1 Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém obydleném světě prováděn soupis lidu. 2 Tento soupis se konal před tím soupisem, který byl proveden, když v Sýrii vládl Quirinius. 3 Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. 4 Také Josef vyšel z Galileje, z města Nazareta, do Judeje, do města Davidova, které se nazývá Betlém, neboť byl z domu a rodu Davidova, 5 aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a byla těhotná. 6 Stalo se, když tam byli, že se naplnily dny, aby porodila. 7 I porodila svého syna, toho prvorozeného, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože pro ně nebylo místo v útulku pro pocestné. 8 V téže krajině byli pastýři, kteří pobývali venku a v noci drželi hlídky nad svým stádem. 9 A [hle,] postavil se k nim Pánův anděl a Pánova sláva je ozářila; i zmocnil se jich veliký strach. 10 Anděl jim řekl: “Nebojte se. Hle, zvěstuji vám dobrou zprávu o veliké radosti, která bude pro všechen lid, 11 že se vám dnes narodil Zachránce, který je Kristus Pán, ve městě Davidově. 12 Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plenek a ležící v jeslích.” 13 A náhle se objevilo s andělem množství nebeského vojska, které chválilo Boha a říkalo: 14 “Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi Božího zalíbení.” 15 A stalo se, že jakmile od nich andělé odešli do nebe, začali si pastýři mezi sebou říkat: “Pojďme tedy až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, co nám Pán oznámil.” 16 Pospíšili si tam a nalezli Marii i Josefa a děťátko, které leželo v jeslích. 17 Když je spatřili, oznámili slovo, které jim bylo o tom děťátku řečeno. 18 A všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim bylo od pastýřů řečeno. 19 Marie však toto všechno uchovávala ve svém srdci a rozvažovala o tom. 20 Pastýři se pak navrátili, oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co uslyšeli a uviděli, jak jim to bylo řečeno. 21 Když se naplnilo osm dní, aby byl obřezán, dali mu jméno Ježíš; byl tak pojmenován od anděla před svým početím v lůně. 22 A když se naplnily dny jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili před Pána, 23 jak je napsáno v Pánově zákoně: ‘Každý mužského pohlaví, který otevírá lůno, bude nazván svatý Pánu’, 24 a aby dali oběť podle toho, co je řečeno v Pánově zákoně, ‘párek hrdliček nebo dvě holoubata’. 25 A hle, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simeon. Byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekávající potěšení Izraele, a Duch Svatý byl na něm. 26 Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno, že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. 27 Ten přišel v Duchu do chrámu. Když rodiče přinesli děťátko Ježíše, aby s ním učinili podle obyčeje Zákona, 28 on si ho vzal do náručí, vzdal chválu Bohu a řekl: 29 “Nyní, Panovníku, podle svého výroku propouštíš svého otroka v pokoji, 30 neboť mé oči spatřily tvou záchranu, 31 kterou jsi připravil před tváří všech lidí, 32 světlo ke zjevení národům, a slávu tvého lidu Izraele.” 33 Jeho otec a matka se podivovali nad tím, co bylo o něm mluveno. 34 Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: “Hle, on je určen k pádu a povstání mnohých v Izraeli a ke znamení, jemuž bude odpíráno - 35 i tvou vlastní duší pronikne meč - aby bylo zjeveno myšlení mnohých srdcí.” 36 A byla tam prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z kmene Ašerova. Ta již byla velmi pokročilého věku; s mužem žila sedm let od svého panenství 37 a vdovou byla až do svých osmdesáti čtyř let. Neopouštěla chrám, posty a prosbami sloužila Bohu dnem i nocí. 38 A v té hodině přistoupila, děkovala Bohu a mluvila o něm všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma. 39 A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. 40 Dítě pak rostlo a sílilo naplňováno moudrostí, a Boží milost byla s ním. 41 Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek Velké noci. 42 Také když mu bylo dvanáct let, vystupovali [do Jeruzaléma], jak bylo o této slavnosti zvykem. 43 A když se po skončení těch dnů vraceli domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče zpozorovali. 44 Protože se domnívali, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými. 45 A když ho nenalezli, vrátili se, hledajíce ho, do Jeruzaléma. 46 I stalo se, že ho po třech dnech nalezli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a vyptává se jich. 47 Všichni, kteří ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi. 48 Když ho rodiče spatřili, zhrozili se a jeho matka mu řekla: “Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.” 49 A on jim řekl: “Jak to, že jste mne hledali? Nevěděli jste, že musím být ve věcech svého Otce?” 50 Ale oni tomu výroku, který jim pověděl, neporozuměli. 51 I sestoupil s nimi, přišel do Nazareta a byl jim poddán. Jeho matka pečlivě uchovávala všechny ty výroky ve svém srdci. 52 A Ježíš prospíval v moudrosti a v tělesném růstu a v přízni u Boha i u lidí.