8 Když Herodes Ježíše uviděl, velmi se zaradoval; neboť už dlouho si přál ho vidět, protože o něm mnoho slyšel, a doufal, že od něho uvidí nějaké znamení. 9 Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpověděl. 10 Stáli tam přední kněží a učitelé Písma a prudce ho obviňovali. 11 I Herodes se svými vojáky jím pohrdl, vysmál se mu, oblékl ho do nádherného roucha a poslal ho zpět k Pilátovi. 12 V ten den se Herodes a Pilát spolu spřátelili; předtím totiž žili ve vzájemném nepřátelství. 13 Pilát svolal přední kněze, vůdce a lid 14 a řekl jim: “Přivedli jste mi tohoto člověka, že podněcuje lid ke vzpouře, a hle, když jsem ho před vámi vyslechl, nenalezl jsem na tomto člověku nic, z čeho jej obviňujete. 15 Ale ani Herodes ne, neboť ho poslal zpět k nám. A hle, neučinil nic, za co by zasluhoval smrt. 16 Jakmile ho tedy potrestám, propustím ho.” 17 [O svátcích jim totiž musel propouštět jednoho vězně.] 18 Ale všichni společně vykřikli: “Odstraň tohoto a propusť nám Barabáše!” 19 Ten byl uvržen do vězení pro jakousi vzpouru, vzniklou ve městě, a pro vraždu. 20 Pilát k nim znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit. 21 Oni však volali: “Křižuj, křižuj ho!” 22 Potřetí jim řekl: “Vždyť co zlého ten člověk učinil? Žádnou vinu, za niž by zasluhoval smrt, jsem na něm nenalezl. Potrestám ho tedy a propustím.” 23 Oni však naléhali s velikým křikem a dožadovali se, aby byl ukřižován; a jejich hlasy sílily. 24 A tak se Pilát rozhodl vyhovět jejich žádosti. 25 Propustil toho, který byl pro vzpouru a vraždu uvržen do vězení a kterého žádali, Ježíše pak vydal jejich vůli. 26 A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona z Kyrény, přicházejícího z pole, a vložili na něho kříž, aby ho nesl za Ježíšem. 27 Za ním šlo veliké množství lidu a žen, které se bily v prsa a oplakávaly ho. 28 Ježíš se k nim obrátil a řekl: “Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte, spíše plačte nad sebou a nad svými dětmi. 29 Neboť hle, přicházejí dny, v nichž budou říkat: ‘Blahoslavené jsou neplodné, lůna, která nerodila, a prsy, které nekojily!’ 30 Tehdy začnou ‘říkat horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!’ 31 Protože dělají-li toto se zeleným stromem, co se stane se suchým?” 32 Byli s ním vedeni k popravě i jiní: dva zločinci. 33 A když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali tam jeho i ty zločince - jednoho po pravici a druhého po levici. 34 Ježíš říkal: “Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.” Když si dělili jeho šaty, hodili losy. 35 Lid stál a díval se. I vůdci se mu vysmívali a říkali: “Jiné zachránil, ať zachrání sebe, je-li ten Kristus Boží, ten Vyvolený.” 36 Posmívali se mu i vojáci, kteří přistupovali a přinášeli mu ocet 37 a říkali: “Jsi-li ty ten král Židů, zachraň sám sebe.” 38 Byl nad ním i nápis [napsaný řeckými, latinskými a hebrejskými písmeny]: “Toto je král Židů.” 39 Jeden z těch pověšených zločinců ho urážel slovy: “Což ty nejsi Kristus? Zachraň sám sebe i nás!” 40 Ale druhý ho za to káral a říkal: “To se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi pod stejným odsouzením. 41 A my opravdu spravedlivě, neboť dostáváme, co si zasluhujeme za to, co jsme udělali, ale tento nic zlého neudělal.” 42 A říkal: “Ježíši, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.” 43 Ježíš mu řekl: “Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.” 44 Bylo již okolo šesté hodiny; tu nastala tma po celé zemi až do deváté hodiny, 45 protože se zatmělo slunce. Opona svatyně se uprostřed roztrhla. 46 A Ježíš zvolal velikým hlasem: “Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.” Když to řekl, vydechl naposled. 47 Když setník uviděl, co se stalo, vzdával slávu Bohu a řekl: “Skutečně, tento člověk byl spravedlivý.” 48 A všechny ty zástupy, které se sešly na tuto podívanou, když uviděly, co se stalo, odcházely bijíce se do prsou. 49 Opodál stáli všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, a viděli to. 50 A hle, muž jménem Josef, člen rady a muž dobrý a spravedlivý - 51 ten nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem - byl z židovského města Arimatie a očekával království Boží. 52 Ten přišel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo. 53 Sňal je, zavinul do plátna a položil ho do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován. 54 Byl den přípravy a nastávala sobota. 55 Ženy, které s ním přišly z Galileje, ho doprovodily; viděly hrob i to, jak bylo jeho tělo pochováno. 56 Pak se vrátily a připravily vonné látky a oleje. V sobotu zachovaly klid podle přikázání.