8
Mɨkánda trịdrị nɨ gɨ zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo
1 Káa zɨ́ bɨ azé go ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní, Lomo ꞌdecị ené ngbangazé bɨsinyíne wá,
2 gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo ꞌdiꞌbioyó zée gɨ sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ lúyú ledre bɨ kóo nɨ ꞌdíꞌbiógụ umbu dozé ní go. Iꞌbí nda mɨkánda trịdrị go zɨ́ze gɨ zɨ́ bɨlámá ledre bɨ Kɨ́résịto Yésụ méngị zɨ́ze ní.
3 Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa utúasá ené íꞌbí mɨkánda trịdrị zɨ́ze wá, gɨ zɨ́a lúyú ledre bɨ alaꞌdụtụ dozé ní ꞌdiꞌbioyó rokoꞌbụ gɨ zɨ́ze go. Née sị́ ledre bɨ Lomo kasaogụ owụ́ ꞌbɨ ené Yésụ zɨ́ze yáa káa do ꞌyịmaꞌdí gɨ ro zɨ́a rómo komo lúyú ledre.
4 Lomo mengị ledre née kenée gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé méngị dụụ́ bɨlámá ledre ga bɨ nɨyí mɨútúásáye káa zɨ́ bɨ Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa uku ní. Ndịsịzé nda go méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo uku yée ní, ndaá lolụ kacɨ́ ledre ga bɨ rozé ili yée ní wá.
5 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ royé ili ní, iꞌbínɨ́ ꞌbɨ eyé sómụ́ ledre eyé mbá gɨ ro ledre ga bɨ royé ili yée ní. ꞌYị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ lódụ́ kacɨ́ ledre ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndịsị úku yée ní, iꞌbínɨ́ ꞌbɨ eyé sómụ́ ledre eyé mbá zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo.
6 Mɨméngị ledre kacɨ́ sómụ́ ledre bɨ rozé ili yée ní, ndịsị ꞌdíꞌbiógụ zɨ́ ꞌyị umbu. Mɨméngị ledre kacɨ́ sómụ́ ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndịsị íꞌbí a ne ní, ndịsị óto ꞌyị e zɨ́ye ídíye kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní kpá kɨ́ mɨmbéꞌde kịdrị́.
7 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị dụụ́ ledre ga bɨ royé ili yée ní, nɨyí ezeokó Lomo. Gɨ zɨ́ kéyị née utúasánɨ́ eyé méngị ledre kacɨ́ lorụ ꞌbɨ Lomo wá.
8 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị dụụ́ ledre ga bɨ royé ili yée ní, utúasánɨ́ eyé óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi wá.
9 Sée ga bɨ ngárá méngịsé lolụ ledre ga bɨ rosé ili yée ní wá ní, ásá nda go kpị́ gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo nɨ nda go sɨmɨsé ndị́sịsé nda go méngị ledre ga bɨ ndịsị úku yée zɨ́se ní. ꞌYị ga bɨ ngárá Kɨ́résịto ndaá do mɨmbéꞌdeyé wá ní, ndanɨ́ eyé ꞌyị ené e wá.
10 Káa zɨ́ bɨ Kɨ́résịto nɨ go do mɨmbéꞌdesé ní, abú gbékpị́ rosé née nɨ úyu gɨ zɨ́a bɨ lúyú ledre ꞌdiꞌbiogụ umbu go do sogo káṇgá ní yá, ꞌDówụ́ Lomo nɨ íꞌbí mɨkánda trịdrị zɨ́se gɨ zɨ́a útúásásé go kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e.
11 Lomo bɨ kóo uru Kɨ́résịto Yésụ gɨ sɨmɨ umbu ní, nɨ kpá úru sée gɨ sɨmɨ umbu gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo nɨ go sɨmɨsé.
12 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, káa zɨ́ bɨ ngárá lúyú ledre alaꞌdụtụ lolụ dosé wá ní, ndásé lolụ ndị́sị méngị éyị́ ga bɨ rosé ili yée ní wá.
13 Togụ́ ndị́sịsé méngị bɨsinyí ledre, Lomo nɨ ꞌdécị ngbangasé bɨsinyíne. Ídísé ótoómo mɨmbéꞌdesé zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ndị́sịné sɨmɨ a zɨ́a íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se, gɨ ro zɨ́se ótoómo bɨsinyí ledre e za mbá ꞌdáꞌba.
14 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre e kacɨ́ kúrú ꞌDówụ́ Lomo ní, nɨyí go mbigí owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
15 Lomo iꞌbí ꞌDówụ́ne sɨmɨzé née gɨ ro ꞌdíꞌbióyó ngịrị kɨ́e gɨ rozé ꞌdáꞌba, gɨ do bɨ zɨ́ze ówo née káa do ꞌBụzé.
16 ꞌDówụ́ Lomo ndịsị ódro do mɨmbéꞌdezé kɨ́dí maꞌdíi, azé owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
17 Káa zɨ́ bɨ ṇguṇguzé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ owụ́ ꞌbɨ Lomo go ní, azé go ndro kɨ́ Yésụ owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Káa zɨ́ bɨ kóo Yésụ ꞌdoꞌdó gɨ rozé ní, nɨ bɨlámáne zɨ́ze kpá ꞌdóꞌdóze gɨ ro ledre ené azé karanée ídí ndro kɨ́ Yésụ maꞌdáa sɨmɨ rokinyi.
Idízé kpá fú tóro ngbúó
18 ꞌDoꞌdó ga bɨ ndịsịzé ꞌdóꞌdó yée ba za mbá nɨ lá owụ́ éyị́ cúkuꞌdée, utúasánɨ́ ótoásá a kacɨ́ mongụ́ úndru bɨ Lomo nɨ karanée íꞌbí a zɨ́ze ní wá.
19 Éyị́ ga bɨ Lomo otoogụ yée do sogo káṇgá ba za mbá ndịsịnɨ́ óto komoyé gɨ ro mongụ́ úndru bɨ karanée Lomo nɨ íꞌbí a zɨ́ze owụ́ ꞌbɨ ené ní. Nɨyí kpá ndíki éyị́ gɨ sɨmɨ a.
20 Lomo otoogụ yị́ ené kóo éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ba go za mbá bɨlámáne. Karaba ba ní, éyị́ ga gére née ledre eyé sinyí go za mbá ndaá ꞌbɨ ené bɨ yaá ilinɨ́ ye kenée ní wá. Yị́ ené gɨ zɨ́ lúyú ledre ꞌbɨ bulúnduzé Ádama. Abú kenée ndotó, sinyíonzó ené roné za fí wá,
21 gɨ zɨ́a Lomo nɨ líkpí éyị́ ga bɨ otoogụ yée ní gɨ sɨmɨ umbu bɨ nɨyí ógụ úyu a ní za mbá. Zɨ́a kpá íꞌbí éyị́ gɨ sɨmɨ mongụ́ úndru bɨ nɨ gú íꞌbí a zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e ní zɨ́ye.
22 Owozé go kɨ́dí éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ní za mbá ndịsịnɨ́ náná do soyé gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo bɨ royé ní káa zɨ́ mbámɨowụ́ ndịsị náná do soné gɨ zɨ́ owụ́ mɨówo gɨ ro árá ní.
23 Abú kenée ndotó, zée ga bɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨzé ní, ndịsịzé aka kpá fú náná do sozé kɨ́ óto komozé gɨ ro zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbi zée zɨ́ze ídíze káa do mbigí owụ́ ꞌbɨ ené e. Owozé go kɨ́dí maꞌdíi karanée óyólóꞌbó zée zɨ́ze ídíne mɨkándazé.
24 Sɨmɨ bɨ Lomo yomo zée ní, zɨ́a íꞌbí óto komo née zɨ́ze. Sị́ ledre bɨ zɨ́ ꞌyị ndị́sị óto komoné gɨ ro éyị́ bɨ iꞌbínɨ́ go zɨ́a ní ndaá.
25 Káa zɨ́ bɨ ngárá ledre née mengị aka roné wá ní, idízé tóro ngbúó kɨ́ ndị́sị ụ́tụsɨmɨzé káa zɨ́ bɨ azé go ndị́sị óto komozé gɨ ro ledre máa née ní ní.
26 Sɨmɨ bɨ azé go íni ini zɨ́ Lomo ní, ngíti géyị yá owozé ezé kacɨ́ íni ini maꞌdáa do bɨlámá mɨsiꞌdiné wá. Zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo nda ógụné sáká zée ndị́sị íni ini kɨ́ ṇgúṇgú roné zɨ́ Lomo gɨ rozé.
27 Lomo owo ledre ga bɨ do mɨmbéꞌdezé ní mbá bú, káa zɨ́ bɨ owo sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo bú sɨmɨ bɨ ꞌDówụ́ Lomo maꞌdáa nɨ ndị́sị ṇgúṇgú roné gɨ ro ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní káa zɨ́ bɨ Lomo ili ní.
28 ꞌYị ga bɨ otonɨ́ ꞌbú Lomo go za kɨ́ mɨmbéꞌdeyé mbá ní, Lomo nɨ ndị́sị lúrú bi kacɨ́ye kɨ́ rokoꞌbụné kpá za mbá. Gɨ zɨ́a geléogụ yée go káa do mbigí ꞌyị ené e.
29 Lomo owo kóo kú go ꞌdesị́ kɨ́dí née nɨ géléógụ zée, zɨ́ne óyólóꞌbó zée zɨ́ sómụ́ ledre ezé ídíne káa zɨ́ ꞌbɨ Yésụ ní. Yésụ maꞌdáa nɨ nda ꞌbɨ ené zɨ́ze káa zɨ́ mɨzefị owụ́ ní.
30 ꞌYị máa yée ga bɨ Lomo géléógụ yée go ní, nɨ ꞌdíꞌbióto yée káa do mbigí ꞌyị ené e. Sɨmɨ bɨ nɨyí go ꞌyị ené e kenée ní, zɨ́ye nda ídíye kéye kị́éꞌdo sɨmɨ rokinyi.
Éyị́ bɨ nɨ ꞌdíꞌbióyó zée gɨ ro Lomo ní ndaá
31 Ledre nɨ bo tarazé zɨ́ze úku a kacɨ́ bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị zɨ́ze née ní? Káa zɨ́ bɨ Lomo oto ꞌbúze go cụ́ kenée ní, ngíti éyị́ nɨ bo zɨ́ze ndị́sịzé sómụ́ sɨmɨzé gɨ zɨ́a?
32 Káa zɨ́ bɨ Lomo kasaogụ za cụ́ owụ́ ꞌbɨ ené ógụ úyuné gɨ rozé ní, sómụ́sé ꞌbɨ esé kɨ́dí éyị́ ga bɨ za mbá ilizé yée ní Lomo utúasá íꞌbí yée zɨ́ze wá?
33 Togụ́ Lomo gelé yị́ ené zée go cụ́ ne káa do mbigí ꞌyị ené e ní, ngíti ꞌyị nɨ bo nɨ ógụ tóro zɨ́a ꞌdécị ngbanga rozé?
34 ꞌYị ꞌdécị ngbangazé nda gɨ zɨ́a Kɨ́résịto Yésụ uyu kóo ne gɨ rozé. Zɨ́ Lomo kóo úru wo gɨ sɨmɨ umbu, nɨ cakaba mɨndị́sịné do sị́lị́ a ꞌbɨ anú ndị́sị ṇgúṇgú roné zɨ́a gɨ rozé.
35 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, éyị́ bɨ nɨ ꞌdíꞌbióyó ꞌbú Kɨ́résịto Yésụ gɨ dozé ní ꞌdi? ꞌDoꞌdó bɨ rozé gɨ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ní, rokinyi bɨ ndaá rozé wá ní, ndị́sị bɨ ndịsị yemezé rozé wá ní, ꞌbú bɨ ndịsị méngị zée gɨ zɨ́a ꞌyị íꞌbí éyị́ mɨánu ndaá zɨ́ze wá ní, lerị́ bongó bɨ ndịsị méngị zée ní, nda kɨ́ umbu?
36 Káa zɨ́ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku ní,
“Ndịsịzé ótoómo rozé zɨ́ umbu gɨ rosé kacɨ́ kadra mbá
káa zɨ́ Kábịṛị́kị e ní.”
37 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, Kɨ́résịto oto ꞌbúze go, zɨ́a ndị́sịné kpá fú íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze, zɨ́ze ndị́sịzé rómo komo ledre ga gére née kɨ́e.
38 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, máówo go bɨlámáne kɨ́dí éyị́ bɨ nɨ ꞌdíꞌbióyó zée gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ ní ndaá. Togụ́ umbu, togụ́ rokinyi, abú kpá za maláyika e gɨ komo ere, togụ́ mbú bɨcayi lomo e, togụ́ mbú ledre ga bɨ nɨyí ndíki zée kɨ́ yée ga bɨ nɨyí ndíki zée karanée ní.
39 Gba rokoꞌbụ ga bɨ komo ere ꞌdága kɨ́ yée ga bɨ do sogo káṇgá ona ní, togụ́ kpá mbú ngíti géyị éyị́ ga bɨ gɨ do dongará éyị́ ga bɨ Lomo otoogụ yée ní yá, utúasánɨ́ ꞌdíꞌbióyó zée gɨ ro Lomo bɨ oto ꞌbúze kpụ́rụ́ gɨ sɨmɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní wá.