1 Nějaký muž, jménem Ananiáš, se svou ženou Safirou prodal pozemek 2 a s vědomím své ženy dal z výtěžku něco stranou, určitou část přinesl a položil k nohám apoštolů. 3 Petr řekl: “Ananiáši, proč Satan naplnil tvé srdce, že jsi lhal Duchu Svatému a dal jsi stranou část z výtěžku za to pole? 4 Dokud zůstávalo neprodané, což nebylo tvé? A když jsi je prodal, což nebylo v tvé moci, co uděláš s penězi? Proč ses rozhodl ve svém srdci k takové věci? Nelhal jsi lidem, ale Bohu.” 5 Když Ananiáš slyšel tato slova, padl a zemřel; a na všechny, kteří to slyšeli, padl veliký strach. 6 Mladší z bratří vstali, přikryli jej, vynesli a pohřbili. 7 Uplynuly asi tři hodiny a vstoupila jeho žena, nevědouc, co se stalo. 8 Petr k ní promluvil: “Pověz mi, prodali jste to pole za tolik peněz?” Ona řekla: “Ano, za tolik.” 9 Petr jí řekl: “Proč jste se smluvili, abyste pokoušeli Pánova Ducha? Hle, kroky těch, kteří pohřbili tvého muže, je slyšet za dveřmi; vynesou i tebe.” 10 A hned padla k jeho nohám a zemřela. Když ti mladíci vstoupili, našli ji mrtvou. Vynesli ji a pohřbili k jejímu muži. 11 A velký strach padl na celou církev i na všechny, kteří to slyšeli. 12 Skrze ruce apoštolů se dálo mezi lidem mnoho znamení a divů. A všichni jednomyslně pobývali v Šalomounově sloupoví. 13 Z ostatních se nikdo neodvažoval k nim připojit, ale lid je velebil. 14 A ještě více věřících bylo přidáváno Pánu, množství mužů i žen, 15 takže dokonce na ulice vynášeli nemocné a kladli je na lůžka a lehátka, aby na některého z nich padl aspoň Petrův stín, když tudy půjde. 16 Scházelo se také množství lidí z měst okolo Jeruzaléma, přinášeli nemocné a trápené nečistými duchy, a ti všichni byli uzdravováni. 17 Tu povstal velekněz a všichni, kteří byli s ním, totiž strana saduceů; byli naplněni žárlivostí. 18 I vztáhli na apoštoly ruce a vsadili je do veřejného vězení. 19 Pánův anděl však v noci otevřel dveře vězení, vyvedl je ven a řekl: 20 “Jděte, postavte se v chrámě a mluvte k lidu všechna slova tohoto života.” 21 Když to uslyšeli, vešli za úsvitu do chrámu a učili. Když se dostavil velekněz a ti, kteří byli s ním, svolali veleradu a celý senát synů Izraele a poslali do vězení, aby byli apoštolové přivedeni. 22 Když tam služebníci přišli, ve vězení je nenalezli. Vrátili se a oznámili: 23 “Vězení jsme našli důkladně zavřené a stráže stojící u dveří, ale když jsme otevřeli, nikoho jsme uvnitř nenašli.” 24 Když ta slova uslyšel velitel chrámové stráže a přední kněží, byli tím velmi zmateni. Nechápali, co se to mohlo stát. 25 Kdosi však přišel a oznámil jim: “Hle, muži, které jste vsadili do vězení, stojí v chrámě a učí lid.” 26 Pak velitel se služebníky pro ně šel a vedl je, ale bez násilí; báli se totiž lidu, aby nebyli ukamenováni. 27 Když je přivedli, postavili je ve veleradě a velekněz se jich otázal: 28 “Výslovně jsme vám přikázali, abyste neučili na základě toho jména, a hle, naplnili jste Jeruzalém svým učením a chcete na nás uvést krev toho člověka.” 29 Petr a apoštolové odpověděli: “Je třeba poslouchat více Boha než lidi. 30 Bůh našich otců probudil z mrtvých Ježíše, kterého jste vy pověsili na dřevo a zabili; 31 toho Bůh jako vůdce a zachránce vyvýšil na svou pravici, aby dal Izraeli pokání a odpuštění hříchů. 32 My jsme svědkové těchto slov, i Duch Svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají.” 33 Když to uslyšeli, rozzuřili se a chtěli je zabít. 34 Tu povstal ve veleradě jeden farizeus jménem Gamaliel, učitel Zákona, kterého si vážil všechen lid; poručil, aby ty lidi na chvíli vyvedli ven, 35 a řekl jim: “Muži Izraelci, dobře si rozvažte, co uděláte s těmito lidmi. 36 Neboť před nedávnem povstal Theudas a říkal, že on je někým [velikým]; i připojil se k němu počet asi čtyř set mužů. Byl však zabit, a všichni, kteří ho poslouchali, byli rozptýleni a obráceni vniveč. 37 Po něm povstal ve dnech soupisu Juda Galilejský a strhl za sebou lid; také on byl zničen a všichni, kteří ho poslouchali, byli rozptýleni. 38 Proto vám nyní pravím: Nechte tyto lidi a propusťte je. Je-li tento plán či toto dílo z lidí, zanikne; 39 je-li však z Boha, nebudete je moci zničit - abyste snad nakonec nebyli nalezeni jako ti, kdo bojují proti Bohu.” Poslechli ho, 40 zavolali apoštoly, zmrskali je a přikázali jim, aby nemluvili na základě Ježíšova jména, a propustili je. 41 Oni tedy šli z velerady a radovali se, že byli uznáni za hodné, aby byli potupeni pro to jméno. 42 Každý den v chrámě a po domech nepřestávali učit a zvěstovat Krista Ježíše.