33
1 Tato jsou tažení synů Izraelských, kteříž vyšli z země Egyptské po houfích svých, pod spravou Mojžíše a Arona.  
2 Sepsal pak Mojžíš vycházení jejich podlé toho, jakž táhli k rozkazu Hospodinovu. Tato jsou tedy vycházení jejich podlé toho, jakž táhli.  
3 Nejprv z Ramesses jdouce prvního měsíce, v patnáctý den téhož prvního měsíce, nazejtří po slavnosti Fáze vyšli synové Izraelští v ruce silné před očima všech Egyptských,  
4 Kdyžto Egyptští pochovávali všecky prvorozené, kteréž zbil Hospodin mezi nimi, a při bozích jejich vykonal Hospodin soudy své.  
5 Hnuvše se tedy synové Izraelští z Ramesses, položili se v Sochot.  
6 Potom hnuvše se z Sochot, položili se v Etam, jenž jest při kraji pouště.  
7 A hnuvše se z Etam, navrátili se zase k Fiarot, jenž jest před Belsefon, a položili se před Magdalem.  
8 A hnuvše se z Fiarot, šli prostředkem moře na poušť, a ušedše tří dnů cesty po poušti Etam, položili se v Marah.  
9 Jdouce pak z Marah, přišli do Elim, kdežto bylo dvanácte studnic vod, a sedmdesáte palm. I položili se tu.  
10 A hnuvše se z Elim, položili se u moře Rudého.  
11 Potom hnuvše se od moře Rudého, položili se na poušti Sin.  
12 A když se hnuli z pouště Sin, položili se v Dafka.  
13 A hnuvše se z Dafka, položili se v Halus.  
14 Hnuvše se pak z Halus, rozbili stany v Rafidim, kdežto lid neměl vody ku pití.  
15 A hnuvše se z Rafidim, položili se na poušti Sinai.  
16 Hnuvše se pak z pouště Sinai, položili se v Kibrot Hattáve.  
17 A když se hnuli z Kibrot Hattáve, položili se v Hazerot.  
18 Hnuvše se pak z Hazerot, položili se v Retma.  
19 A z Retma hnuvše se, položili se v Remmon Fáres.  
20 Potom hnuvše se z Remmon Fáres, položili se v Lebna.  
21 A hnuvše se z Lebna, položili se v Ressa.  
22 A hnuvše se z Ressa, položili se v Cehelot.  
23 Z Cehelot pak hnuvše se, položili se na hoře Sefer.  
24 A když se hnuli s hory Sefer, položili se v Arad.  
25 A hnuvše se z Arad, položili se v Machelot.  
26 Potom hnuvše se z Machelot, položili se v Tahat.  
27 A hnuvše se z Tahat, položili se v Tár.  
28 A když se hnuli z Tár, položili se v Metka.  
29 A hnuvše se z Metka, položili se v Esmona.  
30 Z Esmona pak hnuvše se, položili se v Moserot.  
31 A když se hnuli z Moserot, položili se v Benejakan.  
32 A hnuvše se z Benejakan, položili se v Chor Gidgad.  
33 A hnuvše se z Chor Gidgad, položili se v Jotbata.  
34 Když se pak hnuli z Jotbata, položili se v Habrona.  
35 A z Habrona hnuvše se, položili se v Aziongaber.  
36 A odtud hnuvše se, položili se na poušti Tsin, jenž jest Kádes.  
37 A hnuvše se z Kádes, položili se na hoře řečené Hor, při končinách země Edomské.  
38 Tu vstoupil Aron kněz na horu, jenž slove Hor, k rozkazu Hospodinovu, a umřel tam, léta čtyřidcátého po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v první den měsíce pátého.  
39 A byl Aron ve stu ve dvadcíti a třech letech, když umřel na hoře Hor.  
40 Uslyšel také Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne v zemi Kananejské, že by táhli synové Izraelští.  
41 Tedy hnuvše se s hory Hor, položili se v Salmona.  
42 A hnuvše se z Salmona, položili se v Funon.  
43 Z Funon pak hnuvše se, položili se v Obot.  
44 A když se hnuli z Obot, rozbili stany při pahrbcích hor Abarim, na pomezí Moábském.  
45 Potom hnuvše se od těch pahrbků, položili se v Dibongad.  
46 Z Dibongad hnuvše se, položili se v Helmondeblataim.  
47 A když se hnuli z Helmondeblataim, položili se na horách Abarim proti Nébo.  
48 Odšedše pak z hor Abarim, položili se na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu.  
49 A rozbili stany při Jordánu, od Betsimot až do Abelsetim, na rovinách Moábských.  
50 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu naproti Jerichu, řka:  
51 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské,  
52 Vyžeňte všecky obyvatele země té od tváři vaší, a zkazte všecky rytiny jejich; i všecky obrazy slité jejich zkazte, všecky také výsosti jejich zbořte.  
53 A když vyženete obyvatele země, bydliti budete v ní; nebo vám jsem dal tu zemi, abyste jí dědičně vládli.  
54 Kteroužto rozdělíte sobě k dědictví losem, vedlé čeledí svých. Kterých jest více, těm větší dědictví dáte, kterých pak jest méně, těm menší dědictví dáte. Na kterém místě komu los padne, to jemu bude; podlé pokolení otců svých dědictví dosáhnete.  
55 Pakli nevyženete obyvatelů země od tváři své, tedy ti, kterýchž zanecháte, budou vám jako trní v očích vašich, a jako ostnové po bocích vašich, a budou vás ssužovati na zemi, na kteréž vy bydliti budete.  
56 A na to přijde, abych to, což jsem jim umínil učiniti, vám učinil.