31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.  
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?  
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.  
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,  
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.  
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,  
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.  
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,  
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.  
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.  
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.  
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.  
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.  
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.  
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.  
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.  
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.  
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.  
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.  
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.  
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.  
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.  
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.  
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.  
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.  
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.  
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.  
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,  
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.  
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.  
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.